Rychlozprávy #29: BFR pro armádu, stav SLC-4W, mise na Měsíc, osud Falconu 1, a další

Vítejte v rubrice Rychlozprávy, kde najdete krátké zprávičky, které si nezaslouží samostatný článek, ale přesto stojí za pozornost. Také zde objevíte různé zajímavosti, které sice zde na webu nebo na facebookové stránce ElonX možná už někde jsou, ale pokud sem nechodíte dennodenně nebo ElonX nesledujete na Facebooku, mohly vám snadno uniknout.

V dnešním vydání mimo jiné zjistíte výsledné orbity nedávných misí, stav přistávací plošiny SLC-4W, dozvíte se o plánované misi na Měsíc, využití BFR pro armádu a také o osudu posledního exempláře Falconu 1.

Výsledné orbity nedávných misí

Start mise Merah Putih (Foto: SpaceX)

Během nedávné mise Telstar 19V vynesl Falcon 9 na dráhu přechodovou ke geostacionární dosud nejtěžší satelit v historii. Vzhledem k 7tunové hmotnosti tedy bylo překvapivé, že první stupeň se vůbec pokusil přistát. Block 5 je sice o něco výkonnější než Block 4, ale zase ne o tolik, takže bylo jasné, že důvodem možnosti přistání je spíše nižší cílová dráha, která vyžaduje méně paliva. Na jakou orbitu byl tedy satelit nakonec vynesen?

Dostupná data ukázala, že výsledná orbita Telstaru 19V byla 243 x 17 863 km s inklinací 27°. Jak vidíte, dráha měla apogeum jen 17 863 km, přičemž geostacionární dráha je ve výšce 35 768 km. Vypuštěný satelit tedy následně musí tento nedostatek dohnat sám pomocí vlastních motorů. Standardní přechodová orbita (GTO), kam bývají vynášeny geostacionární satelity, je uváděna jako GTO-1821. To znamená, že satelit musí po vypuštění dodat 1821 m/s delta-v (změna rychlosti), aby se z přechodové dráhy dostal na cílovou geostacionární dráhu. Čím nižší toto číslo je, tím větší kus práce odvedla nosná raketa. V případě Telstaru 19V to nakonec vyšlo na GTO-2275, což vysvětluje, proč byl první stupeň schopen přistát. Vynesením satelitu na méně náročnou orbitu (tzv. subsynchronní) raketa ušetřila palivo, které pak mohla využít pro přistání. Podotýkám, že tento letový profil byl předem naplánovaný a schválený zákazníkem. Není to tedy tak, že Falcon nějak selhal tím, že náklad vynesl na nižší než standardní orbitu. Byl to záměr.

Zajímavostí je, že pokud tento údaj přepočítáme na standardní GTO-1800, vyjde nám maximální nosnost znovupoužitelného Blocku 5 pro tuto typickou cílovou orbitu. Výpočty ukazují, že maximální nosnost, při které je ještě možné přistání prvního stupně, je zhruba 5600 kg. Kterýkoli náklad s vyšší hmotností tedy musí být vynesen na subsynchronní orbitu.

Příkladem je další nedávný start, mise Merah Putih. Při ní měla družice relativně běžnou hmotnost 5800 kg a Falcon 9 ji tak dokázal vynést na mírně subsynchronní orbitu 193 x 29 503 km x 27,06°, což je ekvivalent GTO-1924. Satelit tedy následně musel dodat o 350 m/s méně delta-v než v případě Telstaru 19V.

Pokud vás tato problematika zajímá více, můžete se těšit na chystaný článek od Jirky Hadače, který se takovýmto výpočtům věnuje mnohem podrobněji.

BFR pro armádu

Generál amerického letectva Carlton Everhart si na začátku srpna byl prohlédnout zařízení SpaceX a Virgin Orbit. Následně se nechal slyšet, že se mu velice zamlouvá představa využít BFR pro suborbitální přepravu vojenského materiálu a zásob. Pro armádu je pochopitelně lákavý koncept dopravy 150 tun nákladu kamkoli na Zemi během 30 minut za nižší cenu, než na kolik vyjde letoun C-5, kterému by navíc podobný úkol trval až 10 hodin. Everhart si myslí, že by něco takového mohlo být možné za 5 až 10 let.

 

Nicméně je potřeba dodat, že to opravdu není nic definitivního. Je to prostě jen takový nápad jednoho člena letectva. Neznamená to, že se na tomto využití reálně pracuje. Navíc by to nebylo úplně triviální. BFR nemůže přistát jen tak kdekoli a pokud se bude náklad shazovat za letu s tím, že BFR by pak přistálo někde dál, je potřeba vymyslet zpomalení nákladu z velmi vysokých rychlostí, přesnost doručení do cílové oblasti apod. Berte to tedy zatím jen jako takový zajímavý teoretický koncept. Nicméně to ukazuje, že pokud SpaceX dokáže splnit sliby ohledně ceny a parametrů BFR, otevře to dveře pro spoustu nových potenciálních využití.

A jak vlastně pokračuje vývoj BFR? Elon Musk by měl podle vlastních slov brzy poskytnout nové informace o aktuálních pokrocích, ale do té doby si musíme vystačit například s poznatky z webu Teslarati. Ten v nedávném článku uvádí, že podle jednoho z techniků SpaceX, kteří pracují v obřím dočasném stanu v losangeleském přístavu, práce na BFR se pomalu rozjíždějí. Údajně prý už začíná výroba zkušebních materiálů a inženýrských vzorků kompozitových struktur a nádrží pomocí nástrojů, které se ve stanu nacházejí. Jedním z takových strojů je obří válec pro formování kompozitů pro nádrže BFR, jehož fotkou se v minulosti pochlubil sám Elon Musk:

Nástroj pro výrobu BFR (Foto: Elon Musk)

Hurá na Měsíc

Falcon 9 vynese sondu izraelské společnosti SpaceIL, která má přistát na Měsíci. Jedná se o projekt, který se účastnil soutěže Google Lunar X Prize, ale ta byla nedávno po mnoha prodlouženích definitivně ukončena bez vítěze. Sonda má hmotnost 585 kg a po přistání provede 500metrový skok. Další informace v češtině najdete například v článku na VTM.

Sonda bude vynesena jako sekundární náklad některé z chystaných misí, ale neví se přesně které. Na základě dostupných informací to však vypadá, že by mohlo jít o misi PSN-6, která je plánována na přelom 2018/2019.

Příprava SLC-4W

Přistávací plocha SLC-4W na Vandenbergově letecké základně má nově nainstalované stojany pro odbavení prvního stupně po návratu na Zemi. K jejich využití by mělo dojít možná už v září během mise SAOCOM 1A, při které je plánováno vůbec první přistání na této plošině. Aktuální stav plošiny ukazuje následující fotka z webu Teslarati. Více informací o této plošině a prvním přistání v Kalifornii najdete zde a zde.

Přistávací plošina SLC-4W v červenci 2018 (Foto: Teslarati)

Památková nášivka

Zaměstnanci SpaceX v červenci dostali na památku speciální nášivku s logem demonstrační mise Falconu Heavy. Ta je neobyčejná tím, že použité červené vlákno pochází z aerodynamických čepiček bočních stupňů, které během mise úspěšně přistály na LZ-1. Takové zaměstnanecké výhody bych si také nechal líbit! 🙂

Dárek na památku demonstrační mise Falconu Heavy pro zaměstnance SpaceX (Foto: Julia Bergeron)

Poslední Falcon 1

SpaceX začátkem července přesunulo poslední existující Falcon 1, aby mohl být vystaven uvnitř budovy v Hawthorne. Podobně tam je vystavena přistávací noha Falconu 9 a také první Dragon, který se vrátil z oběžné dráhy.

Raketa ležela posledních několik let venku na pozemku SpaceX a bylo možné ji vidět na leteckých snímcích například na Google Maps.

Poznámka: Na Facebooku ElonX jsem nově začal občasně informovat také o dalších firmách Elona Muska, a tak se od příště budu snažit zde na webu vydávat Rychlozprávy častěji, přičemž budou nově obsahovat také krátké novinky o Tesle, Boring Company či Hyperloopu.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
21 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře