Upgradovaná přistávací plošina JRTI má za sebou svou první misi s novým, schopnějším robotem

Plovoucí přistávací plošinu Just Read the Instructions (JRTI) jsme byli zvyklí vídat při misích SpaceX, které startovaly z Vandenbergovy letecké základy v Kalifornii. Plošina tam ale byla naposledy potřeba v lednu 2019 během mise Iridium-8 a od té doby z Kalifornie startuje jen minimum misí. SpaceX se proto vloni rozhodla plošinu přesunout na Floridu, kde probíhá drtivá většina startů firmy. Plošina následně prošla několikaměsíční údržbou a také několika upgrady – dostala výkonnější pohon a také vlastního robota pro zajišťování Falconů po přistání. Úpravy JRTI nyní byly dokončeny a plošina už dokonce stihla provést jednu misi. Nový robot navíc umožňuje optimalizovaný proces zpracování zachráněného stupně, který pracovníkům šetří drahocenný čas.

Plošina Just Read the Instructions po provedení upgradů (Zdroj: @KimptonColorad / @SpaceXFleet / Karel Zvoník)

V uplynulých měsících jsme byli svědky největší přestavby plošiny JRTI od dob provozu. Plošina sloužící k přistávání prvních stupňů raket Falcon se minulý rok v létě přesunula ze západního pobřeží USA na východní a poté dostala zcela nový stabilizační systém, který již není hydraulický, ale nově elektrický. Na každý nový propeler od společnosti HI-SEA připadá jeden silný dieselový agregát, který pohání výkonný elektromotor napojený na lodní šroub. Více jsme ho probírali v našem starším článku, když ještě nebyly známy žádné bližší podrobnosti. Dnes již víme, že nové propelery jsou umístěny na stejném místě jako předešlé modré mobilní jednotky Thrustmaster. Celkem jsou tedy čtyři a jsou usazené do tunelových konstrukcí přidělaných po stranách plošiny a jsou tedy permanentně ponořeny ve vodě.

Z poměrně jednoduchého stroje se tak postupně stalo vcelku komplexně vybavené plavidlo. Nějakou dobu se dokonce spekulovalo, zda nebude plošina nově zcela autonomní. Mise Starlink v1-7 ovšem tyto spekulace definitivně vyvrátila, jelikož na místo přistání plošinu odvlekl remorkér. Stejně tak se nepotvrdily spekulace o tom, zda plošina po dokončení upgradů nebude přejmenována na A Shortfall of Gravitas. Tak se totiž má jmenovat třetí přistávací plošina, avšak dlouho jsme o ní nic neslyšeli a není jasné, jestli ji vůbec SpaceX připravuje.

Plošina JRTI se vlastně nijak zásadně nezměnila a vše bude i nadále probíhat jako doposud, akorát s tím rozdílem, že plošina je díky výkonnějším propelerům mnohem stabilnější a pohon bude i spolehlivější. SpaceX to tedy poskytuje větší jistotu i v případech, kdy je v přistávací oblasti špatné počasí. Kromě nového pohonu je asi největší změnou to, že plošina konečně dostala vlastního robota, který slouží k zajištění rakety k palubě po přistání. Sesterská plošina Of Course I Still Love You (OCISLY) už takového robota má od roku 2017 a přezdívá se mu OctaGrabber, avšak u přistání na JRTI technici doposud stupně zajišťovali manuálně pomocí zvedáků a řetězů. O tom, že SpaceX vyrábí brášku pro OctaGrabbera, jsme na ElonX už psali v minulosti. Výroba probíhala v areálu SpaceX v Cocoa na Floridě, kde loni vznikl prototyp Starship Mk2. Před časem navíc byly v přístavu Port Canaveral vyfoceny nové pásy, které nejspíš také byly určeny pro nového robota, jehož jméno zatím neznáme.

Nový robot byl poprvé spatřen na palubě JRTI na konci května a premiéru si odbyl při červnové misi Starlink v1-7. Na první pohled robot vypadá stejně jako starý OctaGrabber, takže se očekávalo, že vše bude fungovat jako dříve, ale SpaceX si nachystalo překvapení a fanouškům trochu zamotalo hlavy. Poté, co první stupeň Falconu 9 vyslal Crew Dragon s astronauty na oběžnou dráhu během mise DM-2, přistál na plošině OCISLY, kde jej zajistil OctaGrabber. O pár dnů později se plošina vrátila do přístavu Port Canaveral, kde však nastalo překvapení. Robot podpírající stupeň totiž vypadal trochu jinak, než jsme byli zvyklí. Začalo se tedy spekulovat, že OCISLY nakonec dostala onoho nového robota a zkušený OctaGrabber byl přeřazen na nově upgradovanou plošinu JRTI.

Srovnání podoby OctaGrabbera před a po vylepšení:

To hlavní překvapení ale přišlo až o něco později. Při všech předchozích misích totiž SpaceX vždy přivezený stupeň nejdříve přesunulo jeřábem na stojan na pevnině a teprve poté začali technici sklápět nebo odmontovávat přistávací nohy. U mise DM-2 ale došlo ke zrychlení tohoto procesu. Jeřáb nejdříve na Falcon stojící na palubě OCISLY nasadil čepičku, která je vybavena lany určenými pro sklopení přistávacích nohou. Až doposud vše probíhalo jako u dřívějších misí, jenže následně se jeřáb odpojil a technici začali sklápět jednu nohu za druhou, zatímco stupeň pořád stál na OCISLY. Nakonec takto byly sklopeny všechny čtyři nohy a Falcon tedy zůstal stát pouze na OctaGrabberovi. Následně byl stupeň pomocí jeřábů položen z OCISLY rovnou na silniční transportér a byl odvezen k dalšímu zpracování. SpaceX tak ušetřilo několik kroků a celý proces trval jen asi půl dne. Oproti tomu dřívější způsob, který jsme podrobněji popsali v tomto článku, obvykle zabral 2–4 dny.

Záhadu ohledně toho, na které plošině se vlastně nachází nově vyrobený robot, rozlouskla až mise Starlink v1-7. Při ní byla poprvé nasazena do akce vylepšená plošina JRTI a po jejím návratu do přístavu se zachráněným stupněm jsme si díky fotografům mohli pořádně prohlédnout asistujícího robota. A ukázalo se, že vypadá v podstatě stejně jako ten na OCISLY, z čehož vyplývá, že starý OctaGrabber byl někdy v posledních týdnech vylepšen, aby nezaostával za modernějším druhým robotem. Tím ale zamotaná situace neskončila, protože SpaceX při této misi opět přistoupilo k tradičnímu způsobu zpracování stupně v přístavu. Po příjezdu se ke stupni připojil jeřáb, robot podpírající raketu odjel pryč a jeřáb přesunul stupeň na stojan na souši. Tam následně proběhlo sklopení nohou a přeložení rakety na transportér. Celý proces zabral skoro tři dny.

Zajímavé však je, že to bylo poprvé, kdy se u tohoto konkrétního stupně (B1049) podařilo po přistání sklopit všechny nohy. Po předchozích misích tohoto stupně totiž byly nohy obvykle odmontovány (s výjimkou mise Starlink v1-2, kdy byly dvě nohy sklopeny a dvě odmontovány). Není však jasné, proč je nyní sklápění nohou možné, ani proč nebyl použit optimalizovaný způsob zpracování, který jsme viděli u mise DM-2. Důvodem by mohlo být, že stupeň B1058 z mise DM-2 je o dost novější, a tak možná obsahuje nějaké vylepšení, které umožňuje ono zrychlené zpracování, kdy sklápění nohou proběhne ještě na palubě plošiny za podpory robota, a stupeň není nutné přesouvat na stojan na pevnině.

Jak vidíte, SpaceX nikdy nezůstává stát na místě a neustále přichází s novými zlepšováky, které šetří čas a peníze a umožňují stále rychlejší kadenci startů. Firma nyní má dvě přistávací plošiny, které se tak mohou vzájemně zastupovat v případě dvou rychle po sobě jdoucích startů. Například mise Starlink v1-7 měla původně letět v květnu, ale nakonec musela být odložena na červen, protože plošina JRTI tehdy ještě nebyla připravená a OCISLY by nedokázala obsloužit Starlink i misi DM-2 zároveň. Cesta plošiny na místo přistání a zpět totiž zabere přibližně týden. Nyní už je JRTI v provozu, a tak můžou proběhnout dvě mise krátce po sobě.

Tuto schopnost SpaceX demonstrovalo hned na začátku června, kdy se plošina OCISLY teprve vracela do přístavu se stupněm z mise DM-2, ale plošina JRTI už mezitím vyrazila na misi Starlink v1-7. Zajímavostí je, že plošinu OCISLY vždy kromě remorkéru doprovází také asistenční loď GO Quest s techniky SpaceX a dalším personálem. JRTI však nemá vlastní asistenční loď, a tak musel být GO Quest nasazen na obou misích. Po zajištění stupně z DM-2 na OCISLY se tedy plošina vydala zpět do přístavu Port Canaveral, ale GO Quest s posádkou zamířil do jiného, bližšího přístavu, kde jen doplnil zásoby a ihned vyrazil na další štaci. Nakonec se setkal s JRTI na místě přistání prvního stupně vyhrazeného pro misi Starlink v1-7. Další výhodou dvou přistávacích plošin je to, že SpaceX nyní může provádět takové mise Falconu Heavy, u kterých není možné provést přistání bočních stupňů na pevnině. Ty pak musejí přistát na dvou různých plovoucích plošinách. K něčemu takovému by mělo dojít koncem tohoto roku při misi USSF-44, o které jsme podrobněji psali v dřívějším článku.

GO Quest vyráží z přístavu (Foto: Eric Pearce)

Otazník však visí ještě nad jednou věcí. SpaceX totiž do přístavu Port Canaveral, kde probíhaly upgrady plošiny JRTI, přivezlo celkem osm nových propelerů. Čtyři z nich byly nainstalovány na JRTI a nabízí se logická možnost, že zbylé čtyři jsou určeny pro upgrade OCISLY. Instalace výkonnějšího pohonu ale v případě JRTI trvala několik měsíců, a tak je otázka, kdy SpaceX najde vhodné období, během kterého může být OCISLY několik týdnů mimo provoz, aniž by to mělo příliš negativní vliv na kadenci startů. Sledujte ElonX, jelikož vás pochopitelně budeme o dalším průběhu kolem námořní flotily SpaceX informovat.

Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
52 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře