Štítek: Neuralink pod lupou
V minulém roce se objevila kritika, że Neuralink nezveřejňuje výsledky své práce tak, aby pak mohly být kriticky zhodnoceny jinými vědci. Podívejme se tedy, zda je tato kritika oprávněná a co je možné na Internetu najít v souvislosti s patenty a vědeckými publikacemi Neuralinku.
Neuralink nepracoval na designu externích částí prototypu neurálního rozhraní N1 sám, ale najal si designovou firmu Woke Studio. Jde sice o starší verzi rozhraní, ale i tak jsou informace o tom, jak vznikalo a jak vlastně měly fungovat jeho externí části, velmi zajímavé.
Existuje mnoho dalších projektů, které se stejně jako Neuralink pokoušejí vyvinout neurální rozhraní. Představíme si třeba společnosti vyvíjející neurotechnologické oční protézy, zařízení k přemostění poškozených nervů v končetinách, chytré brýle kombinované s neurálním rozhraním nebo neurální interfejsy pro každodenní používání.
S neurálními rozhraními různých podob se už velmi dlouho setkáváme také v umění, zejména v žánru science fiction. V předchozích dvou dílech jsme se podívali na literaturu a filmy a nyní sérii zakončíme přehledem seriálů, ve kterých autoři představují své vize budoucnosti s neurálními interfejsy.
Tento článek je pokračováním předchozího, který se týkal literatury. Tentokrát se zaměříme na vědecko-fantastické filmy, ve kterých autoři představují nějakou podobu neurálních rozhraní. Minisérii pak uzavřeme příštím třetím dílem, kde se podíváme ještě na seriály s touto tematikou.
Elon Musk se nikdy netajil tím, že inspiraci k nejednomu ze svých projektů našel ve vědeckofantastické literatuře. Pokud vás zajímá, kde hledal Elon inspiraci pro založení Neuralinku, a jak si budoucnost neurálních rozhraní představovali a dále představují autoři science fiction, máte k dispozici spoustu knih na toto téma.
V předchozím článku jsme se zabývali problémy, se kterými se budou potýkat neurální interfejsy v prvních fázích jejich vývoje. Po vyřešení těchto problémů pak bude potřeba zajistit kybernetickou bezpečnost celého systému, který má umožnit připojení osobnosti do Internetu. S dalším vývojem rozhraní navíc přijdou mnohem větší a komplexnější problémy, které zasáhnou celou civilizaci.
Většina článků o Neuralinku či neurálních rozhraních obecně představuje hlavně pozitiva celého projektu a opomíjí negativní stránky. Jde mi především o kyberneticko-psychologická nebezpečí neurálních rozhraní, ale pokusím se při té příležitosti zamyslet nad všemi úskalími, která tato technologie s sebou přináší. To znamená také bezpečnost zdravotní nebo různé sociální, etické a právní důsledky.
V novém dílu seriálu Neuralink pod lupou zkusíme nahlédnout do blízké i vzdálenější budoucnosti a odhadnout, co by mohlo přinést uskutečnění vize Elona Muska o pokročilém neurálním rozhraní. Kam až by mohla tato technologie dojít, jestliže se opravdu podaří propojit mozek s počítačem na takové úrovni, o jaké mluví futurologové a píší autoři science fiction.
Existuje spousta projektů, které mají podobné ambice jako Neuralink. Bezprostřední cíle většiny těchto společností jsou orientovány zejména na léčbu různých nemocí souvisejících z mozkem a nervovým systémem. Druhým krátkodobým cílem společným pro většinu těchto projektů, je ovládání počítače nebo chytrého telefonu či tabletu pomocí myšlenek. Dlouhodobé cíle se ovšem již značně různí.
V roce 2016 Elon Musk označil vývoj vysokokapacitního mozkovo-počítačového rozhraní za velmi důležitý a uvedl, že se mu nezdá, že by se tím nějaká firma vážně zabývala. Myslím, že jeho tvrzení tehdy nebylo tak úplně přesné. Už v té době existovalo mnoho organizací a několik firem, které se tématu neurálních rozhraní intenzivně věnovaly. V tomto článku si představíme některé z nich a pokusíme se shrnout současnou situaci v tomto futuristickém odvětví.
Neuralink nepřišel odnikud. Výzkum a vývoj v této oblasti probíhal a stále probíhá na mnoha polích již desítky let. Za tu dobu bylo vynalezeno mnoho různých přístrojů, z nichž některé si dnes představíme. Mnohé z nich zůstaly jen na papíře, vývoj jiných se dostal až k testům na laboratorních zvířatech a některá zařízení byla testována i na lidech nebo využívána k léčbě různých chorob či zranění.