Starship SN10 jako první přistála, ale pár minut poté vybuchla, příští prototyp to zkusí trochu jinak

Pouhý měsíc po testovacím letu Starship SN9 vzlétl také její následovník SN10. Opět se jednalo o let do výšky 10 kilometrů, ale tentokrát se SpaceX dostalo o dost blíže ke 100% úspěchu. SN10 totiž jako vůbec první prototyp dokázal přistát v jednom kuse. O pár minut později sice vybuchl, ale i tak měli ve SpaceX důvod k oslavám. Elon Musk následně vysvětlil, proč přistání nebylo úspěšné. Příští prototyp SN11 je navíc už hotový a na rampu se nejspíš vydá už v pondělí.

SN10 byl další prototyp kosmické lodi Starship, která má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a suchou hmotnost 120 tun či více. Prototyp pohání tři motory Raptor spalující směs metanu a kyslíku. Starship je však jen druhý stupeň větší orbitální rakety, kterou bude tvořit navíc ještě 72 metrů vysoký nosič Super Heavy s až 28 Raptory.

Neoficiální představa kompletní sestavy Starship a Super Heavy (Zdroj: SpaceXision)

Výroba nádrží prototypu Starship SN10 začala v září 2020 v montážním areálu v Boca Chica v jižním Texasu. V prosinci 2020 pak proběhla kompletace aerodynamické špičky a ta byla připojena k nádržím 2. ledna 2021. Ocasní řídicí plochy byly nainstalovány v polovině ledna a 29. ledna byl prototyp přepraven na nedalekou startovní rampu. Během února pak proběhlo pozemní testování, které zahrnovalo tlakové zkoušky s dusíkem a dva statické zážehy motorů Raptor. Testování se o týden zdrželo kvůli mrazům a souvisejícím výpadkům elektrického proudu, ale i tak byla Starship SN10 připravena na svůj zkušební let už na konci února. Nepříznivé počasí ale vedlo k dalšímu menšímu odkladu, takže start byl nakonec naplánován na 3. března.

Starship SN10 před startem (Foto: SpaceX)

Během prvního pokusu o start však řídicí počítač přerušil odpočet krátce po zážehu motorů. Elon Musk následně vysvětlil, důvodem byl příliš konzervativní horní limit celkového tahu. Jinými slovy, počítač sleduje tahu motorů po zážehu a ten má mít nějakou optimální hodnotu. Je povolena odchylka od této hodnoty, ale jen do určité míry (horní a dolní limit). A pokud je detekován tah vyšší nebo nižší než toto povolené rozmezí, počítač vydá pokyn k přerušení startu, protože abnormální hodnota tahu by mohla indikovat nějaký problém s motory. V tomto případě ale byl tah jen mírně vyšší než povolený horní limit, takže nešlo o závažný problém. SpaceX tedy limit jen trochu zvýšilo, protože předtím byl nastaven zbytečně přísně. Během dalšího pokusu by už tím pádem při stejné úrovni tahu nedošlo k přerušení startu. Po novém tankovacím cyklu byl proveden druhý pokus o start 4. března v 00:13 SEČ, přičemž tentokrát jej počítač už nepřerušil.

Starship SN10 na rampě (Foto: RGV Aerial Photography)

Starship SN10 se nejspíš nijak výrazně nelišila od předchozího prototypu SN9 a velmi podobné byly i jejich testovací lety. V obou případech kosmická loď vzlétla do výšky 10 kilometrů a postupně vypínala své motory Raptor. Po vypnutí posledního motoru v nejvyšším bodě pak došlo k ladnému překlopení lodi do vodorovné polohy a následoval několikaminutový volný pád. Při něm loď řídila čtveřice aerodynamických klapek, které jsou poháněny elektromotory a bateriemi z automobilů Tesla.

Hlavním rozdílem oproti předchozímu letu Starship bylo, že v případě SN10 byly před přistáním zažehnuty všechny tři Raptory pro případ, že by některý z nich selhal. Cílem této sekvence bylo zvýšit šanci, že se podaří zažehnout alespoň dva motory a nebude se tak opakovat selhání Starship SN9, kdy se jeden Raptor nepodařilo nastartovat. V případě Starship SN10 nakonec všechny Raptory naběhly v pořádku a po otočení lodi do svislé polohy se dva motory vypnuly, takže závěrečná část přistání proběhla s jedním motorem. Zážehová sekvence tedy nakonec byla jiná, než co avizoval Elon Musk po nezdařeném přistání SN9. Tehdy říkal, že budou zažehnuty všechny tři motory, ale jeden z nich se okamžitě vypne, jakmile se ověří, že primární dva naběhly v pořádku.

Starship SN10 nakonec dokázala přistát a po dosednutí vůbec poprvé zůstala ve vertikální poloze a v jednom kuse. Přistání ale bylo tvrdší, než bylo plánováno, a tak Starship byla poněkud nakřivo a s rozdrcenými přistávacími nohami. Některé z nohou se totiž po vyklopení před přistáním nezajistily, a tak loď měla sníženou schopnost utlumit náraz při dosednutí. Větší problém však bylo to, že po přistání z lodi zřejmě unikal metan. Ten se hromadil ve spodní sekci lodi u motorů, což nakonec v kombinaci s menším požárem, který zřejmě vznikl už při vypnutí jednoho z motorů před přistáním, vedlo k výbuchu Starship SN10 zhruba 8 minut po dosednutí.

Elon Musk o pár dnů později prozradil, co se stalo. V první řadě vysvětlil, že i kdyby se vyklopily všechny nohy správně, přistání SN10 i tak bylo příliš tvrdé a nohy nejsou na tak velký náraz stavěny. Důvodem tvrdého dosednutí bylo podle Muska to, že motory jely ze zatím neznámého důvodu na nižší tah, než k jakému dostaly příkaz. SpaceX se prý nikdy předtím s takovýmto problémem nesetkalo. Co to tedy znamená pro let příští Starship? Podle Muska bude opět upravena zážehová sekvence. Celý přistávací manévr až do dosednutí bude nově prováděn s dvěma zažehnutými motory a třetí Raptor se zažehne pouze v případě problémů u jednoho z hlavních dvou. Vzhledem k hmotnosti Starship a vysokému tahu dvou Raptorů i při maximálním přiškrcení bude manévr zřejmě náročnější z hlediska správného načasování zážehu, ale zároveň bude mít nový způsob přistání jednu výhodu.

Při přistání na jeden motor totiž v podstatě není možné dosednout rovně, což představuje zvýšený nápor na přistávací nohy na té straně lodi, která se dotkne země jako první. To bylo možné u krátkých testovacích skoků Starship SN5 a SN6, které byly v provedeny jen s jedním motorem. Pokud ale příští Starship budou přistávat na dva motory, bude možné přistát rovně. Zároveň víme, že současné přistávací nohy jsou pouze dočasné a SpaceX už několik měsíců pracuje na vylepšené verzi. Podle Elona Muska je návrh optimálních přistávacích nohou velmi obtížný problém, ale z dění v Boca Chica se zdá, že SpaceX se možná už připravuje na zavedení nového typu nohou do výroby.  V montážním areálu totiž byla aktuálně spatřena spodní část Starship (nejspíš byla určena pro SN17 nebo SN18) se starým typem přistávacích nohou a štítkem „šrot“. Prototypy SN11, SN15 a SN16 už mají nainstalovaný starý typ nohou, takže u nich bych nečekal zpětnou výměnu, ale je možné, že následující exempláře už SpaceX plánuje vybavit vylepšenými nohami.

Segment Starship se starým typem přistávacích nohou, určený k likvidaci (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Starship SN10 strávila na rampě jen 33 dní, přičemž testování dost zdržely již zmíněné výpadky proudu a špatné počasí. Nebylo by tedy překvapivé, kdyby příští prototyp SN11 zvládl projít testování ještě rychleji. SpaceX rozhodně neplánuje zahálet a převoz již hotového prototypu SN11 na rampu podle všeho proběhne už v pondělí 8. března. To by mohlo teoreticky znamenat, že stihne odstartovat ještě během března. Očekával bych opět stejný testovací let do výšky 10 km jen s tím rozdílem, že před přistáním budou tentokrát zažehnuty jen dva Raptory, jak bylo popsáno výše. Podaří se tentokrát přistání na jedničku?

Kompletní Starship SN11 v montážní hale (Foto: Elon Musk)




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
49 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře