Starship znovu odstartuje už tento týden! Co všechno se změnilo od minulého testovacího letu?
Možná už tento čtvrtek odstartuje třetí testovací mise Super Heavy Starship, největší a nejsilnější rakety v historii. Předchozí zkušební let byl o dost úspěšnější než ten první, ale přesto skončil výbuchem nosiče i lodi. SpaceX následně provedlo podrobné vyšetřování a implementovalo řadu změn a vylepšení, které mají zabránit opakování zjištěných problémů a zvýšit šanci na úspěch třetí testovací mise. Podle Elona Muska byly od minulého startu provedeny tisíce změn na raketě i rampě a související infrastruktuře. O většině z nich můžeme jen spekulovat, ale některé změny jsou známé. A právě na ně se zaměřilo nové video od Tima Dodda neboli Everyday Astronauta, které jsme pro vás přeložili do češtiny.
Video názorně ukáže ta nejdůležitější vylepšení, k nimž od minule došlo na rampě i na dosud nejpokročilejších prototypech Starship S28 a Super Heavy B10. Zároveň je představena celá testovací mise, která je o dost ambicióznější než ty dvě předchozí. Tentokrát je totiž docela velká šance, že Starship úspěšně doletí na cílovou dráhu, a tak SpaceX plánuje během letu kosmickým prostorem provést několik testů. Poprvé budou otevřeny dveře nákladového prostoru a také má být demonstrována schopnost přečerpat pohonné látky mezi nádržemi v lodi. Pokud vše klapne, let zakončí test opětovného zažehnutí motoru Raptor následovaný návratem Starship do atmosféry a jejím dopadem do Indického oceánu. Letos pak má proběhnout ještě několik dalších testovacích misí.
Momentálně je třetí start Starship v plánu na čtvrtek 14. března ve 13:00 SEČ. Úřední povolení už bylo uděleno, ale plány ještě může zhatit počasí. Další podrobnosti a nejaktuálnější informace z příprav najdete na profilu třetí testovací mise Starship!
Video s českými titulky:
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
- Mise Starlink 9-6 - 7. 9. 2024
- Mise Galileo L13 - 2. 9. 2024
- Mise Starlink 8-11 - 31. 8. 2024
Nějakou dobu to sleduju méně a méně, tedy mi klidně něco uniklo. Nicméně tento závěs na SS, který využívá zámky pro zvedání na rampě, vidím poprvé. Dřív zvedali za oka na špičce.
https://pbs.twimg.com/media/GJTP7_fbQAA6XFT?format=jpg&name=large
Eric Berger a jeho článek k letu IFT-3.
Slova jako scifi a budoucnost jsou na místě.
https://arstechnica.com/space/2024/03/thursdays-starship-flight-provided-a-glimpse-into-a-future-of-abundant-access-to-space/
Tak velká gratulace SpaceX k celkově úspěšnému testu ITF-3. Potěšilo mě, že opět pracovalo všech 33 motorů na boosteru a celkem to vypadá, že fázi výstupu celé sestavy až do hot staging mají zvládnutou velmi dobře. Tentokrát jsem ani nezaznamenal takovou ztrátu destiček tepelného štítu jako u ITF-2, ten štít na SN28 byl i na pohled lépe provedený. Booster zvládnul i boostback zážeh víceméně nominálně, až na vypnutí motorů. Tam to bylo značně asymetrické – podle telemetrie – avšak pořád zůstává možnost, že to tak bylo úmyslné. Booster neměl nejmenší problém projít přes řídkou atmosféru, jeho velikost přispívá k ladnému letu. Problém nastal, jakmile booster vstoupil do hustší atmosféry, tam se něco přihodilo a v okamžiku pokusu o zapálení motorů pro přistávací zážeh byl booster značně nestabilní, to těm motorům určitě nesvědčilo. Potud relativně vše jasné.
Otázky vyvstávají u chování lodi. Proč došlo na orbitě k rotaci lodě? Proč nebyla rotace zastavena před plánovaným vstupem do atmosféry? Co RCS systém, fungoval vůbec a nebo jsou cold-gas tysky málo účinné? Každopádně při vstupu lodi do atmosféry jsme mohli vidět perfektní záběry na obtékání trupu plazmou i jakési trápení kontrolních systémů lodi, snažících se zaujmout tu správnou polohu. Bohužel při těchto pokusech SS ztrácela výšku aniž by ztrácela rychlost a současně různě rotovala kolem. To byl neudržitelný stav a skončil zřejmě nějakým RUD.
Každopádně opět velká show pro fanoušky kosmonautiky a hlavně – ten progres je vidět a každým testem se dostávají dál. Jinak jedním dechem dodávám a souhlasím: je ještě dlouhá a nerovná cesta k úspěchu SH/SS, k prvnímu pilotovanému letu, k první extra-terestriální misi. V tomhle si myslím, že NASA šlápla vedle, zvolit SS jako kritický článek programu Artemis.
Souhlas s většinou bodů příspěvku až na ten poslední.
NASA nešlápla vedle. Na Měsíci bez atmosféry se přistává jiným způsobem nežli na Zemi.
Bez atmosféry s dostatkem paliva.
Technologicky je SpaceX top současné kosmonautiky. A dokáže vynášet velmi levně na LEO.
To, že mají agilní způsob vývoje jako v 60 letech se mi naopak zamlouvá. Čas jsou peníze.
SLS(+ARES) s orionem jsou 25 let staré koncepty.
25 let utraci NASA za projekt, který je finančně neudrzitelny.
Odhadem to bylo cca 30 mld $.
lenze aby mohla spacex dostat mesacnu raketu na mesiac musi mat zvladnute pristavanie na zemi, kedze bude potrebovat niekolko tankovacich letov.
aj ked teoreticky to vedia spravit aj bez pristavania ci uz druheho stupna, ale aj prveho, lenze to bude potom extremne drahe a spacex by na tom vykrvacala
Nejen že nemusí, ale ani nemůže. Dva redundantní důvody – Starship určena pro Zemi nemá přistávací nohy, na Měsíci není a Mechzilla, která by zachytila Starship určenou pro Měsíc.
Než odstartuje Artemis II, bude mít SHS za sebou dalších zhruba 10 letů, když půjde vše hladce, tak klidně 15. Co to znamená? Pokud se každý další let bude testovat 5 nových vylepšení/funkcionalit a 3 z toho selžou, posune se přesto minimálně o 10×2 = 20 milníků dopředu. To je hrozně moc, podle mě příští rok už minimálně jedna sestava SHS dá orbitální start podruhé.
Pokud bychom mohli nahlédnout do alternativní reality, tak bych vsadil boty, že vyhrát HLS třeba Blue Origin, tak nic hotové nebude ani v roce 2027, u Dynetics ani za 5 let. Možná, že nepůjde vše hladce, ale se SpaceX je to rozhodně zdaleka nejmenší šance šlápnutí vedle.
tak este raz
aby mohla realne spacex dodat pre nasa mesacnu starship tak musi proste vyriesit pristavanie SH aj SS, kvoli tankovaniu. nema to nic spolocne s tym ci mesacna ma nohy, nema nohy ide cisto o ekonomiku toho celeho. ak sa muskovi nepodari vyriesit pristavanie SH a SS tak bude mesacna SS pre spacex ekonomicka katastrofa
a je dost naivne si mysliet, ze vsetky problemy sa daju vyriesit malymi zmenami. niekedy to ide, niekedy nie.
na tepelnom stite kludne mozu stroskotat, alebo sa na dlhy cas zaseknut ak ho budu musiet vyrazne zmenit
Stále jsme a ještě dlouho budeme ve fázi vývoje a nemá cenu zachraňovat raketu, která je vývojově překonaná. SpaceX už takových prototypů ztratila nepočítaně, některé ani nezkoušela a rovnou je sešrotovala, a přesto se ekonomicky drží, takže nemějte strach, zvlášť pokud nejste akcionář. 🙂
Příprava SLS a Orionu pro Artemis III je finančně udržitelná a je na dobré cestě k tomu, aby nebyla brzdou pro plánované setkání a spojení Orionu s lunárním landerem Starship na oběžné dráze Měsíce.
Musk v minulosti zmínil, že Starship V2 by měl mít nosnost 150 tun v opakovaně použitelné verzi a 300 tun v jednorázové.
Dnes zmínil, že V3 by měla mít nosnost 200/400
Taky zmínil že tah by měl dosáhnout 10k tun. Na další motory už není místo, takže by to znamenalo, že další raptory budou muset zvýšit tah skoro o polovinu :-O
Dnes to byl nádherný let. Web elonx sice padl, zdrojů info bylo ale dostatek.
Blahopřeji SpaceX k velkému pokroku při cestě na Mars.
Souhlasím a je škoda, že plamenné diskuze jsou pouze, pokud se něco velkého nepovede.
Pamatuji si loni při IFT-1: 5 motorů přestalo fungovat, to je naprosto nedostačující účinnost a nikdy to nebude dostatečně bezpečné.
No a ejhle, kde jsou ti mudrlanti, když 2x po sobě fungovalo všech 29 motorů naproto bez chyby?
Pokrok ve spolehlivosti za pár měsíců neuvěřitelný. Klidně bych dal na IFT-4 už nějaký ten Starlink.
No a ejhle, kde jsou ti mudrlanti,
-co tvrdili, ze ITS je realne a bude do par rokov
-co tvrdili, ze BFR je realna a bude do par rokov
-co tvrdili, ze je mozne stavat raketu uplne pod holym nebom a zvarat ju celu rucne s pouzitim trubickoveho drotu a ze ta stavba pod holym nebom je vraj este vyhodna, lebo to zvysuje kvalitu 🙂 aj taki mudrlanti boli
a dalo by sa pokracovat aj dalej
ano musk postupuje rychlym tempom, ale do funkceho systemu navratovej SS je roky vzdialeny. samo som zvedavy ako vyriesi tepelny stit, lebo ten je absolutne klucovy a zatial to nevypada, ze ten tepelny stit ktory zvolil by mal sancu na uspech. hned pri starte odpadne dost dlazdic a este viac sa poskodi. potom uz pri nejakych 200km zacalo nieco zo SS odpadavat, pri 120-130km tam uz toho odlietavalo mnozstvo
“navratovej SS je roky vzdialeny” – to si nemyslim.
