Dnešní článek tematicky navazuje na minulý týden, kdy jsme probírali šíření satelitní sítě firmy SpaceX na palubách pasažérských lodí. Oblast námořní dopravy je však neuvěřitelně rozsáhlá, proto v tomto nesmírně zajímavém tématu budeme pokračovat i nadále. Síť Starlink si instalují společnosti provozující nákladní dopravu jak na mořích, tak na řekách. Zájem mají rozhodně firmy velké a není vyloučeno, že po tomto moderním připojení nakonec sáhnou i malí dopravci.

Jako obyvatelé vnitrozemského státu si možná neuvědomujeme, že naprostá většina světového obchodu se děje prostřednictvím lodní dopravy. Pokud bychom chtěli tento fakt napsat jasnou řečí čísel, platí, že 80–90% zboží je dopravováno v kontejnerech či v podpalubí nákladních lodí. Pokud bychom si chtěli tyto počty vyjádřit jinak, existuje více než 50 000 obchodních lodí, které zajišťují mezinárodní obchod a provoz těchto lodí zajišťuje více než 1 milion námořníků takřka každé národnosti. Nákladní lodi mají různé velikosti, od těch malých až po úplně největší, za jejichž stavbu zaplatí rejdařská firma klidně i 200 milionů dolarů. V neposlední řadě také provoz nákladních lodí generuje roční příjem přes půl bilionu dolarů v sazbách za přepravu.

Největší evropský přístav je v Rotterdamu (Zdroj: Port Technology International)

Tak jako lidé i nákladní lodi nejsou všechny stejné, jejichž vzhled a velikost odpovídá tomu, zda se plaví po řekách či po mořích a také charakteru nákladu. Pokud bychom si ale chtěli udělat představu, tak je možno říct, že rozeznáváme lodi určené pro přepravu volně loženého nákladu jako je ruda či základní potraviny, máme i lodi kontejnerové, chladírenské lodi či víceúčelové lodi, plavidla pro přepravu kolového nákladu, tankery, trajekty, plavidla určená k pokládání kabelů, bagry, vlečné čluny či poloponorná plavidla. Potřeba internetového připojení pro jednotlivé typy nákladních lodí odvisí od toho, kde je loď provozována. Pokud se nachází hlavně v oblasti přístavu, loď si zpravidla vystačí s připojením k pozemní mobilní síti, ale v případě jejího pohybu po hladině oceánu už je nutné zajistit připojení přes družice. Dozajista podobná situace nastane při pohybu plavidel po hladině evropských řek, či při plavbě v amazonské džungli. Důležitosti lodní dopravy či minimálně jejího rozsahu a možného výdělku si je určitě vědomo i SpaceX, proto také hodlá rozšiřovat řady svých zákazníků i v této oblasti. Kdyby to bylo možné, pokusili bychom se v tomto článku probrat všechny možné druhy lodní dopravy, bohužel fakt, že ne o všech nových uživatelích sítě Starlink máme informace, nás v tom výrazně limituje.

Instalace antény systému Starlink na palubě nákladní lodi (Foto: Jimmy Grewal)

Pro suchozemce jsou bezesporu symbolem námořní dopravy kontejnerové lodi či tankery a právě od kontejnerových plavidel začneme náš přehled novinek. V této oblasti existuje velmi hezký seznam největších kontejnerových nákladních společností světa, který pro naše účely použijeme. A v našem přehledu začneme druhou největší nákladní firmou na světě, kterou je dánský Maersk, tedy společnost, která vlastní takřka 700 námořních nákladních lodí různého druhu o celkové přepravní kapacitě více než 4,1 milionů TEU (standardizovaných dvacetistopých kontejnerů), což znamená, že přepraví ročně takřka 15,8 % všech námořních zakázek. Tato společnost v polovině letošního října oznámila, že na více než 330 kontejnerových lodích bude instalovat antény Starlinku.

Loď Majestic Maersk postavená v roce 2013 (Foto: Rick Vince)

Podobné rozhodnutí učinila i světová pětka, tedy německá společnost Hapag-Lloyd, která provozuje 246 lodí o celkové kapacitě 1,7 milionů TEU. Ta rovněž plánuje na svých plavidlech instalovat antény Starlink. Nákup vybavení by se měl uskutečnit do konce roku se spuštěním služby počátkem roku příštího.

Mezi další zájemce o služby sítě Starlink patří lodě japonské korporace Ocean Network Express (ONE), což je společný podnik firem NYK, MOL a K Line. Této korporaci patří sedmá příčka na světovém trhu, vlastní lodi s kapacitou 1,5 milionů TEU a jejich tržní podíl dosahuje takřka 6 %. Ale nyní již podrobněji k novinkám v rámci flotily ONE. Společnost NYK zahájila testy Starlinku v prosinci loňského roku, a protože letos v září bylo oznámeno, že na všechny lodi firmy budou antény instalovány, šlo patrně o testy úspěšné. V případě této firmy bude dobré dodat, že plánuje také využívat hybridní připojení zajišťované firmou Marlink.

Instalace antény na palubu lodi firmy NYK před zahájením testů (Foto: NYK)

Pokud jde o lodi MOL, ty dokončily testy v červnu s tím, že síť Starlink je 50krát rychlejší než dřívější služby. Zkoušky byly dle videa patrně prováděny na lodi určené k transportu kolového nákladu. V polovině letošního října bylo pak oznámeno, že systém Starlink bude instalován na 233 lodích flotily firmy.

Zkoušky systému Starlink patrně prováděla firma MOL na lodi určené k transportu kolového nákladu (Foto: MOL)

Pokud jde o další společnosti ve světovém žebříčku největších kontejnerových námořních dopravních společností a jejich zájmu o služby sítě Starlink, zatím se mi nepodařilo dohledat zmínku o největší dopravní firmě švýcarsko-italské Mediterranean Shipping Company s tonáží 4,8 milionů TEU, francouzské CMA CGM (3,4 milionů TEU) či taiwanských firmách. Mezi velké dopravce patří i řada čínských korporací, tady se ale domnívám, že může být určitý problém z politického hlediska kvůli necenzurovanému internetovému připojení. Nicméně, kdo ví, protože kupříkladu hongkongská firma Seaspan Corporation provozující 138 lodí plánuje všechny tyto lodi vybavit systémem Starlink.

Velké lodi, jako tato firmy Thenamaris zpravidla nemanévrují v prostoru přístavu samy, ale s pomocí remorkérů (Foto: Thenamaris)

Systém Starlink plánují zavádět i firmy Costamare či Columbia Shipmanagement. Costamare dle vlastních stránek provozuje 70 kontejnerových lodi v kapacitě 520 000 TEU a dalších 45 určených pro suchý náklad. Columbia Shipmanagement také provozuje vlastní flotilu, ale zajišťuje i technickou správu pro lodě své či třetích stran. Podobné oznámení učinily i firmy Intership Navigation a Thenemaris. Každá z obou společnosti provozuje přibližně 80 lodí, nicméně, zatímco Intership Navigation teprve zahájila na počátku června testy systému Starlink, firma Thenemaris jej již instaluje. Ten ale nebude provozován samostatně, nýbrž v rámci hybridních služeb Sealink NextGen firmy Marlink. Starlink zavádí i společnost Anglo-Eastern, která prostřednictvím třetí strany spravuje více než 680 plavidel. Koncem letošního září bylo oznámeno, že firma instalovala již stou anténu.

Nákladní loď Spyros K společnosti Columbia Shipmanagement (Zdroj: Columbia Shipmanagement)

Kapitola námořní dopravy je samozřejmě mnohem rozsáhlejší, ne vždy je zboží dováženo v kontejnerech. Existují i tekuté produkty, které je nutno dopravovat na dálku pomocí tankerů. Opět pro zájemce v odkazu přikládám seznam. Zde je světovou jedničkou již výše zmíněná japonská MOL. Ano, tato společnost se neangažuje jen v kontejnerové dopravě, vlastní též i jednu z největších flotil tankerů a dalších nákladních lodí. Celkově tak firma provozuje 930 plavidel o kapacitě 66 milionů DWT (tzv. „mrtvá hmotnost“ neboli celková nosnost plavidla). O podrobnostech jsme informovali již výše. Světovou dvojkou v této oblasti je kanadská Seapeak, která oznámila testy Starlinku již v lednu letošního roku, ale další informace zatím nejsou k dispozici. Pokud jde o další velké společnosti provozující tankery, u žádné z dalších firem se nám nepodařilo dohledat, že by si někdo zajistil připojení pomocí družic SpaceX. To ale samozřejmě neznamená, že se tak neděje. V případě pasažérských lodí bylo pochopitelné, že inzerovaly zlepšení kvalit internetového připojení kvůli možnosti nalákat cestující, u nákladních plavidel to patrně není tak zásadní. Tímto bychom z nedostatku dalších informací uzavřeli kapitolu námořní dopravy a přejdeme do příbřežních vod.

