Americko-čínská obchodní válka má negativní vliv na Teslu, která proto staví novou Gigafactory

Obchod a servisní centrum Tesly (Foto: Tesla)

Vlivem obchodní války mezi USA a Čínou se Tesla, stejně jako většina dalších automobilek vyvážejících do Číny, dostala do složitých situací a několikrát musela měnit cenu svých vozů. Vše přitom pro automobilový průmysl začalo slibně, a to v květnu 2018, kdy Čína ohlásila na základě dohody s USA snížení cel na dovoz aut a automobilových součástek z 25 % (které platily více jak deset let) na 15 % (stále ale platilo DPH 17 %). Tesla na základě toho zlevnila cenu Model X 75D o 11 tisíc dolarů (téměř 250 tisíc korun), každopádně sama na tom tratila. Automobily totiž byly do Číny přivezeny ještě za starého tarifu, vztahovala se na ně tedy 25% sazba. Na druhou stranu se tak automobilce povedlo své Modely X v Šanghaji vyprodat během jednoho dne.

Klid zbraní mezi dvěma ekonomickými velmocemi ovšem trval pouze chvíli a již v červenci bylo oznámeno masivní zvýšení cel na dovoz do Číny. Tentokrát až na 40 %. Tesla si v této situaci nemohla dovolit vozy prodávat za stejnou cenu jako dříve a stejně jako další automobilky zvýšila cenu. V případě Muskovy firmy proběhlo zvýšení u základních modelů vozů o 22 až 37 tisíc dolarů (500–830 tisíc korun) oproti původní ceně. Nejvyšší verze Modelu S (P100D) se zvýšení cel dotklo ještě víc, její výsledná cena byla o 74 tisíc dolarů (1 680 000 Kč) vyšší než v USA, stála tedy téměř pět milionů korun.

Koncem listopadu čínská automobilová asociace China Passenger Car Association (CPCA) oznámila, že Tesla za říjen prodala v Číně pouhých 211 vozů, což je přibližně 70% propad. Automobilka tyto zprávy odmítla s tím, že jsou velmi nepřesné. Za Teslu se postavil i Freeman Shen, CEO čínského startupu WM Motor, dle kterého nejsou údaje od CPCA vždy přesné. Nějaký pokles prodejů ale nejspíš nastal, jelikož se Tesla rozhodla ceny svých vozů snížit o 12 % až 26 %, a to na úkor vlastní marže. V této době také Tesla začala přijímat objednávky na Model 3 pro čínský trh, u nějž též snížila cenu.

Od roku 2019 začalo mezi Čínou a USA platit tříměsíční příměří, během něhož kleslo clo na dovoz amerických aut zpět na 15 %. Tesla v reakci na toto oznámení opět snížila cenu svých vozů, a to u Modelu S o 15 tisíc dolarů (340 tisíc korun) a u Modelu X o 9,5 tisíce dolarů (211 tisíc korun). Ve výsledku se tedy Muskova firma dostala přibližně na ceny před zavedením 40% cla. Zároveň přišlo další zlevnění pro objednávky Modelu 3. U něj momentálně zájemci zaplatí 1 620 000 korun za verzi s dlouhým dojezdem, Performance verze (vyšší výkon) je vyjde o 200 tisíc korun dráže. První čínští zákazníci by své Modely 3 mohly dostat v březnu 2019, nejlevnější verze se standardním dojezdem je plánována na druhou polovinu roku 2019.

V rámci usnadnění prodejů v Číně založila Tesla v Šanghaji na konci minulého roku leasingovou společnost. Čínští majitelé Tesel mají též možnost využít největší (co se do počtu týče) nabíjecí stanice Tesly na světě. V Číně jsou hned tři (jedna v Šanghaji, dvě v Pekingu), přičemž každá čítá 50 Superchargerů.

Obří dobíjecí stanice s 50 Superchargery v Šanghaji (Foto: Jason Man)

Celní válka ovšem nemá vliv pouze na export Tesly do Číny, ale, jak už to v těchto případech obvykle bývá, škodí Tesle též doma v USA. Muskova automobilka totiž vozy sice montuje ve své továrně ve Fremontu (baterie a pohonné jednotky pro Model 3 se vyrábějí v nevadské Gigafactory 1), stále ovšem odebírá nějaké součástky od čínských výrobců. Jde převážně o komponenty do počítače pro Model 3 (není jasné, zda jde o výpočetní jednotku pro Autopilot nebo o nějaké jiné zařízení). A právě na tyto součástky se nově vztahuje americké 25% clo na čínské zboží. Zavedení výroby v USA by dle automobilky znamenalo zpoždění programu Modelu 3 až o 18 měsíců, zároveň by také nebylo jisté dosažení současné kvality, čímž by mohla být ohrožena bezpečnost cestujících. Tomu se chce Tesla ideálně vyhnout, obrátila se tedy na Trumpovu administrativu se žádostí o udělení výjimky z tohoto cla.

Elon Musk v Šanghaji při oznámení plánů postavit Gigafactory 3 (Zdroj: Shanghai Municipal People’s Government)

Tesla v červenci 2018 oznámila, že v Šanghaji plánuje postavit továrnu Gigafactory 3, kde firma hodlá každý rok vyrábět až 500 000 elektromobilů pro tamní trh. Právě vlastní továrna v Číně je pro Teslu zásadní krok k tomu, aby se vyhnula rozmarům politiků a nemusela pořád manipulovat s cenou. Tesla tedy za 140 milionů dolarů (přes 3 miliardy korun) odkoupila v oblasti Lingang pozemek o rozloze 86 hektarů. Má jít o nejmodernější továrnu, jakou kdy Tesla postavila a na rozdíl od USA, kde je výroba vozů rozdělena do dvou továren, by zde mělo probíhat vše pod jednou střechou. Stavba začala oficiálně na začátku tohoto roku a Musk se při této příležitosti podělil o informace ohledně plánované produkce.

Tesla zde plánuje vyrábět levnější varianty Modelu 3 a později také připravovaného Modelu Y. Výroba prvně zmíněného vozu by se mohla začít rozjíždět již na konci tohoto roku, plnou produkci pak automobilka plánuje na rok příští. Vzhledem k tomu, že teprve nedávno začala stavba, se může zmíněný termín zdát jako optimistický. Tesla se ovšem těší podpoře čínské vlády, která též výstavbu zajišťuje (stavební práce mají na starosti státem vlastněné firmy). Model Y by měl být začít vyráběn na přelomu let v roce 2020. Zbylé dvě značky automobilky, tedy Model S a Model X, se zde dle Muska vyrábět nebudou. Tyto vozy tak pro čínský trh budou stejně jako dražší varianty Modelu 3 a Modelu Y stále dováženy z USA. V Číně bude asi probíhat jen finální montáž z dovezených komponentů, podobně jako tomu je v případě evropské centrály v nizozemském Tilburgu.

Michal Lenc



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

20 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr

Doufejme že pan Musk má vymyšlenou ochranu duševního vlastnictví, i když si myslím že v Číně to bude obzvlášť těžké.

Jiří Hadač

Tedy, ač obyčejně Teslu neřeším, tak si pamatuju, že Tesla dala své patenty volně k dispozici, aby nebrzdila rozvoj odvětví. A za druhé, pokud se nepletu, tak pokud si chce postavit někdo továrnu v Číně, musí se stejně s čínskou vládou podělit o část svých patentů, což ale vzhledem k bodu 1 je stejně bezpředmětné.
Jinak s tím, co píšeš, naprosto souhlasím.

Ales

Nemas odkaz? To by me docela zajimalo blize.

Ales

Dik

peter

vyroba v cine ma svoje specifika, doteraz viac menej platilo, ze kto tam chce postavit tovaren/vyvojove stredisko/alebo zalozit firmu tak musi to spravit s pomocou cinana, alebo cinskej firmy, ktora v tom podniku bude mat minimalne 50%. toto je hlavny zdroj bohatstva ciny a nie to, ze tam firmy presunuli vyrobu, ale to, ze 50% fabriky vlastnili cinania a casto pritom naklady plne platila zahranicna firma ktora dodala aj potrebne know-how

teraz je uz ale moznost, ze zahranicna firma moze vlastnit 100% danej tovarne, ale da sa to realizovat len myslim, ze v 4 specialnych ekonomickych zonach ale tiez to nieje zadarmo a na takto vyrobeny tovar sa uvaluje specialna 25% dan

takze maju na vyber, bud odovzdaju 50% firmy cinanovi a tym aj know-how ku ktoremu samozrejme ako spoluvlastnik ma pristup, alebo budu vyrabat s 25%-nou danou

dodnes nechapem ako mohol byt zapad tak zaslepeny, ze pristupil na tieto cinske podmienky a to len preto, aby vytvoril nepriatela k byvalemu sovietskemu zvazu
v case ked americania nadviazali kontakty s cinou a pomali sa zacali tam presuvat vyrobne fabriky tak cina mala minimalny vplyv ale kedze sa kratko predtym rozkamaratila so zssr(jednym z dovodou bola aj maova kulturna revolucia, ktora uz aj na pomery zssr bola kruta), tak henryho kissingera napadlo, ze by to mali americania vyuzit a pretiahnut cinu na svoju stranu s tym, ze z nej spravia nepriatela zssr
nuz pozdvihnut cinu sa im podarilo, ale akosi sa im to obracia proti nim a cina im uz prerastla cez hlavu 🙂

Vojta

Zajímavé, sleduju to všechno velmi důkladně a nikde jsem o další 25% dani ještě neslyšel, můžu poprosit o nějaký zdroj?

Petr Melechin

Taky jsem nic takového nezaznamenal. Možná si to peter plete s tím clem?

peter

https://techbox.dennikn.sk/tesla-postavi-tovaren-v-cine-krajine-s-najvacsim-potencialom/

ak by tu fabriku stavali s cinanom tak to ide bez toho 25% cla

Petr Melechin

Zajímavé, díky. Nicméně v tom originálním článku na WSJ je napsáno “The deal with Shanghai’s government will allow the Silicon Valley auto maker to build a wholly owned factory in the city’s free-trade zone, these people said. This arrangement, the first of its kind for a foreign auto maker, could enable Tesla to slash production costs, but it would still likely incur China’s 25% import tariff.”

Už tehdy to tedy nebylo 100% jisté (je to přes rok starý článek) a od té doby se s těmi cly všelijak hýbalo, tak bůh ví, jak to nakonec dopadlo. Obzvlášť, když se Tesla těší takové podpory místní vlády. V poslední době tohle nikde zmíněno nebylo, tak třeba došlo ke změně?

peter

k zmene mohlo prist, ale urcite nie k takej, ze by za 100%-ne vlastnictvo nic neplatili, to si cina nemoze dovolit lebo hned by sa vsetky firmy zbavili svojich cinskych spoluvlastnikov a to by bola pre cinu tazka rana

Petr

U minulého článku jsem kritizoval, tak zde na oplátku musím pochválit – hezký článek, faktický, spousta informací pohromadě, muselo to dát docela práci, věru povedené. Jako nebe a dudy v porovnání s minulým článkem/kompilací videí ohledně autopilota. Jen tak dál! 😉

Petr Melechin

Souhlas. Tenhle článek se Michalovi opravdu povedl. Každopádně to je právě o tom, že jeho účelem byl trochu ucelenější pohled na danou problematiku, přičemž minulý článek o Autopilotu měl menší ambice. 🙂 A na tom není nic špatného. Třeba na webech typu The Verge nebo Ars Technica taky máte jak krátké novinky, tak sáhodlouhé reportáže a analýzy. Všechny články nemusejí jít stejně hluboko.

Libertarián

Parazité z jedné, nebo z druhé strany dělají vše pro to, aby ze soukromých majitelů a podnikatelů vyrazili co nejvíc peněz a maskují to nacionálními a vlasteneckými plky o ochraně.

chello

Koukám, že staví na zelené louce jak smysluplné :-/

Daniel

Zelené louce? Spíš pole na kterým nic není. Tý trošky trávy je fakt velká škoda 😀

Ales

Coze je mnohem lepsi reseni nez si vlastni infrastrukturu podrizovat a omezovat podle neceho co uz je hotove.

Ivo Janáček

Myslíte tu promáčenou a prosolenou půdu, která je postupně vysušována a využita?