Rychlozprávy #29: BFR pro armádu, stav SLC-4W, mise na Měsíc, osud Falconu 1, a další

Vítejte v rubrice Rychlozprávy, kde najdete krátké zprávičky, které si nezaslouží samostatný článek, ale přesto stojí za pozornost. Také zde objevíte různé zajímavosti, které sice zde na webu nebo na facebookové stránce ElonX možná už někde jsou, ale pokud sem nechodíte dennodenně nebo ElonX nesledujete na Facebooku, mohly vám snadno uniknout.

V dnešním vydání mimo jiné zjistíte výsledné orbity nedávných misí, stav přistávací plošiny SLC-4W, dozvíte se o plánované misi na Měsíc, využití BFR pro armádu a také o osudu posledního exempláře Falconu 1.

Výsledné orbity nedávných misí

Start mise Merah Putih (Foto: SpaceX)

Během nedávné mise Telstar 19V vynesl Falcon 9 na dráhu přechodovou ke geostacionární dosud nejtěžší satelit v historii. Vzhledem k 7tunové hmotnosti tedy bylo překvapivé, že první stupeň se vůbec pokusil přistát. Block 5 je sice o něco výkonnější než Block 4, ale zase ne o tolik, takže bylo jasné, že důvodem možnosti přistání je spíše nižší cílová dráha, která vyžaduje méně paliva. Na jakou orbitu byl tedy satelit nakonec vynesen?

Dostupná data ukázala, že výsledná orbita Telstaru 19V byla 243 x 17 863 km s inklinací 27°. Jak vidíte, dráha měla apogeum jen 17 863 km, přičemž geostacionární dráha je ve výšce 35 768 km. Vypuštěný satelit tedy následně musí tento nedostatek dohnat sám pomocí vlastních motorů. Standardní přechodová orbita (GTO), kam bývají vynášeny geostacionární satelity, je uváděna jako GTO-1821. To znamená, že satelit musí po vypuštění dodat 1821 m/s delta-v (změna rychlosti), aby se z přechodové dráhy dostal na cílovou geostacionární dráhu. Čím nižší toto číslo je, tím větší kus práce odvedla nosná raketa. V případě Telstaru 19V to nakonec vyšlo na GTO-2275, což vysvětluje, proč byl první stupeň schopen přistát. Vynesením satelitu na méně náročnou orbitu (tzv. subsynchronní) raketa ušetřila palivo, které pak mohla využít pro přistání. Podotýkám, že tento letový profil byl předem naplánovaný a schválený zákazníkem. Není to tedy tak, že Falcon nějak selhal tím, že náklad vynesl na nižší než standardní orbitu. Byl to záměr.

Zajímavostí je, že pokud tento údaj přepočítáme na standardní GTO-1800, vyjde nám maximální nosnost znovupoužitelného Blocku 5 pro tuto typickou cílovou orbitu. Výpočty ukazují, že maximální nosnost, při které je ještě možné přistání prvního stupně, je zhruba 5600 kg. Kterýkoli náklad s vyšší hmotností tedy musí být vynesen na subsynchronní orbitu.

Příkladem je další nedávný start, mise Merah Putih. Při ní měla družice relativně běžnou hmotnost 5800 kg a Falcon 9 ji tak dokázal vynést na mírně subsynchronní orbitu 193 x 29 503 km x 27,06°, což je ekvivalent GTO-1924. Satelit tedy následně musel dodat o 350 m/s méně delta-v než v případě Telstaru 19V.

Pokud vás tato problematika zajímá více, můžete se těšit na chystaný článek od Jirky Hadače, který se takovýmto výpočtům věnuje mnohem podrobněji.

BFR pro armádu

Generál amerického letectva Carlton Everhart si na začátku srpna byl prohlédnout zařízení SpaceX a Virgin Orbit. Následně se nechal slyšet, že se mu velice zamlouvá představa využít BFR pro suborbitální přepravu vojenského materiálu a zásob. Pro armádu je pochopitelně lákavý koncept dopravy 150 tun nákladu kamkoli na Zemi během 30 minut za nižší cenu, než na kolik vyjde letoun C-5, kterému by navíc podobný úkol trval až 10 hodin. Everhart si myslí, že by něco takového mohlo být možné za 5 až 10 let.

 

Nicméně je potřeba dodat, že to opravdu není nic definitivního. Je to prostě jen takový nápad jednoho člena letectva. Neznamená to, že se na tomto využití reálně pracuje. Navíc by to nebylo úplně triviální. BFR nemůže přistát jen tak kdekoli a pokud se bude náklad shazovat za letu s tím, že BFR by pak přistálo někde dál, je potřeba vymyslet zpomalení nákladu z velmi vysokých rychlostí, přesnost doručení do cílové oblasti apod. Berte to tedy zatím jen jako takový zajímavý teoretický koncept. Nicméně to ukazuje, že pokud SpaceX dokáže splnit sliby ohledně ceny a parametrů BFR, otevře to dveře pro spoustu nových potenciálních využití.

A jak vlastně pokračuje vývoj BFR? Elon Musk by měl podle vlastních slov brzy poskytnout nové informace o aktuálních pokrocích, ale do té doby si musíme vystačit například s poznatky z webu Teslarati. Ten v nedávném článku uvádí, že podle jednoho z techniků SpaceX, kteří pracují v obřím dočasném stanu v losangeleském přístavu, práce na BFR se pomalu rozjíždějí. Údajně prý už začíná výroba zkušebních materiálů a inženýrských vzorků kompozitových struktur a nádrží pomocí nástrojů, které se ve stanu nacházejí. Jedním z takových strojů je obří válec pro formování kompozitů pro nádrže BFR, jehož fotkou se v minulosti pochlubil sám Elon Musk:

Nástroj pro výrobu BFR (Foto: Elon Musk)

Hurá na Měsíc

Falcon 9 vynese sondu izraelské společnosti SpaceIL, která má přistát na Měsíci. Jedná se o projekt, který se účastnil soutěže Google Lunar X Prize, ale ta byla nedávno po mnoha prodlouženích definitivně ukončena bez vítěze. Sonda má hmotnost 585 kg a po přistání provede 500metrový skok. Další informace v češtině najdete například v článku na VTM.

Sonda bude vynesena jako sekundární náklad některé z chystaných misí, ale neví se přesně které. Na základě dostupných informací to však vypadá, že by mohlo jít o misi PSN-6, která je plánována na přelom 2018/2019.

Příprava SLC-4W

Přistávací plocha SLC-4W na Vandenbergově letecké základně má nově nainstalované stojany pro odbavení prvního stupně po návratu na Zemi. K jejich využití by mělo dojít možná už v září během mise SAOCOM 1A, při které je plánováno vůbec první přistání na této plošině. Aktuální stav plošiny ukazuje následující fotka z webu Teslarati. Více informací o této plošině a prvním přistání v Kalifornii najdete zde a zde.

Přistávací plošina SLC-4W v červenci 2018 (Foto: Teslarati)

Památková nášivka

Zaměstnanci SpaceX v červenci dostali na památku speciální nášivku s logem demonstrační mise Falconu Heavy. Ta je neobyčejná tím, že použité červené vlákno pochází z aerodynamických čepiček bočních stupňů, které během mise úspěšně přistály na LZ-1. Takové zaměstnanecké výhody bych si také nechal líbit! 🙂

Dárek na památku demonstrační mise Falconu Heavy pro zaměstnance SpaceX (Foto: Julia Bergeron)

Poslední Falcon 1

SpaceX začátkem července přesunulo poslední existující Falcon 1, aby mohl být vystaven uvnitř budovy v Hawthorne. Podobně tam je vystavena přistávací noha Falconu 9 a také první Dragon, který se vrátil z oběžné dráhy.

Raketa ležela posledních několik let venku na pozemku SpaceX a bylo možné ji vidět na leteckých snímcích například na Google Maps.

Poznámka: Na Facebooku ElonX jsem nově začal občasně informovat také o dalších firmách Elona Muska, a tak se od příště budu snažit zde na webu vydávat Rychlozprávy častěji, přičemž budou nově obsahovat také krátké novinky o Tesle, Boring Company či Hyperloopu.




  • Mohlo by se vám líbit...

    21
    Diskuze

    avatar
      Odebírat  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    Jolinar
    Host
    Jolinar

    Do rychlozprav byste mohli pridat i ostatni Elonovy firmy, je strasne malo informaci kolem OpenAI a Neuralinku.

    Ale treba ted vysledky v DotA2 jsou uzasne 🙂 myslim ze by to na tomhle webu nemelo chybet.

    Kamil
    Host
    Kamil

    Konečně ty zprávy o armádě dávají smysl, zachytil jsem něco o tom generálovi a neználci tam spekulovali o armádních skladech na oběžné dráze. Hovadina. Ale dopravit někam něco BFR by smysl dávalo. Jen si říkám, jestli by mohl letět nazpět.