Rybářská loď vyplouvající z přístavu (Foto: Zimmerman Fisheries LLC)

Nejen pohodlí a zvyk z pevniny využívat Internet totiž může být důvodem pořízení internetového připojení k lodi. Daleko důležitějším podnětem může být zvýšení bezpečnosti. Dobré internetové připojení zajistí malým rybářským plavidlům přístup k datům o počasí, či oceánografickým datům v reálném čase. Drobná rybářská plavidla se totiž často spoléhají na zastaralé, nebo nespolehlivé zdroje informací. Internetové připojení pomůže též v nouzových situacích při koordinaci záchranných operací, či při integraci s dalšími palubními systému jako jsou elektronické lodní deníky, či software pro hlášení úlovků. Samozřejmě, malý rybářský kutr nikdo nenutí k pořízení antény, je pouze na nich, zda chtějí svou práci zefektivnit, ale zároveň více záviset na moderních technologiích či nikoliv.

Hlavním trhem sítě Starlink v námořní dopravě je a patrně i v budoucnu bude připojení lodí na širých dálavách oceánu, ale bude dobré si říct, že systém má šanci se uchytit i ve vnitrozemské lodní přepravě. Tato služba je nyní k dispozici už i v České republice, ale lze očekávat, že obecně nebude využívána jako hlavní připojení, nýbrž spíše jako jedna z možných alternativ. Zde ale narazíme na problém, se kterým se velké námořní firmy nikdy potýkat nebudou, a tím je cena, která je stále pro takové použití příliš vysoká, a tak se zatím nedočkala masivního rozšíření. Proč tomu tak je? Musíme si totiž uvědomit, že většina říčních plavidel má soukromého majitele, který vlastní nejběžněji pouze jedno plavidlo, a tak výsledné náklady nese sám. Navíc na řekách často funguje pozemní mobilní připojení, i když i zde bývá omezení spojené s danou lokalitou a podmínkami. Přes ocelovou konstrukci lodě se navíc signál šíří špatně, a tak je ve vnitřních prostorech často nedostupný. Ve vnitrozemské plavbě ovšem připojení primárně slouží k pohodlí posádky a usnadnění komunikace, třeba co se týče odesílání dokumentů. Bezpečnost ovlivněna není.

Lodní doprava na Dunaji (Foto: Andras Bankuti, HVG)

Než definitivně ukončíme kapitolu nákladní dopravy, dovolili jsme si připojit vlastní komentář. Snažili jsme se v případě lodní dopravy vždy zmiňovat jak počty námořních plavidel, tak i podíl na trhu. Důvodem je samozřejmě ukázat čtenářům, o jak velkém potenciálu pro síť Starlink zde hovoříme. Navíc bychom chtěli podotknout, že pokud jde o pasažérské lodi, těch je pochopitelně méně, ale právě turisté budou vyžadovat rozsáhlejší internetové služby, rozuměj, značně vyšší počet antén. Rozsáhlejší nákladní flotily mají naopak méně početné posádky a tedy menší poptávku než rozmazlení a početní turisté. Takže se domnívám, že ani v případě největších nákladních lodí, jejichž výtlak se blíží čtvrt miliónu tun, nedosáhne počet antén takového čísla jako u lodí výletních.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, od roku 2018 redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je Falcon Heavy Demo.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Jiří Hadač (see all)

• Připojení k internetu přes Starlink už využívá čtvrtina lodí, často v kombinaci s dalším poskytovatelem - 15. 7. 2024
• Nové zakázky SpaceX: Teleskop COSI, arabské družice Yahsat, kontroverzní evropská mise MTG-S1, a další - 13. 7. 2024
• Proč se NASA rozhodla deorbitovat stanici ISS? Nebylo by lepší dát ji do muzea nebo ji jen přesunout výš? - 6. 7. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení