Starhopper naposledy vzletěl, tentokrát do výšky 150 metrů
Experimentální stroj Starhopper má za sebou druhý a bohužel poslední neupoutaný let. V noci z úterý na středu vzlétl do výšky 150 metrů a následně úspěšně přistál na nedaleké betonové plošině. Jedná se o další důležitý krok na cestě SpaceX na Mars. Co letu předcházelo, co zajímavého se při něm stalo a co bude následovat?
Starhopper provedl svůj první neupoutaný skok 26. července a další let měl proběhnout do dvou týdnů, tentokrát už do výšky 200 metrů. Nakonec Starhopper vzletěl až za měsíc kvůli problémům s vyřizováním startovního povolení a navíc jen do výšky 150 metrů, ale čekání se rozhodně vyplatilo.
Starhopper před startem obsahoval 30 tun kyslíku a metanu určených pro spálení v jednom motoru Raptor, který je schopen tahu až 200 tun. Starhopper má průměr 9 metrů a na výšku měří asi 20 metrů, takže je o dost větší, než se může z fotek nebo videí zdát. Z toho důvodu má na sobě namalovaného panáčka (viz fotku výše). Ten nejspíš není narážkou na něco konkrétního a jeho hlavním účelem tedy je ukázat divákům, jak velký Starhopper je ve srovnání s člověkem.
Další zajímavostí je, že Starhopper byl před testem osazen několika vzorky keramických dlaždic určených pro tepelný štít kosmické lodi Starship, jejímž předchůdcem Starhopper je. Blok dlaždic byl umístěn na trupu a další byly jednotlivě umístěny u nohou.
Testovací let byl původně v plánu už na pondělní večer, avšak pokus byl přerušen kvůli problému při zážehu Raptoru. Starhopper je vybaven jedním exemplářem tohoto pokročilého motoru, který má sériové číslo 6. Se stejným motorem byl proveden také červencový 20metrový skok. Raptor na rozdíl od Merlinu nevyužívá k zažehnutí samozápalnou směs TEA-TEB (triethylhliník-triethylboran). Zážeh Raptoru probíhá tak, že plynný metan a kyslík je nejdříve zapálen výkonnými svíčkami podobnými těm v autech, čímž se následně zažehnou hořáky, jež zapálí spalovací komory hnacích turbín (preburner) a také hlavní komoru. Elon Musk po pondělním neúspěšném zážehu prozradil, že Raptor sice má dva hořáky pro případ, že jeden selže, avšak tentokrát problém spočíval ve špatném zapojení nebo vadném konektoru. Testovací let Starhopperu byl tedy odložen na další den, zatímco SpaceX pracovalo na nápravě této podle Muska „trapné chyby“.
Raptor SN06 po nainstalování na Starhopper v polovině července 2019 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Druhý pokus už proběhl bez chybičky a krátce po půlnoci z úterý na středu se Raptor zažehl a Starhopper se mohl vydat na cestu. Ještě před zážehem však živý přenos SpaceX zachytil nejen krátký test naklánění trysky motoru, ale také nabídl zajímavý záběr na kropicí systém na startovní rampě. Voda proudící z kovové trubky zapuštěné v betonu pomáhala absorbovat velkou část energie, kterou vytváří zažehnutý motor. Tím je chráněna nejen technika rampy, ale také Raptor a Starhopper jako takový.
Po zážehu Raptoru se Starhopper na rampě moc nezdržoval a po chvíli překvapivě rychle vystoupal do výšky zhruba 150 metrů. Poté se ladně přenesl mírně do strany, jelikož potřeboval přistát na asi 115 metrů vzdálené betonové plošině s namalovaným logem SpaceX. Starhopper byl během letu velice stabilní, čehož bylo dosaženo pomocí průběžného naklánění Raptoru. Stroj je vybaven také malými dusíkovými tryskami pro manévrování, které si Starhopper vypůjčil nejspíš z nějakého vyřazeného Falconu 9. Tyto trysky byly během zhruba minutového letu párkrát aktivovány kvůli menším korekcím rotace, kterou jeden Raptor nemůže ovlivnit.
