Co pohání Elona Muska? Problémy lidstva, hrozba umělé inteligence a globální katastrofy
Jen málo lidí na celém světě má takový „drive“ jako Elon Musk. Člověk, který před mnoha lety zařadil nejvyšší rychlost a od té doby se stále řítí kupředu s důrazem parního válce. Když se zdá, že už to snad ani nemůže všechno zvládat, rozjede další projekt. Jak je možné, aby jeden člověk dokázal koordinovat tolik věcí najednou? A hlavně – proč to vůbec dělá? Nestačilo by mu věnovat se naplno nejziskovějšímu projektu? Jde mu o peníze, nebo něco jiného? Pokusme se nad tím trochu zamyslet.
Parní válec SpaceX (Zdroj: Lars-J / NASASpaceflight)
Projekty, projekty a další projekty
Během své kariéry se Elon podílel na celé řadě projektů. Většinu z nich přímo založil a vedl. Jde o portál Zip2 později odprodaný firmě Compaq, internetový bankovní systém X.com prodaný PayPalu, raketovou společnost a výrobce satelitů SpaceX, automobilku Tesla, producenta solárních panelů SolarCity (dnes součást Tesly), pozemní transportní systém Hyperloop, neziskovou společnost OpenAI, která se snažila demokratizovat umělou inteligenci, firmu Boring Company razící tunely a v neposlední řadě společnost Neuralink, která vyvíjí neurální rozhraní pro vysokorychlostní propojení lidského mozku s počítači.
Loga projektů Elona Muska
Aktuálně mu v běžících projektech nejvíce času zabírají funkce výkonného ředitele a hlavního konstruktéra ve SpaceX a pozice výkonného ředitele a produktového architekta v Tesle. Zároveň kontroluje dění v Neuralinku a Boring Company.
K tomu byl dvakrát ženatý, má šest dětí a v průběhu let měl několik více či méně oficiálních přítelkyní. Stíhá také jezdit na různé konference, pořádat soutěže studentských týmů projektujících transportéry Hyperloop, prezentovat nové produkty svých firem, dávat rozhovory a prakticky denně postovat a odepisovat na Twitteru. Občas to vypadá, že už snad na sobě testuje nějakou verzi neurálního interfejsu Neuralinku.
Je evidentní, že musí mít opravdu dobrou motivaci k tomu, aby se pouštěl do dalších a dalších projektů. Co tedy žene kupředu nejznámějšího podnikatele a vizionáře posledních let? Zkusme si nejdříve odpovědět na otázku, co mají všechny Elonovy projekty společného.
Přínos pro lidstvo
Můžeme o tom samozřejmě polemizovat, ale zdá se, že Elonovi v současnosti na penězích příliš nezáleží. Sám se nejednou vyjádřil ve smyslu, že majetek pro něj nehraje žádnou roli. Nedávno například na Twitteru oznámil, že hodlá prodat většinu svých nemovitostí, protože je prostě nepotřebuje.
V každém ze svých současných projektů se snaží řešit některý z aktuálních problémů lidstva. Tesla chce urychlit přechod na ekologické zdroje energie a tím zamezit změnám klimatu. Cílem SpaceX je vytvoření kolonie na Marsu pro případ, že by Zemi postihla nějaká globální katastrofa. OpenAI a Neuralink mají znemožnit nadvládu umělé inteligence nad lidstvem. Boring Company řeší problém s dopravou ve velkých městech. Vypadá to, že peníze na Muskově kontě jsou pouze jakýmsi vedlejším produktem toho, co dělá.
Obrovské cíle
Cíle Elona nejsou velké, jsou obrovské. Americká NASA dokázala za veřejné peníze po ohromném úsilí poslat několik lidí na Měsíc. Pracovaly na tom desítky tisíc lidí, tisíce firem a bylo to umožněno jen díky tomu, že se tam Spojené státy musely dostat dříve než Sovětský svaz. Musk chce s nepoměrně menším množstvím lidí a peněz vybudovat soběstačnou kolonii na Marsu. To skutečně není jen velký cíl. Nevím, s čím by se něco takového dalo vůbec srovnávat.
Kolonie na Marsu (Zdroj: SpaceX)
Díky SpaceX už nyní výrazně zlevnily lety do vesmíru. Všechny ostatní kosmické agentury a firmy už vyvíjejí nové levnější rakety a objevují se i úplně noví hráči na tomto poli. SpaceX spustilo efekt sněhové koule.
Tesla chce pomoci odvrátit globální změny klimatu. Můžete samozřejmě namítnout, že i elektrická auta se musí nabíjet energií z uhelných elektráren. Nemusí. Můžou se nabíjet čistou energií ze solárních panelů a střech, které Tesla rovněž vyrábí. A přebytky můžete skladovat v jejích bateriích. Tesla tedy nabízí kompletní řešení, pokud chcete jít ekologickou cestou. Bude vás to samozřejmě něco stát, ale výsledkem bude méně oxidu uhličitého v atmosféře planety.
Díky úspěchu elektromobilů Tesly, již prakticky všechny ostatní automobilky rovněž mají v nabídce elektrická auta. Některé koncerny oznámily úplný přechod na elektrické pohony v horizontu několika let. To je opět sněhová koule, tentokrát v boji s globálním oteplováním.
Cíl Neuralinku rovněž není malý. Vysokorychlostní propojení lidského mozku s počítačem je nepředstavitelně komplikovanou záležitostí s jen těžko odhadnutelnými důsledky. Jde jistě o nejvíce kontroverzní Muskův projekt, ale on se ho nebojí. Podle něj jde o jedinou možnost, jak předejít nadvládě umělé inteligence nad lidmi.
