Znovupoužitelnost kosmických nosičů #2: Čína

V prvním díle našeho seriálu jste měli možnost dozvědět se o plánech Evropy v oblastech znovupoužitelnosti a zatímco evropští partneři nikam moc nespěchají a zůstávají i nadále spíše skeptičtí, tak na opačné straně světa se věci dávají naopak hezky do pohybu. Řeč je o Číně, která má evidentní zájem o opětovně použitelné technologie a nebojím se napsat, že je po SpaceX v této snaze zatím nejdál a zajímavé je, že jak v soukromém sektoru, tak v tom státním. Jak je tedy Čína skutečně daleko? Tak i na to se pokusím odpovědět tomto díle seriálu. Podíváme se na několik čínských soukromých společností a také plány pro rakety Dlouhý pochod.

Když společnost SpaceX v roce 2002 vznikla, asi by si jen málokdo skutečně vsadil, že jednou „naučí“ přistávat své rakety zpět na Zem, nebo že dokážou zachránit i další části kosmických nosičů, a to vše kvůli klukovskému snu a odhodlání Elona Muska vydat se k Marsu. Ze snu se ovšem pomalu stává realita a úsměšků postupně ubývá. Společnost změnila současnou kosmonautiku a vnesla do oboru tolik potřebný nový a svěží vítr, ale to hlavní je, že se daří snižovat cenu kosmických startů. SpaceX má tedy náskok, ale konkurence je neúprosná a v žádném případě nespí, jak se ukazuje například právě v Číně. Kde o opětovně použitelné technologii nejen mluví, ale také ji tvoří.

Soukromá společnost LinkSpace

LinkSpace je společnost pocházející z Pekingu, která usiluje o stavbu menšího kosmického nosiče, který by byl částečně znovupoužitelný. Společnost v roce 2014 založil současný ředitel Chu Čen-ju (Hu Zhenyu) spolu s Jen Čcheng-i (Yan Chengyi) a jednalo se o vůbec první privátní kosmickou společnost vzniklou v Číně. Ještě před oficiálním založením však ve společnosti zkoušeli suborbitální raketu KC-SA-TOP s nosností 50 kg. Cílem ovšem byly větší a schopnější rakety, a tak po založení společnost začala se stavbou jednoduššího testovacího raketového stupně pro test vznášení a přistání. Inspiraci evidentně čerpají od SpaceX a vlastně se tím ani moc netají. Poslední zkonstruovaný prototyp zvaný NewLine Baby (RLV-T5), má za sebou již 3 úspěšné vzlety a přistání. K prvním dvěma došlo během dvou měsíců za sebou a třetí se uskutečnil v srpnu 2019. Raketa má průměr 1,8 metru, váží 1,5 tuny a na délku měří 8,1 metru.

NewLine Baby po druhém úspěšném dosednutí. Radost týmu je patrná na první pohled. (Foto: Reuters)

Během druhého pokusu se prototyp vznesl do 40metrové výšky a pak se pomalu vrátil zpět. Motor na kapalné pohonné látky hořel asi 30 sekund. Třetí a zatím poslední pokus už trval o něco déle. Motor hořel 50 sekund a raketa dosáhla výšky 300 metrů a bezpečně dosedla zpět na betonovou plochu s nápisem „Welcome to Earth“:

Následovat by měla stavba orbitální rakety NewLine-1 (Sin Kan Sien-1), která bude sloužit pro vynášení cubesatů a menších nákladů do hmotnosti 200 kg. Na prvním stupni se bude nacházet 5 motorů na kapalný kyslík a letecký petrolej. Plánovaná výška je 24 metrů a průměr by měl být shodný s prototypem – tedy 1,8 metru. Raketa je tedy výrazně menší než Falcon 9 od SpaceX. Důvodem je především rozvíjející se trh s malými družicemi, které tvoří čím dál tím větší podíl na trhu, a snažší ekonomická návratnost. Odhaduje se, že jeden start NewLine-1 bude stát něco málo přes 2 miliony dolarů při použití již jednou letěného stupně. NewLine-1 bude dvoustupňová, ale opětovně použitelný bude pouze první stupeň. Nicméně společnost doufá, že se jí podaří vyvinout technologii, která jednou umožní záchranu i horního stupně, třeba u dalších raket NewLine-2 a 3. Ředitel společnosti odhaduje, že vývoj NewLine-1 vyjde zhruba na 45 milionů dolarů a první orbitální start je očekáván v roce 2020, ale reálnější je spíše rok 2021.