Proud spalin z hlavního motoru zahalil přistávací plošinu oblakem prachu, a tak nemáme dobré záběry z okamžiku přistání. Starhopper nakonec přistál v pořádku, avšak dosednutí nejspíš nebylo nejměkčí. Dá se to odvodit z konečné podoby tlumičů nárazů na přistávacích nohách. Ty tvoří kovové pláty, které se můžou při nárazu ohnout a absorbovat tak část energie při přistání. Na záběrech a fotkách Starhopperu po přistání je vidět, že tyto tlumiče jsou úplně placaté.
Dalším indikátorem ne úplně měkkého přistání je to, že na amatérských záběrech testovacího letu je ke konci vidět nějaká odlétavající komponenta. Spekulovalo se, že by mohlo jít o jednu z tlakových nádrží, kterými je Starhopper osázen a které obsahují helium pro tlakování nádrží nebo dusík pro manévrovací trysky a další účely. Fotky stroje po přistání níže však ukazují, že všechny čtyři nádrže jsou stále na Starhopperu. Není tedy zatím jasné, o co přesně šlo.
After Star Hopper touched down, you can clearly see a COPV (carbon overwrapped pressure vessel) wanted in on today’s flying fun: @elonmusk
Watch the full video in 4K on @YouTube: https://t.co/CkoRm6Cnr0 pic.twitter.com/UDyoTxbwAL
— 📸Trevor Mahlmann (@TrevorMahlmann) August 27, 2019
Let Starhopperu také opět vedl ke vzniku menšího požáru porostu kolem rampy, ale nejspíš nešlo o nic velkého (na rozdíl od červencového testu, kdy byl požár nakonec dost rozsáhlý).
StarHopper standing proudly on the pad, after her last historic flight yesterday. pic.twitter.com/IFy3N6bWuw
— Austin Barnard🧢🚀 (@austinbarnard45) August 28, 2019
SpaceX je po úspěšném testu opět o krůček blíže na cestě k Marsu. Sága Starhopperu ale ještě nekončí. Stroj sice už znovu nepoletí, ale SpaceX jej hodlá využívat pro stacionární testování motorů Raptor. Testovací lety Starhopperu nyní nahradí zkoušky pokročilejších prototypů lodi Starship, které už budou vybaveny třemi Raptory. SpaceX jeden prototyp vyrábí v Texasu (kousek od rampy, odkud letěl Starhopper) a druhý prototyp vzniká na Floridě, pár desítek kilometrů od Kennedyho vesmírného střediska.
S prototypy budou nejdříve prováděny stále větší suborbitální lety a o pár měsíců později by měl přibýt také masivní nosič Super Heavy. Ten bude při prvním letu vybaven dvaceti Raptory (a později přibude dalších patnáct) a s ním už bude možné dopravit prototyp Starship na oběžnou dráhu. Pokud půjde testování dobře, zkušebních letů na orbitu bychom se mohli dočkat během příštího roku. Přípravy prvních prototypů Starship i Super Heavy průběžně sledujeme v samostatném článku.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-55 - 26. 4. 2024
- Mise Starlink 6-54 - 23. 4. 2024
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
Já jsem z těchto pokusů úplně vedle, chápu to správně, že se teď dívám na zlomový okamžik další etapy pronikání člověka do vesmíru? Muskovi moc fandím.
Áno, je veľmi pravdepodobné že sledujeme začiatok novej etapy prenikania človeka do vesmíru. A možno je to aj začiatok novej éry, ak sa nič zásadné nepokazí a bude sa dariť aj iným súkromným spoločnostiam ktoré konštruujú vlastné nosiče. Potom sa otvorí priestor pre tých ktorí sa postarajú o ďalšiu infraštruktúru na orbite, možno aj ďalej.
Asi tento prototyp a línia rakiet Starship dovezie prvých ľudí na Mars a dokáže sa vrátiť na Mesiac, kde by mohli vytvoriť základňu, ak nie na povrchu tak aspoň tesne nad mesiacom.
R2D2, where are you?
Změna barvy plamene na žlutou a plamen, který se objevil vedle trysky Raprotu těsně před přistáním, vypadající jako z preburneru, který však Raptor nemá, to vše vypadá jako odcházející turbočerpadlo, jehož tavící se lopatky zabarvily barvily plamen a nakonec prohořel i jeho plášť. Proto asi Hopper přistál tvrději než při předešlých pokusech a “odešly” deformovatelné patky na nohách. Ta porucha Raptoru a tvrdší dopad bude asi důvodem, proč upadla ta tlaková nádoba, zřejmě původně umístěná někde zespodu.
Raptor má preburnery.
Přesně jak jiří napsal
Plamen z preburneru u Raprotu není vidět, je to uzavřený cyklus. Viditelý plamen z preburneru je vidět u Merlinu a tomu jsem připodobnil plamen, který je vidět na videu. Jinak řečeno plamen z preburneru u Raptoru vidět není a u Merinu je.
Aha, už chápu, jak jste to myslel. V prvním příspěvku jste se vyjádřil poněkud nešťastně, tak vznikly zmatky. 🙂
Ja bych to tipnul na to, ze to bylo snizenim tahu a zvyseni pomeru kyslik-metan (vice metanu). Dle ofiko videa ten zluty plamen tam je 7 sec. To je trochu dlouha doba na to aby to motor prezil pohromade. Vsimni si ze s nastupem jine barvy plamene se klesani starhopperu vyrazne zpomalilo. Tezko rict kam se dostali, ale ten motor museli priskrtit opravdu hodne kdyz ma na plny vykon tah 200t….samotny starhopper bude mit mnohem mensi hmotnost.
Video motoru při 20m skoku ukazuje stále stejnou barvu plamene, žádná žlutá tam není. Takže bych tu možnost vlivu škrcení na barvu i z řady dalších důvodů nepodpořil. Spalovací komora přežila, ale to není celý motor. A největší problémy u tohoto typu motoru jsou s turbočerpadly, to říká i sám velký Elon. 🙂
Tak povídej tu řadu dalších důvodů.
Rozdíl je v tom, že při 20m skoku byl starhopper plný paliva – a paliva během skoku moc neubylo. Takže výkon potřebný pro udržení toho hebeda ve vzduchu byl potřeba celkem stále vysoký.
U toho 150m hopu plný paliva nebyl (protože FAA limitovalo maximální množství neseného paliva), a na konci už byl prakticky prázdný, takže raptor musel jít tahem mnohem níže. Všimni si, že před dosednutím, se chvíli téměř staticky vznášel….
to ma celkom logiku. Tiez musim uznat ze pri starte ten plamen nebol tak zlty, ako pri pristati (cim pada teoria prachu).
Startovacia plocha bola intenzivne zalievana vodou tak prach v besprostrednej blizkosti trysky nebol, naopak pristavcia plocha bola sucha a prach bol vsade tak mohol zmenit farbu plamena.
1) Zajdi na myčku, vem wapku, chytni ji za trysku, a pusť to naplno z 5-10 cm kolmo na zeď … myslím, že zjistíš, že máš z nějakého důvodu suchou ruku… (a to máš subsonické proudění). Tady máš výtokovou rychlost o dost vyšší – a tam ty účinky na okolí fungují ještě trochu jinak – takže je vcelku vyloučeno, aby se cokoliv vrátilo “pod trysku”.
2) I kdyby to mělo šanci se vrátit – v takovém případě by se ti plamen nezabarvil úplně od trysky, ale začalo by ti to níže, a možná časem vystoupalo výše .. ale tady ve videu vidíš, že se plamen zabarvil prakticky instantně odshora.
3) Pokud by se ti něco “vracelo” – pak je velmi nepravděpodobné, že by se ti vracelo dost prachu, na to, aby to ovlivnilo celý proud – uvědom si, že v plném tahu tam raptor rve tunu metanu a kyslíku za sekundu. Na minimu – to pořád bude polovina. Takže tam má být dost vracejícího se materiálu, který “obarví” a “rozloží” 500kg rozdováděného plynu za sekundu… a přitom ta tajemná síla neovlivní ten zvířený prach okolo, který si udržuje “diskrétní vzdálenost”? Nemyslíš, že by taková síla měla “natáhnout” i ten prstenec viditelně zvířeného prachu?
4) Ten plamen pod lodí – má objem… a ten proud je pekelně rychlý (řádově stovky m/s)… tam je zcela vyloučeno, aby se něco dostalo “dovnitř” toho plamene – protože nejpozději vnější vrstvy plamene – by to strhly a odnesly dolů – a absolutně by to nepustilo nic “dovnitř” přes tu vnější vrstvu plamene … takže (i kdyby – tam ve skutečnosti je ještě několik “ochranných vrstev” strženého vzduchu a rázové efekty” – ale dobře ty ve tvůj prospěch ignorujme) bys měl obarvenou jen vnější vrstvu – nikoliv vnitřní – a při pohledu, který tam máme (shora), by ti vnitřní proud “dovnitř” vytvářel de facto trychtýř – de facto by ti zůstaly “mach diamonds” – ale níže by byly “obaleny” tím obarveným plamenem – přímo u trysky bys měl plamen stále prakticky průhledný, protože tam vrstva toho “barveného” by byla minimální… (a to teď pomíjím, že by to vyžadovalo, abys ze všech stran měl zhruba podobný přísun toho barvícího materiálu… což je dost nepravděpodobné – když “čistící síla” je řekněme těch 500kg plynu /s). Jenže my vidíme pěkně hutný barevný plamen od trysky až dolů …
To Invc: to je dobrý rozbor, také se přikláním ke sledu událostí, kdy na počátku byla od FAA podmínka s menším množstvím paliva a tudíž celkově nižší hmotnost SH. Při přistání již přiškrcený motor měl stále moc velký tah, který se stále lehčím SS by začal opět stoupat, že bylo nutno změnit směšovací poměr ve prospěch metanu (s tím museli jistě počítat při programování skoku), aby se dále snížil tah. Je docela dost možné, že ani tento režim motoru nemusel v konečném důsledku stačit, kdy (moje spekulace) akcelerometr zaregistroval těsně nad zemí opětovné stoupání SS a byl vydán příkaz k zastavení motoru. Následně mohl celý SS dosednout z několika málo cm volným pádem a při dopadu se utrhla nějaká tlaková nádoba. Bylo na fotkách vidět, že ocelové tlumiče nárazu byly dost zplácnuté a i povrch těsně kolem přistávacích noh rozrytý.
S tím by se dalo vcelku souhlasit. Při přistání Starhopperu je tah motoru Raptor mimo jeho deklarovaný regulační rozsah, takže se asi v jeho případě přistoupilo asi k nějakému mimořádnému opatření, které se asi nebude používat u Starshipu. S tím přebytkem metanu bych měl menší problém, poněvadž by tento horký metan měl snahu s okolním kyslíkem hořet. Ale plameny tam asi nebylo vidět. Spíš se domnívám se, že by tam v konečném stadiu mohli do spalovací komory či trysky přidávat dusík, nebo méně pravděpodobně spíš mít přebytek kyslíku.
Cve… přemýšlíš někdy než něco plácneš?
1) Jak si představuješ, že by fungovalo přidávání dusíku do spalovací komory? Ve spalovací komoře je příjemný tlak 20 000 – 25 000 kPa … k ládování paliva do takového prostředí se používají turbíny s výkonem menšího letadla… Jak bys ho tam chtěl dostat? Navrtat dírku a hadičkou z balonku? Přidávat dusík do spalovací komory – by vyžadovalo prakticky přestavět raptor.
2) Přidávání dusíku do trysky je už úplná pitomina, protože palivo hoří v komoře, tryska se už jen stará o výměnu “vysokotlakého pomalého plynu” na “nízkotlaký hodně rychlý plyn” … takže tam rvát dusík už nemá vliv na hoření nebo nějaké zásadní omezení tahu.
3) Jako obvykle máš naprosto zkreslenou představu o fyzice – ty přebytečné molekuly metanu se jen tak nechytnou za ruce a spořádaně neutečou pryč ale jsou v tom tak nějak vcelku homogenně rozptýleny (právě homogenní rozptýlení je hlavní magií vstřikování paliva). Ano však ten metan taky shoř nejpozději s okolním kyslíkem … ale jaký plamen čekáš, že uvidíš? Vedle plamene směřujícího rychlostí pár set m/s směrem dolů budeš čekat, že najednou se objeví plamínek svíčky směřující nahoru? Nezapoměl si tak náhodou trochu na to, že ten “volný” metan, v první řadě spolu se zbytkem těch ostatních plynů se taky tak nějak pohybuje rychlostí pár set m/s směrem dolů?
4) Přebytek kyslíku … by se projevil modrým plamenem a utavili by si trysku – ve skutečnosti používají stále trochu metan rich směs – než je optimální poměr – kvůli snížení teploty….
Invc: Šlo by to prosím bez urážek? Není nutné se vysmívat autorovi nějakého názoru, pokud myslíte, že je mimo. Stačí vysvětlit, proč je podle vás mimo.
Mno … v některých případech je to pro mě těžké, ale pokud na tom trváš, tak se zkusím ovládat. Promiň. I ty JJ.
U invc je arogance a nevychovanost ve zdejší komunikaci běžná.
Samozřejmě dobře vím, jaký je tlak ve spalovací komoře a proto jsem předpokládal dusík z tlakové nádrže (takovou samozřejmost jsem nepovažoval za nutné uvádět) . Dusík ve spalovací komoře a i v trysce by měl dvě funkce – zvýšení molární hmotnosti spalin a ochlazení spalin, v podstatě podobně jako metan. Přebytečný metan se nijak na spalovacím procesu taky nepodílí, poněvadž k sobě nemá kyslík. A pokud vím, tak se vstřikovaní různých látek do trysek používalo.
Aby ten regulační vliv toho metanu měl nějaký vliv tak ho musí být větší množství (poměry paliva a okysličovadla se od optima pohybují v násobcích) a nebude tedy hořet plamínkem jako “svíčka. A víte, co dělá metan v dolech?
Ano – tak nějak sem si to představoval.
FAA jim s tím omezením na 30t asi udělala docela dost vrásek na čele. Ono to asi bylo dost na těsno, aby se s tím dalo vůbec přistát (s ohledem na minimální tah raptoru).
Pokud to má tah 2000 kN tj. nějakých 200t … minimum na 50% (plánovali 20, ale pokud vím poslední specifikace je 50)… tj. 100t … tak aby byli nad minimálním tahem při prázdných nádržích – musel by suchý hopper vážit přes 100t (se zohledněním počáteční minimální rychlosti klesání) aby to vůbec dokázal posadit (bez vypnutí motoru za letu, což si asi na 150m výšky nemůžou dovolit). A to pochybuju, že ta věcička má 100t (suchá hmotnost mnohem větší starship se odhaduje na 85t).
Takže ono to asi bylo dost na hraně proveditelnosti.
“Takže bych tu možnost vlivu škrcení na barvu i z řady dalších důvodů nepodpořil”
Asi jste nikdy neviděl zapalovat autogen. hořák. To je takový malý Raptor. Chcete-li něco ohřát, nastavíte víc paliva a plamen je žlutý. Chcete něco uříznout, nastavíte víc kyslíku a plamen je modrý. Princip je úplně stejný. Při bohatším poměru ve prospěch paliva nemá motor takový výkon, proto se vcelku nabízí regulovat tah mimo jiné i tímto způsobem.
Ten příklad s autogenem je naprosto dokonalý pro pochopení toho, co se tam dělo. Dík.
Možná to přiškrtili moc a něco se pokazilo. Viz obrázek: https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=47120.0;attach=1579865;image
Ty utržené dráty můžou být následek té utržené tl. nádoby.
Ano, taková změna barvy a struktury plamene může být způsobena jedině změnou spalovacího poměru, jak píše Aleš. Taky kdyby se něco stalo např. s čerpadlem motor by v rámci milisekund explodoval nebo se vypnul. Vzhledem k tomu, že motor nejspíš fungoval jak měl, barva plamene bude reflektovat daný přiškrcený režim motoru.
Scott Manley se tomu věnoval v druhé půlce videa o tomto poskočeni, jen pro pohled z třetí strany.
Jo to je geniální, přistání na preburner… A Raptor má dokonce 2. Oh wait, ten tah z preburneru není tak moc silný. A jestli by se rozpadlo kterékoliv čerpadlo, tak ten motor zhasne, nebo vybuchne. Takže ne, tudy cesta nevede.
Barva plamene se nejspíš změnila kvůli spáleným nečistotám ve zduchu (prach rozfoukany ze země). Jako když fouknete prach do kyslíko-acetylenového hořáku.
Takové poskočeni nic neznamená vždyť jim přistavaji 1 stupňe, kryty… kdyby rači zapracovali na dragonovi a FH mohli byt na měsíci a ne stavět všechno znovu
Pche, to je ale nesmysl, je videt, ze problematice vubec nerozumite.
To je dobře
Kdyby ste se o to trochu zajimal tak by ste mozna pochopil proč tomu tak neni a nebude.
Počítá se s těmi požáry? Jak se jejich riziko řeší legislativně?
Osobne bych se domnival, ze to pojisteni, ktere zaplatili, nebo jinak prokazali, ze jsou schopni uhradit skody vznikle pri testu to bude resit. Pokud si pamatuju, tak v povolenkach se nepise jak vzniklo, jen se pise skody vznikle startem, transportem, pripravou na start. Bavime se o zakonem pojištění v ramci povolenky.
Za mě to byla paráda! Mimořádná věc a ta fotka z dronu, jak přistává do oblaků prachu, byla fakt jak z Marsu 👍
Líbí se mi jak SpaceX systematicky postupuje dopředu. Původně jsem k tomu byl skeptický, protože se mi zdálo divné stavět raketu na vybetonovaném plácku. Ale teď si uvědomuji jak je to přínosné. Odzkouší si motor, nádrže, tankování a v neposlední řadě řídící systém. Nasbírají data a mohou analyzovat, co je potřeba vylepšit. I problém s startovacím systémem si vychytají již v počátku. Je to k nezaplacení. Nicméně testy prototypů StarShip to bude asi úplně jiná liga. Už se na to těším. Doufám, že se vyhnou nějakým haváriím. A jsem zvědavý zda budou moci testovat v Texasu. Upřímně mě překvapuje, že v blízkosti jsou nějaká obydlí. A kvůli testu Starhoperu bylo vydáno varování. Co kdyby havarovala plně natankovaná SuperHeavy se Starship to by potom bylo asi po barácích.
no ja mám dojem že oni chcú hneď od začiatku vychytávať ďaleko viac ako štartovací systém. Prečo asi stavajú hneď dva (takmer) identické prototypy Starshipu? Čo sa dá (na orbite) vylaďovať s dvoma Starshipmi? 🙂
Zřejmě počítají s tím, že se jim jedna nevrátí vcelku. V případě havárie můžou dál pokračovat v testech a nečekat půl roku než vyrobí náhradní kus.
áno, a ešte? čo je základný fígel odletu tohto kolosu z LEO a vyžaduje spojenie dvoch lodí na orbite? 🙂
tankovani? 🙂
bingo 😊
Ikdyz je otazka, co zmuzou na orbite bez SH. Pokud si tedy spravne pamatuju, ze bez nakladu jsou SSTO. Myslim, ze budou radi, ze maj palivo na deorbitaci 🙂
a preto si na floride uz chystaju dalsie plechove kruzky 🙂 SH samozrejme na taketo testy bude potrebny. Defacto staci jeden.
Musk o SSTO: bez nákladu, bez tepelného štítu a bez návratu.
Aka by mohla byt parkovacia orbita na dotankovanie, vzhladom na hmotnost, rychlost a bezpecnost?
Tam je to v podstatě jedno.
Z pohledu odlétající lodi – “ta nejenergetičtější na kterou se s daným nákladem dokáže dostat”… ale limit bude spíše tanker (“ta na kterou se nejvýše dokáže tanker s nákladem dostat a pak se vrátit”).
A kam se dokáže dostat nevíme – neznáme schopnosti SH, neznáme schopnosti SS, neznáme hmotnosti nákladů, a potřebné nastavení dráhy se ještě ke všemu liší cíl od cíle… (změny inklinace).
Rychlost není problém – to je v zásadě jen jinak vyjádřena energetická náročnost oběžné dráhy (z pohledu dokování je to jedno – pokud je dokážeš dostat na stejnou oběžnou dráhu, tak pak tě zajímají jen vzájemné rychlosti – které jsou v takovém případě mizivé… přestože relativně k zemi letí rychlostí třeba 9km/s (a tuto rychlost průběžně mění mezi peri a apo) – jenže letí zhruba stejně rychle zhruba stejným směrem (je to jako bys chtěl přestoupit z jednoho kamionu na dálnici na vedle jedoucí … akorát bez toho otravného větru, který by tě jinak smetl).
A bezpečnost … všude je to nebezpečné zhruba stejně. Je to vesmír… černej s jiskřičkama. U energetičtějších drah je trochu náročnější návrat…
a ve spolupraci s NASA 🙂
To je v plánu až časem. U prvních SS se s tím nepočítá
Tyhle prototypy budou suborbitální
A na to si přišel jak?
Když sám Musk říkal, že týmy soutěží mj. o to, kdo ji dříve postaví, dostane do vzduchu, a na oběžnou dráhu?
https://twitter.com/elonmusk/status/1158631714706427904
to sa predsa navzajom nevylucuje. Oba tymy mozu navzajom sutazit a stavat prototypy mierne odlisnymi metodami, oba sa mozu nakoniec dostat na orbit (hoci v inom case), a davalo by perfektnu logiku vyuzit tieto dva exemplare na testovanie dotankovania (samozrejme by musel pomoct SuperHeavy).
Ak by z testov vyplynuli nejake konstrukcne upravy, tak o tom chcete vediet co najskor, este pred tym, nez zacnete staviat “seriove” kusy. S podobnou filozofiou uz lieta Raptor, hoci od ukoncenia testovania ma zjavne este daleko.
Netvrdim ze to tak na 100% bude, pisal som ze to je moj dojem. Ale dava mi zmysel.
EA: Are they actually racing to orbit (Starship and Super Heavy)? Or just racing to get out of the atmosphere and practice the belly flop-to-tail down maneuver?
EM: Race to orbit by both teams, although a success by both in close proximity would be amazing & each would count as a win.
Tak nějak v tom nevidím prostor pro “tyhle prototypy budou suborbitalni”.
S těmi Raptory SSTO to jako fakt? EM prozradil, že SSTO je u SS možná, ale s 8 motory, žádným nákladem a expedebl verze.
Spíš bych to viděl tak, že Musk počítá s tím, že Super Heavy bude brzy hotový spolu s nějakou základní rampou, odkud by mohl startovat. SSTO je podle mě nepravděpodobné.