Tak velké cíle samozřejmě velmi motivují všechny Muskovy zaměstnance. Například o pracovním nasazení ve SpaceX kolují legendy. Má-li firma velké, lidstvu přínosné cíle, ve které její zaměstnanci pevně věří, pak všichni podávají téměř nadlidské výkony, aby cílů bylo dosaženo. Sledovat radující se zaměstnance SpaceX při internetových přenosech některých významnějších milníků, jako třeba při startu rakety Falcon Heavy nebo při prvním povedeném přistání prvního stupně rakety Falcon 9, je vskutku úžasným zážitkem.
Extrémní inovace
Další skutečností spojující projekty Elona Muska je jejich extrémní inovativnost. Každá z jeho firem vyvíjí své produkty nezadržitelným tempem.
Podívejme se na situaci v kosmickém průmyslu. Zavedené kosmické agentury a společnosti létají s raketami, které používají technologie staré několik desítek let. Jejich rakety jsou sice spolehlivé, ale také extrémně drahé. Americká NASA namísto vývoje nových technologií vyvíjí „novou“ raketu SLS (Space Launch System), která je prakticky celá složená ze 40 let starých technologiích používaných už na raketoplánech. Mohlo by se zdát, že díky tomu bude raketa levnější, ale opak je pravdou. Každý start vyjde na více než miliardu dolarů.
Falcon 9 s Crew Dragonem před misí DM-2 (Foto: SpaceX)
Naproti tomu je tady raketa Falcon 9. Svého času nebyl snad žádný ze startujících Falconů úplně stejný jako ten předtím. Každá raketa byla něčím vylepšená a v označení jejích verzí už se ztratil i sám Musk. Je to samozřejmě riskantní, ale SpaceX je ochotno to riziko podstoupit. Díky inovacím SpaceX za několik let téměř zdvojnásobilo nosnost Falconu 9 a pomocí znovupoužitelnosti prvních stupňů výrazně snížilo náklady na každý start.
Podobná situace je v automobilovém průmyslu. Auta celé dekády vypadala prakticky stejně. Inovace byly spíše minimální. Potom přišla Tesla a všechno je jinak. Kdo by ještě před pár lety pomyslel, že bude možné vylepšit zrychlení auta nebo opravit problém z brzdami pomocí updatu přes internet? Všechny modely aut Tesly mají čím dál lepší hardware i software. Přibývají také další funkce, a to jak novým, tak již prodaným autům. Občas už se zdá, že nejde tak úplně o auto, ale spíše počítač umožňující přepravu.
Extrémní inovace s sebou ale také přinášejí obrovskou technologickou náročnost a vysoké náklady na vývoj a investice. Tesla například teprve nedávno začala přinášet zisky, a to byla založena už v roce 2003.
Megaloman?
Naskýtá se otázka, proč se vlastně Musk pouští do tak velkých a nejistých předsevzetí. Jeho hlavní podniky Tesla a SpaceX byly nejednou velmi blízko krachu. Jak Elon sám říká, když zakládal SpaceX, odhadoval, že šance na úspěch firmy jsou maximálně nějakých 10 %. Přesto do ní investoval desítky milionů dolarů vlastních peněz.
Automobily Tesla (Foto: Tesla)
Tesla jde proti všem. Žádná nová automobilka se neprosadila na trhu už desítky let. K tomu ropné lobby je všudypřítomné a zdálo se, že je téměř nepřekonatelné. Musk i přesto přibližně polovinu peněz z prodeje PayPalu vložil do automobilky produkující elektromobily. Proč to tedy udělal, když se zdálo, že tímto způsobem nejspíš není možné nic vydělat?
Myslím, že možná vysvětlení jsou dvě. Buď je to blázen, nebo mu o něco opravdu jde. Elon nejednou řekl, že pokud je něco natolik důležité, že se to prostě musí stát, a nikdo jiný to neudělá, tak to musíte udělat vy. Nikdo jiný v historii se nepokusil sám něco udělat s globálním oteplováním. Nikdo jiný nikdy neměl plán kolonizovat jiné planety.
Fermi a Drake
Americký astronom Frank Drake v 60. letech 20. století publikoval rovnici, která se dnes nazývá Drakeova. Šlo tehdy o první ryze vědecký přístup k existenci mimozemských civilizací. Rovnice umožňuje s použitím aktuálních znalostí astronomie a astrofyziky vyčíslit přibližný počet možných mimozemských civilizací v galaxii. Známe-li takové vlastnosti galaxie, jako jsou počet hvězd a jejich přírůstek; podíl hvězd, které mají okolo sebe planetární systémy; nebo podíl planet, na kterých panují příhodné podmínky pro život, můžeme se pokusit vyčíslit, kolik civilizací může v galaxii existovat.
Vlevo: Enrico Fermi, vpravo: Frank Drake (Zdroje: Amalex5, United States Department of Energy)
Vzhledem k tomu, že hodnoty některých proměnných v rovnici lze v současnosti jen odhadovat, výsledky se velmi liší. Ale pokud přijmeme jistou dávku mimozemského optimismu, ukazuje se, že v Mléčné dráze mohou existovat tisíce pokročilých civilizací schopných s námi komunikovat.
Kde tedy všechny jsou? Takovou otázku si položil v roce 1950, tedy ještě před zformulováním Drakeovy rovnice, slavný italský fyzik Enrico Fermi. Dnes jeho otázku známe jako Fermiho paradox a máme na ni mnoho možných odpovědí. Některé z nich jsou víceméně optimistické a předpokládají, že kontakt s jinými civilizacemi ještě přijde, ale jsou zde také velmi pesimistická vysvětlení. Taková, která naší civilizaci nevěstí nic dobrého. Fermiho paradox může znamenat odhalení dosti děsivé skutečnosti. Jestliže je pravděpodobné, že v naší galaxii teoreticky může existovat mnoho vyspělých civilizací, ale my je nevidíme, může to znamenat, že všechny již z nějakého důvodu zanikly. Existuje snad nějaké „pravidlo“, že všechny civilizace dospívají do bodu, ve kterém samy sebe zničí nebo z nějakého důvodu přestávají existovat? Jestliže ano, jak daleko od tohoto bodu se nacházíme? A je možné této konečné katastrofě uniknout?
