Tunel v Las Vegas už má přes 640 metrů a stavba probíhá přesně podle harmonogramu

Boring Company 15. listopadu 2019 slavnostně zahájila ražbu tunelu pod výstavištěm v Las Vegas a od té doby jsme o něm toho moc neslyšeli. Nyní se však objevily konkrétnější informace o průběhu stavebních prací a také první záběry z tunelu. Jak rychle probíhá ražba a co to znamená pro včasné dokončení projektu?

První komerční projekt Boring Company zahrnuje dvojici souběžných tunelů pod výstavištěm v Las Vegas, každý o délce 1,33 km s průměrem kolem 4 metrů. V nich se budou prohánět elektromobily Tesla v autonomním režimu řízení a budou přepravovat návštěvníky z jedné strany výstaviště na druhou maximální rychlostí 56 km/h. Jak by to mohlo vypadat, ukazuje následující video z demonstračního tunelu Boring Company v Hawthorne. Rozdílem však bude to, že vůz pojede výrazně pomaleji a řízení bude zajišťovat funkce Autopilot.

Boring Company v Las Vegas využívá jeden razicí stroj, který podle informací z 14. ledna vyrazil za první dva měsíce celkem 640 metrů, tedy téměř přesně jednu polovinu prvního tunelu. Pokud si to zprůměrujeme, vychází rychlost ražby na přibližně 10,6 metrů denně. To není nic převratného (a stále mnohem pomalejší než šnek), avšak je potřeba dodat, že ražba byla na pár dnů pozastavena kvůli probíhajícímu veletrhu CES. Navíc podle ředitele Boring Company Stevea Davise je razicí stroj ze začátku pomalejší, jelikož funguje nejlépe, až když je celý uvnitř tunelu. Je tedy pravděpodobné, že reálná rychlost ražby je v aktuální fázi vyšší, než co naznačuje celkový průměr. Steve Davis před časem uvedl, že stroj by měl být schopen razit až 30 metrů denně.

Byly také zveřejněny první záběry z tunelu v Las Vegas, z nichž pocházejí následující snímky:

Podle aktuálních informací od Stevea Hilla, ředitele Las Vegas Convention and Visitors Authority, probíhá souběžně s ražbou také instalace výztuží stěn tunelu. První tunel by prý měl být dokončen během února a poté bude uvnitř připravena silnice, po které budou jezdit autonomní Tesly. Razicí stroj bude mezitím na konci tunelu rozebrán a přesunut zpět do výchozího bodu, který se nachází pod parkovištěm mezi Central Hall a South Hall, severně od silnice Desert Inn Road (viz plánek). Po přesunu stroje začne ražba souběžného tunelu. Z mapky vyplývá, že následně bude potřeba dostavět ještě kus obou tunelů směrem na východ. Momentálně není jasné, v jakém pořadí k tomu dojde – jestli bude nejdříve dokončen celý jeden tunel a poté celý druhý tunel, nebo jestli se nejdříve vyrazí tři čtvrtiny obou tunelů směrem na západ a až poté zbylá jedna čtvrtina směrem na východ.

Plánek zvolené trasy se třemi stanicemi (Zdroj: Las Vegas Convention and Visitors Authority)

Projekt se překvapivě drží původního harmonogramu stavby a zatím nenabral žádné zpoždění. Pokud to tak zůstane, druhý tunel by měl být hotový koncem dubna, tedy dva měsíce po tom prvním. Podle Stevea Hilla by pak někdy koncem léta mělo následovat bezpečnostní testování celého systému, které potrvá do konce roku.

Oficiální časový plán realizace projektu v Las Vegas (Zdroj: Las Vegas Convention and Visitors Authority)

Projekt má být hotový do ledna 2021, aby se stihl příští ročník veletrhu CES, avšak Steve Hill upřesnil, že nejde o 100% pevný termín. Pokud prý dojde na volbu mezi podporou vystavovatelů a dokončením přepravního systému Boring Company, přednost dostanou vždy vystavovatelé. Jinými slovy, týmy se budou snažit o včasné zprovoznění tunelů před veletrhem, ale nebude to na úkor zákazníků a pokud se dokončení nestihne, nebude to konec světa.

Zdroj: Las Vegas Review-Journal




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
22 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Silhan.J

Nemusela by platit BC penále kdyby to nestihla?

Silhan.J

Jo pravda spletl jsem si to s tou kapacitou. Ale na druhou stranu když to nedodělají tak taky nebude mít požadovanou kapacitu 😀

Robert

Do konca decembra by tesla mohla zbuchat nejaku plosinu na styl metra. Predsa len to auto nebude zrovna idealne co sa tyka priepustnosti tunela. Ked si spojim extremny zaujem o “skusobnu jazdu” + preplnenost vystaviska, myslim ze ten kilometer a pol radsej prejdem peso a bude tam aj skor. Inak na rychlost razenia je myslim velmi dobra na to ze to je ich prvy komercny projekt.

Michal Filip

Na druhou stranu pokud využijí k přepravě vozidla ze své stálé nabídky, mají reklamu zdarma – jak jinak získat 4400 potenciálních zákazníků za hodinu? Věřím, že kdyby se jim do tunelu vešel, klidně budou návštěvníky vozit Cybertruckem. 🙂

Robert

To je dobra poznamka, to ma nenapadlo. Cisto teoreticky, keby sa tesla pri transporte tunelom zapacila dostatocnemu poctu ludi a oni by si ju vo finale kupili, tak by aj pripadne straty v ramci tejto zakazky alebo vydaje nad planovany ramec boli pokryte ziskom z predaja. Ani by ma to neprekvapovalo, je to take typicke teslacke, dve muchy jednou ranou.

Ivo Janáček

Nevím, jestli jsem vás správně pochopil, ale rychlost ražby je spíše tragická, ale je to dáno i tím, že než se to složí a rozjede, tak to trvá, škoda, že nemáme informace o tom, kolik se razí nyní za den. Pokud by to mělo být zajímavé, tak by to mělo být tak kolem 30m a více.

Ivo Janáček

Jenže 30m denně se dělalo před 30 lety 900m pod zemí a v průměru 6m. Takže to pak není žádná inovace, pokud mají cíle o kterých píšou, tak by se měli v tomto profilu dostat někam na 100m za den, aby to bylo zajímavé a mělo smysl dělat tunely pod městy pro osobní dopravu.

Ivo Janáček

Čekal jsem, že když prohlašovali jak jsou ostatní pomalí, tak že budou rychlejší než ti, které kritizovali. Nic víc. Zásadním problémem BC je totiž rychlost ražby spolu s cenou. To ostatní je vcelku hračka.

Hanh

No ja Vam nevim. Srovnejme to s tim, jak dlouho se razila Blanka. Vim hned mi to hodite zpet, ze jiny prumer a nejde to srovnavat a bla bla. V Praze by to za tu dobu ani nevykolikovali, kde bude budouci vertikalni jama. To hloubeni, co jste popisoval bylo hloubeni ceho? Jen at si mame s cim porovnat skutecne fakta. Pred 30 lety u nas tak leda haviri, ale ono se jinak jede po uhelne zile, kde se prizpusobujete smerovani mekke zile, nez razba hlava nehlava presnym smerem. Tech 30m za den pred 30 lety, to byly takove ty udernicke rekordy, kde se par tydnů vse pripravovalo to ci ono pro rekord, pak to byl rekord “za” jeden den, ale vsichni to museli odmakat kolem toho jeste za par tydnu, “hlavne, ze soudruzi to zase dokazali.”

diwalt

Tak Blanka se v úsecích, kde bylo pevné a jednolité podloží, razila taky rychle a co si pamatuju z prezentací, mluvilo se snad o deseti metrech (přičemž ten průměr tunelu je oproti Boring Company někde jinde). Problém pomalé výstavby Blanky byl jinde. Jednak to je fakt velmi různorodé podloží pod Prahou, kde máte spoustu naplavenin, někde skálu (ta je paradoxně nejlepší), někde navážku (to jsou časté příčiny sesuvů a propadů při výstavbě). V takových podmínkách bude ražba vždy pomalejší. Ovšem to je pořád technicky řešitelné. Další problémy Blanky byly šílené změny projektu za pochodu, kdy městské části měly další požadavky (ne, že by byly nutně špatné, ale mělo se to zanést vše na začátku a pak rovnou udělat), a pak politické změny, kvůli kterým se stavba občas zastavila, případně protáhla. A pak pochopitelně korupce, která stavbu nejen zdražovala, ale také brzdila.

