Starlink i nadále dělá starosti astronomům. Jak se osvědčil experimentální tmavý satelit?

Netroufám si odhadnout, co se vám vybaví, když se řekne slovo Starlink, ale asi se shodneme, že komunitě astronomů po vyslovení tohoto slova vstávají vlasy na hlavě. Jsou však jejich obavy opravdu oprávněné? Budou sítě jako Starlink skutečně znamenat konec pozemské astronomie? Přiznám se, že ani pro mě, jako fanouška SpaceX a kosmonautiky všeobecně, není lehké najít odpověď. Jisté je jedno, hodně se toho změní.

V první řadě je ovšem hned v úvodu potřeba připomenout, že problém družic narušující astronomická pozorování tu byl dávno předtím, než se k obloze vydala první sada satelitů konstelace Starlink. Každý objekt na oběžné dráze Země odrážející sluneční záření, naprosto cokoli s albedem větším než nula, může zanechat na astrofotografii nežádoucí stopu, včetně letadel. Každou noc stovky podobných objektů míjejí nějakou astronomickou observatoř a proto je nepřítel astronomů každá družice, ne jen ty ze sítě Starlink. Svůj boj tak astronomové vlastně prohráli dávno. Fakticky už někdy okolo roku 1957. Proč tedy konstelace Elona Muska vzbuzuje právě teď tolik pozdvižení?

Průlet flotily Starlink je pro mnoho lidí fascinující podívanou, ale pro astronomy je to doslova noční můra. Družice jsou krátce po vypuštění opravdu jasné a to ještě umocňuje jejich počet „ve vláčku“. Dobře je to patrné na videu:

Mohou za to především dvě věci – jejich vysoký počet a také jejich jasnost. Po vynesení mají zdánlivou magnitudu okolo 2–3 mag. Jsou tedy dostatečně jasné, aby je bylo možné spatřit okem i v obydlených oblastech znečištěných osvětlením. Navíc prolétávají za sebou ve formaci připomínající korálky táhnoucí se od obzoru k obzoru. Družice se však naštěstí postupně přesouvají na vyšší dráhy okolo 500 km, a ztrácejí tak původní jasnost, která postupně klesá k magnitudě 5–8. Což znamená, že pouhým okem jsou družice vidět jen na velmi tmavé obloze. Ovšem pro astronomy je i 5. magnituda problém, protože pro pořizování fotografií potřebují dlouhou expozici. Jednoduše řečeno, k nasnímání vzdálených objektů ve vesmíru potřebují astronomové čas a čím je objekt dál, tím delší čas je ke snímání třeba, protože je nutné shromáždit co nejvíce světla. Tím ale zároveň stoupá i riziko, že jim pozorování překazí nežádoucí objekt. Některé objekty se pak dají ze snímků odstranit, ale u některých je to zatím téměř nemožné nebo velmi složité a do této kategorie patří bohužel i družice Starlink.

Ukázka maximální jasnosti z první várky družic Starlink. Modrá barva: operační družice, červená: neaktivní družice, zelená: odpad, svislé čáry: družice bez změření jasu. (Zdroj: Jonathan McDowell)

Pat Seitzer, astronom studující kosmický odpad, uvedl, že před konstelací Starlink bylo na obloze podobně jasných objektů rušících pozorování asi 200, ale jen do konce roku 2020 by díky síti Elona Muska mohl tento počet narůst až 9krát. „A pak to začne být opravdu zajímavé,“ uvedl Seitzer. Není ovšem sám, obavy mají i jiní astronomové jako například profesor Kryštov Stanek, který říká: „Mohu se hájit, když mi soused postaví přístřešek, který mi brání ve výhledu, ale pokud někdo na oběžnou dráhu dopraví tisíce družic, nenadělám s tím vůbec nic? Jako obyvatel Země se ptám, opravdu?“

Nikdo na začátku neočekával, že družice sítě Starlink budou takto jasné, dokonce ani pracovníci SpaceX ne. „Všechny nakonec překvapilo, jak výrazná je ‚šňůrka perel‘, kterou na obloze vytváří formace Starlink,“ říká Jeff Hall, ředitel observatoře v Arizoně. SpaceX ovšem upozorňuje na to, že návrh družic není konečný a že společnost neustále pracuje na zlepšeních z hlediska odrazivosti. Pozitivní zprávou tedy je, že společnost výzvy astronomů rozhodně neignoruje. Podle Patricie Cooperové prý SpaceX strávilo měsíce studiem nad tím, proč jsou družice vlastně tak jasné. Dnes už víme, že část problémů způsobovaly solární panely, které při změně oběžné dráhy mění svou pozici a tím zvyšují při pohledu ze Země odrazivost družic. Roli hraje také plochý tvar těla družice a SpaceX věří, že i změna povrchu některých částí zmírní jejich výslednou odrazivost.

Jasné řešení v nedohlednu?

V současnosti prý SpaceX již dostatečně pochopilo aspekty, kvůli kterým jsou družice sítě tak jasné, a již testuje způsoby, které pomohou snížit odrazivost a sníží tedy výslednou jasnost. SpaceX některá řešení zkouší přímo v kosmu. Například při prvním letošním startu v lednu vynesl Falcon 9 třetí sérii satelitů, včetně jednoho kusu s upraveným povrchem. Tomuto kusu se přezdívá Darksat (tmavá družice) a má oficiální označení Starlink-1130. Podle Cooperové je cílem pracovat společně s astronomickou komunitou na sledování a měření účinnosti nového povrchu. Může ovšem trvat měsíce, než budeme znát výsledky toho, jak moc je tato nová „tmavá družice“ vlastně efektivní. SpaceX se také soustředí na měření toho, jak moc nový povrch ovlivňuje tepelné a jiné vlastnosti. Může tedy trvat další měsíce, než se společnost rozhodne, zda nová řešení skutečně aplikuje na všechny budoucí družice sítě Starlink, nebo zda a kolik tmavých družic bude třeba do kosmu vyslat. Mezi tím však SpaceX bude dál pokračovat v budování sítě bez úprav.

Na začátku ledna na Havaji proběhl již 235. konference Americké astronomické společnosti a hlavním tématem byla samozřejmě problematika satelitních megakonstelací. Patricie Cooperová zde zastupovala SpaceX a z diskuse vyplynulo několik nových informací, ale další otázky naopak zůstávají stále nezodpovězeny. Například Cooperová se vyhla odpovědi, kdy tedy společnost SpaceX plánuje přijít s trvalým řešením.

Ukázalo se, že někteří astronomové mají důvod se obávat. Některé oblasti astronomie mohou být skutečně ovlivněny více než jiné. Jedna srovnávací studie například ukazuje, že potíže by mohly mít zejména oblasti pro dlouhodobé snímání velmi vzdálených objektů nebo méně jasných objektů. Což znamená, že vědci, kteří hledají vzdálené objekty za dráhou planety Neptun – včetně tajemné planety devět – by mohli mít problémy, až bude síť Starlink kompletní. Další problém je, že družice Starlink budou mnohem viditelnější během soumraku, což by mohlo mít negativní vliv při hledání blízkozemních asteroidů. „Záleží na tom, jakou vědu děláte, a o to vlastně vlastně jde,“ říká Jonathan McDowell, astrofyzik z Harvardu a expert na vesmírné lety, který napsal studii akceptovanou v Astrophysical Journal Letters.

Satelitní konstelace nemají negativní vliv jen na klasickou astronomii a astrofotografii, ale také radioastronomii. Opět se ale nejedná o nový problém. Například starší generace navigačních družic GPS a GLONASS způsobovaly rušení v pásmu L, které se podařilo vyřešit až v roce 2007. Podobný problém způsobovala také původní konstelace společnosti Iridium. Úřad FCC požaduje, aby nová síť Iridium NEXT toto rušení nezpůsobovala, avšak momentálně Iridium tento požadavek údajně nesplňuje. Rušení ale prý není tak výrazné jako v případě staré konstelace. Pro radioastronomy je proto skvělou zprávou, že SpaceX i OneWeb se rozhodly vzdát osminy pro ně vyhrazeného vysílacího pásma (nejnižší 250MHz kanál), aby vyšly vstříc radioastronomii.

Narušení pozorování způsobené družicemi Starlink na Lowellově observatoři. (Zdroj: Victoria Girgis/Lowell Observatory)

Ke cti společnost SpaceX budiž přičteno, že je od května 2019 (první start družic pro síť Starlink) v kontaktu s pracovní skupinou Americké astronomické společnosti (AAS), zřízenou právě krátce po prvním startu konstelace Starlink. Každý měsíc probíhá telekonference, kde se ze začátku řešil hlavně záměr SpaceX a pochopení plánů. V současnosti se astronomové snaží dozvědět více o výsledcích experimentů, které SpaceX podniká k tomu, aby snížilo jasnost svých družic.

První výsledky jsou už k dispozici a nutno uvést, že jsou rozporuplné. Astronomové provedli ze Země pozorování pomoci filtru Sloan g’ a r’ (Sloanovy fotometrické filtry) a porovnávali „tmavou družici“ se standardním exemplářem Starlink-1113. Měření proběhlo 6. března a 8. března 2020. Naměřená jasnost „tmavé družice“ byla 7,57±0,04 mag (vzdálenost od pozorovatele 976,5 km) a druhé družice Starlink-1113 pak 6,69±0,05 mag (vzdálenost od pozorovatele 941,6 km). Na první pohled je tedy patrné, že úpravy snížily jasnost, ale výsledky zrovna dvakrát oslnivé nejsou. Je potřeba si ovšem uvědomit, že se jedná o první měření a ne zrovna v nejlepší pozici družic vůči Slunci. Navíc porovnávací kus Starlink-1113 neměl tak úplně stejné parametry. Laicky a zjednodušeně řečeno došlo k poklesu jasnosti asi o 55 %, ovšem astronomové by uvítali pokles nejméně o 10–20násobek!

Pozorovávání Darksatu přibývají i od amatérských astronomů, včetně těch z České a Slovenské republiky. Jeden snímek zpracoval 19. března Juraj Hanula, který mi dovolil ho zde zveřejnit. Hvězda uprostřed fotografie je proměnná hvězda Epsilon Persei s magnitudou asi 3,8. Porovnání ukazuje, že Darksat je o něco méně jasný, což většinou postačuje laikům k vynášení soudu o zbytečnosti obav některých astronomů, ale to je naprosto zavádějící a chybná interpretace. Renomovaní vědci by jistě neriskovali svou pověst pro nic za nic.

Zdroj: Juraj Hanula

Přestože máme k dispozici pouze předběžné výsledky, tak lze myslím říci, že provedené úpravy nestačí a budou třeba další, zřejmě mnohem razantnější. Tony Tyson z AAS uvedl, že jejich simulace družic Starlink ukázaly, že budou vytvářet nejen jasné pruhy na snímcích pořízených dalekohledy, ale naruší i další optické přístroje a ovlivní saturaci pixelů. Na druhou stranu oceňuje zájem SpaceX stejně jako vedoucí pracovní skupiny astronomů ze skupiny AAS Jeff Hall. Ten poznamenal, že na rozdíl od některých ostrých mediálních útoků astronomické komunity, zejména na sociálních sítích, jsou diskuse jeho skupiny se SpaceX vždy vedené v přátelské atmosféře a poznamenal, že je SpaceX naopak velmi vstřícné a aktivní. Elon Musk například nedávno oznámil, že SpaceX na budoucích misích Starlinku vyzkouší také jakési sluneční stínidlo a další způsoby ztmavení satelitů.

V severních a jižních zeměpisných šířkách budou družice Starlink dominovat hlavně během prvních a posledních několika hodin noci. V létě bude tedy situace horší. Z venkovních oblastí půjde vidět až stovky družic této sítě. Astrofyzik Jonathan McDowell přirovnal situaci k oblastem u letišť, kde je vidět na obloze desítky světýlek. Je tedy nutné ještě počkat na další data, ale už teď je jasné, že bude třeba dalších úprav na družicích sítě Starlink.

Napětí ve světové komunitě astronomů stále stoupá a po shromáždění Americké astronomické společnosti Ethan Siegal ostře kritizoval diskusi AAS se SpaceX, když v narážce na Mnichovskou dohodu uvedl: „Jsme snad Neville Chamberlain Elona Muska?“ Jeff Hall však spolupráci s Muskovou společností hájil a podotkl, že není žádný důvod nevěřit tomu, co kolegové ze SpaceX říkají a proto se všichni vynasnaží, jak nejlépe umí, aby se společně pokusili situaci vyřešit. Toto tvrzení podporuje i vyjádření Patricie Cooperové, která uvedla, že SpaceX podporuje astronomy a váží si práce, kterou odvádějí, a proto se společnost zavázala, že nenaruší astronomická pozorování.