Katastrofy
V historii naší planety prokazatelně došlo přinejmenším pětkrát ke katastrofám takového rozsahu, že způsobily vymření většiny živočišných druhů, které měly tu smůlu, že zrovna v té době žily v mořích nebo na pevnině Země. Asi nejznámější z těchto událostí byl dopad meteoru, který způsobil vymření dinosaurů před 65 miliony lety.
Vymírání druhů (Zdroj: WaitButWhy)
V současnosti rovněž probíhají některé procesy způsobené přímo naší samotnou civilizací, které by mohly mít fatální důsledky. Globální oteplování, rapidní nárůst znečištění a odpadů nebo možný celoplanetární vojenský konflikt. Podobné události by mohly poslat celou civilizaci desítky nebo stovky let zpátky z hlediska pokroku, nebo ji dokonce úplně eliminovat.
V budoucnosti nás jistě také čekají nemalé výzvy. Mohlo by se zdát, že žijeme v jakési době, kdy se svět tak nějak stabilizoval a nemůže se nám nic stát. Opak je pravdou. Stát se toho může opravdu hodně a dá se říci, že je dost divné, že se nic z toho ještě nestalo. Pro názornost si uveďme některé z možných globálních katastrof rozdělených podle příčin.
Katastrofy civilizační
Zde můžeme jmenovat například „oblíbené téma“ Elona Muska, nezvladatelnou umělou inteligenci, která by se jednou mohla rozhodnout, že své tvůrce už vlastně k ničemu nepotřebuje.
Zajímavou teorií je také předpovídaný příchod takzvané technologické singularity, který, jak tvrdí mnoho futurologů, nás čeká někdy ve čtyřicátých letech 21. století. Jde o to, že už nyní pozorujeme, že technologický vývoj v mnoha oblastech (zejména těch spojených s informačními technologiemi), probíhá exponenciálně, tedy zrychluje. Synergie vývoje v různých oblastech, poháněná zejména rozvojem umělé inteligence, má postupně vyvolat jakousi technologickou explozi. Civilizace se poté bude nacházet v bodě, kdy technologický vývoj bude tak rychlý, že momentálně nemáme žádnou možnost předpovědět, jak to dopadne. A nemusí to vůbec dopadnout dobře.
Mezi možné civilizační katastrofy je nutné zařadit také globální vojenský konflikt, který může vypuknout prakticky kdykoliv. V poslední době dost často dochází k takovým politickým konfliktům, které by mohly být možnými kandidáty na zápalnou šňůru třetí globální vojenské katastrofy.
Ani v případě, že se ubráníme všem vojenským konfliktům nebo jiným civilizačním katastrofám, nemusí být naše budoucnost růžová. Odhalily to například experimenty Johna B. Calhouna. Tento americký etolog a behaviorální vědec studoval chování civilizací s použitím myší. Nejpopulárnějším a zároveň nejděsivějším experimentem byla jeho „myší utopie“. Calhoun vzal skupinu myší a stvořil pro ně ideální svět. Bez predátorů, bez chorob, bez nedostatku jakýchkoliv zdrojů potřebných k životu. Myši ve svém ideálním světě velmi rychle stvořily početnou „civilizaci“ a z počátku vše vypadalo dobře. Poté se ovšem začaly dít věci. Myší populace začala velmi rychle degenerovat. Většina jedinců změnila nebo úplně ztratila své sociální funkce. Populace se přestala rozmnožovat a postupně úplně zanikla. Calhoun experiment několikrát opakoval, ale pokaždé probíhal a hlavně končil stejně. Celá populace vyhynula.
Myší utopie Johna Calhouna (Zdroj: Yoichi R. Okamoto, Wikipedia)
Experiment byl samozřejmě proveden na myších, které postrádají jakýkoliv rozum. Ale myslím, že celkem jednoznačně ukazuje, že pokud se jakákoliv civilizace dostane do fáze, ve které ztratí všechny výzvy, čili má všeho dostatek a neexistují pro ni prakticky žádná vážnější nebezpečí, tak prostě sama degeneruje a zaniká.
Lidská civilizace upoutaná navždy na své jediné planetě, může jednou začít připomínat myší populace z experimentů Calhouna a sdílet také jejich osud. Nutno zde podotknout, že některé vzory chování popisované Calhounem u myší v kolabující populaci můžeme vidět i v současné lidské společnosti. Jde například o jedince, které Calhounův tým nazval „the beautiful ones“ (krasavci), tedy pasivní samci myší společnosti, kteří se v průběhu experimentu úplně vzdali svých sociálních interakcí a zaměřili se výhradně na sebe, svůj vzhled a svoje dobro.
Katastrofy přírodní
Mezi přírodní katastrofy můžeme zařadit ty geologické, tedy globální zemětřesení nebo výbuchy supervulkánů, které můžou poslat civilizaci o mnoho let nazpět. Vulkanický popel může zakrýt oblohu i na několik let, způsobit dlouhodobou neúrodu a vymření mnoha druhů flory, což pak způsobí hladomory a vymírání druhů fauny.
Jinými přírodními katastrofami s dalekosáhlými důsledky mohou být pandemie nebo třeba vymření některého důležitého živočišného druhu, jako jsou například včely.
Katastrofy kosmické
Možných kosmických katastrof, které by usmrtily celé lidstvo nebo jeho velkou část, je mnoho. Nejčastěji zmiňovanou takovou událostí je náraz většího asteroidu. Důsledky dopadu by záležely na velikosti objektu. Cokoliv většího než pár set metrů v průměru by znamenalo velký problém. Planetka, která způsobila vymření dinosaurů a 75 % všech druhů před 65 miliony lety, měla průměr okolo 10–15 kilometrů.
Další smrtonosnou pastí může být výbuch supernovy v blízkosti Země. Záření z výbuchu by nepřežily ani potkani. Vyloučena není ani solární superbouře. Slunce také oplývá schopností nás sfouknout jako svíčku.
Keplerova supernova (Zdroj: NASA/ESA/JHU/R.Sankrit & W.Blair)
Může se také stát, že naším sluneční soustavou nebo jejím okolím proletí nějaký velký (nebo spíše těžký) objekt, například černá díra nebo neutronová hvězda. Její gravitace by mohla zamíchat sluneční soustavou natolik, že by Země třeba jen nepatrně změnila svou oběžnou dráhu kolem Slunce a dostala by se mimo takzvanou orbitální zónu života. To by samozřejmě způsobilo to, že bychom se tu buď usmažili, nebo bychom zamrzli. A to nejen my, ale také celá flóra i fauna.
Ještě můžeme zmínit třeba situaci, kdy by naše sluneční soustava na své cestě galaxií vletěla do nějaké formy mlhoviny. Znamenalo by to, že k planetě by dorazilo mnohem méně slunečních paprsků a nastalo by něco jako doba ledová.
Co s tím?
Tento apokalyptický výčet má jediný účel – názorně ukázat, že zdánlivě stabilní situace, ve které se momentálně nachází naše civilizace, je velmi křehká. Prakticky ze dne na den, nebo i z minuty na minutu, se vše může změnit. Ale můžeme s tím vůbec něco dělat, nebo nám nezbývá nic jiného než sedět a čekat na zkázu?
Elon Musk tvrdí, že nejenom, že s tím něco dělat můžeme, ale že přímo máme morální povinnost udělat vše pro to, aby lidstvo mělo možnost eventuální katastrofy přežít. Z trochu jiného úhlu vidí situaci podnikatel a futurolog Peter Diamandis, který dodává, že největší problémy lidstva jsou zároveň největšími příležitostmi, jak vydělat. Co tedy můžeme podniknout?
Za prvé se musíme pokusit eliminovat takové potenciální katastrofy, na které máme nějaký vliv. Jde tedy například o globální oteplování (Tesla) nebo nezvladatelnou umělou inteligenci (Neuralink a OpenAI).
Za druhé potřebujeme zálohu. Musíme zajistit, aby lidstvo nežilo na jediné planetě, která může kdykoliv padnout za oběť nějaké tragické události. O to se snaží SpaceX.
Science fiction, pokrok a NASA
Snaha o nasměrování civilizace k její růžovější budoucnosti je určitě skvělá věc, ale všechny Muskovy pohnutky nemusí být až tak vznešené. O Elonovi je například známo, že je velkým fanouškem vědeckofantastické literatury. Jeho oblíbenými autory jsou mimo jiné Isaac Asimov nebo Iain M. Banks. Nadace, populární cyklus od Asimova, inspiroval Muska k založení SpaceX. V Banksově cyklu o Kultuře pak našel inspiraci k založení Neuralinku a vývoji neurálního rozhraní.
Vlevo: Isaac Asimov se svou druhou ženou Janet, vpravo: Iain M. Banks (Zdroje: Tim Duncan, Jay Kay Klein)
Myslím, že jako fanoušek sci-fi Elon vždycky cítil určitou frustraci z toho, že nic z věcí, o kterých už před dekádami psali autoři jeho oblíbených knih, není a v nejbližší budoucnosti určitě nebude realizováno. O znovupoužitelných raketách letících k Marsu nebo o dopravním systému podobném Hyperloopu psal už třeba Wernher von Braun ve své knize Projekt Mars z roku 1952. Mimochodem, nejvyšší představitel Marťanů se v jeho knize shodou okolností nazývá Elon. Autonomní elektrická auta se objevila v mnoha dílech různých autorů. O propojení mozku s počítačem samozřejmě také nepsal jenom Banks a pojednává o něm například celý žánr zvaný kyberpunk.
Muskova frustrace kulminovala v momentě, kdy se na počátku století snažil zjistit, jaké jsou plány americké NASA na pilotovanou misi na Mars. Při snaze dovědět se, kdy má být taková mise uskutečněna, nezjistil nic. Tedy dověděl se, že žádnou takovou misi NASA v té době reálně nepřipravovala.
Vymyslel tedy plán, jak vzbudit zájem veřejnosti o let na Mars a zvýšit rozpočet NASA. Chtěl za vlastní peníze poslat na Rudou planetu automatický mini-skleník, ve kterém by na Marsu vyklíčilo několik rostlin. To by dokázalo, že život na Rudé planetě je možný. Máme zde tedy další příklad toho, že Muskovi na penězích příliš nezáleží a je schopen vlastní finance investovat do veřejně prospěšných projektů, ze kterých on sám nemusí mít žádný zisk.
Nakonec ale všechno dopadlo jinak. Nejlevnější rakety byly v té době k mání v Rusku. Musk se tam tedy vydal i s celým doprovodným týmem. Zdejší představitelé se ovšem tehdejšímu raketovému zelenáči vysmáli a ze skleníkového plánu tak sešlo. Elon se tedy vrátil domů, přečetl několik „příruček mladého rakeťáka“, založil SpaceX a dnes se on směje Rusům.
Boys wanna have fun too
Muska se často v různých rozhovorech ptají, proč vůbec lidé mají létat do vesmíru, jaký to má smysl a jestli by nebylo správnější použít ty samé peníze na řešení problémů na Zemi? Pomineme-li to, že (jak už jsem se snažil vysvětlit výše) Elon se o řešení některých problémů planety už léta snaží, zůstává otázka proč létat do vesmíru? Na tu už jsme si částečně také odpověděli výše. Experimenty Johna Calhouna názorně ukazují, jak skončí znuděná civilizace postrádající výzvy a Fermiho paradox napovídá, že by tomu tak skutečně mohlo být.
Zaměstnanci SpaceX v roce 2002 (Zdroj: Elon Musk)
Elon (zřejmě už trochu unavený neustálým vysvětlováním, že z dlouhodobého hlediska pro lidstvo není úplně bezpečné žít na jediné planetě) na otázku, proč dobývat vesmír, odpovídá, že budoucnost, ve které lidé budou žít ve vesmíru, bude prostě mnohem více vzrušující a zábavná.
V poslední době se zdá, že Elon dělá všechno pro to, aby se dobře bavil. Je to pochopitelné. Dlouhá léta pracuje ve vysokých obrátkách. Společnosti, které vedl, byly nejednou před krachem. Prošel několika soudními spory. Přežil výrobní peklo v Tesle, když rozjížděl výrobu Modelu 3 ve větších počtech. Nyní se snad zdá, že našel způsob, jak to všechno vydržet a nezbláznit se. Je potřeba se u toho prostě dobře bavit.
Proto se Elon snaží přispět k tomu, aby budoucnost byla vzrušující a zábavná, proto vyrábí ne-plamenomety, proto nazval svoji tunelovací firmu „The Boring Company“ (angl. Vrtná, ale taky Nudná společnost), proto už dlouho slibuje výrobu alkoholického nápoje Teslaquila, proto Cybertruck vypadá jako něco z Blade Runnera.
Elon Musk ve vlastní osobě
Kým je tedy Elon Musk? Jaké jsou jeho cíle a motivace? Co ho vede k tomu, aby zakládal nové a nové projekty? Sleduji Muskovo počínání už nějaký ten pátek. Skutečně si myslím (a snažil jsem se to v tomto textu názorně ukázat), že je to člověk, který se bojí o lidstvo a planetu. Chápe svět ve velmi širokých souvislostech a vidí problémy, které mnoho jiných lidí nevidí nebo nechce vidět. K tomu se nebojí s nimi zkusit něco udělat a občas je dokonce ochoten riskovat přitom svůj majetek. A to vše s tím, že si tu náročnou cestu k cíli chce taky aspoň trochu užít.
Neuralink CZ/SK
Neuralink Chronicles
Podpořte projekt ElonX
Elon Musk now says he wants to create a ChatGPT competitor to avoid ‘A.I. dystopia’—he’s calling it ‘TruthGPT’Published Wed, Apr 19 2023
https://www.cnbc.com/2023/04/19/elon-musk-says-he-wants-to-create-chatgpt-competitor-called-truthgpt.html
Celkom zaujímavý názor, alebo uhol pohľadu nielen na Muska. Zobudil som sa zo zlého sna, že Musk robí tie rôzne projekty pre peniaze. Už ho viacerí pasujú za prvého bilionára! A prečo nie? Veď aj tie tie svetové meny strácajú na sile, opravuje ich čosi ako inflácia, krízy, obchod, inovácie a iné zmeny. Aj Muskov predhodca Bill Gates vyhlásený niekoľkokrát za najbohatšieho človeka planéty a roka si asi uvedomil, že tu nebude navždy a ani tie všetké miliárdy nestačí asi minúť. Z posledných dokumentov o Gatesovi je skôr cítiť, že sa venuje už väčšinou charite, Filantropii, investuje do lekárstva a nemoci. Musk asi tento problém pominuteľnosti dobre pozná.
Expandovať do vesmíru asi ľudstvo existenčne musí. Ani naše Slniečko nebude stále poslúchať. Je spočítané, že do miliárdy rokov zosilnie na intenzite žiarenia že sa nám vyparia všetké oceani a na Zemi nastane také Biblické peklo, porovnateľné s tým na Venuši. Nemusi to byť zákonity koniec, už som navrhol stvoriť v libračnom poli L1 Zeme záložné magnetické pole, ktoré by to žiarenie odkláňalo.Veď okol roku 2000 odhadovali cenu ľudskej misie na Mars okolo 500 miliárd Podobne by šlo také záložne pole stvoriť v prípade Marsu. Mars chceme predsa kolonizovať?
Mimozemské civilizácie sa k ľudstvu zatiaľ asi naschvál nehlásia aj keby mali o nás nejaké info. Veď z histórie posledné znovu objavenie Ameriky bolo fatálne tragické nielen pre pôvodné obyvateľstvo indianov, ale aj pre černochov z Afriky. A možno nás tí mimozemšťania špehujú podobne ako naše veľmoci. Ineligencia asi zákonite dospeje k internetu, databázam. Nevedno ako taký stret dopadne s čoraz silnejšou umelou inteligenciou.Až asi taký stret bude pre ľudstvo maturitná skúška zo spolunažívania.Veď aj také superpočítače budú chcieť svoje práva, energie a priestor. Preto som už na internete navrhoval hľadať mimozemšťanov nielen podľa Dysonových sfér. Tie budú stavať skôr z bezpečnostných dôvodov, lebo takmer každá hviezda zaniká s katastrofálnymi zmenami. A tak mimozemšťanov skôr hľadať pri trpasličích hviezdach s dhou životnosťou, alebo na obežných dráhach dokonca Čierných dier. Čierné diery môžu predstavovať fantastické možnosti,zdroje energii a podobne.
Ďalej až tak nevidím, iba to, že nežijeme v jednom vesmíre. Skôr, či neskôr sa bude nesúlad naších teorii tak zväčšovať, že budeme musieť pripústiť multivesmír. Lebo teorie, že náš vesmír vznikol z ničoho a ešte sa zrýchlene rozpína silno porušeje naše najvyššie zákony zachovania. Z týchto zákonov sme vyvinuli našu vedu,poznanie, tak by sme ich nemali porušovať ani v teoriach o vzniku nášho vesmíru!
