SpaceX a NASA se usilovně připravují na únikový test Crew Dragonu a první misi s astronauty
Uběhl už více než měsíc od posledních novinek týkajících se příprav SpaceX na první pilotovanou misi lodi Crew Dragonu s astronauty Bobem Behnkenem a Dougem Hurleym. V mezidobí se nakupily další zajímavé informace, a tak jsme pro vás připravili shrnující článek, který vás s nimi seznámí. SpaceX pokračuje v testování padákového systému a připravuje loď i raketu pro chystaný únikový test, zatímco astronauté provádějí nácviky nouzových situací na rampě. Zároveň v Hawthorne proběhla tisková konference za účasti Elona Muska administrátora NASA Jima Bridenstina, kteří se nedávno vzájemně hašteřili, avšak nejspíš se od té doby usmířili a během tiskovky se podělili o několik novinek ohledně příprav Crew Dragonu.
Co všechno tedy SpaceX zbývá vyřešit, než bude moci do Crew Dragonu posadit lidi? Jednotlivé body velmi hezky ukazuje následující obrázek, který v květnu představila samotná NASA. V případě SpaceX jsou to tyto: výroba nosné rakety, kvalifikace motorů lodi Crew Dragon, dokončení testování padáků a test záchrany za letu. Pojďme si je postupně projít.
Milníky, které Boeing i SpaceX již splnily v rámci vývoje svých lodí a které ještě nutno vykonat (Zdroj: NASA)
Na rozdíl od kosmické lodi má SpaceX raketu pro první pilotovanou misi už vyrobenou a téměř připravenou. První stupeň číslo B1058.1 byl na konci července dopraven na texaskou základnu McGregor, kde koncem srpna podstoupil statický zážeh. Další testovací zážeh pak absolvuje přímo na floridské rampě LC-39A před ostrým startem s astronauty.
Stupeň B1058 během statického zážehu v McGregoru před misí DM-2 (Foto: SpaceX)
SpaceX se také nadále vypořádává s následky dubnové anomálie lodi Crew Dragon na testovacím stanovišti na Mysu Canaveral. SpaceX se však podařilo odhalit pravděpodobnou příčinu této nehody a příslušným způsobem upravit návrh tlakovacího potrubí, aby k takovéto anomálii v budoucnu nemohlo dojít. Těmito úpravami pak následně prošly obě lodi Crew Dragon, jak exemplář C205, který bude brzy použit při testu záchrany za letu, tak C206, který podle Elona Muska dorazí na Floridu v listopadu a má vynést Douga Hurleyho a Boba Behnkena na ISS v rámci mise DM-2.
Návrh Crew Dragonu byl následkem dubnové nehody upraven a původní pojistné ventily byly nahrazeny spolehlivějšími průtržnými membránami. Elon Musk během čtvrteční tiskové konference potvrdil, že tyto ventily byly pozůstatkem z doby, kdy Crew Dragon měl využívat motory SuperDraco také pro přistání, a tak SpaceX potřebovalo znovupoužitelné řešení. Z motorického přistání sice bylo nakonec upuštěno, ale znovupoužitelné ventily zůstaly. Nyní už však budou potřeba jen v případě nouzového úniku lodi, ke kterému by ideálně nemělo nikdy dojít, a tak nevadí, že průtržné membrány nebudou znovupoužitelné. Další změnou je, že systémy pro korekční motorky Draco jsou nyní podle Elona Muska lépe izolovány od systémů pro únikové motory SuperDraco. Všechny tyto úpravy je však potřeba znovu otestovat, než může proběhnout mise DM-2.
Crew Dragon C205 by už tyto změny měl obsahovat a dorazil 3. října na Floridu, kde je připravován na únikový test simulující selhání rakety během letu. Test by podle Elona Muska měl proběhnout koncem listopadu nebo začátkem prosince. NASA zveřejnila fotky lodi C205 i prvního stupně Falconu 9, který ji v rámci testu vyšle na suborbitální dráhu. Dle tweetu Elona Muska bude nutno raketu i loď nakonfigurovat pro její poměrně neobvyklý test a také proveden bude i statický zážeh. Z fotky nelze vyčíst, o který stupeň jde, ale měl by to být exemplář číslo B1046, který za sebou má už tři starty. Dalším kandidátem, který v minulosti Musk zmínil, je stupeň B1048, avšak v obou případech by tak šlo o první misi, při které nějaký stupeň poletí už počtvrté.
Pokračují také samotné testy motorů SuperDraco, které budou hrát klíčovou roli právě během testu úniku Crew Dragonu za letu. Nedávno SpaceX oznámilo, že od roku 2012, kdy únikové motory vyvinulo, proběhlo již přes 700 zkoušek. Při této příležitosti vyšlo také velice zajímavé kompilační video, které nám nabídlo řadu dosud neviděných záběrů ze zkušebních zážehů těchto motorů. SpaceX jako zajímavost uvedlo, že 8 motorů SuperDraco je schopno za 7,5 sekundy odnést loď Crew Dragon do vzdálenosti 800 metrů, přičemž dosáhne maximální rychlosti 701 km/h.
Ahead of our in-flight abort test for @Commercial_Crew—which will demonstrate Crew Dragon's ability to safely carry astronauts away from the rocket in the unlikely event of an emergency—our team has completed over 700 tests of the spacecraft's SuperDraco engines pic.twitter.com/nswMPCK3F9
— SpaceX (@SpaceX) September 12, 2019
Právě během testu motorů SuperDraco došlo v dubnu k anomálii Crew Dragonu s číslem C201, což mělo i další důsledky. Tato loď měla totiž o několik měsíců později letět znovu, a to právě při testu úniku během letu. Kvůli jejímu zničení při anomálii však muselo SpaceX změnit určení všech dalších Crew Dragonů, které se v důsledku toho posunuly o jednu misi dopředu. To však mělo původně neplánovaný pozitivní dopad.
Kabina C205, která nyní uskuteční test záchrany za letu, totiž byla původně navržena pro krátkou dvoutýdenní misi DM-2, zatímco Crew Dragon C206 byl naopak plánován pro plnohodnotný dlouhodobý pobyt Michaela Hopkinse a Victora Glovera na ISS v rámci první ostré mise USCV-1. C206 však nyní bude použit už při misi DM-2, a tak se SpaceX i NASA naskýtá neplánovaná možnost, že by mohly tuto demonstrační misi prodloužit o několik měsíců. Obě organizace nyní tuto možnost zvažují. SpaceX by tímto krokem napodobilo svého rivala, firmu Boeing, která si už v dubnu 2018 podala tutéž žádost, aby se první pilotovaná mise změnila rovnou v ostrou šestiměsíční. A co by tímto krokem získala NASA? Vynecháním jedné mise by ušetřila nemalé peníze, které by musela zaplatit za další start Falconu 9 a loď Crew Dragon, nebo za přikoupení dalších míst v ruském Sojuzu.
Astronauté Doug Hurley a Bob Behnken během nácviku uvnitř lodi Crew Dragon před misí DM-2 (Foto: NASA)
SpaceX zbývá také dokončit testování padáků. Ani v tomto směru však nezůstalo ušetřeno nezdaru, když v dubnu došlo k anomálii při zkoušce simulující selhání jednoho ze čtyř padáků Crew Dragonu. I zde si NASA od SpaceX vyžádala rozsáhlou analýzu problému. O výsledcích těchto analýz se před pár týdny NASA velmi pochvalně zmínila, mění totiž způsob vývoje padáků. Díky práci inženýrů SpaceX teď NASA i SpaceX lépe rozumějí „faktoru asymetrie“. Tento faktor je nedílnou součástí kritérií hodnotících bezpečnost návrhu padáků, indikuje totiž nerovnoměrné rozložení zatížení mezi jednotlivými nosnými šňůrami připojenými k vrchlíku. V případě vytažení všech čtyř padáků a nárazu jednoho z nich do ostatních pak právě takovéto nerovnoměrné zatížení může vést i k jejich poškození či selhání.
SpaceX používá tato nová data k výpočtu strukturálních mezí a návrhu padáku. A tyto výsledky také umožňují přesněji predikovat spolehlivost použité konfigurace padáků. Správnost analýz týmu SpaceX podle NASA potvrdil i nejnovější padákový test, který simuloval chování Crew Dragonu po nouzovém úniku z rampy. Při tomto testu se loď převalovala ve vzduchu, než došlo k vytažení jejich padáků. Z tohoto úspěšného testu nám Spacex nabídlo i video níže. Elon Musk dokonce poděkoval na Twitteru svému týmu padákových inženýrů za práci, kterou odvedli. Padáky lodi Crew Dragon jsou podle něj totiž daleko složitější, než se může na první pohled zdát.
Přesto se SpaceX podělilo o několik detailů týkajících se jejich padákového systému. Firma se stále snaží zachovat robustnost padákového systému a přitom nezvýšit jeho hmotnost. Na řešení problému s padáky dodatečně alokovalo SpaceX řadu svých pracovníků, kteří na problému spolupracují s pracovníky firmy Airborne, dodavatelem padáků pro SpaceX. Dle slov Elona Muska, který firmu Airborne minulý víkend navštívil, se zaměřují na novou verzi padáků označovanou Mk3, která by měla astronautům v lodi Crew Dragon zajistit nejvyšší možnou bezpečnost.