Hlavu vzhůru, to nejhorší teprve přijde

Přestože si AAS i SpaceX pochvalovaly společnou spolupráci, tak zatím nemáme fakticky jasno v tom, o kolik by jasnost družic vlastně musela klesnout, aby astronomové považovali konstelaci za přijatelnou. Podle SpaceX je teď hlavní snahou, aby družice nebyly viditelné pouhým okem, a podle Cooperové toho společnost dosáhne. To by prý pomohlo částečně rozptýlit obavy široké veřejnosti o noční oblohu. Ruskin Hartley, výkonný ředitel Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA) na konferenci AAS uvedl, že ochrana noční oblohy před vizuálními dopady konstelací jako Starlink se stala pro jeho organizaci hlavní prioritou. Interní průzkum členů IDA ukázal, že jsou hluboce znepokojeni tím, co se stane s noční oblohou, až budou nasazeny kompletní konstelace družic Starlinku, OneWebu a dalších sítí. Ruskin souhlasil, že by družice podobných konstelací měly být alespoň pouhým okem neviditelné a vyzval ke „sdílenému správcovství“ všech společností plánující v nastávajících letech satelitní konstelace, tak aby minimalizovaly jejich dopad na noční oblohu.

Družice sítě OneWeb přichystané k odeslání na kosmodrom (Zdroj: Airbus)

Na stole už je prý několik dalších řešení, jak ještě víc snížit stávající jasnost, ale pravdou je, že na oběžnou dráhu jsou stále vynášeny družice bez těchto úprav. Elon Musk během svého vystoupení na nedávné konferenci Satellite 2020 prakticky potvrdil slova Patricie Cooperové a uklidňoval přítomné tvrzením, že konstelace Starlink nebude mít nakonec žádný vliv na pozemní astronomii: „Jsem si jistý, že nebudeme mít žádný vliv na astronomické objevy.“ A dodal: „Nulový vliv. To je moje předpověď. A pokud budou větší než nulový, tak přijmeme nápravná opatření.“ Přes Muskovo ujišťování je ovšem nutno si přiznat, že proslulí astronomové by nezacházeli tak daleko ve svých tvrzeních, co se týče nulového dopadu. Tony Tyson doufá, že se podaří v budoucnu družice alespoň dostatečně ztemnit tak, aby negativně nenarušovaly jejich detektory. „Stopy po družicích tu samozřejmě budou pořád, ale možná se nám podaří zachránit alespoň část vědy,“ dodal.

Astronomové jsou si samozřejmě vědomi, že konstelace Starlink není jediným problémem. Jsou tu i jiné početné sítě jako třeba OneWeb (i když ten momentálně bankrotuje). Družice této firmy jsou zase například po vynesení mnohem méně jasné. Mají zdánlivou hvězdnou velikost okolo 8. magnitudy a tudíž jsou pro běžného pozorovatele ze Země neviditelné, ale nikoli pro teleskopy. Jejich problémem je, že díky větší výšce trvá jejich přelet přes oblohu déle. Společnost AAS tedy oslovila i OneWeb k řešení dopadu na astronomii a jedno je jisté. Každá další konstelace zase o něco změní současnou podobu oblohy.

Prognózy naznačují, že v nejbližších letech se dočkáme tří základních vln megakonstelací. První vlna už prakticky započala a lze do ní zahrnout budování sítí OneWeb a Starlink. Pak mají přijít na řadu konstelace od společností Telesat anebo DARPA-Blackjack. V třetí vlně se očekává početná síť společnosti Amazon (Project Kuiper). Někde mezi druhou a třetí vlnou se očekává zahájení výstavby dvou čínských konstelací CASIC (156 družic Chung-jen) a CASC (320–864 družic Chung-jün). Už v prosinci minulého roku Čína v rámci těchto programů vynesla testovací kusy na oběžnou dráhu. V plánu je pro nadcházejích 5 let vynést do kosmu až 20 000 tisíc nových družic a všechny zamíří na nízkou (LEO) nebo střední oběžnou dráhu (MEO)! Z dostupných dat jsem vytvořil tabulku, ve které jsou zahrnuty nejznámější plánované konstelace a dvě již dokončené (Iridium, Globalstar).

Operátor Název Země Počet Pásmo Zaměření
Amazon Project Kuiper USA 3236 Ka Globální širokopásmové připojení
Blacksky Global Blacksky USA 60 Dálkový průzkum
Boeing USA 2956 V Globální širokopásmové připojení
Boeing USA 60 Ka Vysokorychlostní připojení pro koncové uživatele
CASC Chung-jün Čína Až 864 L, Ka Globální širokopásmové připojení
CASIC Chung-jen Čína 156 Ka Širokopásmová telekomunikace
Globalstar GlobalStar USA 24 S Nízkorychlostní / telefonní přenosy
Iridium Iridium NEXT USA 75 L Globální telekomunikace, satelitní telefonní síť, přenosové
Karousel LLC USA 12 Ka Telekomunikační družice
OneWeb  OneWeb USA/Velká Británie 650 Ku Globální širokopásmové připojení
Planet Labs Flock USA 217 Dálkový průzkum
RSSC Rusko 288 Ka, Ku Vysokorychlostní telekomunikace
SES O3b USA 42 Ka Širokopásmové služby
Sky a Space Global Anglie 200 L, S Úzkopásmová telekomunikace
SpaceX Starlink USA 7518 V Globální širokopásmové připojení
SpaceX Starlink USA 4425 Ka, Ku Globální širokopásmové připojení
Telesat Telesat Kanada 117 Ka Telekomunikační
ViaSat USA 24 Ka, V Telekomunikační

Každá z těchto konstelací je potenciální hrozbou pro astronomii. Pokrok ovšem úplně zastavit nelze. Podobný scénář by tu byl i bez sítě Starlink Elona Muska. Jen asi ne tak brzy. S obdobnou megakonstelací by jistě za pár let přišla jiná společnost, která by třeba ani neměla snahu na základě kritiky cokoli měnit a astronomie by v takovém případě byla ohrožena ještě mnohem víc. Ostatně takový scénář není vyloučen ani v budoucnu. Jednou z cest, jak lze tuto situaci řešit a zmírnit dopady na astronomii, je rozvoj tzv. pseudo-družic, které by mohly být v některých případech vhodnou alternativou pro klasické družice. Pokud máte zájem o více informací ohledně těchto platforem, tak vám doporučím článek, který mi na toto téma nedávno vyšel na Kosmonautix.cz. Další možností může být úprava legislativy, ale to může trvat roky.

Neoficiální vizualizace satelitů Starlink (Autor: AstroReeseW / Twitter)

Vyhlídky jsou takové, že družic bude přibývat. K rozmachu už se schylovalo dávno. Ke cti SpaceX je nutno přičíst to, že se snaží vzniklou situaci alespoň nějak řešit, ale může se klidně stát, že tu bude společnost, stát či agentura, které to bude všechno vcelku jedno, a vlastně ani dosud neexistuje způsob, jak tomu fakticky zabránit. Takže se dá očekávat, že v budoucnu bude situace pro astronomii bohužel ještě mnohem horší.

Pravdou je, že noční obloha nadneseně patří každému z nás a neměl by nám být její osud úplně lhostejný. Je to světové přírodní dědictví a je třeba jej chránit. Už naši předci z hluboké historie se z oblohy mnohému naučili. Před naší generací teď leží velký úkol, který bude mít dopad na budoucnost černé oblohy, a teď více než kdy dříve se musíme opět zamyslet nad tím, co vše se ještě můžeme „z hvězd“ naučit.

Zdroje: Science Magazine, Space News, Phys.org, VTM, Space.com, Spaceflight Now a další

Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
66 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
dvvvff

Hejty od vyznavačů na sebe nenechají dlouho čekat. Každý, kdo má jiný názor, bude ihned označen za nepřítele pokroku a zpátečníka a případně nějak důvtipně uražen.

Petr Šída

Taktéž se ještě jednou přidávám k pochvale, moc dobrá práce

Petr

Martin B

Satelity na oběžné dráze nejsou nic nového a ani to není žádný problém. S umělými tělesy na přesných drahách se počítá a SW je dokáže odstranit stejně jako kompenzuje vlivy atmosféry.

Robert

Pokial nieje pristroj specificky urceny na jednu vec, napr. na hladanie zableskov zo supernov alebo pulzarov tak standardne sa vsetky kratkodobe anomalie vyskytujuce sa v datach filtruju, cize aj starlink zachyteny sa z merania vyhodi. Vacsinou sa sleduje obloha velmi dlhy cas a samotny prelet malym sledovanym miestom na oblohe nepredstavuje vyznamku dlzku pozorovania. Pytal som sa na to aj astronoma v prahe a nemas s tym az tak zasadny problem, reps. cim je pozorovanie zuzene na jednu urcitu udalost alebo miesto tym je interferencia starlinkom mensia, astronom amater s tym ale problem moze mat.

diwalt

Od 60. let, kdy se začalo s cestami na Měsíc, se píše o tom, že pozemská astronomie postupně skončí. Tedy ne úplně, ale bude klesat její význam. Naopak se astronomie postupně přesune do vesmíru – ať už ve formě různých satelitů, či ve formě stanic na jiných tělesech. Vývoj nakonec nebyl tak přímočarý, jako byly první představy, ale to se týká celé kosmonautiky. Na jedné straně dočasně silně poklesla motivace masivně do vesmíru létat, natož cokoli většího budovat (ISS je tak trochu jednorožec), na druhé straně se díky rostoucím výpočetnímu výkonu a s vývojem technologií podařilo hodně zlepšit i na zemi (kompenzace chvění atmosféry, provoz celých skupin teleskopů apod.). Nicméně snaha dělat astronomii pár set km vysoko tu od té doby je a má nemálo konkrétních výsledků, mnohdy zcela zásadních (Hubble, Chandra a další).

Astronomy a jejich rozhořčení naprosto chápu, ale obávám se, že to je marný boj kočích při příchodu automobilů… Za pár desítek let může astronomie vypadat zásadně jinak. Díky zlevnění vynášení nákladů zcela určitě vzniknou projekty, které si dnes možná někdo už představit umí, ale řadil by je spíše do říše fantazie. A spousta věcí bude úplně nových a nečekaných. Sám za sebe bych si tipnul, že nás časem čekají mimo jiné astronomické konstelace, které budou pokrývat pozorování zmiňovaných blízkých těles, zcela určitě budou pro astronomické účely využity základny na Měsíci i Marsu a časem pravděpodobně vzniknou specializované základny jen pro astronomické účely na odvrácené straně Měsíce. Je to jen otázka toho, kam se posunou možnosti kosmonautiky v blízké době. A těch možností bude hodně…

Aleš

Teď mě neberte, že provokuji. Ale v čem to vlastně vadí? Viz. snímek od Juraj Hanula. Hvězdu, kterou pozoroval vidí a není křižována dráhou satelitu. Ano na výsledné fotografii je pár čar v okolí. Pokud mě okolí nezajímá, tak mi přece nemůže vadit ani těch pár čar.

diwalt

Jak se bude provoz satelitů zahušťovat, bude míst bez “čar” ubývat. Dalekohled neposunete na týden o pár kilometrů vedle, abyste se trefil do lepšího výhledu. Další věcí je, že některé jevy trvají krátce a nemůžete je vždy opakovat. Jakmile v tu dobu máte přelet, jste v háji, o den později už nic neuvidíte, i když satelit má přelet o kus dál. Třetí důvod, který mne napadá, je vlastností snímačů – pokud přesvětlíte pixely v určité oblasti, ovlivní to i okolní oblasti (přelévání náboje). Sníží se tím tedy kvalita snímku.

Něco lze časem kompenzovat nebo technologicky změnit, něco by se dalo řešit domluvou na dočasné změně dráhy (bude-li provozovatel satelitu ochoten), dost z toho řešit nepůjde.

Zkrátka jako se observatoře přesouvaly z měst na místa mimo světelné znečištění a na místa se suchou a řídkou atmosférou kvůli chvění vzduchu, budou se časem také budovat tam, kde bude méně překážek při pozorování.

Aleš

Děkuji za vysvětlení

Robert

Lenze ta ciara je vysledok dlhej expozicie, ak robis expozicie kratke a potom ich SW spajas tak tieto objekty s predvidatelnou drahou vies digitalne filtrovat a napr. samotnu malu cast oblohy alebo hviezdu ti zatieni iba na male promile pozorovacieho casu.

diwalt

Krátké časy expozice lze u objektů, které jsou dost jasné – to je právě ta oblast, kterou kompenzovat lze. Jakmile jasnost objektu klesá, potřebujete delší čas, abyste ho zaznamenal a tím pádem roste i riziko toho, že tam “něco” přeletí. Samozřejmě lze argumentovat tím, že použijete citlivější čip, ale pořád tam bude existovat limit, kam lze zajít a delším časů snímání se úplně nevyhnete.

MilAN

Čára od satelitu je výsledkem 1-2s expozice ( alespoň u astronomů- ne u lidí, kteří si jdou širokáčem cvaknout vláček družic ) A časy astronomických expozic jsou výrazně delší

MilAN

A kde je těch překážek k pozorování méně? Kde bude méně Starlinků? Bylo by to hezké, kdyby taková místa byla, ale tak tomu není a nebude. Navíc , k současným Starlinkům jich přibude 100x více, takže ptát se na hvězdárně v Praze, jak jim Starlinky dnes vadí moc k nějakému názoru nevede.

Invc

TAk pokud ti jde jen o nebe bez Starlinku … tak řekněme od nějakého 60-65 stupně šířky bys měl mít relativně klid 🙂

MilAN

Jasně, měl jsem napsat, že se nechci stěhovat za polární kruh, pod věčně zataženou oblohu 🙂

Invc

No a dole zase argumentuješ situací platnou pro vysoké šířky… tak co si z toho má člověk vybrat…

Asi, že bych měl jít pracovat…

MilAN

To tedy nevím, kde. Píšu o naší obloze.

Aleš

Chápu kde je problém. Díky za vysvětlení. Ale co se týče asteroidu, tak včasné odhalení v současné době nic neřeší nebo jo? Vím jen o zkouškách jako projekt DART.

Jiří Hadač

Pokud se týká asteroidů i blízkozemních, řekl bych, že skvěle o tom mluví Miloš Tichý, narovinu, tak moc do kosmonautiky nezabíhá, ale probere tu tématiku docela podrobně. Od začátku do konce.

Aleš

Díky. Co se týká LLionTV, tak sleduji pravidelně. Tohle mi nějak uteklo. Každopádně tenhle kanál mohu doporučit všemi deseti.

Robert

Vsetky velke telesa, aj satelity su monitorovane a maju predvidatelne drahy, v kratkych horizontoch takmer so 100% presnostou a vami spominany pripad odhalovania asteroidu nebude starlinkom postihnuty, pretoze to je objekt mimo databazu. Pre profesionalnu astronomiu nebude starlink problem a potvrdil to aj musk. Stazovat sa budu hlavne hlavne amateri.

havran

Dal som minus, pretoze kazda jedna veta je nepravda.

3,14ranha

re: Robert
Starlink (a jiné) vadí PRÁVĚ PROTO že hledáme neznámá tělesa. A vadí to proto že asteroidy jsou tělesa malá, slabě viditelná. Asteroidy ohrožující Zemi jsou navíc z logických důvodů viditelné jen na ranní a večerní obloze – v době kdy jsou nevyhnutelně osvětlené družice na jakékoli oběžné dráze (směrem k půlnoci už jsou ty na nižších drahách ve stínu).

Nechci útočit a nechci aby to znělo hanlivě, ale to co říká Musk jsou defacto PR kecy* – je jeho právem a dokonce povinností bránit a chválit svoji firmu. Směrodatné jsou v tomto informace od astronomů a radioastronomů.

*nenapadá mě politicky korektnější termín

Robert

Ake su tie logicke dovody, pre ktore su astreroidy vidiet len v rannej alebo vecernej oblohe?(rad sa priucim ak mate pravdu). Stale si myslim ze ked mas na oblohe objekt ktory mas v databaze tak ti ten objekt v drtivej vacsine nijako nevadi. Nejdem sa tu hadat ci to bude niekomu vadit alebo nie, viete, mne to je dva, ale vzdy budu ludia ktorym vsetko vadi, aj ked si odplujete do oceanu.

3,14ranha

99% asteroidů které ohrožují Zemi létá na dráze hodně podobné Zemi (patří do skupiny NEA – near Earth asteroids). A takové se pozorují velmi obtížně, zpravidla večer, nebo ráno. Je to podobné jako když chcete pozorovat Merkur či Venuši (jsou úhlově blízko ke Slunci).

A to že známe polohu nějakého objektu či našich umělých družic nám nepomůže když tyto doslova budou bránit ve výhledu na objekty nacházející se až za nimi (s o hodně slabší jasností a s neznámou polohou), nestačí jedno pozorování, musí jich být víc aby se dala spočítat dráha, a jsou to často objekty na hraně viditelnosti .

Neexistuje žádný jednoduchý trik jak družice “vyzmizíkovat” aby vůbec nerušily. Zatím bylo rušení starších družic limitované tím že jich bylo relativně málo a velká část se nachází daleko na GEO (která tvoří jasně daný pravidelný prstenec, družice tam pevně “sedí” a na plochu oblohy je ta oblast téměř zanedbatelná – je reálně možné ji z pozorování vynechat, pokud chcete).

Starlink (jak už píše autor článku), pokud si nepospíší s nějakým zlepšovákem, tak bude mít družice extrémně jasné (před Starlinkem bylo takových 200 kusů = cca 5% družic), má jich být tisíce, pokud ne desetitisíce a budou křižovat celou oblohou. Kromě vysokých polárních oblastí bude rušit všude a ne zrovna malou část noci (V ČR v létě dokonce celou noc).

Robert

GTO satelit sice sedi na oblohe voci pozorovatelovi na Zemi ale voci pozorovatelnej oblohe sa tiez pohybuje, cize tiez mozu zakryt aktualne pozorovanu oblast oblohy a na este dlhsiu dobu, pretoze sa pohybuje pomalsie ako starlink ktory leti velmi rychlo reps. ak sa zamerame na velmi maly usek oblohy, napr. galaxiu tak starlink ju pretne na okamih. Aj svetelne znecistenie je problem, umele druzice su problem, chvenie atmosfery je problem a zatial si vedeli vedci poradit, nemyslim si ze to bude inak aj v tomto pripade. Nechapte ma zle, mne to taky trochu vadi, tiez by som radsej videl v noci cistu oblohu a jasnu mliecnu drahu bez satelitov letiacich krizom krazom, nuz musim sa s tym zmierit u mna v malej miere, u amatera astronoma v miere velkej, ale je to dalsi technologicky krok a ked nepride teraz pride o 20 rokov.

3,14ranha

1. GEO dráha zabírá pár promile plochy oblohy a tamní satelity jsou velmi daleko a velmi slabé. A dá se to dokonale vyřešit dvěma pozorovatelnami – jedné na jižní polokouli a druhé na severní polokouli. Tyhle družice trápí astronomy zdaleka nejméně.

2. Světelné znečištění trápí zejména amatéry kteří nemají dost peněz a času na cestování za čistou tmavou oblohou, ale protože jde také o lékařský a ekologický problém tak tohle lidstvo ve svém vlastním zájmu musí vyřešit přinejmenším výstavbou (rekonstrukcí) skutečně šetrného a rozumně instalovaného veřejného osvětlení na venkově, ideálně i ve městech (ale ve městech to bude vždy problematické už jenom proto, že ve městě je větší noční život, touha nasvítit památky, alibistická snaha světlem vypudit kriminalitu atd.)

3. Právě že družice nejsou jediná překážka, tak se to dodnes řešilo tak, že pozorování zkažené družicí se většinou prostě zahodilo (nestálo to za tu násobně větší námahu). Prostě se to započítalo do statistiky k pozorováním zkaženým počasím, vojenskými letadly (co letí mimo tradiční letovou trasu) atd.
To se sítí Starlink přestává být možné. Prostě těch kolizí s pozorováním už nebudou procenta, ale desítky procent a to je téměř likvidační.

4. Vím že tady na fandovských stránkách to nesklidí potlesk, ale Starlink není první komunikační síť, není nejlepší a ani její systémový design není nějaký úžasně elegantní. Je to styl “nás mnogo” protože vše je podřízeno nejnižší ceně za jednu družici a dovolit si vynést tohle mračno družic mohou jen díky levným startům na vlastních raketách.
Nikde není vytesáno do kamene že zrovna tohle je budocnost (zaplavit oběžnou dráhu desítkami tisíc co nejlacinějších družic). Už jenom kvůli exponenciálně rostoucímu riziku nehody a srážky a tím vzniku Kesslerova syndromu.

Koneckonců nikde není ani vytesáno že tohle je budoucnost internetu (lidé stejně chtějí internet přímo v mobilu či tabletu a to Starlink neumí – a naopak – tam kde dokážete procpat mobilní signál, tak tam už nějak dostanete i nějaká data)

KarelM

To je jako by nějaký amatérský myslivec chtěl zabránit stavbě dálnice, protože přijde o svůj lesíček za domem kde pozoroval srnky. A ještě má tu odvahu (někdo by řekl drzost) svojí činnost nazývat vážným vědeckým bádáním. Přitom se jedná jen o akt pokrytectví, kdy svoje přízemní zájmy stavím nad vyšší zájmy celé společnosti. V případě satelitů tak svými protesty paradoxně brání skutečnému pokroku právě v jimi tak milované astronomii. Což považuji za hořkou ironii.
Široká veřejnost a stejně neznalá běžná média pak toto údajné ohrožení věrně přijímají a dokonce ochorně šíří a považují ho za skutečnou hrozbu budoucího vědeckého pokroku. A tak je ani nenapadne se ptát kdo že jsou ti astronomové a jaké že vědecké pokroky jsou prý ohroženy. Stejně jako to (už po několikáté) napadlo autory článku a tuto společensky uznávanou “pravdu” bez problémů automaticky přejímají. Pak se není čemu divit, že se článek, stejně jako celá veřejnost zabývá jen tím, jak tuto “skutečnou” hrozbu odstranit.
Není tomu tak dávno kdy vlastnictví půdy (v USA) nezahrnovalo jen půdu samotnou, ale i prostor nad ní. A to do neomezené výšky. Třeba až na geostacionární dráhu a dál. A kdokoliv vstoupil do tohoto prostoru, narušil vlastnická práva majitele a ten mohl svůj majetek bránit. S rozvojem leteckého průmyslu si tak farmáři právem stěžovali, že letadla jim narušují jejich oblohu a plaší jim dobytek. Letecké společnosti tak musely pozemky složitě oblétávat, nebo se případně s majiteli domluvit a platit jim za narušení čisté oblohy tučné poplatky. Brzy se ale samozřejmě ukázalo, že tento stav není dlouhodobě udržitelný. Lidé začali vážně přemýšlet o podstatě vlastnických práv. Skutečně má každý právo vlastnit nebe nad svým pozemkem a omezovat zbytek celé společnosti v rozvoji? A není ve veřejném zájmu tato práva omezit? Ano, jedna malá skupina obyvatel zjevně bude omezena na svých právech, ale celá společnost naopak něco získá. A ostatně i díky letecké dopravě nakonec získají i ti farmáři. Např. zásobování odlehlých oblastí, nebo monitorování požárů, které jim do teď způsobovaly velké škody.
Jak zde již zaznělo, letadla představují teoreticky mnohonásobně větší problém. A přesto po jejich omezení si nikdo volat nedovolí. Asi proto, že moc dobře vědí, že by se jim samozřejmě každý jen vysmál. Vedci, kteří opravdu stojí za nějakými skutečnými objevy v posledních 20 letech si ale nestěžují ani na ta letadla, natož pak na pár satelitů. Umějí je totiž už dlouhé roky z obrazu odfiltrovat. Ale také proto, že většina nových vědeckých objevů se už dávno děje v jiných spektrech než je viditelné světlo. Např. radiových vlnách.
Elon to řekl už několikrát a celkem jasně. Naposledy si z toho dělal až i srandu a ironicky podotknul, že veřejnost se nemusí bát, že SKUTEČNÁ VĚDA Starlinkem rozhodně omezena nebude. Přesto pod tlakem veřejnosti podlehl. Asi také proto, že odstínění (zatím) nepovažuje za neřešitelné. Ale je také dost možné, že při desítkách tisíc satelitů i sebelepší snaha o odstínění nebude plně úspěšná. S podobnými tlaky, jaké projevuje veřejnost už dnes u pár kusů satelitů a jak zhoubný vliv má na veřejné mínění se obávám, že konstelace může být vážně ohrožena.
Samozřejmě že i v dobách těch farmářů se jistě našlo spoustu takových, které žádný pokrok nezajímal a sobecky viděli jen svoje krátkodobé zájmy. Jistě byli také (stejně jako astronomové) skálopevně přesvědčení, že jejich činnost má větší užitek, než nějaká letadla. Společnost se ale rozhodla jinak a na jejich námitky nebylo (naštěstí) bráno zřetel. Prosím, buďme taky rozumní. Nebo byste raději dali přednost jezdit na dovolenou do vzdálených končin týdny lodí? I za cenu toho, že byste se pravděpodobně do takových míst dostali max. jednou za život? A to vše jen proto, aby par farmářů (amatérských astronomů) mělo pěkný čistý výhled ze svojí verandy?

KarelM

Možná by bylo přínosné se podívat na problematiku také z druhé strany a zmapovat, jaké velké objevy by utrpěly s novou kostalací.A také věcecky popsat proč miliony výrazně světlejších letadel nevadí ale pár satelitů představuje konec vědeckého pokroku. Případně jaké metody se dnes používají na odfiltrování tohoto problému a jak moc jsou (ne) účinné. A dále popsat ty astronomy a jaký vědecký pokrok do teď udělali, když se jim dává takový prostor a dbá se tolik a jejich zájmy. Díky.

Milan

“Pravdou je, že noční obloha nadneseně patří každému z nás a neměl by nám být její osud úplně lhostejný. Je to světové přírodní dědictví a je třeba jej chránit.” Použiji konec článku k zamyšlení.
Posuneme se třeba o 100 let zpět, a obrátíme pohled na Zem.
Pravdou je, že pohled do krajiny patří každému z nás a neměl by nám být její osud úplně lhostejný. Je to světové přírodní dědictví a je třeba jej chránit. Hory, údolí, řeky, louky, moře. A na co se díváme teď, co zkoumáme a pozorujeme? Dálnice, města, továrny a elektrárny, nevzhledné lesy větrníků… Hysterie kolem družic a zániku astronomie mi přijde naprosto neopodstatněná a bezpředmětná vztaženo k tomu co se děje na povrchu Země.

3,14ranha

Jenže pořád máte šumavu, saharu, amazonii nebo antarktidu.

Zatímco Starlink a jiné konstelace bude citelnou část noci plošný a celosvětový problém od rovníku až někam k polárnímu kruhu.