    Petr Bilek
    Host
    Petr Bilek

    Je otazkou, zda by vubec slo BFS na obezne draze dotankovat a pristavat s plnejsimi nadrzemi, aby mohla BFS po vysadku odstartovat bez doplnovani paliva.

    Jakub
    Host
    Jakub

    Orbitální tankování je součástí plánu mise na mars.

    Petr Bilek
    Host
    Petr Bilek

    To bezesporu ano. Ale co to pristavani s dotankovanymi nadrzemi? Zvladne to tepelny stit?

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Jses si jistý, že na to bude potřeba BFS? Není to jediná loď, která se umí vrátit z oběžné dráhy na Zem. Pěkných pár dalších lodí se umí z orbity vrátit a teoreticky na to není třeba ani lodi (Dragon, Sojuz, Senzou). Taky v programu Corona se vracely kapsle zpět. Můžeš namítnout, že je zachytávala letadla, ale to hlavní už ta kapsle udělala předtím, vrátila se do atmosféry a zpomalila svou rychlost z 1. kosmické na podzvukovou. Návratové kapsle byly i součástí kosmických sond, z hlavy mě napadá Genesis, či Hajabusa.
    Ten generál tam výslovně zmiňoval, že vyložíš cargo na orbitě, a potom ho roboticky naložíš do nějakého návratového člunu, když ho budeš potřebovat. Nevím, proč mě tak nějak napadá motoricky sestupující CD, bez padáku, tj. menší snos větrem.

    Pacholik
    Host
    Pacholik

    Ostatni navratove kapsle nemaji dostatecnou nostnost pro efektivni vyuziti pro armadu.. prece nebudeme pouzivat sojuz abychom dopravili 2 palety materialu nekam tak ryche.. neefektivni.. s temi 150tunami to uz je na zvazeni obzvlaste pak ta slibovana cena BFS je jinde…

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Určitě, rozhodně souhlas, já jen říkal, že to není jediná loď, která se umí vrátit na Zem. A k těm 150 tunám, tam bych vzal do úvahy, že něco budou obaloviny. A taky měl hodně dobrou poznámku Ivo. Dost bude záležet na orbitální dráze, a abys mohl pokrýt celou Zemi, musíš mít náklad na polární dráze, odjinud to prostě nepůjde. A za druhé, kvůli oběžné dráze to prostě jedním depotem stejně nepořešíš.
    K té slibované ceně BFS, jo, bude nízká, ale hlavně kvůli znovupoužitelnosti. A jak psal Petr Bílek, bude záležet na tom, jestli se po tom sestupu a dosednutí zvládneš odlepit od Země s tím zbytkem paliva, či budeš mít jak natankovat loď.
    Taky jsem tím motorickým sestupem narážel na to, že sestup na padáku je závislý na větru. Pomocí VTVL to dost eliminuješ.

    Zdeněk
    Host
    Zdeněk

    BFR je moje srdeční záležitost, parádní informace. Věřím, že konečně se práce přesouvají k prvnímu prototypu.

    Štěpán
    Host
    Štěpán

    Tedy čekal jsem něco mnohem senzačnějšího (něco jakože jim vojáci zaplatí vývoj) 😀

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Proč senzačního, vojáci investují do vývoje motoru raptor, už v roce 2016 do něj dali 33 miliónů dolaru, s tím, že SpaceX přihodí dvakrát tolik. A budeme všichni doufat, že neskončí jen u tohoto. Určitě se bude SpaceX chtít zapojit do EELV 2.

    Ivo
    Host
    Ivo

    Dovolím si jednu připomínku, uvedených 10 hodin letu na kterékoliv místo na zemi pro C-5 galaxy není tak úplně pravda. Reálně by to bylo kolem 25 hodin v případě tankování za letu. Podle mě je to myšleno jinak, bere se v potaz rozmístění základen a tím pádem jde o dobu letu z nejbližší základny.

    Pacholik
    Host
    Pacholik

    Ahoj, rychlozpravy jsou naprosto super! A klobouk dolu jestli to rozsiris i na dalsi aktivity mimo spcx. Nicmene iElon se moc nechlubi s pokroky ve vyvoji AI (UI) kdyby se ti podarilo vyšťárat nejake informace k tomuto, moc bych byl ( a urcite ne sam) veelmi vdecen! Super clanky tady a brzy nasečtělou!

    Dan
    Host
    Dan

    Docela specifickej bordel mají u SpaceX na dvorku 🙂 Takovej kosmickej šroťák.