Na čtvrteční konferenci pak Elon Musk poskytl několik podrobností ohledně padáků typu Mk3. Prý se jedná o nejbezpečnější padáky na světě a jsou zhruba 10krát bezpečnější než Mk2. Jednou ze změn u nové verze jsou výrazně silnější šňůry, které jsou vyrobeny ze zylonu místo nylonu. Padáky typu Mk3 je však stále potřeba řádně otestovat, což je momentálně velkou prioritou pro SpaceX. Firma doposud provedla celkem 25 testů padáků Crew Dragonu, avšak většina nejspíš byla provedena se staršími verzemi. Do konce roku by dle administrátora NASA mohlo proběhnout až 10 zkušebních shozů verze Mk3. Podle toho, jak dobře testy půjdou a jak moc podobné bude chování padáků při srovnání s Mk2, se pak uvidí, kolik testů bude potřeba celkem, než na Crew Dragonu budou moci letět astronauti. Mimochodem, firma Boeing dokončila poslední padákový test v červnu 2019.
Na misi DM-2 se nepřipravuje jen technika, ale i samotní astronauté. V případě lodi i rakety se NASA i SpaceX sice snaží snížit riziko selhání na minimum, ale astronauti pochopitelně i přesto nacvičují řadu nouzových postupů pro případ nehody či nějaké neplánované situace. Jak už naznačil požár v kabině Apolla 1, který vznikl během testu odpojení na nenatankované raketě, k selhání může dojít v každém okamžiku. Proto je rozhodně lepší být připraven na každou nepravděpodobnou variantu a umět jí čelit.
V září bylo proto provedeno formální ověření postupů nouzového opuštění Crew Dragonu. K testu došlo 18. září 2019 v Kennedyho kosmickém středisku na rampě LC-39A. Astronauti Bob Behnken a Shannon Walker při něm vyzkoušeli dva scénáře záchrany posádky.
Při tom prvním začali svůj únik z konce nástupního ramene, podle scénáře jako by právě vystoupili z lodi. Rameno má délku 25,9m a nachází se ve výšce 66,14 metrů nad úrovní terénu. Oba astronauti přeběhli nástupní rameno a sjeli výtahem do spodní části věže. Zde se jich ujal záchranný tým a odvezl je na ubikace. Pro lepší představu o možnostech tohoto způsobu záchrany, v době Apolla bylo nástupní rameno pro posádku umístěno ve výšce 100 metrů nad povrchem a rychlovýtah svezl posádku dolů za 30 vteřin.
Druhý ověřovaný scénář byl komplexnější. Byly při něm aktivovány všechny alarmy a protipožární kropiče. Oba astronauti dostali při tomto testu do rukou nouzové dýchací přístroje a mohli začít svůj simulovaný únik opět z nástupního ramene. Tentokrát měli zamířit k zachranným košům, které by je v případě problémů svezly lanovkou do bezpečí. V případě tohoto testu však pouze zkoušeli nasedání do nich. Prázdné koše se zátěží poté sklouzly lanovkou do vzdálenosti 366 metrů od rampy LC-39A. Jízda v koši trvá přibližně 20 sekund. V době raketoplánů dosahoval záchranný koš maximální rychlosti 89 km/h. Pro zájemce jsou ke zhlédnutí záběry z roku 2012, kdy NASA provedla poslední skluz košů na rampě LC-39A před jejím předání do rukou SpaceX.
Je tu i video ze seriálu Ze Země na Měsíc, kde je dramaticky ukázáno, jak mohla vypadat celá záchranná sekvence, tedy opuštění kabiny Apolla, běh rampou a skluz lanovkou. V hlavní roli je seriálová posádka lodi Apollo 7.
Pokaždé, když jsem se dnes díval dolů z nástupního ramene, nemohl jsem si pomoci a přemýšlel jsem nad tím, jaké to bude sedět připoutaný v lodi Crew Dragon v den startu. Je vzrušující mít za sebou tento test a moci pokračovat v cestě k misi DM-2. – Bob Behnken
Crew Dragon č. C206 a jeho trunk pro misi DM-2 během výroby v říjnu 2019 (Foto: Everyday Astronaut)
Na závěr jsme si nechali tu nejdůležitější zprávu ze všech. Elon Musk na Twitteru aktuálně oznámil, že veškerý hardware pro pilotovanou misi DM-2 by podle nejnovějšího plánu měl být připraven během následujících deseti týdnů. A to včetně všech zkoušek, tedy jak zkoušky upraveného pohonného systému Crew Dragonu, kvalifikace padáků i testu záchrany lodi za letu. To by znamenalo, že loď by byla technicky připravena zhruba koncem roku. Následně je však potřeba dokončit spoustu vyhodnocení dat z testů a finální kontroly.
Lidé tento proces někdy považují za zbytečnou byrokracii NASA, avšak Elon Musk během čtvrteční konference vysvětlil, že je to nezbytná a důležitá součást celého procesu. Administrátor NASA Jim Bridenstine pak potvrdil, že pokud půjde vše podle plánu, Crew Dragon by mohl dopravit první astronauty k ISS v prvním čtvrtletí příštího roku. Varoval však, že v následujících měsících se během finálních testů a vyhodnocení může objevit něco neočekávaného, co vše zdrží. Musk i Bridenstine zdůraznili, že hlavní prioritou je bezpečnost astronautů, a tak prý SpaceX ani NASA nehodlá věci uspěchat, pokud by to bylo na úkor bezpečnosti. Elon Musk zároveň doufá, že ostré mise, které budou pravidelně dopravovat astronauty na ISS, by mohly začít do konce roku 2020.
Pár dalších zajímavostí z tiskové konference:
- Po provedení demonstračních misí SpaceX plánuje vyrábět jeden Crew Dragon každé 3–4 měsíce.
- Elon Musk dal svolení NASA k tomu, aby použila veškeré technologie a poznatky, které SpaceX získalo během vývoje Crew Dragonu. NASA prý může vše sdílet s dalšími partnery, pokud to bude užitečné.
- SpaceX utratilo za vývoj Crew Dragonu o stovky milionů dolarů více, než původně plánovalo. (Kontrakt s NASA je však víceméně fixní, a tak tyto náklady nejspíš jdou z kapsy SpaceX.)
- Oznámení nového šéfa NASA pro pilotované mise podle Bridenstina proběhne za několik týdnů, avšak neočekává, že by případné odklady měly negativní vliv na harmonogram misí SpaceX a Boeingu.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Podpořte projekt ElonX
- Připojení k internetu přes Starlink už využívá čtvrtina lodí, často v kombinaci s dalším poskytovatelem - 15. 7. 2024
- Nové zakázky SpaceX: Teleskop COSI, arabské družice Yahsat, kontroverzní evropská mise MTG-S1, a další - 13. 7. 2024
- Proč se NASA rozhodla deorbitovat stanici ISS? Nebylo by lepší dát ji do muzea nebo ji jen přesunout výš? - 6. 7. 2024
Ahoj, už někdo vysvětlil ten igelitovej pytel co má na hlavě technik při nácviku evakuace v koších?
Jsou tam 3 tací. Přijde mi to jen jako pláštěnka proti dešti. Jako chemická ochrana to moc platné nebude a jako tepelná ochrana už vůbec
Na vysvětlení snadno přijdeš sám… stačí si prohlédnout ostatní fotky z nácviku evakuace.
(Astronauti procházejí zapnutýma sprinklerama a technici se motají kolem).
To samozřejmě chápu, ale i my tady v ČR dokážeme použít třeba pončo, nepromokavej klobouk, nebo kapucu od GTX bundy….nasadit si na hlavu igelitak mi přijde trochu, no, amatérský?
https://encrypted-tbn0.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSac97ecw69no-4hk81AiIGlH3bXg_pAJVTMXkeuZwsqOB1Ge7_BNJQnMY
Mě spíš zaujala ta ohebnost skafandrů, jestli budou takto funkční i ve vákuu, tak opravdu dobrý.
Doba eufemismů. Smrtelné zranění je nyní zranění neslučitelné se životem (pamatuji ještě když se používal onen výstižnější výraz). V době krize po roce 2008 byly bankovní ztráty nazývány negativním ziskem a Hiroshima 1946 je koukám vlastně také anomálie. :O
Asi reakce na jiný článek?
Myslím, že Vladimír Todt má na mysli nahrazování slova “nehoda” slovem “anomálie”. Za sebe musím, říct, že s tím docela souzním. “Anomálie” sice zní zajímavě a možná tolik nebolí, ale proč nenazvat věc pravým jménem? Jinými slovy: bouchlo jim to? Bouchlo. Tak je to nehoda 🙂
Toto je jen obecný povzdech, který nesouvisí s tím, zdali je onen eufemismus použit ve zdroji či zda je to vklad pánů MelechINa a Hadače (mimochodem, čtu vás rád, pánové).
