Proč SpaceX dostalo za bezpečnostní prověrku NASA 5 milionů dolarů a Boeing nic?
Před rokem jsme informovali o tom, že NASA chystala bezpečnostní prověrku SpaceX a Boeingu s cílem přezkoumat pracovní kulturu těchto firem a zajistit, aby společnosti nebyly náchylné k nehodám, které by mohly vést ke smrti astronautů způsobené nedostatečně bezpečným pracovním prostředím, stresem, přepracováním apod. Tuto prověrku prý částečně vyvolal rozhovor s Elonem Muskem, při kterém kouřil marihuanu, ale v plánu byla už předtím. Prověrka měla jít hodně do hloubky, ale v průběhu letošního roku jsme o ní nic neslyšeli.
Elon Musk s jointem během natáčení podcastu Joea Rogana
To se nyní změnilo, neboť vyšlo najevo, že prověrka se chýlí ke konci, avšak neobešla se kontroverze. Jelikož prověrka měla být velmi zevrubná a časově náročná, NASA se domluvila se SpaceX na úpravě stávajícího kontraktu na vývoj a provoz Crew Dragonu, který původně nepočítal s takovouto bezpečnostní kontrolou. Ta údajně zahrnovala stovky rozhovorů se zaměstnanci, školení ohledně udržování pracovního prostředí bez drog a alkoholu a další činnosti. NASA se tedy rozhodla SpaceX za provedení prověrky zaplatit 5 milionů dolarů. Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell pak nedávno prohlásila, že prověrka už je skoro hotová a výsledky jsou velice pozitivní.
Lodě SpaceX Crew Dragon a Boeing CST-100 Starlier (Autor: Michael Stillwell)
Boeing za svou prověrku nedostal zaplaceno nic, což si někteří vyložili jako nadržování SpaceX nebo možná ústupek ze strany Boeingu ve snaze vyhnout se srovnávání obou firem (Boeing dostal za loď Starliner 4,2 miliard dolarů, zatímco SpaceX za Crew Dragon jen 2,6 miliard). Realita však je prostší – Boeing si totiž za provedení stejné prověrky řekl o 25 milionů dolarů. To už však NASA přišlo nepřijatelné, a tak se nakonec rozhodla nezaplatit nic a spokojit se v případě Boeingu s výrazně menší kontrolou ve formě papírového auditu a omezeného počtu rozhovorů s pracovníky. Asi budete souhlasit, když řeknu, že přínos takto povrchní prověrky nejspíš bude dost diskutabilní.
Někdo může argumentovat tím, že prověrku vyvolaly činy Elona Muska, a tak by mělo být pracovní prostředí ve SpaceX zkoumáno podrobněji, avšak podle NASA byly tyto prověrky pracovního prostředí u obou firem v plánu už předtím.
Zdroj: The Washington Post, Politico
Petr Melechin
Podpořte projekt ElonX
Latest posts by Petr Melechin (see all)
- Elon Musk chce s Dragonem přistávat na lodích, které pro SpaceX chytají aerodynamické kryty - 20. 1. 2020
- Jak probíhá záchrana astronautů po nouzovém přistání do moře a další zajímavosti o únikovém testu - 18. 1. 2020
- Elonovinky #98: Rekordní kvartál Tesly a novinky o továrnách Gigafactory - 17. 1. 2020
Tenhle dvojí metr je naprosto donebevolající! Boeing nedosáhne oběžné dráhy, ale všechno je v pohodě. SpaceX provede naprosto dokonalou DM-1 ale Bridenstine má ještě blbý kecy, že SpaceX si dovoluje dávat prostředky do nějaké Starship. A teď tohle – Boeing si řekne o směšnou částku a tak žádný audit de facto neproběhne. Kdyby si SpaceX řeklo o 50 míčů, tak nebudou chtít vidět ani papíry? Neuvěřitelný.
Jsem zvědav jak dlouho bude trvat, než NASA přijde škemrat o místo na Starship až zjistí, že SLS bude stát 5 miliard USD za start s datem premiéry 1. května 2030.
5 miliard? Máte k tomuto tvrzení nějaké zdroje? Co jsem dohledal, tak start raketoplánů stál 0,5-1 miliardy dolarů a byly zrušeny právě pro jejich vysokou cenu. 5 miliard by asi těžko někdo schválil.
Momentálně je to kolem 2 mld USD. A jen stoupá. https://arstechnica.com/science/2019/11/nasa-does-not-deny-the-over-2-billion-cost-of-a-single-sls-launch/
Jak já tomu rozumím, tak to byla od Toma určitá nadsázka, proto nechápu, kvůli čemu se toho hned chytat, jako by pronesl kdovíjaký výrok. Podstatou Tomova tvrzení je, že Boeing odvádí práci pomalu, draze a na diskutabilní úrovni, což je zjevný fakt, ale NASA si přesto nedovolí mu přeložit ani stéblo přes cestu, zatímco SpaceX je kritizovaná za kdeco (za tu marjánku by si ovšem Musk zasloužil pořádných pár facek). Takže logická otázka zní, kdy NASA zjistí, že vsadila na špatného koně a půjde na námluvy do jiné stáje. Nevím, co je na tom nepochopitelného.
Keby si si pozrel cely rozhovor muska s Roganom, tak by si vedel ze to bolo v state kalifornia, kde je marihuana legalizovana, navyse musk prehlasil ze travu nefajci, proste si potiahol a vyhlasil ze mu to nic nehovori. Bol to neformalny rozhovor a mozme byt len radi ze je Musk takyto otvoreny a nieje to skamenelina v obleku ktoru vydavame casto na vysokym manazerskych poziciach, co sa boja hocico povedat len aby neutrpel ujmu nejaky ich tajny prehnity politicky orientovany “kamaratsky” vztah zalozeny prevazne na peniazoch.
V Kalifornii je sice legální, ale na federální úrovni stále není. Což je problém, když chtějí obchodnici platit daně, nebo když jsi šéf společnosti co vozí přísně tajné vojenské satelity na orbit.
Jak to ovlivňuje tajnost nebo placení daní?
Musk má určitě bezpečnostní prověrku. Tam kromě jiného musíš podepsat, že jsi v posledních myslím 5 letech nebral drogy a podobně.
Ohrazuji se proti fackám pro Elona. Je to super člověk, který se – navzdory svému postavení – dokáže chovat jako normální chlap, který má “koule” a není posera. Stejně jako dokázal z fleku smazat facebookový účet Tesly, je paráda, že je alespoň duchem natolik svobodný, že se (navzdory následkům) nebojí udělat tak krásné, lehce rebelské gesto. Pro lidi, jako jsem já, jsou to příjemné okamžiky, vyvolávající úsměv na rtech.
Musk je génius a naděje kosmonautiky, která před ním víceméně skomírala na úbytě, ale to ho nezbavuje společenské odpovědnosti, právě naopak. Co bys říkal, kdyby se v tom zhlédlo tvoje dítě a dalo se na marihuanu s “krásným, lehce rebelským” poukazem na to, že ji kouřil majitel SpaceX?
Musk toho sice dokázal víc než všichni na tomhle webu dohromady, ale genius to opravdu není.
Neříkal bych nic, kouřím marihuanu od patnácti let a nemám s tím sebemenší problém. Je to jako se všemi omamnými látkami (včetně alkoholu) – když se to přehání, začne to člověku škodit a může mu to zničit život. Učím svoje děti svobodomyslnosti, která jde vždycky ruku v ruce s velkou mírou vlastní zodpovědnosti. Na nějakou “společnenskou zodpovědnost” u mě sere pes a já s ním.
Co jsem to naposledy počítal, tak už tam zahučelo přes 20 miliard dolarů a osobně velice pochybuji že bude 10 startů, takže těch 5 miliard za start je poměrně reálná částka.
Ona je otázka, co se do toho má počítat a co se počítat nemá. A nezapomínal bych, že každá další postavená SLS cenu sníží. Teď se musela postavit spousta infrastruktury, ta další raketa už bude levnější, protože to nebude potřeba budovat.
Je to počítáno pro případ 10 startů. Ač jsem velký optimista celkově, tak si myslím, že jich tolik nebude.
To záleží samozřejmě na názoru kongresmanů a senátorů USA. Na nikom jiném. Podle mě by to ale byla škoda, kdyby to zařízli
Ano, ale byla by to velká ztráta pro vědu za cenu značné dotace Boeingu. Myslím si, že Boeing má silné lobisty, ale tohle už nemá šanci uhrát, do toho by se musela vložit armáda.
Podle mě Gateway zatím jiná raketa postavit nemůže. A ten Europa Clipper taky je zajímavý, a přímá cesta má taky něco do sebe. Nehledě na to, že i k ledovým planetám má šanci SLS vynést zajímavé náklady přímo. Spíš byl mluvil o velkém přínosu pro vědu díky raketě SLS a nikoliv o ztrátě.
Predpokladam ze v NASA su dost kamaratske vztahy s ULA(a iny), velmi dobre sa poznaju a preto sa kontrakty pisu na mieru + nieco sa dava aj pomimo aby to nevyzeralo ze nasa si robi co chce. Nehovorim tu o nejakom sprisahani, len o beznej praxy, ktora sa vyskytuje od uplnych zakladoch ako su samospravy, az po vysoke pozicie, statne zakazky, statne agentury. Naozaj by som sa nedivil keby to takto fungovalo aj v NASA. V najlepsom pripade to sposobuje len casove pripadne neumerne financne zatazenie v danom sektore. Ale mali sme tu aj pripady strat na zivote, kvoli politickym tlakom, vid Challenger a jeho vynuteny start.
Start SLS stojí 1,6 miliardy a klesá. Takže zase nepřeháněj.
Zdroj?
kosmonautix. Zdroj pro tvých 5 miliard?
Kosmonautix je těžce pro Boeing a SLS, jinak zdroj je stále stejný: https://arstechnica.com/science/2019/11/nasa-does-not-deny-the-over-2-billion-cost-of-a-single-sls-launch/
To bych si dovolil se ohradit, tam to nikdo takhle třídně nebere.
Aktuálně cena za start vychází ke dvěma miliardám, k tomu pripoctete nový horní stupeň a hlavně Orion za miliardu dolarů, rozhodně se v tuhle chvíli nedá říct, že cena klesá
Opravil bych te, Petre, tu informaci, ze cena klesa, si dovolil rict Administrator NASA. Viz clanek jiriho hoska na kosmonautixu o Gateway.
Jinak souhlas, redaktori na kosmonautixu hlavne fandi kosmonautice, podle meho nejlepsiho nazoru nikomu nenadrzuji. A ze meli v posledni dobe hodne clanku o boeingu, ehm, neni se co divit. A ze pisou o SLS? Inu, bude to nejsilnejsi raketa soucasnosti.
Pamatujete když byl Bridenstein k SLS ještě kritický? No rychle mu bylo dáno najevo, že takto by to nešlo a od té doby píská jinou písničku.
https://www.youtube.com/watch?v=dKksVsuhtso
Ty jo, to jsem fakt přehlédl, ale je otázka, jestli to tak je opravdu.
Ikdyz jo, v první várce mají priony stát miliardu, v druhé jenom 800 mega, jenom je třeba dodat, že ta druhá je repas té první
Musím říct, že tomuhle nerozumim
Je potřeba si uvědomit, že Boeing je přes NASA a armádu sponzorován a následně pak může USA tlačit na Airbus a uvalit cla za dotace, které tento dostal. Je to velice průhledné a divím se, že to je Evropě jedno.
Takže každý, kdo má trochu kritické myšlení a neplive na SLS je podle tebe zaujatý? To je super názor. Tak si celý svět kecne na zadek a bude čekat, jestli se Spx podaří do 10 let zalítat SHS.
Tak zatím přes 30 let čekáme na raketu z dílů STS.
Tak pokuď narážíš na program Constellation tak ten běžel od roku 2005. Takže kde máš těch +30 let? Jinak ” z dílů STS” je pěkná blbost.
Martin Marietta vyvíjel raketu na bázi dílů z STS ještě předtím než Bush senior vyhlásil program SEI. Robert Zubrin na tom pracoval myslím od roku 1986?
Asi myslíte kontrakty NASA na studie Shuttle-C z listopadu 1987 a února 1988. To nebyl vývoj, ale studie, jejíž výstupem byla závěrečná zpráva a model postavený na základě MPTA-098. Projekt byl zrušen Kongresem v roce 1990.
A pak z toho dále vznikla raketa Ares pro Mars Direct, pak Ares V pro Constellation a nakonec SLS. Je to pořád to samé a každý další pokus staví na tom předchozím s drobnýma úpravama. Stejná palivová nádrž, 3 nebo 4x RS-25, SRB (pozor teď nově s dalším segmentem), nějaká varianta J2 nebo RL-10 na druhém stupni a ano motory se po ukončení provozu STS posunuly ze strany do předu protože už není třeba sdílet stejnou startovací rampu s raketoplánem.
Nešlo o kontinuální úsilí. Například mezi konceptuálním návrhem Mars Direct a zahájením programu Constellation uplynulo 14 roků. Ani termín “drobné úpravy” není úplně výstižný. Shuttle-C využíval palivovou nádrž z raketoplánu s bočně umístěným nákladem. Ares z projektu Mars Direct byl in-line nosič s postranními RS-25. Nákladní Ares V měl zvětšený centrální stupeň na průměr 10 metrů a 5-6 motorů RS-68B, posádky měl vynášet Ares I. SLS je pilotovaná raketa s průměrem centrálního stupně jako u raketoplánu a s motory RS-25, ale již ne postranně umístěnými jako v Mars Direct. Další změny zmiňujete sám – jiný horní stupeň, změna v SRB.
Jsem nikde netvrdil že šlo o kontinuální úsilí, na faktu, že 30 let čekáme protože nejsou vždy v rozpočtu peníze pro ty správné firmy to nic nemění. Shuttle-C měl několik vývojových variant, Jedna z nich byla in-line. Postranní motory RS-25 byly jak už jsem psal dány tím aby se dala sdílet rampa s raketoplánem. . Změny považuji ve fázi vývoje za drobné např. ve srovnání s tím jak se za provozu měnil Falcon 9.
Na kosmonautix mám pouze jednu svojí velmi subjektivní výhradu, která sem nepatří. Dělají úžasnou práci a rozhodně bych neřekl, že někomu straní.
Ja osobne jsem tu nedavno mel clanek na tema budouci zakazky spacex, tam se zminovali hnedle dve ceny, prezidentsky dopis udaval 2.0G USD, Nasa rika necely 1.G USD, a v clancich Jiriho Hoska na kosmonautixu na tema SLS taky urcite najdes radu udaju. I se zdroji.
Nechápu jak někdo může tvrdit kolik stojí start rakety která ještě nikdy nestartovala a dokonce ani není dokončena. Jediné co lze uvést je odhad ceny který udává dodavatel. Jenomže v dnešní době je konečná cena vždy o mnoho vyšší než ta původně udávaná. Zpravidla je nikoliv o mnoho vyšší nýbrž vícenásobná.. Kupříkladu cena dalekohledu Jamesse webba je dnes zhruba pětinásobná než původní udávaná.
Když už jsou starty objednané tak jak by se asi dala zjisti cena? Zkus hádat.
Cituji administrátora NASA ze dvou nezávislých zdrojů:
https://spacepolicyonline.com/news/loverro-takes-the-helm-at-heomd-bridenstine-pushes-back-on-2-billion-sls-cost-estimate/
https://spacenews.com/nasa-and-boeing-look-ahead-to-long-term-sls-production/
“Nesouhlasím s číslem 2 miliardy dolarů. Je to mnohem méně. Jedna SLS dnes stojí odhadem 1,6 miliardy dolarů. Řekl bych také, že číslo klesá, když si koupíte více než jednu nebo dvě. Myslím, že nakonec budeme v rozmezí 800 – 900 milionů dolarů. NASA zatím koupila pouze dvě SLS a teprve začínají jednání o financování třetí a čtvrté. Musíme se podívat na cenu, která vzejde z vyjednávání mezi NASA a naším hlavním dodavatelem. Toto vyjednávání a kolik koupíme, nakonec určí, jaké budou konečné náklady na raketu.“
Obě čísla jsou holé náklady za nosič bez započtení desítek miliard ve vývojových nákladech a jednotek miliard ročně na režijních nákladech. U raketoplánu NASA po ukončení programu také tvrdila 500 milionů na start a ve skutečnosti to bylo 1,5 milliardy.
Je to odhad ceny za nákup dodatečného letového exempláře SLS. Náklady na vývoj již byly dodavatelům zaplaceny, proto je tato kupní cena neobsahuje. Tato cena obsahuje i fixní náklady dodavatelů (například nájem prostor v továrně MAF, kterou vlastní NASA, investice do strojů a podobně), naopak neobsahuje provozní náklady zainteresovaných středisek NASA.
Účetní akrobacie. Co si představí daňový poplatník pod pojmem “cost per flight”? To je jako tvrdit že výstavba nemocnice stála 100 000 dollarů protože tolik stály cihly.
ale to iste plati aj o cenach za crew dragon, alebo starliner tam sa uvadza 55 resp. 80mil./sedadlo, lenze so zapocitanim vydavkov na vyvoj je to tak 2x tolko a ak by sa zapocitali vsetky peniaze co nasa dala za vyvoj falconu, dragonu resp. atlasu v,… tak je to este viac
To je pravda, tam se mi to nelíbí samozřejmě také, jenom to vzhledem v nižším částkám tolik nebije do očí. Férový přístup by byl to vydělit počtem nasmlouvaných misí a uvést to jako maximální možnou hodnotu.
Doufejme, že ISS ještě dlouho vydrží protože plán B pokud vím neexistuje. A degradovat vesmírný program na pouze 1 měsíc v roce na LOP-G by bylo dost smutné.
Problém je, že Crew Dragon (nebo z něj odvozený Cargo Dragon 2) poletí třeba 30krát, takže ty náklady na vývoj se mnohem více rozloží a výsledná částka za jeden start nebude nijak závratná. A i když připočítáme, co NASA dala do vývoje Falconu a prvního Dragonu, tak pořád jsme jen na 4 miliardách (a v tom už je navíc zahrnuto pár misí). Oproti tomu SLS poletí možná tak 5krát, a to ještě docela pochybuju, a pokud bude chtít letět více krát, bude potřebovat jiný Block, který vyžaduje další miliardy na vývoj. Takže ty obrovské úvodní náklady se nikdy “nesplatí”.
Další věc je, že při posuzování investice NASA do SpaceX a Boeingu musíme vzít v potaz alternativy. Kdyby NASA tu investici tehdy neudělala, tak by stejně potřebovala ten náklad a lidi na ISS nějak dopravovat, takže by tak jako tak musela spoustu peněz utratit, akorát by skončily v Rusku, Evropě nebo by se utopily v prodlouženém provozu raketoplánu. Oproti tomu takhle ta investice zůstane v Americe a podporuje jejich vlastní ekonomiku. Z dlouhodobého hlediska je to tím pádem o dost výhodnější než ty alternativy.
Oproti tomu SLS je v podstatně nepovinný či volitelný projekt. Když se zítra SLS zruší, tak to neznamená, že se NASA nemá jak dostat na Měsíc či Mars. Alternativou je přispět na vývoj soukromým firmám, které pracují na technologiích, které mají umožnit to samé, co SLS, i když třeba trochu jinak (New Glenn, Falcon Heavy, Starship, Blue Moon apod.), ale zato mnohem levněji. Ale to samozřejmě Kongres z různých důvodů nechce. Nicméně to nic nemění na tom, že SLS je ve srovnání s alternativami žrout peněz a neefektivní investice.
V této minidiskusi počínaje příspěvkem Jiřího Laciny se nebavíme o nákladech na start, ale o odhadu ceny za nákup rakety. Konkrétně jsem reagoval na větu “Jediné co lze uvést je odhad ceny který udává dodavatel”. Ukázal jsem, že i odběratel má svůj odhad smluvní ceny.
1,6 miliardy za start, a tomu ty říkáš “nepřeháněj”? Mně ta suma přijde nejen přehnaná, ale doslova donebevolající.
Pokuď je cena 1,6 miliardy a Tom napíše 5 miliard a datum 2030 tak to je přehnané.
Jsou ty Amíci kašpaři. Ve volným čase si člověk legálně potáhne z cigára a jeho zaměstnanci jsou školený na alkohol a drogy na pracovišti… Už se nemůžu dočkat, až to dojde k nám. Zatím to kráčí s jistotou.
Nevím jaké máš informace, ale jedna cigareta s marihuanou ti znemožní i dělat civilní uklížečku na latrínách v armádě. To je skutečnost. A alkohol při řízení soukromého vozidla mimo pracovní dobu je např. pro vojáka důvod k rozvázání služebního poměru.