Takže čistě technicky samotná ražba Blanky byla rychlá. Problémy byly jinde.

Jinak při ražbě metra (což je rozměrově bližší tomu, co dělá Musk) byla Adéla schopna v dobrém terénu jet průměrnou (!) rychlostí 1,5 m za hodinu, tedy 36 metrů za den. Na to ale musely naprosto plynule navazovat všechny ostatní činnosti jako odvoz materiálu a naopak zásobovat stavebním materiálem. Celkový průměr čtyřkilometrového úseku byl zhruba 8 metrů denně.

Nicméně jak jsem pochopil cíle Boring Company, tak rychlost není úplně nejdůležitější parametr. Podstatná by měla být jednoduchost a celková cena stavby. I kdyby nerazili rychleji, než 30 metrů za den, tak to zas tak nevadí, pokud budou schopni výrazně snížit ceny a celkově náročnost stavby tunelů. V současnosti to prostě je hodně náročná činnost.

A jen úplně na okraj – české tunelářské firmy jsou světovou špičkou (a fakt to teď nemyslím nijak ironicky) a rozhodně máme být na co hrdí. Po světě je už mnoho tunelů postavených Čechy.

Ivo Janáček

No jo, ale když sice razíte levně a jednoduše, ale přitom pomalu, tak pak těžko budete dělat mnohakilometrové tunely za nějakou rozumnou dobu. Tedy pokud nebude razit z více míst současně, ale to se vám zase pak prodraží.

Ivo Janáček

No tak pokud si myslíte, že v uhlí je to jednodušší, tak opak je pravdou. Jinak se razilo přesně a zásadními problémy bylo uhlí a tektonické poruchy. Ideální pro ražbu je pevná jednolitá skála.

Petr Šída

V tom uhlí to ale nebyl na konci tunel vystrojeny finálním betonovým ostěním, že?

Ivo Janáček

To nebyl tunel pro veřejnost a byl vystrojen dle zadání tak, aby odolal tlakům v dané hloubce. Pokud jde o toto, tak to je jen o dopravě materiálu a nemá to nějak vliv na rychlost ražby, vystrojování se dělá za pochodu a nezastavuje ražbu. Je vcelku jedno jestli tam dáte kruhovou výztuž a nebo betonovou, dělá to stroj a vy jen dotahujete šrouby. Navíc v tom betonu máte jistotu, že vám to nebude padat, naopak v té kruhové máte problém při jakékoli poruše nadloží a pak stojíte.

Ovšem když už srovnáváte, tak použiji srovnání, je to asi jako srovnávat BO s jejich skoky (BC v LV pár metrů pod zemí a v dobrém nadloží)) s SX F9 s jejich návratem prvního stupně (ražba v hloubce 900m v profilu 6m v nestabilním nadloží).

Petr Šída

Jenomže TBM stroje při umisťování ostění ražbu zastavují ….

dělat ocelové ostění z montovaných dílů je trochu o něčem jiném

kolikrát Vám mám opakovat, že zkušenosti z ražeb na dole jsou fajn, ale konstrukční práce na tunelech jsou o něčem jiném

jenom tak ze zvědavosti, kde jste razili? Podle hloubky by to odpovídalo přístupovým štolám na Slaném?

PS – 900 m nadloží je přeci jenom stabilnější, než 10, právě pro ten tlak

Ivo Janáček

A ještě něco, nebylo to v uhlí i když občas se přes něj prošlo, což byla komplikace a zpomalení ražby.

Invc

Překop Karviná – Darkov?