Zkusil bych například rozkliknout oficiální zdroj o explozi dragonu v dubnu. Otázka se zodpoví sama.
Je to můj obecný povzdech nad původní zprávou. Kdy výbuch s totální destrukcí je jen “anomálie”. Stejně by to NASA pojmenovala i kdyby uvnitř doslova zařvalo 100 lidí.
V tomhle směru se jim nedivím, Zkouším se totiž na věc dívat pohledem, že pokud to nazvu anomálií a nikoliv katastrofální explozí, tak například dostanu já nevím v rozpočtu 100 milionů dolarů navíc. Prostě doby, kdy let Gagarina dostal zelenou i přes, a teď to schválně přeženu, 80% testovacích letů skončilo haváriíí, jsou pryč.
Mimochodem, Lidi si stejně správná slova dosadí sami.
Me vrta hlavou ten zylon, chapu vyssi pevnost, ale nejak nerozumim tomu, ze je mene odolny proti UV zareni.
U polymerů nic zvláštního UV_degradation. A pro dané použití to neškodí.
Jak pro ktere polymery, trebas ten puvodni material na tim byl o dost lepe.
Pokud jde skutečně jen o UV, tak vzhledem k tomu, že to bude v praxi na světle pár minut před samotným přistáním určitě nehraje žádnou roli.
Na orbitě je to chráněné a třech pár minut při sestupu to přežije. Nějaký čas to přežije i jako lanoví na plachetnici, takže to tak hrozné nebude.
Teď už je pozdě “bycha honiti”, ale při zpětném pohledu bych řekl, že ty peníze, které do vývoje pilotovaného CD Spacex vrazí, se jí už nevrátí. Tedy za předpokladu, že za nějaké 2 – 3 roky bude lítat Starship. Nebo se mýlím?
NASA je dost konzervativní, takže než ta přesedlá na Starship chvíli to potrvá. Už jen proto že i u CD pro ně bylo motorické přistání nepřijatelné, ale i kdyby se nevrátilo, řada technologií vyvinutých pro CD se bude hodit i u Starship, například podpora života,… nebude muset být vivíjeta od 0
Mno a zrovna u té říkal EM, že bude zcela jiná – protože CD potřebuje life support na 4 dny…takže může spotřebovávat nesená média… ale SS bude muset vydržet mnohem delší dobu (neřešitelnou zvýšením množství médií).
Ok, první věc co mě napadla a rovnou jsem se netrefil 😀
Podle mne Starship NASA využívat nebude. Je to úřad a certifikace bez záchranného systému je nemožná.
Možnost záchrany u STS byla ještě menší. Ale na druhou stranu, když STS procházel certifikací, tak v té době, ještě NASA nebyla tak humanitární.
Srovnávaš nesrovnatelné.
Srovnávám poslední certifikovanou US loď. S čím to chceš porovnávat?
Jenže to byla trochu jiná doba. NASA opravdu nepotřebuje delší průser s mrtvými astronauty.
je to úřad, ale nakonec to stejně schválí. Výhoda je že na to SX muže pustit spoustu nákladních misí a pokud zdokladují bezpečnost není co řešit. Navíc pokud to bude létat i kontinentálně.
Hlavně jim vadilo umístění nohou ve štítu. S tím know-how nás samozřejmě pravdu naučili se toho hodně.
Ano, myslíš se.
Dalo se to čekat. Moc nechybělo a Crew Dragon sestřelil ISS z orbity, což vyvolalo zděšení jak taková závažná chyba mohla vůbec projít bezpečnostními testy a analýzami. A kolik dalších skrytých vad tam může ještě být. Evidentně došlo k důkladnému prověření všech bezpečnostních analýz, což nejspíš odhalilo i nějaké drobné problémy s padáky. Když si člověk představí že by v tom měl letět, tak by se nechtěl zabít jenom kvůli takové blbosti jako jsou zamotané padáky. To by si Bridenstein u voličů asi neobhájil. To psychopat Kalousek je jinej kadet, utratí miliardy za nefunkční předražené padáky, 7 lidí se na nich zabije a místo aby šel do basy tak šel dělat ministra financí. Jó, kam se na nás hrabe ustrašené USA 🙂
Koukám, že vám něco vysvětlovat je jako házet hrách na zeď, pořád dokola budete stejně omilat nesmysl…
1) Dokud se nevyšetřila příčina proč to bouchlo, tak nikdo nevěděl jestli to nemohlo bouchnout i při dokování ISS
2) Kvůli tomu se dělají bezpečnostní analýzy, kde se predikuje co všechno může způsobit fatální selhání a co je třeba udělat aby se to nestalo.