Skoro bych se vsadil, ze do roka planovane pristanou s obema vehiklama….
“do funkceho systemu navratovej SS je roky vzdialeny” – technicky SS se z vesmíru už vrátila.
Znovupoužitelnou SS očekávám do dvou let. Do pěti takovou kadenci startů jako má dneska F9. (Jsem pesimista.)
Spíše mi dělá starost ekonomika 5000 tun paliva každé 3 dny to je 500ktun = 500ktun CO2 a taky co budou do vesmíru vozit? Turisty a stanice?
Jen pro porovnání 180ktun litia těžíme teď ročně (podle youtube)
Stejné číslo, jen trochu lepší zdroj 🙂
https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2024/mcs2024-lithium.pdf
Palivo.
Přesněji kyslík a metan…
technicky sa nevratila, technicky sa rozpadla desiatky km nad povrchom
nevie niekto priblizny udaj v akej vyske sa rozpadaju lode ako progres, alebo cygnus?
Nepsal že teď při IFT-3 🙂
V kosmickém prostoru byla pouze S25 a S28. S25 byla zničena ještě v kosmickém prostoru.
SH10?
a este co ma prekvapilo bolo, ze SS takmer vobec nespomalovala
nasiel som si deorbitacny profil raketoplanu a ten spomaloval nasledovne
122km 27360km/h
75km 26334km/h
66km 21945km/h
SS
122km 26623km/h
75km 26611km/h
66km 25852km/h
urcite tam zohralo ulohu aj to, ze ss rotovala, ale ktovie ci profil ss je vhodny na to aby dostatocne spomaloval ss uz vo vyssich vrstvach atmosfery
ked si porovnam ss s raketoplanom tak hned na prvy pohlad je vidiet ktory tvar bude klast vacsi odpor. raketoplan je zo spodu viac menej placka, zato ss je stihla rura sa malymi brzdiacimi plochami
1) Pokud jde o profil vs.STS – víš rychlost je vektor. Takže dost záleží na směru letu. A představ si, že tady se počítalo s tím, že to spadne asi po půl obletu = mnohem strmější sestup.
2) pokud jde o prvni pohled… to je argument na úrovni “more pointy” … to opravdu funguje “trochu jinak”.
nepochopil vyznam tvojho prispevku. neviem co si tym chcel vysvetlit/objasnit. akoze sa pocitalo, ze ss nebude vobec spomalovat vo vyssich vrstvach a do hustych vrstiev atmosfery vleti pomaly prvou kozmickou a ten jej tenky a krehky tepelny stit to akoze ustoji?
ja som netvrdil, ze to musi spomalovat ako sts, ale ono to nespomalovalo v porovnani s sts takmer vobec
2) a ako to funguje? rad sa poucim
1) Jednoduše – bez toho, že bys zohledňoval směr, tak je srovnání výšky a rychlosti k ničemu. Možná kdybys doplnil čas u těch jednotlivých údajů – tak bys pochopil, co mám na mysli.
Pořád nerozumíš ? Ok … kdyby raketoplán letěl kolmo k zemi – tak by na těch 10 km (mezi 75 a 65 což by v té rychlosti bylo cca 1,5s) ztratil cca 4500 km/h tj. zpomalení nějakých 85G.. asi ne že? Proto je směr důležitý.
A z těch dvou čísel cos napsal – to nezjistíš (a v podstatě bez dalších informací se z toho nedá nic dovodit – nota bene o vlivu tvaru tělesa).
ked myslis, ze ss spomalovala podla planu tak v poriadku, podla mna toto nemohlo byt planovane spomalovanie takymto pomalym tempom
Co příště jako náklad? Nejsou teď (SpaceX) už ve fázi kdy můžou na orbitě doplňovat palivo a letět dál? Tj. už tam štosovat plný rakety paliva, případně aspoň nějakétankery, které se budou doplňovat?
V takové fázi ještě nejsou. Orbitální test tankování kapalného kyslíku a metanu mezi dvěma Starship pravděpodobně sklouzl na příští rok.
Já myslel že Musk se dostal na Mars už v roce 2022.
Meanwhile 2 roky po slibovaném termínu vyslali teprv 3. raketu, která se sotva dostala do suborbitální trajektorie a následně shořela v atmosféře, protože nebyly schopni ji ve vesmíru ani stabilizovat, tak aby mířil heatshield dolů. Jo a ten jejich “reusable” booster přistál při 3x rychlosti zvuku, asi taky by design.
Podrobnější rozpis změn na S28 a B10 najdete v článku od Ring Watchers.