3,14ranha

Amatéři mají nevýhodu menších přístrojů a tím zpravidla širšího zorného pole a v závislosti na slabosti snímaného objektu mají tedy vyšší riziko zamoření snímku čarami od družic (už dnes).

Problém je to velký, protože u vědeckých dat (ať profi, či amatérských) nechcete používat nějaké algoritmy pro odstraňování čar (vždy jde o datově ztrátový proces).

Pro “amatérské” estetické účely jsou zase takové algoritmy náročné na počítačový čas (z desítek minut “chroustání výkonného počítače” až na jednotky hodin – a když výsledek není uspokojivý tak změníte parametry a musíte počítání opakovat).

Proto je dnes mezi amatéry postup takový že snímky s čarami se ihned vyhazují (už při přetahování snímků do počítače) ! Prostě je s nimi o tolik víc práce že jsou dnes reálně BEZCENNÉ .

V případě vybudování Starlinku a dalších nastane taková situace že 2/3 amatérů se na to úplně vykašle (nebudou sedět venku celou noc aby získali několik minut čistých snímků).
A ta tvrdohlavější část bude složitě hledat sponzory pro co nejvíc profesionální vybavení co si budou moci dovolit (aniž by chcípli hlady pod mostem). Protože s lepším vybavením budete mít šanci aspoň něco v počítači vyretušovat, a pro některé účely bude možné zkrátit délku jednotlivých snímků a snížit riziko že dojde k průletu.

PS: u amatérů jde o jejich volný čas a když už budou moc naštvaní a přestane je to bavit tak (s nadávkami) s tím prostě seknou.
Ale u profíků je problém že každá minuta pozorování stojí tisíce, pokud ne miliony dolarů. Každé procento zkažených snímků = procento zpomalení vědeckého výzkumu, stejně jako procento zmařených investic.

3,14ranha

Z definice prozkoumávání “neznámého vesmíru” řadu objevů v astronomii dodnes udělají “amatéři”. Od supernov, přes komety, proměnné hvězdy, zákryty těles (amatéři, byť v rámci sponzorované expedice pomáhali určit i polohu a charakter tělesa Ultima Thule – dalšího cíle sondy k Plutu).

Velké profesionální observatoře nemohou koukat všude a pořád.

A je tu ještě ta věc, že amatéři jako spontánní hnutí jsou perfektní podhoubí pro výchovu profesionálních (kariérních) astronomů. Na světě je jen velmi málo astronomů kteří by se do oboru dostali až jako dospělí, po vystudování nějaké školy.

Bohatý trh výrobků pro amatéry pomáhá také udržovat výrobní kapacity a vytvářet kapitál pro inovace i pro profesionální použití.

Jiří Hadač

Co sem mel prilezitost slyset ruzne porady na strankach ceskeho rozhlasu tak stopro souhlasim. Jak pises, Karle, novy, supernovy, exoplanety, cili nejen ve slunecni soustave, tak i mimo ni. Si pamatuju povidani Jiriho Grygara, jak na stredni lehavali v lete s Lubosem Kohoutkem na lehatkach na strese Kohoutkovic domu, pozdeji na Brnenske hvezdarne a pozorovali meteoricke roje vstupujici do atmosfety. To jen tak, na doplneni. Pres vsechnu automatickou techniku a giganticke teleskopy je na obloze porad obrovska spousta prace, a astronomove jsou radi, kdyz se do ni zapoji i amateri, kteri casto nemaji spatne vybaveni. Na radu tech pozorovani nemusi byt casto potreba ani dalekohled.

Robert

Ano ale pokrok a vyvoj sa posuva dalej. Rovnako by som mohol namiestnut preco su vsade same cesty a elektricke stlpy, kable atd, clovek si uz ani nevie spravit fotku krajinky bez kuska asfaltu alebo bez stlpu. Chapem ze fotka kukuricneho pola nema taku vahu ako ked amater astronom zachyti zaujimavy ukaz na povrchu mesiaca a je to hodnota pre dany obor ale chapete, neni to tak ze by nam starlink konstalacia len brala, ona vela prinasa a posuva nas ako civilizaciu zasa o krok dalej a nejaky kusok tomu musime obetovat, nic neni zadarmo.

Robert

V piatok som sledoval Starlink 4 na oblohe pri Bratislave, bolo to asi pol hodinu po zapade slnka a prekvapilo ma ako silno satelity svietia aj na relativne silno svetelne znecistenom mieste, a ako su daleko od seba(zrejme uz boli riadne rozostupene na svojej drahe, asi), nebol to taky vlak ako na videach. Snad sa nemylim ale treba si uvedomit satelity je vidiet iba ked na ne svieti slnko, cize vacsinu casu na nocnej oblohe ich nevidiet, na to vela ludi zabuda.

MilAN

Většinu noci na některé satelity svítí Slunce, v létě takřka na všechny.Nemýlíte se jedině v tom, že ty satelity svítí odraženým světlem Slunce

Invc

To sis teda hodně přibarvil realitu.

Ano geostacionární satelity jsou osvětleny většinu lokální noci… jenže to ti může být jedno, protože jsou z pohledu pozorovatele na zemi – stacionární.

Jenže naprostá většina satelitů je na LEO … když si to převedeš na nafukovací míč – metr v průměru … tak bys je měl nějaké 4 cm nad povrchem.

A teď mi prosím vysvětli, jak můžou bý osvětleny většinu noci…

MilAN

Není potřeba mi to polopaticky vysvětlovat, takovéhle úlohy jsem musel řešit už před 50 lety :),
Psal jsem “na některé satelity.” A odmyslíme-li si cubesaty, tak už to s tou většinou na LEO – tedy opravdu té nejnižší, nebude tak hrozné. A obloha není jen jih, je to i sever, a tam je to prakticky pro všechny satelity kdykoliv bezproblémové .Během minimálně 2 hodin soumraků je to také v oblasti “nad Sluncem ” , a v létě po skoro celé obloze takřka celou noc. A to se bavíme jen o LEO. Pro všechno výše se ta oblast jak úhlově, tak časově zvětšuje a posléze už vadí jen stín Země, s výškou dráhy se jeho průměr zmenšuje
Ale chápu, že pro běžného člověka, který uvidí jen velmi jasné satelity, je ten časový úsek pro pozorování velmi omezen, už proto, že těch jasných satelitů zase není tolik. Na druhou stranu, ten “běžný ” člověk se na oblohu dívá převážně v létě, a tam uvidí skoro všechno bez časového omezení.

Invc

Tak teď jsem v tom ztracen úplně… sice si psal “na některé satelity” … ale o pár písmen dál si napsal “v létě takřka na všechny”…

MilAN

A ono snad neplatí, že v létě svítí slunce prakticky na všechny satelity takřka celou noc na takřka celé naši obloze ? Samozřejmě tím jsou myšleny satelity nad našim obzorem. A to tvrzení i jasně říká,že existují nějaká omezení (časová, směrová). Nebo mám psát, že s vyjímkou výšky nad obzorem do 15°, v sektoru JV-J-JZ v odbobí do 1-30 července, uvidíme 95% satelitů ? Smysl snad je jasný , a nebudeme se přít o to, jestli to je o nějaké procento více nebo méně.

3,14ranha

Zjistěte si prosím na jaké zeměpisné šířce se nachází ČR.

V závislosti na severní šířce (od šumavy po frýdlant) existuje kolem letního slunovratu období několika dní až téměř dvou měsíců kdy u nás není PRAVÁ NOC = slunce osvětluje dokonce i část atmosféry (a VŠECHNY družice létají ještě o kus výš).

Takže Milan má pravdu – v létě bude u nás Starlink svítit celou noc.

Jan Jančura

Jsem zvědavý jak budou rozhodovat soudy, když je budou astronomové resp. i laici žalovat, že jim SpaceX zkazí noční oblohu. Např. jak byly žalovány cestovky za nedodržení očekávání se zahraniční cesty.

Milan

Ano jak jsem již připodobňoval v přízpěvku výše. Je to jako si stěžovat, že v mém oblíbeném údolí, kde jsem koukal na ptáky postavili přechradu, nebo v mém oblíbeném výhledu na moře stojí les větrníků.

3,14ranha

Přehrada se může (ne vždy právem) hájit strategickým zájmem v podstatě i pro obyvatele přímo v tom místě. Elektřina v moderní civilizované společnosti patří k absolutně nejzákladnějším potřebám. Je to otázka života a smrti.
Větrníky bych já osobně oželel a jejich masovou podporu považuji za horší hřích proti lidem i přírodě něž jsou uhelné elektrárny.

Starlink slibuje širokopásmový internet (takže především video, zábava, dálkové ovládání či datově náročná komunikace pro armádní stroje). Starlink na druhou stranu není určen k záchraně životů (na to je iridium a jiné kapesní komunikátory a vysílače), k vědeckých účelům (je moc těžký a žravý pro sledování vzácných živočichů skrze radiové “obojky”, nebo automatické meteorologické bóje v oceánech a pustinách).

Nechápejte mě špatně, ale Starlink není první satelitní komunikační síť (to bychom museli do 60. let) a pro současnost ani zdaleka není ta nejvíc užitečná, či vědecky, nebo humanitárně nejvíc prospěšná.

Jan Jančura

Laici možná ne, ale mohou se najít advokáti, kteří ucítí možný zdroj zisků ze žalob. Když vyhrála soud žena, která upekla kočku v mikrovlnce tak nelze nic vyloučit.

Jan Jančura

Ještě bych dodal. Astronomové a to i ti amatérští jsou většinou soudní lidé, pokud se prokáže, že nedokáží eliminovat ty nepříznivé efekty z těch satelitů, tak má Musk a další problém, poněvadž Musk se nemůže postavit proti vědecké komunitě, která jej z částí živí a jejíž podporu potřebuje. Uvidíme, prozatím je to jen akademická debata.

Bambadyl

Noční oblohu jsem pozoroval naposled před cca 10lety, takže ani nevím jestli tam pořád je. Asi jo jinak by tu nabyl tento skvělý článek.
Už delší čas plánuji dětem ukázat hvězdy, zatím nebyla příležitost. Jestli nám to pozorování zpříjemní počítání družic, děti (2 a 4 roky) asi nebudou řešit jestli to tak má nebo nemá být. Myslím, že lidí, kteří jsou na tom s pozorováním oblohy jako já je ve světě 99,9% Prostě pokrčím rameny, a jdu zase po svém.

Velké observatoře si s tím jistě poradí, pokud znáte polohy družic a víte kdy se vám mihnou v záběru tak to na tu vteřinu zacloníte aby vám to nedělalo trápení. Věřím, že pokud znáte přesný čas a místo kdy k přeletu dojde dá se s tím něco udělat. Teda aspoň pokud jste vědec tak si s tím poradíte. Zjednodušeně když mám dlouhou expozici a vidím že se blíží satelit tak na pár vteřin zakryji čip nebo objektiv dle možností.

Díky za vaší práci, děláte to skvěle!

3,14ranha

Není to tak jednoduché. Jsou jevy které se opakují jednou za lidský život, nebo jevy (zákryty asteroidů) které jsou pozorovatelné jen zlomky vteřin a jen z několika kilometrové oblasti na zemském povrchu.

Starlink je rozhodně velký, drahý a náročný problém i pro ty nejlepší profesionální observatoře na světě. A ještě horší jsou dopady na radioastronomii. Která má navíc nevýhodu že zkoumá delší vlnové délky – potřebuje řádově větší přístroje, které ani ve snu nebudeme schopní vynést v tomto století na oběžnou dráhu.

Robert

Palec hore 🙂 Presne ako vravite. V dnesnejdigitalnej dobe uz nieje potrebne mualne zatienovanie, korekcie sa daju robit automaticky ci uz aktivne alebo pasivne, reps. odstranenie post-processingom.

3,14ranha

Nemáte pravdu. Není to tak jednoduché ani u těch nejjednoduších pozorování.

Post-processing je vždy ztrátový a vědci se mu musí vyhýbat pokud to jen trochu je možné. Přerušovaná expozice také není ideál – nikdy si nemůžete být jistý že jste spolu s družicí nepropásl i něco co se odehrálo přesně ve stejnou dobu.

Kvantita je zde druh kvality. Riziko že něco přejede ježka na opuštěné okresku je minimální (může se stát, ale svět není dokonalý a riziko je přijatelné). Zkuste ale vypustit ježka na jižní spojku v ranní špičce…

Robert

Tak to chodte prosim vysvetlit astronomom v prahe s ktorymi som sa o tom rozpraval vo february.

MilAN

Myslíš těm placeným průvodcům po hvězdárně ?
Návštěvník si zaplatí a chce něco vidět. A z Prahy toho moc vidět není, takže jsou vděční za cokoliv na obloze, co se dá platícím návštěvníků ukázat. Pro ně je Starlink terno. Starlink jim nemůže vadit 🙂

daevid

Myslím si, že časť pozorovaní sa v budúcnu môže presunúť zo zeme na obežnú dráhu (tam kde to účel dovoľuje).
Nenákladná zdieľaná pozorovacia technika ktoré môže slúžiť registrovanej astronomickej verejnosti.
Môže sa do toho zapojiť aj samotná spacex a poskytnúť svoje zdroje.

Vše je samozrejme teória.

Karel Zvoník

To je samozřejmě velmi možné ba dokonce nevyhnutelné. To však neznamená, že bychom se měli na ochranu oblohy úplně vykašlat.