A nebo je naopak třeba připustit, že zákony zachování energie, teorie relativity a absolutní rychlosti světla prostě platí a potom je pro každého jedince, ať člověka nebo mimozemšťana nejvýhodnější setrvat na místě kde zrovna je, protože jakékoli bytí ve vysoké gravitaci (poblíž černých děr) nebo extrémních rychlostech jenom přetočí hodiny vesmíru mnohem rychleji dopředu a nic plodného z toho nebude, kromě vidiny prožití zániku vesmíru.
Být zástupcem vyspělé civilizace, tak vyšlu na všechny strany samoreplikující se sondy, které budou ze všech “hodnotných” světů sbírat a posílat informace do mého domovského světa a případně budou místo kolonizace rozsévat do světů genetický materiál (což je klidně možné, že takto vznikl i život na Zemi). Přímé návštěvy světů celou civilizací je jen mrháním energie, pokud to nebude např. v podobně zreplikovaného vědomí.
Těžkej frajer 😉 fandím..
A jak vidno podle některých hnidopichnych komentářů …jak říkal Enzo Ferrari … úspěch se neodpouští 🤟
Z části snaha dokázat něco také svému otci. Viz vztahy mezi nimi.
Vynikající článek,úžasná šíře záběru ! Ostatně jako vždy v případě pana Vlastimila Švancary.
Díky! 🙂
Je to trochu adorace (i kdyz treba chybi rada jeho charitativnich/filantropickych aktivit, ktere bych rovnez uvedl), radu tvrzeni vidim jako dost spornou, napr. :
“hodlá prodat většinu svých nemovitostí, protože je prostě nepotřebuje” (proc je tedy predtim kupoval?)
“elektrická auta se dají nabíjet čistou energií ze solárních panelů a střech” (napr. v CR podil energie z obnovitelnych zdroju jen 15% z konecne spotreby, z toho fotovoltaika se podili na vyrobe elektriny zhruba ze ctvrtiny – to aby si kazdy ke svemu Tesla vozu koupil Tesla Solar city strechu (za dost podobnou cenu) ;-))
“Nikdo jiný v historii se nepokusil sám něco udělat s globálním oteplováním.” (aha a proc se tedy hlidaji a meri emise, proc se ustupuje od fosilnich zdroju a krom obnovitelnych zdroju se pouzivaji jaderne elektrarny (a i od tech se ve jmenu obnovitelnych zdroju ustupuje viz Nemecko) apod.)
Rozhodne je Musk schopny a snazi se o vtip. Povazuji svym zpusobem za rouhani, ze poslal Roadster do vesmiru, ze chce pozemske komercni lety se Starship, ze kvuli Starlink nevidime do vesmiru, ze 3 miliardari se venuji kosmickym aktivitam , ale zadny uklidu na zemi – Musk je nejvic schopny, kdyz umi vyvinout plavidlo-plosinu pro pristani kosmicke lodi, proc nevyvine plosinu, ktera bude pozirat a zpracovavat plasty v mori ???…
“I ta blbá uhelka je čistší než spalovací motor v autě.”
Můžete to prosím upřesnit? Děkuji.
Účinnost spalování v uhelné elektrárně je 40-45%. V plynové elektrárně je to až 55%.
Účinnost spalování benzínového motoru je 25-30%. Za ideálních laboratorních v reálu nedosažitelných podmínek. Při poskakování ve městě se studeným motorem budete rád za 10%.
Ano je spousta zdroju energie, ale v clanku nahore se pravi ze elektroauta mohou byt nabijena cistou elektrinou prave ze solarni energie (asi proto ze Musk se specializoval na jeji vyrobu, pokud vim nedela nic s bioplynem, vetrnikama ani vodnima elektrarnama…).
Ohledne Starlinku pak nemyslim lidsky pohled, ale pohled pozemskych teleskopu pro vyzkum vesmiru, system vcasneho varovani pred kosmickymi telesy, zachytavani signalu z vesmiru apod. Jejich obsluha lamentuje uz ted, nevim co bude delat v roce 2024…
Ano, můžou. Spousta států staví obří solární farmy. Na poušti ideální. Dále tu jsou pobřešní větrné farmy, přílivové elektrárny atd. Nikde tam nepíšou, že elektromobily můžou být nabíjeny pouze v Muskových elektrárnách.
Starlink má veškerá povolení příslušných úřadů, takže to očividně problém není. Někdo bude lamentovat vždycky u všeho.
No tak jasne uz vidim ty desetitisice Tesel prohanejici se Saharou. V pripade Evropy (kde zijeme a jezdime) vsak, je to ponekud dlouhodoby cil (teprve do roku 2050 se ma snizit emise sklenikovych plynu k nule), aktualne cil 2020 pro podil obnovitelnych energii (prumer EU) 20%. Takze Tesla vuz se zde k elektrine z obnovitelnych zdroju dostane – ciste ze statistickeho pohledu – hlavne ve Skandinavii a pak pravdepodobne v Lotyssku a kupodivu Cerne hore ci Albanii.
Bezemisni výroba elektřiny != výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů.
To jiste ne, ale EU chce bezemisniho cile dosahnout kombinaci snizovani spotreby, zvysovanim energeticke ucinnosti a navysovanim podilu zdroju obnovitelne energie – alespon smernice pro cil do roku 2020 to tak rika
Směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů, kterou zmiňujete říká, že obnovitelné zdroje jsou jeden z nástrojů vedoucí k bezemisní energetice a jdou ruku v ruce se zvyšováním energetické účinnosti.
Neříká, že bezemisní energetiky bude dosaženo pouze obnovitelnými zdroji (+ vyšší účinnost). Vůbec nedefinuje kompletní strategii, jak má být dosaženo bezemisní energetiky.
Proč Saharou? Já měl na mysli spíše Kalifornii, Nevadu, Nové Mexiko, Texas. A prakticky každý zdroj elektřiny je účinnější a čistší než spalovací motor v autech. Takže už jenom přechod na elektromobil snižuje emise. Navíc jak píše PetrK, tak čisté zdroje neznamená nutně obnovitelné. Francie má rozsáhlou síť jaderných elektráren, a díky tomu mají jednu z nejčistších produkcí elektřiny na světě. Jaderné elektrárny jsou v dnešní době nevýhodné převážně ekonomicky.
A nezapomeňte na Rakousko a Švýcarsko.
Stále opakovaná lež o tom, jak jsou Starlinky vidět jen pár dnů po startu a pak už ne. A oni, na potvoru, to nevědí a vidět jsou 🙂
Samozřejmě, že jsou vidět. Jen potom, co se rozpustí “vláček” nejste schopen nějaký najít nebo rozlišit, zda jde o Starlink nebo jinou družici …
To samozřejmě nebude nikdy k poznání jen pohledem na svítící tečku, který satelit je který, jenže už v současnosti je těch prostým okem viditelných Starlinků více, jak těch ostatních . A to právě u těch jasných.
Takže to, že nebudou vidět, je taková milosrdná lež pro uklidnění veřejnosti . Jen nevím , co vede dotyčné tuhle lež rozšiřovat, nebo dokonce jí i věřit.
Akorát bude asi trochu nápadné že těch hýbajících se teček bude 200-500x víc než bylo před Starlinkem. A že jich bude zdánlivě téměř víc než přírodních hvězd (hvězd jasnějších než mag2 je pouze 40 na severní i jižní obloze dohromady !).
PS: až bude Starlink tvořit stabilní síť s pravidelnými rozestupy a orbitálními rovinami tak to pozná od oka i pouhý laik, bez tabulek přeletů a bez potřeby orientace po obloze.
Tady se pohybujete před hranou demagogie zase vy. Nějak jste z té úvahy vynechal snahu Muska ty satelity světelně odstínit. Když se mu to podaří, tak až bude Starlink kompletní, nebude vidět vůbec nebo minimálně.
Tohle měl řešit trochu dřív (do konce letošního roku bude nahoře přes tisíc kousků). Jako inženýr musel vědět že Starlink bude velký problém z hlediska světelného smogu už při pohledu prostým okem, nemluvě o vědeckém zkoumání oblohy.
A i když snaha se cení, tak zatím i ty ztmavené prototypy jsou pořád vidět pouhýma očima (i z města). To ztmavení by muselo být o jeden až dva řády !!
Člověk s alespoň středoškolskou fyzikou musí být v tomhle velmi skeptický, protože největší světelný binec stejně dělá solární panel, u kterého můžete natočením “od Země” zabránit těm nejhorším “prasátkům”, ale zastínit ho není možné a vždy bude mít nenulové albedo.
Experimentálně ztmavený satelit byl jen jeden a i když byl méně jasný, nestačilo to. SpaceX tedy nyní začíná vypouštět satelity se sluneční clonou, což má v kombinaci s úpravami naklopení solárních panelů snížit viditelnost mnohem výrazněji. První satelit s clonou ale byl vynesen teprve před dvěma týdny. Tudíž nevíme, jak se osvědčil, a s nějakými soudy bych zatím počkal.
Předpokládám, že satelity z prvních várek jsou jednak na defintivní dráze a jednak tedy i v nějaké definitivní poloze. . Z jejich snímků vyplývá, že od těla jde zhruba 1/3 záření. Takže sluneční clona odcloní právě maximálně tuto 1/3 . Takže sice soudy nemůžeme dělat, ale alespoň trochu podložený odhad ano. Výsledek nebude opět žádný zázrak
Promiňte, ale se Starlinkem se pohybujete za hranou demagogie:
Víte, jak se jmenuje tento server?
Především ho žene vidina tučných dotací. Aneb to se nám inovuje, když nám to jiní zaplatí. Protože již dávno platí, že ten kdo vás straší, chce vaše peníze.
Lepší dotace u něj, než u zkostnatělých lobistických firem, pro které jsou nějaké zásadnější inovace sprosté slovo. U Muska je aspoň vidět, že k něčemu jsou a ne že se jen účetně rozkutálí kdo ví kam a výsledek skoro nula.
Které firmy v automobilovém a vesmírném průmyslu neberou dotace? Musk aspoň za ty peníze mění svět a dává patenty zdarma k volnému užití.
Patenty uvolnila jen Tesla, SpaceX zadne patenty nema. U Boring Company jsem nic o uvolneni nenasel, ta ale, pokud vim, dotace nedostala.
To je snad jasné, že dotace u Babiše mají jiný efekt než u Muska.
Kdo že to dotuje a kolik jsou ty tučné dotace? Investoři nejsou dotace. Státní zakázky nejsou dotace. Slevy na dani taky kupodivu nejsou dotace (a aplikují se pouze na některé zákazníky Tesly). Tesla státní újčku splatila už před mnoha lety, tak co zbývá?
Naopak musím říct že SpaceX s Muskem a Shotwell v čele šetří NASA, NRO, Air Force a tedy státu miliardy, což by mělo být vlhkým snem všech konzervativců a zastánců efektivního hospodaření státu. Dříve se objednávaly drahé starty družic u ULA, doprava na ISS u Roscomosu, jediná vize moderní rakety s možnou přepravou lidí byla stále nedokončená SLS ačkoli ji lepí z jich existujících skladových zásob a minimem nových součástí. Ve skutečnosti to hlavně díra na peníze a program zaměstatnosti pro uspokojení senátorů. V nové soutěži dostal Boeing na vývoj Starlineru více peněz než SpaceX ale trvá mu to déle, tento rok ho vynášení astronautů ještě nečeká. A stejně startuje na Atlasu, který se nedá znovu použít, což je dražší varianta.