A když k tomu vezmem co EM řekl dnes:
Aiming for 20km flight in Oct & orbit attempt shortly thereafter. Starship update will be on Sept 28th, anniversary of SpaceX reaching orbit. Starship Mk 1 will be fully assembled by that time.
28sept. je sobota. Takze nespime 😁
Dalsi duvod proc stavi dvakrat “to same” je ze to uplne stejne neni. Sam Elon potvrdil ze teamy spolu “zavodi” to znamena ze zkouseji i to jakou zvolit technologii vyroby, jake pripravky pouzivat. To je na fotkach dobre videt.
Ještě stále mrazí v zádech. Z okna v práci vidím přesně takovou nádrž na vodu, jenom nemá nohy a kulový vršek. Ale rozměry jsou +- stejné.
A ono to může létat …
V podstatě se dostáváme do doby, kdy stačí, když k čemukoliv do pár desítek tun připojíte několik motorů, každý s vlastní nádrží z oceli (pro opakované použití i s přisávacími podpěrami) a může to létat až na orbitu. K dispozici už je vše – motory, dobrý materiál na stavbu, co vydrží i návrat s orbity, SW na řízení …
SCI-FI!!!!!
Ten odlétající prvek, nemůže to být manévrovací tryska?
To mě napadlo jako první, ale jelikož z toho unikají plyny, tak je to asi hloupost (pokud by se utrhl ten blok trysek, nemělo by z nich už co unikat pod tlakem). Navíc na fotkách po přistání ty trysky vypadají v pořádku: https://twitter.com/austinbarnard45/status/1166687884646203393
Zkopíruju (se) odvedle:
1) Na stabilizační trysku je to moc velké – podívej se na starhopper z dálky – ty trysky prakticky z dálky skoro nejsou vidět, ale tohle mělo rozměr i vůči starhopperu, který je … velký.
2) Stabilizační tryska utržená od přívodu tlakového plynu – nebude po celou dobu letu kolem sebe trousit … pod tlakem plyn (nemá žádný “objem”)
Tohle bylo celkem velké – a na obou stranách z toho pod tlakem unikal plyn, který tomu dodával rotaci – pravděpodobně nějaká z tlakových nádob, co jsou na starhopperu (na helium pro tlakování nádrží, dusík pro manévrovací trysky…).
Jenže na něm jsou 4 nádoby, které jsou bílé. Ta věc byla černá. A na fotkách je vidět, že všechny 4 nádrže pořád drží.
1) To nic nemění na tom…, že to nemůže být tryska – protože ty jsou velmi malé.
2) To neznamená, že tam ještě někde není nějaká tlaková nádoba, která by mohla upadnout, odrazit se od země a vydat se na výlet vzduchem.
3) Je teoreticky možné, že je to nějaká tlaková nádoba ze zařízení na zemi… které při přistání poškodili (Například je tam hned vedle černý zásobník na vodu s vodním dělem – takže je možné že součástí byla tlaková nádoba).
Něco z toho tryská pod tlakem na obě strany. Nenapadá mě nic jiného než odtrhlá tlaková nádrž s unikajícím obsahem.
Možná to byl Matt Damon s propíchlou rukavicí skafandru. :))
Brzy v kinech ve filmu Iron Man 4.
V době, kdy odlétl ten kus vypadla kamera se záběrem na motor, myslím tedy že odpadla ta kamera s její konstrukcí, na které byla uchycena
Ne, kamera vypadla hned na začátku, ten kus odletěl po dosednutí.
Ale no tak… součástí konstrukce každé druhé kamery je přece metr a půl dlouhá tlaková nádoba.
😉
Aha, omlouvám se, v článku jsem nějak přeskočil, že se jednalo o komponentu odlétající před dosednutím. Na začátku chvilku po tom, co se Starhopper vznesl jsem viděl, že něco odlétlo, v tu chvíli vypadla kamera, tak jsem měl za to, že se jednalo o tu kameru.