Asi by bylo fér srovnávat srovnatelné – ta uklzečka i voják ví, co jim za překročení hrozí.
A firma, která se uchází v USA o armádní zakázky to snad neví ?
Vždyť všechny možné certifikační a ISO atesty , zrovna tak bezpečnostní prověrky přebíráme od nich a i u nás to je již dost dlouho standard-.
Co ví? Že když si “medializovaně” potáhne z jointa, spustí (nebo akceleruje spuštění) půl roku trvající bezpečnostní prověrky ne své osoby, ale celé firmy, nákladově 5 mil USD (spíše vyšší) ? To má napsáno v pracovní smlouvě?
Poukazoval jsem na hrubou nepřiměřenost vašeho srovnání, toť vše.
Samozřejmě to bylo nepřiměřené. Protože pokud pracuje E.M. pro armádu , je v tom daleko horší průšvih, než když něco podobného provede u nás uklízečka pracující pro armádu.
No tak mám pocit, že výsledky nepeovedení důkladné kontroly v Boeingu se už projevily v rámci prvního letu.
😅
Oni nemohou kontrolovat Boeing, protože by zjistili a teď se omlouvám za tato ostrá slova, ale říct to musím, zjistili by, že je to nejdražší bordel na světě, podporovaný lobisty na nejvyšších místech. Jen mne mrzí ty promrhané miliardy, za které by se postavily různé sondy mířící na hranice naší sluneční soustavy, vesmírné dalekohledy, vývoj nových pohonů, atd,atd.
Boeing CST-100 bola posledná kvapka, šéfa vyhodili po telefonáte, bol tam vyše tridsať rokov.. “rodinné vzťahy” s NASA mu už nepomohli.. s Boeingom to ide dole vodou a je len otázkou času kedy sa začne ukazovať predražené a neschopné financovanie a NASA dobehne s prosíkom za Elonom.
Byl odejít kvůli letadlům ne CST-100. A proč by mělo jít NASA za SpaceX s prosíkem? NASA především preferuje vědecký výzkum – vesmírné sondy apod. na to ji stačí existující nosiče, s pilotovanými lety na Měsíc a Mars nepospíchá a na to ji bude stačit SLS, která je reálná. To jen politici, kteří si honí triko, pospíchají na Měsíc a Mars. Pokud dají peníze tak se tam NASA dostane ze SLS dříve, pokud ne tak později.
Super Heavy/Starship je prozatím jen Muskova vize, zda se uskuteční, to neví nikdo. Takže se s ní nedá prozatím počítat.
A nevím proč se my zrovna staráme na co Amíci utrácejí své peníze. To zda se utrácejí účelně mají patřičné vládní i parlamentní orgány, pokud ty usoudí, že je to OK, tak nás to nemusí vzrušovat. Pokud chtějí přes ty programy financovat svou vědu a špičkový průmysl je to jen na nich, proč je za to kritizovat?
Z prostého důvodu. Považuji se za Pozamšťana a tudíž se mě týká vše co se odehrává v rámci vývoje Pozemské civilizace (a na tom nic nemění to že neplatím v USA daně). Tak jako jsem hrdý že jsme My (Pozemšťané) přistáli na Měsíci – tak stejně tak jsem znechucený totální neschopností která dnes panuje v Nasa.
Neboli, když uspějí, tak jsme to vlastné My kdo uspěl (i když jsme proti nim tenkrát vedli 40 let studenou válku) a když neuspějí tak si za to mohou sami protože to jsou hloupí a neschopní Ussáci. A my, chytří Češi, budeme pouze hloupě a často zlomyslně tlachat po Internetu nebo u piva jak jsme znechuceni jejich totálni neschopností. Ostatně nic jiného nám nezbývá.
Prohlásit, že NASA je totálně neschopná svědčí o neznalosti věci. Jen ty špičkové sondy k planetám a ke slunci svědčí o opaku. NASA je vědecké centrum, které má v rámci UA podněcovat a podporovat výzkum vesmíru apod. ne vyrábět rakety. To je úkolem průmyslu a je na průmyslu, že přišel s opakovaným využitím raket až teď, když je SLS téměř hotová. A v zájmu vlády a tedy i NASA, že při zadávání zakázek provádí i politiku podpory rozvoje špičkových technologií v různých regionech a vědních a technologických odvětvích. Jak jsem psal, tak jsem přesvědčen, že vedení USA ví co dělá, že má dosti dobře nastavené kontrolní mechanizmy, aby se omezovaly neproduktivní investice apod. líp než my zde.
Nechcem tu rozoberať politickú debatu ale snáď niečo niekomu niečo hovorí program Venera ale hlavne prvý na obežnej dráhe a prvý vo vesmíre.. .-) ano, boli sme na tej správnej strane hranice 😀 žart
Je fascinující vidět že ještě existuje někdo kdo věří v dokonalou neomylnost státních orgánů byť by to bylo v USA (samozřejmě vyjma případu kdy je dotyčný součástí tohoto systému a jako liška chválí svůj ocas). Důkazem pro oprávněnost této víry může být kupříkladu to jak americký letecký úřad FAA věděl o problémech Boeingu a přesto vůbec nezasáhl a klidně nechal zahynout lidi v nezpůsobilých letadlech.
Ohledně NASA jsem se nevyjádřil přesně. Na nízkých a středních pozicích jsou tam skutečně velice schopní odborníci. Neschopnost se objevuje až na vysokých manažerských postech.
byl odejit kvuli letadlum ne CST100??? Ked je firma schopna takej nedbalosti ze zabije stovky ludi, tak je myslim celkom jedno kvoli ktoremu konkretnemu zlyhaniu byl odejit.
Musk mozno fajcil travu v studiu, mozno mali zopar zlyhani, ale nikdy tym neohrozovali ludske zivoty, a civilistov uz vobec nie.
SHS je vizia, ktorej vyvojovy prototyp (starhopper) uz aspon letel. Za sukromne peniaze. SLS za mnohonasobok statnych penazi to o sebe zatial povedat nemoze.
presne tak, ešte im to ani nezadymilo na rampe, aj keď každému čo letí do vesmíru držím palce, nenažranosť neschopákov všetko brzdí..Elon tých neschopákov mže aspoň vyhádzať a dosadiť správnych usilovných ľudí pri NASA to už akosi nejde a skladajú tam “lietadielka a modely hračiek na solárny pohon” generácia vedcov čo hýbali vývojom je preč alebo silne oslabená.
Povíme si do roka a do dne?
Radime, realizace Artemis I není v příštím roce reálná. Osmiminutový zážehový test letového centrálního stupně SLS pro Artemis I, který v komentáři výše zmiňuje Dr.Valve, je v plánu na stanovišti B-2 v SSC na polovinu roku 2020. Yamato sice níže píše, že SLS nedokážou dokončit, nicméně podle informace z 9. prosince by měla NASA zítra převzít centrální stupeň do vlastnictví a o týden později jej odvézt na SSC.
Kdyby měla firma vyhodit managera pokaždé, když se něco nepovede…
Děláte jako by to pro něj byla špatná zpráva nebo co? Dostane odstupné 32 milionů dollarů + 800 000 dollarů ročně rentu.
neviem ako NASA, ale ja by som sa naopak zameral na firemnu kulturu Boeingu, po jeho poslednych “uspechoch”.
To ze nedokazu dokoncit SLS a Starliner sa pri prvom starte takmer nedostane na orbit (napriek vsetkym tym miliardam co zhltali), to je jedna vec. Ale ze poslu do prevadzky nedorobene lietadlo, ktore vzapati zabije stovky ludi, tam uz to chce kriminalne vysetrovanie, nie ze audit.
prověrka prověrky, kontrola konečníku a práce NASA je pomalejší. Asi to tak soudruzi chtějí…
https://www.youtube.com/watch?time_continue=1&v=_T8cn2J13-4&feature=emb_logo Šťastné a Veselé vianoce a ďalší sen-video rozprávka z dielne NASA 😀
Přiznám se, že jsem na to opravdu alergický. Oficiální dokument NASA (soudě podle toho, že je tam jejich logo) – a v něm uváděné vzdálenosti v mílích. Jeden by řekl, že když jim kvůli tomu před mnoha lety shořela sonda k Marsu, která měla ve svém programu promíchané metry a stopy, tak že si konečně dají říct, začnou se chovat jako vědecká instituce a přejdou na celosvětově uznávaný metrický systém, ale to ne. Sláva SpaceX za to, že důsledně používá jednotky SI.
A co takhle alergie na námořní míle a uzly – používané a normované celosvětově jak v námořní , tak i letecké dopravě, zrovna tak jako stopy. A ježdění vlevo skoro v 1/3 světa ? Skoro u všech imperiálních jednotek se užívá i desítková soustava. Nakonec oba systémy mají stejně jen historické zdůvodnění…
SI mají vědecké zdůvodnění. Metr je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za 1/3 s. Zatímco stopa se dá definovat jako délka lidského chodidla nebo 0,3048 metru. To že organizace jako NASA nedokáže přejít na SI jednotky je poněkud trapné.
To světlo se šine jaaaakkkkkkooooo hhhhhhhhllllllllleeeeeeeemmmmmmmyyyyyyyyyyzzzzzzzzzddddddďddddddddd
Ano 1/299 792 458 sekundy nechtělo se mi to psát tak jsem to zkrátil. Pochopitelně špatně
Ano, to je velmi vědecké. Zrovna tak ale dovedu “vědecky” ukázat , co je to stopa. 🙂
Jenže to “vědecké” zdůvodnění vzniklo až v průběhu času – prapůvodně byl metr i stopa definován naprosto stejně vědecky: byla to vzdálenost mezi dvěma značkami .
My starší si ještě tu definici pamatujeme, dokonce i to, jak byl metr odvozován ze zemského kvadrantu.
Takže prapůvod odvození metru i námořní míle je stejný
problem s imperialnymi jednotkami je v inom
v imperialnej sustave su palce, stopy, yardy, mile tie su namorne a pozemne 🙂
jedna stopa je 12 palcov, jeden yard su 3 stopy, jedna mila(pozemna) 1760yardov,…
v SI sustave je to jednoduchsie, vsetky vyssie jednotky su 10nasobky predchadzajucej
pri hmotnostnych jednotkach tam tiez ked povedia ze nieco vazi 1tonu a nepovie, ci ma na mysli normalnu tonu alebo kratku tonu tak nevies kolko to vazi 🙂
ako nech sa imperialisti nehnevaju ale tie ich jednotky proste su ovela neprehladnejsie ako medzinarodne uznane SI jednotky
Jasně, to byl ode mě vtip;-)
Prapůvod je u všech systémů podobném, ale když se začaly SI jednotky prosazovat, tak to mělo svůj důvod, všimněte si, kolik z nich je definováno jako působení jednoho něco na jedno něco…
Nehledě na to, že jsou přísně dekadické, což se o různých místních říct nedá
No, byl bych opatrny, co se tyka chvaleni jednotek SI. Pan Profesor Petr Kulhanek by ti vysvetlil, proc a v cem je to tragedie. Ano, maji sve plus, ale i obrovske minus.
Ano, jsou hezky provázané – čistě fyzikálně to je dobré, lze s nimi vše spočítat.
Jen je trochu problém z definice metru vyrobit fyzicky ten metr. ( třeba jako etalon) 🙂
Sorry, ale to s těmi námořními mílemi je pěkná blbost. Námořní míle je definovaná jako vzdálenost odpovídající jedné obloukové minutě na hlavní kružnici zemského povrchu, a taková jednotka nejenže je praktická a dává naprostý smysl, ale fakticky je i odvozená z SI, kde je sice úhlová míra primárně definovaná v radiánech, ale stupně a minuty jsou přípustné. A uzel není jednotka vzdálenosti, nýbrž rychlosti, a rovná se jedné námořní míli za hodinu.
A neuniká drobný detail, že hodiny a minuty jsou sice přípustné v SI soustavě, ale byly tu už stovky let před touto soustavou? Zrovna tak námořní míle i uzel. Takže tu starou dobrou námořní míli lze samozřejmě vyjádřit i v jakékoliv měrové soustavě jejími jednotkami- a proto zrovna tak i v soustavě SI metrem. Ale je naprosto nezávislá na nějakém metru. Na moři je metr k ničemu, zrovna tak ve vzduchu. Že existuje kodifikovaný přepočet na metry = ano.
.S : on psal někdo, že uzel je délková míra, že máš potřebu se proti tomu ohrazovat ?
Pokud je v nějaké zemi zvyk počítat rychlost klidně ve verstách za měsíc, je zcela správné, aby tamní státní instituce používala tuhle jednotku do popularizačních videí…