Kromě těchto zakázek tu máme program letu dále za oběžnou dráhu a to hradí stále zejména soukromí investoři SpaceX a Yusaku Maezawa který si objednal oblet Měsíce spolu s podstatnou částí vývoje Starshipu. Přičemž je dost pravděpodobné že to stihne dřív a daleko levněji než SLS, která mimochodem odhodí znovupoužitelné motory vyvinuté pro Space Shuttle na dno oceánu hned po startu.
Pane Jene, jen bych malinko poupravil jednu část vašeho komentáře, Boeing dostal víc peněz, protože si o víc peněz řekl.
Ano, to je pravda. SpaceX/Elon ve své optimistické náladě čekali že Crew Dragon bude hotový dřív a nebude je stát tolik prostředků, nakonec se to protáhlo přes několik nezdarů ve vývoji. Kdoví kolik by si řekli dnes kdyby věděli co je to bude stát. Ale stejně bych věřil že to budou mít hotové dřív a ne dráž než Boeing, který už také musí opakovat testovací misi k ISS ze svého.
Na spozdeni ma zasadni vliv i NASA, potazmo kongres. NASA od kongresu nedostavala penize na vyvoj v pozadovane vysi, vyvoj se tedy protahoval.
Dragon ma ted certifikaci na spadnuti, kdyz uspesne pristane, tak ji ma v podstate jistou.
“už také” v posledni vete je navic.
Jedno prastaré přísloví z budoucnosti říká: neplač na Muskově hrobě.
Ten hrob je vlastně splněný neskutečný sen, toho kdo je v něm pohřbený, i toho, kdo ho navštíví. Je totiž na Marsu.
Perfektní článek, který navádí k hlubokému zamyšlení na různých úrovních života. Díky. Příklady a vize táhnou a to je myslím v dnešním světě docela nedostatkové zboží. Ve všech médiích co nejvíce katastrof a leváren. O úspěchu (který se ještě ke všemu neodpouští) je slyšet pomálu.
Díky moc 🙂
Niekedy mi to pride ze si ludia myslia ze musk robi uplne vsetko sam, od pisania tweetov na zachode az po vlastnorucne hlbenie tunelov lopatou. Musk ma pod sebou extremne sikovnych a schopnych ludi a cele teamy ludi ktori mu to umoznuju. Je to osobnost, vynimocna, jedna za generaciu ale sam vela krat povedal ze v niektorych firmach robi minimalne, par % svojho casu, navyse spominal ze byt bohaty ma vyhodu ze si viete vela veci naplanovat a mate vlastne lietadlo takze sa aj presuvate velmi rychlo.
Nikdo si nemyslí, že to Musk celé dělá sám. Musk hlavně má dlouhodobý cíl, dokáže motivovat a přesvědčit velice schopné lidi a hlavně je ochotný pro ten dlouhodobý cíl riskovat klidně celou firmu. Navíc Musk je velmi inteligentní a zajímá se technická řešení do nejmenších detailů, takže jej není možné opít rohlíkem s tím že se šéfovi něco nakecá, protože on detailům stejně houby rozumí. Správný šéf začíná od spoda, který si projde celou výrobou. Nejlépe když je to inženýr, který se vypracoval na ředitelskou pozici.
To je problém těch dosazených CEO u dlouhodobě fungujících firem. Tedy těch CEO, co firmu nezaložili a nevedli od začátku až k velikosti a často to ani nejsou dlouhodobí zaměstnanci firmy. Většina CEO jsou fakticky úředníci, vystudovaní MBA nebo finančníci, a jejich cíl je vydělávat peníze akcionářům a ne měnit zaběhnuté fungující postupy, které úspěšně firmě vydělávaly celá desetiletí. Ti rozumí číslům a právu, ale už ne tolik technickým detailům a vývoji. A problém mnoha akcionářů je ten, že chtějí okamžité výsledky, kvartální zisk a své každoroční dividenty a dlouhodobé cíle je už tolik nezajímají.
Velká výhoda Muska je, že si udržuje nad firmou kontrolu a nenechá si ji vzít. V Tesle vlastní většinu on a jeho příznivci, co jsou ve firmě od začátku. Nezajímají je krátkodobé cíle a Musk svoje akcie nikdy neprodává.
SpaceX ani není pro jistotu veřejně obchodovatelná firma a Musk má 54% akcií a 78% volebních hlasů. Takže celý SpaceX dělá to co chce ten potrhlý šéf, který chce přistát na Marsu a ne nějaký Board co hraje na jistotu.
To je zásadní rozdíl mezi Muskem a ostatními miliardáři. V základní motivaci. Oni podnikají, aby vydělali peníze. On vydělává peníze, aby mohl letět na Mars. Nikdo neví, proč chtějí létat do kosmu Bezos nebo Bronson, ale všichni vědí, proč tam chce Musk.
Branson
Inak tiez ma to minule napadlo.
Este branson ok, fanusik letectva, tiez trochu cvok a vidi potencial zarobit na skokoch, ale bezos netusim preco to robi, a preco taji takmer vsetko, a co je jeho realny plan, ci len cisto peniaze alebo to robi aj pre nieco ine.
Bezos se zajímá o vesmír od střední školy, ta historka s interwiew tehdejších čerstvých maturantů je celkem známá. Blue Origin založil v roce 2000. Zejména prosazuje myšlenku budoucího (za desítky let) přesunu těžkého či “jedovatého” průmyslu směrem k asteroidům a těžba surovin IN SITU (včetně vody = paliva pro rakety). Palivo vyrobené z Měsíčního ledu se vyplatí posílat dokonce i zpět na LEO (po vybudování infrastruktury je palivo z Měsíčního povrchu výhodnější a technicky reálnější než opakovaně překonávat gravitační studnu Země !)
Země ještě dlouho bude 1 000 000x přívětivější pro život, než nehostinný Mars. Skutečná kolonizace Marsu je v tomto století spíš sci-fi ( pouhý trvalý návrat na Měsíc zabere několik dekád tvrdé práce partnerů z celého světa)