Střípky o Neuralinku z platformy X (5. díl)

Vítejte u dalšího dílu tohoto nepravidelného cyklu, ve kterém shrnujeme a komentujeme krátké zprávy související s Neuralinkem. Většina pochází z platformy X, což je sociální síť, na které se děje vše důležité a informace zde jsou skutečně „z první ruky“.

Příspěvky v dnešním dílu se budou týkat zejména prvního uživatele rozhraní Neuralinku, Nolanda Arbaugha.

Nejdůležitější „tweet“ historie Neuralinku

První příspěvek na X prvního uživatele rozhraní Neuralinku, tedy příspěvek psaný myšlenkami, neboli telepaticky.

Noland Arbaugh: Twitter mě zakázal, protože si mysleli, že jsem bot a Elon Musk ze stejného důvodu můj profil obnovil.

Noland má evidentně smysl pro humor. Na svém profilu se označuje za kyborga, neuralnauta (neurálního astronauta) a prapředka Skynetu, tedy inteligentní počítačové sítě z filmové série Terminátor. P1 v jeho profilu znamená „Participant 1“, tedy jeho oficiální označení v Neuralinku.

Kdo vyslal první telepatický tweet?

Záhy po tom, co Noland publikoval svůj první příspěvek coby kyborg, se rozhořel zajímavý spor, ze kterého je vidět, že ne každý, dokonce ani Elon Musk, je obeznámen s historií neurálních rozhraní.

Elon totiž napsal, že Noland byl první, kdo publikoval „tweet“ pomocí myšlenek:

Elon Musk: První příspěvek vytvořený myšlenkami, za pomoci telepatického zařízení Neuralinku.

Thomas Oxley, šéf konkurenčního Synchronu, Elona opravil. Už 23. prosince 2021 totiž Australan Philip O’Keefe, uživatel rozhraní Stentrode, které už v té době na lidech testovala Oxleyho firma, s použitím Oxleyho twitterového profilu publikoval následující zprávu:

Thomas Oxley (Philip O’Keefe): Ahoj světe! Krátký tweet. Obrovský pokrok.

Pokud však zahrneme rovněž neinvazivní neurální rozhraní, jde historie telepatických tweetů ještě dále.

Pravděpodobně vůbec první byl totiž publikován už v roce 2009. Elona na to upozornil Kevin Otto, profesor z oddělení neurovědy Floridské univerzity.

Adam Wilson, vědec z Wisconsinské univerzity v Madisonu, tehdy s použitím EEG napsal na Twitteru „GO BADGERS“, čímž chtěl zřejmě podpořit svůj oblíbený Wisconsinský sportovní tým.

Kevin Otto: Ne. Poprvé se to stalo už v roce 2009. I tak je to úspěch a Noland Arbaugh je skvělý!

Elon Musk o úrazech mozku a páteře

Elon v minulosti nejednou předvídal, že neurální rozhraní budou umožňovat velké věci.

Brian Roemmele: Žijeme v době, kdy ti, kteří jsou uvězněni ve svém těle, jenž selhalo, můžou zase vzkvétat. Jsme schopni velkých věcí. Zde je první uživatel Neuralinku. Děkuji, Elone.

Elon Musk: Myslím, že v budoucnosti můžeme vyřešit téměř všechna poranění mozku a míchy.

Neurosock rozebírá detaily prvního videa s Nolandem

Uživatel X s přezdívkou „neurosock“, který sám pracuje v oblasti vývoje neurálních rozhraní, rozebral v dlouhém vlákně některé podrobnosti z prvního videa s Nolandem Arbaughem:

neurosock: Jsem extrémně nadšený ze včerejšího videa Neuralinku. Tímto dnem vstupujeme do budoucnosti, ve které se mozkové čipy stanou běžnou technologií. Dovolte mi podělit se o některé podrobnosti o algoritmu umělé inteligence z videa.

To, co Noland popisoval na začátku videa, je proces kalibrace. Umělá inteligence, která komunikuje s implantátem, se musí naučit interpretovat, co představují různé nervové signály v Nolandově mozku. Například, když chce pohnout kurzorem nahoru, aktivují se určité neurony, ale když chce, aby se posunul doprava, aktivují se jiné. Umělá inteligence v rozhraní se tedy musí naučit, co čemu odpovídá.

Zajímavé je, že pouhé přemýšlení o tom, že něco uděláte, je na začátku v rozporu s tím, co interpretuje AI. Například, když se třeba naučíte jezdit na kole, můžete si představovat, že jste dobrý cyklista a umíte jezdit rychle, ale ve skutečnosti pak jedete pomalu a musíte ještě trénovat. Jde o nesoulad mezi vašimi záměry a skutečným pohybem. To je to, co měl Noland na mysli, když mluvil o rozdílu mezi tím, co si představujete a co implantát skutečně vykoná.

Zde je příklad: Noland chce, aby se kurzor pohnul z místa A do místa B. Během tréninku pacientům obvykle pomáhá myslet o přirozeném pohybu. Takže se pokouší pohnout do B tím, že myslí o posunutí ruky doprava. Na začátku to obvykle selže a kurzor skončí v místě C. Zde je to ilustrováno:

Proces kalibrace umělé inteligence tedy hledá způsoby, jak sladit to, co si uživatel představuje, s tím, co zařízení vykoná. Nadále jde o aktivní oblast výzkumu, ale známe už triky, jak tento problém sladění s AI vyřešit (to je to, co já dělám každý den). Velmi jednoduchým trikem je několikrát během dne AI přetrénovat. Jakkoli to zní jako samozřejmost, trvalo to celé roky, než jsme si to uvědomili. S časem se pokusy o pohyby zlepšují a pacient se zdokonaluje v ovládání zařízení, aniž by musel přemýšlet o pohybech rukou.

Další detail: Noland mluvil o tom, že dříve používal speciální tyč (mouth stick) pro ovládání tabletu. Ta vypadá nějak takhle:

Dovedete si teď už zřejmě představit výhody ovládání kurzoru neurálním rozhraním.

K tomu Noland mluvil také o otlacích. To je pro paraplegiky smutná realita. Mají omezenou citlivost, čili se musí starat o to, aby nebyli příliš dlouho ve stejné poloze.

Noland není prvním uživatelem neurálního rozhraní. Na X můžete sledovat například Nathana Copelanda, ale jeho poselství ukazuje světu důležitost této technologie.

Lékař nadace „Supermana“ Christophera Reeva vidí Neuralink jako revoluci

Dr. Marco Baptista, hlavní vědecký pracovník nadace Christophera a Dany Reevových, která pomáhá paralyzovaným lidem, byl hostem NBC News. Podle něj je rozhraní Neuralinku vědeckou i technologickou revolucí a bude mít velký dopad pro komunitu paralyzovaných pacientů. Říká také, že velmi slibné je rovněž to, kolik různých firem se tématem neurálních rozhraní začalo v poslední době zabývat. Každá z nich má jiný přístup a vyvíjí trochu jiné zařízení, což také zvyšuje šanci na to, že vývoj bude pokračovat a zařízení bude pro pacienty čím dál dostupnější.

Ve videu mimochodem můžeme zahlédnout i zajímavou situaci, kdy si uživatelé konkurenčního Synchronu spolu povídají na WhatsAppu pomocí svých rozhraní Stentrode:

Neurosock připomněl dřívější uživatele neurálních rozhraní

Během čekání na informace o prvním příjemci rozhraní Neuralinku, uživatel X neurosock připomněl, že neurální rozhraní už mělo a má mnoho jiných lidí. Neuralink staví svůj úspěch na dřívějších výzkumech mnoha organizací.

neurosock: Pacienti používající neurální rozhraní vyvíjená na univerzitách v Pittsburghu, Brownově a Stanfordově univerzitě a ve firmě Blackrock Neurotech.

O implantátu Neuralinku se snad něco dozvíme již tento víkend. Omlouváme se za nadšení ze skvělé budoucnosti, která nás čeká.

Registr pacientů Neuralinku je nyní otevřen i pro Kanaďany

Neuralink umožnil zápis do svého registru pacientů také obyvatelům Kanady. Více o registru najdete v našem článku.

Neuralink: Náš registr pacientů je nyní otevřen pro obyvatele Kanady. Přihlaste se a pomozte nám tvořit budoucnost neurálních rozhraní.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

5 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jaromír Eybl

Děkuji za článek. Celkem by mě zajímal detail k tomu psaní, který jsem bohužel nikde nenašel, a to zda psaní probíhá pomocí virtuálni klávesnice a myši, tj. uživatel si vystačí s osvojením pohybu kurzoru a kliknutím myši nebo zda dokáže pomocí myšlenek psát samotné znaky. To druhé by bylo nesmírně fascinující, ale hádám, že k tomu zatím bude dlouhá cesta.

Naposledy upraveno před 17 dny uživatelem Jaromír Eybl
Jaromír Eybl

Děkuji za doplnění. V odkazovaném článku mě překvapila věta, že Elon Musk předpovídá, že tímto způsobem psaní přes virtuální klávesnici bude možné psát rychleji než rucemi. To mi přijde takřka nemožné. Když jsem donucen psát na mobilu, je to velmi neefektivní a i po kratším textu jsem tak mentálně unaven, že radši i kratší emaily vyřizuji přes klasickou klávesnici. Pochopitelně kdybych byl v situaci pana Arbaugha, tak to beru všema deseti. Když nad tím tak přemýšlím, i řešení s převáděním myšlenek na znaky by bylo nesmírně úmorné, protože člověk přemýšlí ve slovech, ne ve znacích. Zde by však musela být zapojena umělá inteligence, protože člověk má slovní zásobu asi 10 tisíc slov a každé by muselo mít svůj specifický “otisk” na rozhraní. Podobnou cestou již bylo dosaženo jistých úspěchů neinvativní metodou https://www.novinky.cz/clanek/internet-a-pc-software-umela-inteligence-umozni-cteni-myslenek-40430554

Wahr Le

Přečtěte si, mimochodem, Skafandr a motýla