Co všechno ještě zbývá vyřešit, než Crew Dragon poprvé poletí s astronauty?

Když jsme pro vás před několika dny připravili článek o testu záchrany Crew Dragonu za letu, ve kterém zazněly informace z postartovní tiskové konference, vynechali jsme v něm několik zmínek o prvním pilotovaném startu Crew Dragonu, tedy o misi DM-2. Přípravy na tuto misi už jsou opravdu v cílové rovince, ale SpaceX stále ještě zbývá splnit některé nutné podmínky a testy, které musí před první pilotovanou misí uskutečnit. Na konci ledna jsme se navíc dozvěděli předběžné termíny prvních dvou pilotovaných startů lodi Crew Dragon.

První na řadě bude nutno provést ještě nejméně dvě další zkoušky kompletní sestavy padáků Crew Dragonu. Jedna taková proběhla v prosinci a další pak při nedávném únikovém testu. Nyní se připravují další dvě, které mají přijít na řadu v polovině února a bude při nich použita úplně nová sada padáků.

Testování třetí generace padáků Crew Dragonu v prosinci 2019 (Foto: SpaceX)

Bude také nutné dokončit výrobu a testování kosmické lodi Crew Dragon C206. Ta by podle informací z tiskové konference měla být připravena na konci února nebo během března. Mezitím bude SpaceX ve spolupráci s NASA provádět vyhodnocení připravenosti k letu s posádkou a analyzovat data z únikového testu. SpaceX tento test předběžně popsalo jako bezchybný.

Na tiskové konferenci také Elon Musk odhadoval, že ke startu mise DM-2 by mohlo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2020. Tomu odpovídají i nejnovější informace od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který pro server Kosmonautix uvedl, že mise se dočkáme nejdříve 5. května. A pokud tato mise s astronauty Dougem Hurleym a Bobem Behnkenem proběhne v pořádku, další start Crew Dragonu je možno očekávat nejdříve 30. července 2020. To už půjde o první ostrou misi USCV-1, v jejímž rámci k ISS poletí Michael S. Hopkins, Victor J. Glover a Soichi Noguci.

Crew Dragon C206 během výroby v říjnu 2019 (Foto: Teslarati)

Jak se vlastně určuje datum pilotovaného startu k ISS? Kromě výše zmíněných okolností na něj má výrazný vliv i samotná ISS, protože termín startu je nutno sladit s harmonogramem prací na této vesmírné stanici. Zde je na první pohled vše v pořádku, ovšem komplikace se rychle blíží. Na stanici pracuje už od října 2019 šestičlenná 61. dlouhodobá expedice, jejímž velitelem je italský astronaut ESA Luca Parmitano. Ta bude zakončena v únoru 2020, kdy se na zemi vrátí Sojuz MS-13. Tím začne 62. expedice, která bude mít tři členy. Poté 9. dubna má v plánu odstartovat Sojuz MS-16, který tuto expedici zhruba na týden rozšíří na 6 členů. Poté však stanici opustí Sojuz MS-15 a tím zahájí 63. expedici ve složení velitel Christopher Cassidy, Nikolaj Tichonov a Andrej Babkin. A start dalšího Sojuzu je plánován až v říjnu. Jeho posádku budou tvořit tři ruští kosmonauti, takže pokud by mezitím neodstartovala některá z amerických pilotovaných lodí, či NASA v Sojuzu MS-16 nezakoupí sedadlo, přeruší po téměř dvaceti letech nepřetržitý pobyt svých astronautů na ISS. NASA se však pravděpodobně rozhodne pro tuto možnost a podle nejnovějších informací s touto variantou už začínají vážně počítat i Rusové. Dle vedoucího tréninkového centra kosmonautů by tímto Američanem měl být Stephen Bowen. Mimochodem, od roku 2011 NASA zaplatila Roskosmu celkem 3,9 miliardy amerických dolarů za 70 sedadel v ruských lodích Sojuz.

Přílet Crew Dragonu k ISS během mise DM-1 (Foto: NASA)

Snížený počet členů na ISS také bude omezovat možnost výstupu amerických astronautů do kosmického prostoru (EVA) s výjimkou naléhavých oprav. Nadále však budou v rámci možností pokračovat vědecké experimenty. Primární obsluhu a údržby všech amerických výzkumných modulů během expedice 63 bude zajišťovat velitel stanice Chris Cassidy, kterého v případě nutnosti provedení EVA doprovodí Nikolaj Tichonov, jenž podstoupil trénink v amerických skafandrech EMU. Andrej Babkin se zase naučil ovládat kanadskou robotickou paži pro případ, kdy by je při výstupu měl zajišťovat.

Mise DM-2 bude muset navíc dodržet obecně platné zásady. V době příletu či odletu kterékoliv kosmické lodi platí, že nedochází k žádným citlivým experimentům. Dokování totiž výrazně narušuje podmínky mikrogravitace na stanici. Kupříkladu vibrace vzniklé při dokování raketoplánu bránily materiálovým výzkumům na stanici i několik dní. Nákladní lodě navíc přínáší další problém, je nutno je nejdříve vyložit a posléze naložit odpadem, či v případě Dragonu se přidavájí i vzorky pro vědce na Zemi. Navíc berou velký čas i posádce. Proto je nutno jakékoliv náročnější experimenty naplánovat tak, aby je bylo možno včas dokončit. Na stanici je rovněž třeba zajišťovat chod a provádět pravidelnou údržbu, která bere posádce stejný čas bez ohledu na počet členů expedice. Dle Michala Václavíka z České kosmické kanceláře však většinu experimentů bude Christopher Cassidy provádět hlavně na sobě a v zásadě nevadí nic, o čem se ví předem. Tolik tedy k situaci na ISS pro nejbližších 9 měsíců.

Záznam z navigační kamery lodi Crew Dragon během přibližování k ISS v březnu 2019 při misi DM-1 (Zdroj: NASA)

NASA tedy víc a víc potřebuje vlastní pilotovanou loď, kterou by mohla provádět rotaci posádek na ISS. Nikdy však nepřistoupí na to, aby urychlení startu těchto lodí bylo provedeno na úkor bezpečnosti.

Dlouho otevřená zůstávala i otázka délky trvání mise DM-2. Původně byla plánována na zhruba dva týdny, v říjnu 2019 se pak objevila informace o možnosti jejího prodloužení na 6 měsíců. Nakonec se však NASA rozhodla pro zlatou střední cestu a Doug Hurley s Bobem Behnkenem stráví na stanici celkem 6 týdnů. Zda takto stanovená délka trvání jejich mise znamená, že budou muset oba podstoupit dodatečný trénink, není ještě známo. V rozhovoru pro novináře, který následoval po tiskové konferenci pak Bob Behnken zmiňoval, že prozatím si vlastně jen zkoušel rukavice, které by případně používal při EVA. Právě on byl určen jako ten, kdo doprovodí Chrise Cassidyho při výstupu do kosmického prostoru, pokud by k němu mělo dojít. Je to poměrně logické, protože jich absolvoval ve své kariéře již šest a strávil při nich ve volném prostoru více než 37 hodin.  Naproti tomu Doug Hurley jako bývalý pilot raketoplánu zatím ještě žádný výstup do prostoru nepodnikl a jeho úkol při případném EVA bude obsluha staničního robotického manipulátoru.

Astronauté Doug Hurley a Bob Behnken během nácviku před misí DM-2 (Foto: NASA)

Oba astronauté odpovídali i na další otázky novinářů. S jedním z dotazů přišel Tim Dodd, známější pod přezdívkou Everyday Astronaut, který se zeptal, zda mají astronauté možnost aktivovat únikový systém Crew Dragonu manuálně. Na tuto otázku oba odpověděli kladně. Na panelu před oběma astronauty se nachází páčka, kterou je možné provést manuální přerušení  letu. Únikový systém je aktivní už několik minut před zahájením tankování a k jeho deaktivaci pak podle slov Douga Hurleyho dojde až po dosažení orbitální dráhy.

Ovládání únikového systému (Foto: Engadget)

Další zajímavou otázkou bylo i to, zda bude celý let probíhat v automatickém režimu. Zde Doug Hurley uvedl, že část letu po oběžné dráze bude pilotovaná manuálně, ovšem přibližování k ISS a dokování proběhne již v automatickém režimu. Oba astronauté rovněž v rozhovoru zmínili, že jsou rádi, že nové americké pilotované lodi mají na rozdíl od raketoplánů možnost záchrany posádky v kterékoliv fázi letu. Doug Hurley také potvrdil již známou informaci, že při misi DM-2 bude velitelem Doug Hurley, zatímco Bob Behnken bude pilotem lodi Crew Dragon.

Dalším zpovídaným po zmíněné tiskové konferenci byl i Elon Musk. SpaceX dle Muska velice zapracovalo na tom, aby byla loď Crew Dragon snadno a rychle znovupoužitelná. Sekce obsahující motory je kupříkladu vodotěsná a má dokonce vlastní balastová čerpadla. SpaceX také jedná s NASA o možném znovupoužití lodí Crew Dragon pro pilotované lety. NASA je této možnosti otevřená, ovšem bude vyžadovat ještě dodatečné testy a ověření.

Crew Dragon během vylovení z vody při misi DM-1 (Foto: NASA)

Protože lodě Crew Dragon mají do budoucna sloužit nejen astronautům NASA, ale mají k ISS v budoucnu vozit i komerční astronauty, došlo při tiskové konferenci i k otázkám novinářů ohledně toho, zda už SpaceX má domluvené nějaké další zákazníky pro Crew Dragon. Elon Musk odpověděl, že momentálně nechce nic oznamovat, a administrátor NASA dodal, že mezinárodní partneři na ISS jistě budou mít zájem Crew Dragon nějak využít, ale zatím neexistují nějaké konkrétní dohody. Na tomto místě je však možno zmínit již loni avizované oznámení firmy Axiom, která za 55 milionů dolarů podepsala dohodu o vynesení komerčního astronauta.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
46 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře