Přistávací plošina Just Read the Instructions se přesunula na Floridu a prošla upgradem

Vzpomenete si ještě na ten den, kdy společnost SpaceX světu představila první plovoucí ponton, který měl posloužit jako přistávací plošina pro první stupně raket Falcon 9? Tedy přesněji řečeno pro ty první stupně, které se z jakéhokoliv důvodu nemohou přistát na pevnině. Bylo to téměř neuvěřitelné, že něco tak prostého, ale zároveň novátorského opravdu fungovalo. Pamatuji si, jak se vedly bouřlivé diskuse o tom, zdali bude mořská plošina dostatečně stabilní a odolná v případě, že se něco pokazí. Pamatuji si skeptické poznámky i odvážné rady, jak by to šlo lépe atd., ale světe div se, ono to funguje naprosto skvěle. Dokonce to dnes už nikoho ani příliš nepřekvapí, že je tu soukromá společnost, jejíž rakety úspěšně přistávají ve vlnách oceánu.

Stupeň B1041 na palubě JRTI při cestě zpět do přístavu (Foto: Sam Sun / NSF)

To, co se však ve skutečnosti zdá jako rutina, je naopak stále stejně náročná operace vyžadující důkladnou přípravu a dokonalou koordinaci několika oborů najednou. Navíc je vždy kladen důraz na techniku, která je zde využita na hranici současných možností. Takže žádná běžná rutina, ale technologický zázrak 21. století, který přesto, že je velice náročný, tak je proveditelný.

Stačilo jen mít odvahu uskutečnit to, o čem jsme dlouhá léta pouze četli v románech nebo vídali ve filmech. Elon Musk tu odvahu měl. V žádném případě tedy nelze jakkoli zlehčovat dosažené výsledky SpaceX v této oblasti, jak se stále častěji bohužel děje. I ti nejzarytější skeptici a odpůrci přitom musejí uznat, že nechat přistávat stupně ve vlnách oceánu byl geniální tah, který vyřešil hodně problému a usnadnil nasazení opětovně použitelných raket a po dlouhých letech stagnace posunul kosmonautika zase o metu výš.

Celý princip návratu raketových stupňů je v podstatě jednoduchý a byl již mnohokrát vysvětlen. Teď se ovšem zdá, že poprvé od dob nasazení plovoucích plošin do provozu projdou obě zásadní změnou. Jak to víme? Na Floridu totiž v uplynulých dnech připlula plošina Just Read the Instructions (JRTI). O té sice v posledním půlroce nebylo moc slyšet a dokonce se spekulovalo, že se do flotily možná už vůbec nevrátí, ale skutečnost je jiná. Dělo se toho víc, než se zdá.

JRTI se letos v létě přesunula ze západního pobřeží USA na východní. Z vojenské základny Vandenberg probíhá mnohem méně startů a v následujícím roce by JRTI neměla moc práce. Je tedy logické, že se SpaceX rozhodlo plošinu přesunout. K přesunu došlo už v srpnu a proběhl bez problémů. Bylo však potřeba odmontovat postranní křídla kvůli cestě přes Panamský průplav, který vede skrz Panamskou šíji a spojuje Atlantský oceán s Tichým oceánem. Průplav má tři plavební stupně a právě kvůli jejich šířce bylo nutné křídla demontovat.

JRTI ovšem po zdolání kanálu nezamířila hned do přístavu na Floridě, jak se očekávalo, ale do loděnice Halimar Shipyard v Morgan City v Louisianě. Zde byly JRTI i sesterská OCISLY v roce 2015 vyrobeny. Během přesunu JRTI z Kalifornie se objevily spekulace, že plošina bude vyřazena ze služby nebo že poputuje do muzea, ale realita byla nakonec jiná. JRTI v Louisianě prošla údržbou a úpravami, které jsou pravděpodobně největší od dob, kdy si plošiny SpaceX pronajímá.

O jaké modifikace se tedy jedná? Tou největší byla pravděpodobně výměna stabilizačního systému (nikoliv pohonu, jak se často uvádí – plošiny vlastní pohon nemají). Stabilizační systém slouží pouze pro potřeby přistání a má za úkol udržet plošinu na předem určeném místě v co nejstabilnější poloze. Plošiny doposud využívaly mobilní hydraulické propulzní jednotky Thrustmaster, což znamená, že nebyly nikdy napevno přidělány k plavidlu a šlo je poměrně snadno a kdykoli odebrat. Některé detaily jsem shrnul do svého vůbec prvního článku pro kosmonatix.cz, který lze najít zde. Pravdou ale je, že dnes už není tak aktuální.

Každopádně se zdá, že tento systém mohl být u pontonu Marmac 303, tedy u JRTI, nahrazen novou sadou propelerů, které jsou již přidělány na loď napevno a nelze je tedy už tak snadno vyjmout. Nebo by k jejich instalaci mohlo dojít někdy v blízké budoucnosti. Navíc také byl jejich počet zřejmě navýšen, protože pozornému oku jistě neuniklo, že na palubě JRTI, která připlula na Floridu, se nachází celkem 6 takových propelerů. Pokud budeme předpokládat, že JRTI již má ty své nainstalované, těch 6 propelerů na palubě by mohly být určeny pro upgrade plošiny Of Course I Still Love You (OCISLY). Na palubě plošiny JRTI jsou patrné také velké bílé kontejnery, kterých je celkem 12. To nahrává předpokladům, ze kterých vycházíme, protože to budou pravděpodobně agregáty určené pro nové pohonné jednotky. Další patrnou vizuální změnou je obnovený nátěr obou plošin (v případě OCISLY to znamená, že zmizel čtyřlístek pro štěstí). O dalších úpravách ale zatím nic nevíme.

Nové propelery na palubě mají již od pohledu mnohem větší průměr než předešlé modré Thrustmastery a dá se tedy očekávat i mnohem lepší účinnost. Pokud mohu odhadnout, tak jde o pohon společnosti HI-SEA. Konkrétně by se mohlo jednat o elektrické Z-pohony (Z-Drive). To není nic jiného než označení pro uspořádání hřídelového vedení, které má tvar Z. Foto pro porovnání velikostí:

Nutno ovšem podotknout, že v tomto případě se již skutečně jedná o plnohodnotné lodní pohony, které nahrazují dlouhé hřídelové vedení, kormidlo a kormidelní zařízení. Umístění těchto jednotek lze očekávat na dně plovoucích plošin. Řekl bych, že je pravděpodobné rozložení do trojúhelníkové formace po třech na každém konci, ale to je samozřejmě jen jedna z možných variant, kterých je několik. Podobné rozložení jde vidět na obrázku níže a používá se u lodí, které vyžadují velmi přesné navádění a manévrovatelnost. Což v našem případě určitě odpovídá. Jak je to doopravdy, ovšem s jistotou nelze říci. Je dokonce možné, že některé nové propelery jsou pouze záložní a počet pro plošinu je menší a také není jisté, zda jsou všechny jen pro OCISLY, protože je tu stále nejistota, zda JRTI již své propelery má. Ale jelikož připlula z loděnice, tak by se to dalo předpokládat. Pravdu se nejspíš dozvíme v následujících týdnech a měsících.

Ukázka rozmístění propelerů v trojúhelníkové formaci (Zdroj: Thrustmaster)

SpaceX přesunulo plošinu na Floridu především kvůli plánovanému harmonogramu v roce 2020, kdy se počítá zejména s vyšší kadencí startů v rámci programu sítě Starlink a obě přistávací plošiny tak budou mít v dalších měsících opravdu napilno. Lze očekávat, že nový pohon by jim umožnil větší flexibilitu i stabilitu při horším počasí a další výhodu spatřuji i v novém umístění propelerů, celý systém teď bude díky tomu o něco odolnější. Což se možná zdá jako banalita, ale pokud přistáváte s raketovým stupněm na nestabilní podklad, tak v okolí opravdu moc věcí mít nechcete. Musíme si ovšem uvědomit, že vše jsou to pouze spekulace a dokud neuvidíme nějakou konkrétní práci na palubě, tak si nemůžeme být ničím jistí.

Pokud teď trochu odbočím, tak krom JRTI se ve službách SpaceX objevila poprvé ještě jedna loď, kterou jsme doposud neviděli. Jednalo se o zásobovací loď GO Discovery, která připlula do texaského přístavu Brownsville s velmi zajímavým nákladem. Na palubě měla díly pro Starship přivezené z Cocoa na Floridě. Připlutí se podařilo zachytit i na video:

Nerad bych také opomenul lodě na záchranu aerodynamických krytů, protože jak víme ty se z předchozí mise vrátily předčasně a bez úspěchu kvůli špatnému počasí. Lodě dočasně našly zázemí v přístavu Morehead City, kde se je podařilo vyfotit i s patrným poškozením sítě na GO Ms. Tree.

Lodě po několika dnech zamířily zpět do Port Canaveral, kde se připojily ke zbytku flotily. V přístavu jim byla demontována ramena, která byla později vrácena bez známek nějakých změn a v uplynulých dnech se dočkaly i svých sítí. V současnosti se nacházejí v cílové oblasti vzdálené 789 km od rampy LC-39A, kde se pokusí během mise JCSAT-18 / Kacific-1 vůbec poprvé o záchyt obou polovin aerodynamického krytu. Pokud se tedy mezitím něco nepokazí.

Lodě ve službách SpaceX odvádějí pořádný kus práce a přispívají nemalou částí ke znovupoužitelnosti raket Falcon. Bez přistávacích plošin, podpůrných plavidel, remorkérů a lapačů aerodynamických krytů by SpaceX nebylo tam, kde je. Jejich práce je sice trochu v pozadí „velkého dění“, ale není v žádném případě pouze podřadná.

Karel Zvoník

Karel Zvoník

Od roku 2015 aktivně popularizuje kosmonautiku a jeho články vycházejí pro řadu internetových portálů, jako je Osel.cz nebo kosmonautix.cz. Zaměřuje se především na méně známé oblasti dobývání vesmíru a znovupoužitelnost kosmických nosičů.

Podpořte projekt ElonX
Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

32
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Milan
Host
Milan

Zajímalo by mě, jestli ty čísla jsou náhodná, nebo ne. Nebo už se to někde řešili posloupnosti čísel?.. 🙂 Vzdálené jsou 789 km od rampy. U CSR-19 byla OCISLY 345 km od pobřeží. A myslím to nebyly jediné takové posloupnosti v historii startů. Už sem si všiml dříve nějakých takových případů.

Petr Melechin
Admin

Záleží na letovém profilu dané mise. U GTO misí nebo Starlinku bývá plošina obvykle ve vzdálenosti kolem 650 km. U CRS-19 byla plošina blíže, protože stupeň měl palivo na provedení částečného zpětného zážehu. U Falconu Heavy pak plošiny jsou nejdále (přes 1000 km), protože centrální stupeň hoří déle než v případě Falconu 9.

Každopádně těch 789 km, které zmiňujete, se týká aerodynamických krytů, které přistávají dále než první stupeň (v případě aktuální mise stupeň bude přistávat v běžné vzdálenosti 651 km).

Mr. G
Host
Mr. G

Zaujimavy clanok plny novych informacii 🙂
V podstate by z procesu mohli vylucit remorker po instalovani tychto novych pohonov. Plosinu by len vytiahli z pristavu, odkial by ju navadzala doprovodna lod na miesto pristatia. Mozno sa pokusia aj o urcity druh autonomnej plavby pod dozorom.

Martin
Host
Martin

Vďaka za dobrý článok 🙂

Karel Zvoník
Host
Karel Zvoník

Rádo se stalo. 🙂

dron
Host
dron

Když se dívám na ten první obrázek v článku (se stupněm B1041 na palubě JRTI), tak bych se bez informace, že ponton nemá vlastní pohon, asi trošku hádal o původu těch světlých bublin a zčeřené vody na zádi… Asi to je ale jen iluze.

Karel Zvoník
Host
Karel Zvoník

No pokusím se odpovědět jednoduše, každá loď při pohybu výtlačí určité množství vody a za plavidlem se vše opět vrací do normálu. Což prostě čeří vodu. Navíc slaná voda tomu efektu napomáhá. Stačí se podívat v jaké poloze má plošina modré postranní motory. Pošlu Vám video, kde je lze vidět vlečený ponton bez pohonu. https://m.youtube.com/watch?v=JLjLXYQTyPI

dron
Host
dron

přesvědčil jste mě 🙂

petr
Host
petr

To co tam namontovali jsou opravdu plnohodnotným pohonem. Nepřekvapilo by pokud by se plošina už obešla bez další vlečné lodi. Pokud usoudili, že přistávání je natolik zvládnuté, že nehrozí riziko zničení, dává to smysl. Bude to další úspora nákladů.

Karel Zvoník
Host
Karel Zvoník

To není tak jednoduché. Plošina není v legislativě brána jako standardní loď. Nepotřebuje například během plavby předepsanou posádku atd. Pohyb autonomních plavidel není zatím nějak ošetřen a SpaceX by v takovém případě potřebovala výjimku. Nové předpisy se připravují a měly by být nejdříve někdy v roce 2025. Aby autonomní lodě mohly plavit po oceánech bez zákonných omezení, musí být vypracovány zcela nové právní předpisy.

petr
Host
petr

Nemyslel jsem autonomní provoz. Jen vypuštění jedné doprovodné lodě. Pokud bude mít dostatečně silné motory nebude třeba remorkér, bude stačit jen jedna doprovodná loď, která bude i přes nižší výkon schopna plnit funkci “remorkéru”. Je to spekulace, ale ty nové pody jsou jen pro stabilizaci až přehnaně výkonné. Nebudou muset mít ke každému přistání k plošině dvě doprovodné lodě, ale postačí prostě jen jedna.

Karel Zvoník
Host
Karel Zvoník

Na podobné závěry je brzo. Ve hře hře je více možností a jen čas ukáže, která je ta správná.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Zdravím a děkuji za pěkný článek. Bohužel, autor si u mě body nezískal rozsáhlým použitím slova “propeler”. Co je to vůbec za slovo? Zřejmě původně anglické slovo, lapené češtinou, zkomolené a zapsané do slovníku “cizích” slov. Přiznám se, že to takto napsané a použité vidím poprvé, no podobné hrůzy typu “dizajn, apod jsem již viděl. Jsem v zásadě proti používání podobných výrazů, zvláště když máme perfektní český ekvivalent. Anglicky propeller znamená vrtule nebo pohon. Stačilo by tedy najdi/nahraď slova propeler za české “pohon” či “pohonná jednotka” a nemáte problém. Proč tedy používat slova, která nejsou doma ani v původní řeči, ani v češtině?

petr
Host
petr

Mám za to, že za “propeler” bylo vždy a jen právě v českém jazyce označováno ústrojí v trupu lodi(nejčastěji pod přídí), které s použitím vrtule nebo proudu tlakové vody umožňuje otáčení lodi na místě což se používá zejména v přístavu. Nevím o vhodném jiném českém ekvivalentu tohoto specifického zařízení. “pohonná jednotka” v tom smyslu neříká vůbec nic. To co je ovšem zde se běžně označuje jako Pod nebo AZipod. Což je v zásadě pohon, který se montuje na moderní lodě. Nevím jak ho v češtině rozlišíte od klasické hřídele a kormidla.
Nicméně na plošině tyto Pody doposud funguji jen ke stabilizaci a otáčení na místě, takže je korektní označení “propeler” protože ten přesně tohle dělá a k pohonu neslouží.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Dovolím si oponovat. Existence výrazu “propelerová turbína”, který souvisí s výrobou energie, nikoliv s lodní dopravou, jasně ukazuje, že výraz “propeler” není označení konkrétního zařízení, ale souvisí s použitím stejného prvku – propeleru, což je de dacto lodní šroub. Zmiňované pohonné jednotky pro manévrování nejsou nic jiného, než kompaktní pohon s lodním šroubem, který má možnost otáčení podél svislé osy. Jednotky mající jako hnací ústrojí trysky, také mají uvnitř schovaný propeller či impeller. Není třeba mít pro každou věc konkrétní slovo, vše důležité vyplyne z kontextu, například pod fotografií.

Invc
Host
Invc

Taky mi to používání “propeller” nesedí.

Správný překlad anglického “propeller” u lodí – je “lodní šroub” – bez ohledu na jeho umístění, a způsob pohánění.
(Ještě je tam drobný významový podtext – že se bez dalšího doplnění jedná o klasický “listový”/ vrtulový lodní šroub. Např. šroubovnicový – archimedův šroub se označuje “screw propeller”).

Pohonu obecně se říká “propulsion”.

Pro ty manévrovací / pohonné gondoly se používá označení “thruster” nebo “pod” (kdy to první je významově směřuje spíše k označení funkce a to druhé k označení umístění) … ale to není alternativa pro propeller (protože i ten thruster / pod může nést šroub (propeller) nebo turbínu … nebo třeba trysku pumpy … (pump-jet). Stejně tak může obsahovat pohonnou jednotku (motor) nebo do něj může být pohybová energie přiváděna jinak (hřídel, hydraulika, řetěz…).

Karel Zvoník
Host
Karel Zvoník

Za slovem propeler si stojím. Je to naprosto běžně používané slovo. Nevšiml jsem si, rozsáhlého použití v textu, jak popisujete. Slovo Propeler se běžně v lodní dopravě používá k označení pohonné jednotky s lodním šroubem. V našem případě by nejpřesnější bylo před slovo propeler dopsat azimutový, protože se otáčí o 360 stupňů. Záměrně jsem to však pro lepší srozumitelnost textu vynechal, protože plně dostačuje slovo propeler, jak mimochodem dokazuje i tato debata. To, že ho například neznáte neznamená, že neexistuje. Navíc dost jasně je celkový pohon vysvětlen v textu. Jde o elektrický Z-pohon. Což je normální české označení. O Azipod se nejedná. Azipody jsou gondoly, které krom šroubu a hřídelového vedení v sobě obsahují také elektromotor k pohonu. Tento systém vyvinula společnost ABB, která je zároveň největším výrobcem a vlastně i jediným vyrobcem Azipodů, protože na to mají ochranou známku. Často se ovšem stává, že podobné pohony konkurenčních společností jsou také takto nazývány. Jde prakticky o odborné názvy, které nemají český ekvivalent. Pošlu vám odkaz na obrázek z vysokého učení, kdy je slovem propeler všeobecně myšlena otočná jednotka pod lodí.comment image?ver=0

Invc
Host
Invc

Ano … je to naprosto běžně používané slovo, ale pro označení vrtule / lodního šroubu.

Jakože to nemám rád, tak stačí prostý google search (pro češtinu).
1) Slovník cizích slov – vrtule / lodní šroub
2) Lodní noviny – článek o volnoběhu / vs zastavení lodního šroubu, kde propeler používají výhradně pro lodní šroub
3) prodejce jachet – zboží označené propeler … je lodní šroub
4) Pak několik prodejců vybavení pro lodě … všude propeler = lodní šroub
Popravdě nikde sem nenašel jiné použití toho slova, než pro toto. (A ani z tohoto obrázku to nevidím – protože to, co je na tom obrázku je jenom lodní šroub s krycím límcem (shrouded propeller / ducted propeller) a 2x lomenou hřídelí – čemuž se anglicky podle té lomené hřídele říká Z-drive… schválně by mě zajímal ten text okolo – co je to za “dokument z VUTBr?”).

Co se týče angličtiny – tak tam je to naprosto jednoznačné… můžeš si to odvěřit třeba na Websteru (pokud nevěříš wiki)

Pokud to chceš někde přehledně rozebrané … tak koukni sem:
Propeller
Podded Propulsor/Z-Drive
Shrouded Propulsor

A k těm “Azipods® … are azimuthing electric podded propulsion units capable of unlimited 360 degree steering. … The pods contain an AC electrical drive motor coupled to a short drive shaft connected to a fixed pitch propeller.

Přeloženo do češtiny: Azipods jsou směrové elektrické pohonné jednotky schopné neomezeného řízení v rozsahu 360 stupňů. Pody obsahují AC elektrický motor spojený krátkou hřídelí se šroubem (propeller) s pevnými lopatkami…

(Těm azimutovým jednotkám – se neříká azimuth propeller, ale azimuth thruster / aziumuth propulsor … )

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Slovo se vyskytuje v druhé půlce článku, a to celkem 8x, tak posuďte sám. Máte-li pocit, že se jedná o běžné slovo, tak si také stojím za svým a dle mého názoru není. Slovník cizích slov uvádí pouze význam “lodní šroub, vrtule” a další většinou zastaralé významy. Ve vámi odkazovaném názvosloví, slovo propeler znamená pouze malou část daného zařízení a to právě tu vrtuli v gondole. Nikoliv celou pohonou jednotku. Připustíme-li, že se jedná o český odborný název daného zařízení, je zvláštní, že není uvedeno ve slovníku a každopádně by si tedy daný výraz zasloužil krátké představení před jeho použitím v článku. O to ani nejde, jen bych rád vyzval k co nejmenšímu využívání podobných slov v odborném textu. Jme přece Češi.

Magy
Host
Magy

Pri modernom a zbytocnom slove “propeler” (ano, toto slovo existuje v slovniku ceskeho jazyka – https://ssjc.ujc.cas.cz/ )
by skor bolo vhodne pouzit podstatne presnejsie slovo “šroub” a kedze sa jedna o pridavny pohon, tak asi najjednoduchsie by bolo pouzit tvar “přídavný šroub”. Urcite nie vrtula, toto slovo sa pouziva skor v avionike.

Karel Zvoník
Host
Karel Zvoník

To slovo není ani moderní ani zbytečné. Pokud je tu něco zbytečné pak je to Váš komentář. Opakuji, že slovo propeler je naprosto běžně používaný výraz pro lodní pohonné jednotky. Stavte se třeba na hlavu, ale tak to prostě je. 🙂

Samuel
Host
Samuel

Aký prínos má riešiť jedno slovo v článku? Slovo propeler je použité pre zjednodušenie, tak isto to používajú lenivý angličania pre celé rovnaké jednotky. Neviem aký ma význam fakt rieši to že propeler je doslovne listová lodná sktutka… Áno je to tak, no rovnakonako, ako to je použité v článku sa to používa bežne aj v odbornej literatúre. Každý to pochopil a deformovať čitateľnosť článku na úkor totálnej faktickej správnosti nieje fakt žiadané.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Lenivý angličané si to mohou dovolit, neboť v angličtině má slovo propeller mnohem širší význam, a hlavně je obecně používané jako sloveso – znamená být poháněn (jakýmkoliv způsobem).

Jirka
Host
Jirka

Nebudu se hadat jestli to je spravne, nebo ne. Ale je dobre, ze se pouziva. Myslim si totiz, ze nema smysl vynalezat nova slova (preklady) pro kazde nove slovo, ktere se objevi. Jazyky by se mely sjednocovat a zjednodusovat, ne naopak.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Pánové, řeknu to takhle, pokud mě zajímá něco na lodích, zeptám se Karla, a snad jako kormidelník může o lodích něco vědět. Podle mě má k tématu lepší kvalifikaci než většina z nás, o sobě ani nemluvím, jsem chemik :-).

dvvvff
Host
dvvvff

Jak souvisí nestabilní podloží s pontonem?