Dvoustupňová raketa NewLine-1 dokáže dostat do vesmíru cca 200 kg nákladu. Její první stupeň bude opětovně použitelný. (Zdroj: LinkSpace)

i-Space a další soukromé firmy

LinkSpace ovšem není jediná komerční společnost v Číně. V poslední době jste mohli například zaznamenat název společnosti i-Space (Beijing Interstellar Glory Space Technology Inc.), které vešla ve známost díky startu malé čtyřstupňové rakety Hyperbola-1. Společnost se tak stala vůbec první soukromou společností z Číny, která dosáhla orbitální dráhy (200 km) a hned během první mise se jí podařilo na oběžnou dráhu umístit několik menších družic a další reklamní a propagační předměty. Raketa má tři stupně na tuhé pohonné látky a nosnost 300 kg. Čtvrtý stupeň, který usazuje náklad na správnou dráhu, je na kapalné pohonné látky. Start, krom toho že se povedl, byl zajímavý ještě jinou maličkostí. Pod aerodynamickým krytem rakety byl ukrytý model SUV automobilu společnosti Čchang-an Ou-šang po vzoru SpaceX, které v minulém roce při premiérovém letu Falconu Heavy vyneslo skutečný automobil Tesla Roadster na heliocentrickou dráhu. Společnost Čchang-an Ou-šang je velkým sponzorem i-Space a své logo měla umístěné i na boku rakety. Ještě před startem prohlásili, že pokud se tento start povede, uvolní 1,5 milionu dolarů pro i-Space na další vývoj. Což se podařilo splnit do puntíku.

Společnost i-Space doufá, že se jí v příštím roce podaří uskutečnit 5 startů rakety Hyberbola-1. Zajímavější by mohla být ovšem až druhá připravovaná raketa Hyberbola-2, která by měla mít znovupoužitelné prvky. Zatím však nevíme jaké. Dá se ovšem očekávat také inspirace raketou Falcon 9 a společností SpaceX. První start nové rakety je prozatím očekáván na rok 2021.

V Číně je ovšem celá řada dalších soukromých společností, které tvoří nové orbitální rakety. Téměř všechny prozatím výhradně cílí na trh malých družic. Za všechny jmenuji tedy alespoň LandSpace a OneSpace. Ti bohužel znovupoužitelnost zatím neplánují. Zato čínská národní kosmická agentura CNSA už ano.

Znovupoužitelné rakety Dlouhý pochod

Čína se na prestižním sympoziu pochlubila novým konceptem těžké rakety Dlouhý pochod 8 (Long March 8), která by po vzoru SpaceX měla mít první stupeň znovupoužitelný. Odhady hovoří o prvním startu koncem roku 2020. Což je fakticky téměř za dveřmi, ale je pravděpodobné, že k tomu dojde spíše o něco později.

Centrální stupeň rakety bude měřit 3,35 metru a vychází přitom z předešlého typu rakety Dlouhý pochod 7. Druhý stupeň na kapalné pohonné látky je odvozen z druhého stupně rakety Dlouhý pochod 3A. K centrálnímu stupni rakety Dlouhý pochod 8 ovšem budou přidělané ještě pomocné raketové bloky na tuhé pohonné látky, které opět vycházejí z již existující technologie přejaté z raket Dlouhý pochod 11 a i pro ty se plánuje záchrana. Ovšem tentokrát po vzoru amerických raketoplánů. Pomocné bloky by se měly zpět snášet na padáku. Centrální stupeň bude pohánět jeden raketový motor YF-100 na kerosin a kapalný kyslík. Motor v současnosti agentura upravuje na restartovatelný během atmosférického proudění.

O něco méně náročná bude menší raketa Dlouhý pochod 6X, jejíž koncept byl představen v roce 2018 a počítá se s ním někdy okolo roku 2021. Jak je patrné už z názvu, půjde o vylepšený, již existující kosmický nosič Dlouhý pochod 6. Žádné bližší informace bohužel nejsou známé.

Mohlo by se zdát, že je to poprvé, co se snaží čínská kosmonautika o znovupoužitelnost, ale není to tak. Již v minulosti korporace CASC, což je hlavní kontraktor pro čínský vesmírný program, zkoušela experimentovat se záchranou pomocí padáků. Vyzkoušel se například sestup krytu:

Nakonec ale firma dala přednost motorickému přistávání po vzoru SpaceX a jejich rakety Falcon 9. Vznikl prototyp s vertikálním startem i přistáním, který zřejmě zatím nepoužívá raketový motor, ale je vybavený pouze proudovými motory. První test se uskutečnil v roce 2018.

Prototyp opětovně použitelného stupně, který vyvíjí společnost CASC (Foto: Beijing Aerospace Automatic Control Institute)

Důvody k rozhodnutí využívat obdobné technologie jsou samozřejmě prosté: jednak snížení ceny, ale také technologický náskok. V Číně je pak také problém s odpadem ze startů, který často padá do obydlených oblastí a nejsou výjimkou ani případy, kdy raketový motor skončil někomu v obývacím pokoji a zničil střechu nad hlavou a dokonce jsou známé i případy ztrát na životech. To vše by se mohlo nasazením opětovně použitelných technologií v Číně změnit k lepšímu. A že to myslí skutečně vážně, se ukázalo například letos v červenci při běžném startu rakety Dlouhý pochod 2C. Na prvním stupni měla raketa přidělaná roštová kormidla, ne nepodobná těm od SpaceX, která posloužila k odzkoušení stabilizace stupně během sestupu atmosférou po jeho vyhoření a nasměrování nepotřebného bloku mimo obylené oblasti. Ze záznamu, které jsou k dispozici, je evidentní, že se to povedlo a raketový stupeň klesal zpět ve vertikální poloze mimo obydlí:

Raketa Dlouhý pochod-2C, která při posledním startu měla na prvním stupni roštová kormidla. (Foto: @航天见闻 / weibo)

Roštová kormidla se sice v raketovém odvětví používají již celkem dlouho, ale až SpaceX je použila pro řízení sestupu a zdá se, že Čína má za sebou první krok k budoucí znovupoužitelné raketě. Jestli se během letu uskutečnil i jiný druh testu, není známo. Čína dává k dispozici jen malé množství informací a do „svých karet“ nechává nahlédnout velmi zřídka. V tomto případě však je k dispozici oficiální video o roštových kormidlech během nedávné mise rakety Dlouhý pochod 2C:

O Číně se říká, že umí výborně kopírovat, ale vlastní invenci prokáže jen málokdy. S tím tak úplně nesouhlasím, protože i když se zdá, že Číňané pouze kopírují technologie SpaceX, není to tak úplně pravda. Každý kosmický nosič je jiný. Má jiné parametry a jinak se chová. To vyžaduje vždy individuální přístup a prakticky vyvíjíte vždy vše odznovu. I když už třeba víte, jak na to, stejně se vlastní invenci nevyhnete.

Čína má slušně našlápnuto stát se brzy kosmickou velmocí č. 2 a druhým státem světa využívající opětovně použitelné kosmické nosiče. A to je to, co kosmonautika skutečně potřebuje – rozšíření fungujících technologií a posun zase o kousek dál, protože čím více opětovně použitelných raket bude, o to víc budou lety do kosmu levnější. Mimochodem, i to je cílem Elona Muska. Inspirovat další k tomu, aby dělali úžasné věci. Protože až v době, kdy se z kosmických letů stane opravdu masová záležitost, budeme připraveni opustit naší Zemi a schopni vydat se za dobrodružstvím dál do vesmíru. Ne proto, abychom si našli domov nový, ale proto, abychom našli domov další.

Zdroje: Wikipedia, i-Space, GB Times

Karel Zvoník

Od roku 2015 aktivně popularizuje kosmonautiku a jeho články vycházejí pro řadu internetových portálů, jako je Osel.cz nebo kosmonautix.cz. Zaměřuje se především na méně známé oblasti dobývání vesmíru a znovupoužitelnost kosmických nosičů.

Podpořte projekt ElonX
Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

72
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Martin
Host
Martin

Pekný článok. Díky 🙂

petr
Host
petr

no nevím kde je ta vlastní invence. Nic zásadního tam není. Za to důsledné kopírování ano. Řekl bych že rozdíly pramení spíš s testování variant napodobení než pokusu a posun vpřed. Každopádně jim levné kopírování jde docela dobře. Otázka je jestli to něco vydrží.

peter
Host
peter

a kde je vlastna invencia spacex? rostove kormidla obslahli od sovietov, kerolox motor od nemcov 🙂

Petr Melechin
Admin

V tomhle případě spočívá invence SpaceX spíš v aplikaci existujících technologií (kormidla, relativně obyčejné motory) pro nevšední účely (přistání prvního stupně). Velkou invenci pak představuje přistávací software, který je pochopitelně nový. Je to něco jako Apple a první iPhone. Jobs tehdy taky jen vzal existující technologie, ale zkombinoval je novým způsobem a výsledkem byl revoluční produkt.

peter
Host
peter

precitaj si prispevok na ktorym som reagoval a vnimal ten moj v kontexte toho 🙂

petr
Host
petr

v kontextu toho je to přesně jak Petr píše. SpaceX nevytváří nové technologie, ale známé aplikuje jinak a efektivněji. Roštová kormidla nejsou novinkou, ale nikoho jiného před tím nenapadlo je použít pro řízené přistání rakety. Motor není nová myšlenka, ale přesto nikdo tak lehký a efektivní nedal dohromady. Vezmou známou věc a přepracují jí tak, aby byla jinak použitá levnější menší atd. To chce hodně invence.

peter
Host
peter

rostove kormidla sa pouzivaju na pristavanie rakiet, len trochu inych 🙂

merlin je vsetko mozne ale efektivny rozhodne nieje, za konkurenciou v efektivite zaostava a to vyrazne
efektivita raketoveho motoru sa nepocita podla pomeru tah/vaha, ale pocita sa cez Isp a v tom je merlin len obycajny priemer
darmo usetri par stokilo vahy na samotnom motore ked ten motor skonzumuje par ton paliva navyse

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

No jo, ale ono je levnější spálit pár tun paliva navíc a místo toho ušetřit pár set tisíc dolarů za složitější motor a to jich tam je deset.

peter
Host
peter

presne tuto hlupost som cakal a nakoniec som sa dockal 🙂
ale ja som nikde nepisal co je lacnejsie(hlavn ked nepoznas realne vyrobne naklady ani na jeden jediny raketovy motor)

ale ak spomina efektivitu motora tak to je jednoznacne pri raketovych motoroch Isp a nie cena

a tych par ton paliva naviac ale znamena nejaky ten motor navyse, vacsie nadrze,…. a to vsetko su tiez peniaze navyse

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ano, my nikdo ceny nevíme, ty je víš naprosto přesně a proto tady pořád dokolečka meleš to svoje. Dříve jsem si myslel, že děláš někde za státní peníze, protože máš tak hloupé nápady a doporučuješ postupy, které jsou drahé, složité a pomalé. Dneska si už spíše myslím, že děláš do politiky, protože nám tady pořád tlačíš nesmysly, které jsou na hony vzdálené ekonomické realitě.

peter
Host
peter

ak niekto pise nezmysli tak si to ty pod clankami o spacex, aky to rozdiel ked nejaky ivo janacek zacne pisat pod clanky o tesle 🙂

ja fakt neverim, ze pod spacex a pod teslu pise jedna a ta ista osoba, jedine, ze trpi nejakou schizofreniou a rozdojenim osobnosti 🙂

Invc
Host
Invc

Levnější.

Pár tun paliva navíc znamená sekeru do nosnosti, nebo horší výslednou dráhu … v nejhorším případě nedostupnost některých drah.

aneb tyranie raketové rovnice.

Jiří
Host
Jiří

Ono jde hlavně o přistávací váhu. Pokud na jednom motoru šetří cca 100 kg na 9 to je už slušná váha a co je nejdůležitější na přistání sebou nemusí tahat toklik paliva které vlastně ani nemusí tahat na horu. I když to nespočítám dokážu si představit že to je na startu docela velká váha.

petr
Host
petr

vojenská raketa nepřistává, ale letí. Takže to je trochu něco jiného i když podobné.
Mimochodem zrovna ty roštová kormidla nějakou inovaci dle mého zaslouží. Při letu vzhůru to musí zvedat slušně odpor i když jsou sklopená. Vždy si říkám proč to nějak nezmění. Proudění vzduchu kolem toho děravého roštu moc hladké nebude. Já bych ty díry něčím alespoň zaplácnul a vyhladil hrany, aby vzduch hezky obtékal, když už se nevyplatí to schovat dovnitř pláště. Použít nějaký materiál, který se utaví hned při vyklopení asi nebude problém. Ale možná to není tak zásadní.

Invc
Host
Invc

Ono záleží – jak moc “do detailu” chceš ty technologie posuzovat. Tam těch novinek můžeš mít myriádu – ano principy jsou známy … jenže ďábel je v detailu – takže i ten Merlin, který ve výsledku je jen … průměrný motor, nese v sobě několik zcela nových řešení. A kde je hranice mezi “novou technologií” a “evolucí starší” … to je spíše filozifická otázka (dělám mimo jiné v ochraně IP … a posuzovat třeba patenty – co už je dostatečně inovativní, aby to bylo patentovatelné, nebo co je a co už není zneužití jiného patentu … na tom se neshodnou ani celé týmy odborníků)

Merlin není žádný “zázrak” z pohledu efektivity … v tomto parametru je spíše horší. Isp kolem 280s tam, kde třeba RD-180 dává 311s…

Ale má spoustu jiných pozoruhodných vlastností – například schopnosti opakovaného zážehu… a spoustu dalších. Poměr váha / tah – ve kterém “kraluje” – není v tomto oboru zrovna příliš užitečná metrika.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Jen poznámka, srovnával bych srovnatelné, co se týká těch motorů, Merlin má otevřený cyklus, RD-180 je uzavřený, takže to není úplně fér. A jen tak mezi námi dumám, jestli je u expandable raket schopnost znovuzažehnutí motoru v prvním stupni důležitá.
Ale jinak docela souhlas.

Invc
Host
Invc

Nevidím důvod proč to limitovat na jen otevřený cyklus… (když to je právě jedna z příčin nižší efektivity).

To je jako bych řekl, že 1.9 SDI je nejlepší motor, ale nesmím ho srovnávat s TDI…

(Jinak opětovný zážeh u expendable rakety nemá na prvním stupni prakticky žádný význam – teoreticky nějaký marginální pro řízení tahu vypínáním motorů – a pokud vím, tak ho žádná vyhazovací raketa nemá – kromě vyhazovaných F9 samozřejmě).

Jiří Hadač
Přispěvatel

Tak jsem to myslel, srovnávat můžeš, obojí je raketový motor. Ale uznávám, že je těžké vybrat někdy správné páry na srovnání. Příklad, vybereš li F-1, někdo řekne vytvořené v jiné době, pro nesrovnatelnou raketu. Vezmeš Rutherford, je sice nový, ale zase maličký, a nemusí se tam projevit problémy, které se objevují u větších motorů. Vytáhneš motor s uzavřeným cyklem, někdo řekne jako já, že to je každý jiný typ atd. Člověk sice může řadu parametrů převést na bezrozměrné jednotky (poměry), či na čísla, kde na velikosti nezáleží (Isp), ale stejně to nepomůže. Fakt se někdy těžko vybírají příklady, uznávám.

Radim Slovák
Host
Radim Slovák

Osobně si myslím, že tak jednoduché porovnání není možné. Motor Merlin nemá sice skvělou efektivitu a ani ISP, jenže musí se to vzít více ze široka. Motor byl jistě navrhován pro konkrétní raketu se zadáním nějakých hodnot požadavků, aby toho ve výsledku jako celek dosáhla (tyto se dalším vývojem navíc od první verze téměř zdvojnásobily). Abych mohl porovnat motor jak je celkově dobrý, musím do toho zahrnout jistě i jiné aspekty jako je např. rychlost výroby, její složitost, kolik kusů musím vyřadit či opravit po testování na zkušebním stavu atd. atd. Pokud to srovnám s oním motorem SDI i TDI oba si najdou svůj trh, jeden třeba pro menší cenu a to, že na dálnici mě předjede TDI, když pojede o 40km rychleji…pokud mě moje SDI dopraví kam potřebuji, sem i přesto spokojen a za ušetřený peníz třeba mohu na dvě dovolené místo jedné.

Invc
Host
Invc

Ale jo – nejsme ve při … samozřejmě podařilo se jím s tímhle trefit nějaký sweetspot a dobře jim tak… a tak dále.

Jen sem se pokoušel krotit to “nejefektivnější”… nic víc, nic míň.

petr
Host
petr

Já myslím, že má cenu srovnávat srovnatelné. Nemyslím, že motor s otevřeným cyklem a tímto palivem byla nejlepší volba, ale vymáčkli z této koncepce co se dalo. A klíčové je rychlost, náklady, výkon a účel. Možná to prostě byla v tu chvíli jen nejlepší volba toho co byli schopni dosáhnout v rámci finančních, materiálních i lidských zdrojů. Tohle odhadnout a rozhodnout je jedno z nejtěžších rozhodnutí. To že to funguje je jasně vidět, stejně tak jako to, že by to šlo i lépe. Tohle uvažování jim, ale umožňuje rychlé pokroky vpřed. Viz. opuštění přečerpávání paliva u BFR, přistávání s Dragonem atd. a stejné je to i u Starship a je jedno jestli se na to díváte přes náklady a nebo čas. Někdy prostě je lepší nemít nejdokonalejší řešení, ale mít efektivní a rychlé řešení. Bombastických nedotažených řešení zrovna v tomhle sektoru bylo dost a dost.

Samo
Host
Samo

Asi to je chyba no pri tom prečerpávaní paliva pri BFR má byť FH, BFR teda SuperHeavy/StarShip s tým počíta stále.

bohyn
Host
bohyn

Ne v 1. verzi SS (blok 1) se s tím nepočítá. Taky si nejsem jistý jestli @petr myslel crosfeed v FH nebo tankování SS

petr
Host
petr

jj chyba tam má být místo BFR FH

Jan Dudek
Host
Jan Dudek

Takže příští vesmírné závody už nebudou Rusko a USA. Ale hlavně Čína a USA. Jako hodně se to rozjíždí, to by člověk nečekal před pár lety, že to příjde tak ve velkém.

isaac
Host
isaac

Nemyslím si že by si mohli space x a link space konkurovať lebo jeden je na americkom trhu velkých satelitov a druhý na čínskom trhu malích satelitov, a aj keby tak link space dokáže spacex pripraviť len o 3 štarty (smallsat rideshare program https://www.spacex.com/smallsat ). Je tu však možnosť konkurencie medzi NASA a CNSA myslím si však že tu znovupoužitelnosť nehraje takú velkú rolu ako na komerčnom trhu lebo tu zrejme nejde o lecnejšie rakety ale o výsledky typu: pristátie na mesiaci,vypustenie drona na saturnovom mesiaci titan,postavenie vesmírnej stanice … (samozrejme všetko too spravíš so znovupoušžitelnostov lacnejšie).Naviše čína mala v histórii len jednu sondu ktorá by opustila zem alebo mesiac a v tomto ich predbehla dokonca aj esa alebo jaxa.

Jan Dudek
Host
Jan Dudek

Časem si ty Čínské firmy budou vynášet sto tunové náklady a vytvoří velké nosiče jako je SHS. Může to trvat třeba dvacet let ale bude to. Samozřejmě, že přímá konkurence SpaceX a čínských poskytovatelů nebude, protože sotva by NASA pustila čínské poskytovatele ke svým zakázkám, ale když se to rozjede, tak bude velký konkurenční boj Čína vs USA. Rusové se teď fakt nechytají. Bude to sakra zajímavé. Mimochodem A.C. Clarke vzestup číňanů v kosmu předpovídal.

petr
Host
petr

Čína muže konkurovat vynášení satelitů, ale dělat dlouhodobě to co dělá NASA chce čas a lidi. Správně jste napsal, že Nasa jim zakázku nedá a čínská kosmická agentura takové zakázky pár desítek let také asi nebude generovat. Nejspíš se tedy dočkáme okopírování nějaké velké rakety, ale bude mít kam létat? Velké rakety potřebují silnou národní agenturu která pro ně vytvoří práci. Komerční satelity se budou naopak snažit být co nejmenší.

petr
Host
petr

já myslím že ano. Proto se USA snažili držet Čínu mimo. Rusko je už vzadu a nedožene to zejména proto, že nemá nové lidi.

isaac
Host
isaac

Rusko hlavne stále používa obmeny starých sovietskych technológií a vlastne ani od pádu SSSR nemalo skoro žiadnu úspešnú sondu.Ich lety s posádkov prakticky financuje NASA lebo za jedného astronauta zaplatia viac ako sú náklady celého letu.
Keď sa zamyslím tak asi jediná nová Ruská technológia za posledných 15 rokov je raketa Angara a ani tá nieje o moc lepšia ako Proton a naviac je poskladaná z vylepšených častí Soyuzu a Protonu.

Marian
Host
Marian

To už i Indie je na tom líp než Rusko.

Ales
Host
Ales

A logo link space se inspirovalo starship 😀

Mr. G
Host
Mr. G

Vdaka za pekny clanok. 🙂
Znovupouzitelnost nie je novinka. Bolo tu vela projektov, pokusov od Roton, Delta Clipper, Venture Star, a X dalsich. Myslim, ze vela firiem cakalo na niekoho, kto posklada technologie tak, aby znovupouzitelnost davala zmysel s technológiami, ktore mame uz teraz. Mozeme sa tesit na vela projektov, ktore si za vzor zoberu Falcon9.

tonda
Host
tonda

Díky za pěkný přehled,aspoň se dá trochu v těch čínskejch firmách orientovat.Také se mě líbí směr,kterým se to ubírá,myslím,že na čínském trhu se najde dost zákazníků,kteří využijí domácí nosné rakety.A hlavně do budoucna jich bude přibývat.Otázka kopírování,nevím,jestli se nepletu,ale má SPACEX ty věci ohledně F-9 patentovány?Nedeklaroval EM,že je dává všem volně k užití?

Petr Melechin
Admin

SpaceX obvykle svoje věci nepantentuje. Podle Muska je to právě proto, že tím akorát usnadníte práci Číně, která patenty nerespektuje. Svoje patenty dává k dispozici Tesla, nikoli SpaceX. Tam by je ani uvolnit nemohli kvůli omezením plynoucím z ITAR.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Tak konečně budou diskuze k věci a pesimistcké názory jako protipól normální a nebude z nich dštít dětská snaha to pisateli “natřít”. Když jsem sem klikal, tak jsem očekával normální diskuzi nad tématem, ale pak jsem vyvalil oči. Na Kosmonautixu byl ve fóru taky obdobný uživatel a pak druhý konspirátor v počátcích. Dle oslovení pro admina “Dušanko”, zde “Ivanko” apod. a podobného stylu mám určitou ideu. Nebo je tato skupina se stejnými “rysy” stále stejná.
“Zajímavé”, že tyto příspěvky chyběly nebo byly málo pod články, které byly o nějakém aktuálním úspěchu.
Ale koukám bylo pořešeno.

Jaro Pudelka
Host
Jaro Pudelka

Môj názor je taký, že to bol jeden a ten istý človek. Ale už to nechajme tak, je to preč.