3) Ta exploze, ikdyž jak se ukázalo nemohla nastat u ISS, nicméně odhalila že byla špatně provedena samotná analýza rizik. A to je to zásadní. MOHLO TO BOUCHNOUT I Z JINÝCH DŮVODŮ.
Samozřejmě tu všichni máme zkušenosti s bezpečnostními analýzami. Je to vidět, že většina lidí nemá páru o čem je řeč.
1) Ano, souhlas, tohle sme si mohli myslet do července, kdy vyšla předběžná zpráva o vyšetřování. Od té doby víme, že to takhle u ISS bouchnout nemohlo.
2) Ano
3) Možná ano, možná ne. Tohle je jen tvůj závěr. Je také možné, že to byla jediná chyba nebo pochybení. Samozřejmě si to můžeš myslet, můžeš mít pravdu a můžeš se plést. Tohle nerozsekneme. My ty analýzy a zprávy nemáme k dispozici. Můžeme akorát věřit NASA, že si to pohlídala a pohlídá do budoucnost. Pokud jsem dobře poslouchal tu tiskovou konferenci, administrátor zmiňoval, že SpaceX je dobrá v tom, že vezme součástku a posune ji na samotnou hranici možností a zkouší, zda neselže. Podle NASA je tento přístup v pořádku. JIní kontraktoři používají jiný přístup a ten je taky podle NASA v pořádku.
Nemusím být kosmonaut, abych se zajímal o kosmické lety, živím se něčím jiným.
Je zajímavé jak lidé, kteří nikdy neměli co dočinění s bezpečnostními analýzami, tu dávají rady co je a co není problém. Kdyby do toho Crew Dragonu nebo ISS měli posadit svoje děcka, tak by najednou mluvili úplně obráceně. A to je to internetové pokrytectví. Chtělo by to trošku víc pokory k opravdu vážným věcem.
Selhání bezpečnostní analýzy je VELKÝ problém úplně všude. Vemte si třeba ten Boing 737 MAX, všechna letadla uzemněné do doby vyšetření, odstranění a přezkoušení. To jsou miliardové ztráty. A teď si vemte že tu chybu by měly všechny Boingy i 10 let zpětně a všechny by nesměli létat. To už je o krach celé firmy. Nemluvě o tom, že to odskákalo několik stovek mrtvých lidí.
Selhání bezpečnostní analýzy je velký problém. Otázkou je, zda se v bezpečnostní analýze dá obsáhnout úplně vše. Když otestujeme 10x a po 11. to v ostrém provozu rupne? Když součástku podrobíme destruktivním stress testům, můžeme očekávat, že ostatní ze série budou vykazovat stejné parametry? Když aplikujeme poznatky z oboru chemie nebo fyziky, jako základní předpoklady, stačí to? To samé pro počítačové simulace?
Myslím, že je velmi jednoduché říct, že selhala bezpečnostní analýza. Dá se to říct i v případě, kdy se stane chyba, o které si nikdo nedokázal představit, že se může stát?
“Selhala bezpečnostní analýza” je pro mě výrok, který o chybě neříká vůbec nic, jen vytváří dojem, že konstruktéři jsou hlupáci a mluvčí všechno zná a všude byl (2x).
Letecký průmysl konkrétně je ukázkovým příkladem, kde se na základě “vyšetřování leteckých nehod” dělají úpravy na letadlech. A jde tam o mnohokrát víc životů než v astronautice …
Já bych to nechal raději plavat…
Podívej se na pozadí “téhle” debaty, všimni si toho zřetelného zlomu (ISSbuch/bezpanal), – a to spíše lidsko/psychologickým pohledem, než technickým pohledem … a dále bych to nekrmil.
Jako názor laika dobrý, beru to. Ale kritické součásti se podrobují NEDESTRUKTIVNÍM testům už půl století. Ultrazvuk a rentgen se běžně používá tam kde jde o život. Třeba takový primár na jaderné elektrárně se zkouší běžně a neexistuje aby tam byla skrytá trhlina. Stejně tak části letadel, jsou přenosné RTG zařízení které to umožňují. Třeba i závodní auta mají rentgenované díly kvůli spolehlivosti. To ví každý strojní inženýr co má trochu přehled. No a abys věděl co všechno má cenu rentgenovat a co ne (je to drahé), tak se musí udělat analýza co způsobí dané selhání. Tím zjistíš že nemá cenu zkoumat kliku od dvěří, ale za to má cenu prověřit nosné části letadla u kořene křídla kde jsou nejvetší momenty s cyklickým namáháním a tedy potenciálně s únavovou trhlinou (časovaná životnost).
Ale chápu, že takovej všeznalec INVC kterej tvrdí takové hlouposti jako že SS vypadne z orbity Marsu, přitom se tváří se jako ředitel NASA, holt jeho ego to těžce nese když někdo ví víc než on. Já jsem přiznal že ISS vybouchnout nemohla. Přizná INVC že ví kulové o bezpečnostních analýzách? To už dřív ta Starship vypadne z orbity…
Tohle už je hodně off-topic, ale takové věci se dějí. Zfalšované rentgenové snímky u jaderných elektráren, přecenění schopnosti materiálu ve sportu, padající letadla kvůli mikrothlinám (nemyslím 737) atd. To by jste jako “každý strojní inženýr” měl vědět.
To sice ano, ale jen vy dokola tvrdíte, že nechybělo málo, aby to bouchlo u ISS, přestože už i vy víte, že chybělo hodně.
1) Kdyby jste tohle psal od začátku, nevznikl by spor.
3) Bouchnout může z různých důvodů jakákoliv loď zadokovaná u ISS. Když SpaceX použije titan v prostředí kde je považován za bezpečný, a on selže, znamená zo že všichni musí upravit svůj pohled na titan, protože NASA, SpaceX, ale třeba i boeing a rusko budou pro vyhodnocení rizik považovat shodné, či velmi podobné výchozí předpoklady které se ukázali milné.
Ste vy vôbec normálny? Už vám to tu vysvetlilo niekoľko diskutujúcich a napriek tomu stále opakujete tie vaše nezmysly o ohrození ISS. Vy ste zrelý na ban za šírenie trolovských názorov. Neviete pochopiť základné veci. Alebo nechcete a to je horšie.
Politiku jdi resit na sputnik ty padaku,omilas porad stejny nesmysly,ktery ti byly 10x odborne vyvraceny a porad meles svou!!! Takze ty jses jen troll,ale tady se nechytas.
Padáky se řešily dávno předtím, než se CD rozhodl rozprášit se po testovací ploše.
1) u jednoho vracejíciho se nákladního se jeden padák neotevřel
2) a i u testovací mise CD naměřili jiné přetížení při přistání v důsledku nějaké anomalie od padáků
To si nemyslím. Spíš jde o to, že sedadla mají ještě nakoupena a moc nepospíchají. Je to jen o rozhodnutí letět testovací let na přelomu roku a nebo letět rovnou plnohodnotný let. Padáky dělali problém vždy a všude. Jsem celkem překvapen, že NASA doposud neměla žádný rozbor jejich vzájemného chování. Tohle použijí úplně všude a myslím, že si s tím hodně sníží váhu. Spíš jde podle mne o to, že ti dva docela dobře nakonec možná nepoletí.
S tím nemůžu souhlasit. Minimálně jako piloti budou potřeba. Zatím nikdo jiný nezná CD jako oni…
Mám pocit že u CD je zásah posádky do letu za běžných okolností spíše nežádoucí…
Přesně tak. Tu loď neřídí, jen jsou vyškoleni jaké tlačítka mačkat v případě nouzových situaci. Mám za to, že jejich proškolení v tomto smyslu nebude jiné než jiných posádek. Ovšem s prací na ISS se u nich na rozdíl od další posádky nepočítalo a to bude trochu problém.
Pozrite sa koľkokrát piloti zachraňovali situáciu po zlyhaní automatiky pri dokovaní s MIR. Takže pokiaľ sa z lodí pre ľudí nestanú výhradne automatické drony, budú potrební aj vyškolení piloti. Raz také určite budú, ale začne sa zrejme len so samostatnými letmi – pochybujem, že s misiami na vesmírne stanice…
CD a D2 jsou v tomto ohledu totožné pokud vím. Pokud dokování u ISS svěří D2, pak to bude automatické i u CD.
Jasne, to je štandardný režim – ale čo ak nastane zlyhanie automatiky? Riadenie preberie pilot. Na ISS by takú situáciu ešte mohlo zachrániť rameno, ale povedal by som, že to bude až tretia možnosť (automatika->pilot->rameno), ak vôbec. Nebagatelizoval by som to školenie len na “mačkanie tlačidiel”. Skôr si myslím, že sa súčasná dvojka pripraví na dlhší pobyt na ISS, ako by mali narýchlo trénovať niekoho nového na CD.
Co vím, CD nebude umět dokovat ramenem.
Viem, odpovedal som na ňu v druhej vete 🙂
To rameno by som celkom nevylučoval. Pri problémoch CD samozrejme môžu dokovať piloti, ale ak nastane problém s D2, asi by bola škoda loď vrátiť a nevyužiť rameno. No a keďže D2 a CD sú takmer rovnaké… Vidím to tak 50/50…
Já bych to rameno vylučoval. bylo by to drahé, Cargo Dragon bude jako jediný z lodí automaticky dokovat. Bylo tam jen option for berthing a inspektoři to dost kritizovali u Dream Chaseru, že si NASA vymýšlía navíc, že za to vyhazuje penízky. Tuším že 4,4 milionů za tuhle studii.
Pokud vím, tak Crew Dragon ani nový Cargo Dragon vůbec nemají interface potřebný pro připojení ramene, takže to opravdu není možné. Avšak v případě problému s posádkou lze loď ovládat dálkově, ať už z ISS nebo ze Země.
Potom je to iné, ak rameno vyžaduje väčšie modifikácie a tie sú navyše zvlášť drahé, tak tá možnosť naozaj padá… Počítal som hlavne s tým, že NASA radá istí ľudské misie a v prípade, že nastane väčší problém s loďou (komunikácia, motory a pod.) by bolo rameno zaujímavá záloha. Sojuz/MIR pár takých situácií tuším mal…
Pokud by byl CD schopen se dostat až na dosah robotické ruky, ale nedokázal zadokovat (jako třeba nedávno Sojuz), tak to znamená že ovládání lodi je funkční a může se provést zadokování manuálně (z CD, ze Země, nebo z ISS).
Pokud se k ISS nedokáže automaticky ani přiblížit, pak je na zvážení manuální pokus, nebo deorbitace, ale to záleží případ od případu. Možnost zachycení Canadarm tu bezpečnost nezvýší.
Otázka je, zda vůbec existuje scénář, kdy je lepší aby CD pilotoval člověk. Dost pochybuji že pokud bude vyřazen počítač řídící let i se všemi zálohami že CD bude ovladatelný a pokud tam ten počítač bude, funkční, je lepší, myslím to nechat na něm. Může být chyba v SW, ale tam bych očekával spíš update za letu. CD mi ani interně nepříjde dost dobře vybaven na příme pilotování člověkem. Ale to je jen můj názor
Tam není skoro co pilotovat. Kterou fázi chceš rozebrat?
Já jsem ten kdo argumentuje proti tomu že to budou pilotovat-no asi nevhodné slovo, lidi na palubě…
Tak znovu ten systém je automatický ručně se neřídí. Pilot je cvičen na nouzové situace a nedá se předpokládat, že v tom smyslu budou mít rozdílný výcvik. Všichni jsou cvičeni stejně. Oproti tomu pokud vůbec na ISS neměli být a najednou tam mají 6 měsíců pracovat. Tak jim opravdu proti krátkému letu chybí celá řada zaškolení.
Myslím, že to spíš souvisí se snahou je udělat lehčí při splnění podmínek bezpečnosti. To co mne zaujalo je, že pokud to dobře chápu, tak doteď vždy vyhodili padáky a na základě mnoha testů a simulací spoléhali, že se s jistou vysokou pravděpodobností otevřou správně a správně zareagují i při selhání některého z nich. SX šetřila váhu udělali to jinak a tak jim tyhle simulace nevycházeli dobře. Takže nasadili na každý padák čidla a vytvořili rozdílné reakce a vypouštění podle toho jak jsou padáky zamotané a vůbec i rozdílné časování otvíraní podle zátěže tak, aby měli jistotu že se nezamotají. Což je zřejmě něco co NASA vůbec neřešila. Proto jim to přijde tak přínosné.
Není mi jasné, kdo tedy poletí pokud to změní na 6 měsíční let. Což je vzhledem k uvedenému docela pravděpodobné. Docvičí stávající posádku, nebo poletí část té budoucí, nebo poletí už ve čtyřech celá nová posádka??
Výborná otázka. Obávám se ale, že toto asi teď nikdo s určitostí nezodpoví. NASA má nějaké scénáře, ale myslím si, že první další dobrá příležitost pro další konferenci bude po pad abortu Starlineru či In flight abortu Dragonu, tedy nejdříve v listopadu. Inu, je už podle mě fakt na čase zvolit toho zastupujícího administrátora pro pilotované lety. Ať už to bude kdokoliv, práce bude mít jak na kostele. A ikdyby jen potvrdili Kena Bowersoxe, proč ne, je to rozhodně dobrá volba.
> SpaceX plánuje vyrábět jeden Crew Dragon každé 3–4 měsíce
Nechce se mi věřit, že by nebyly znovupoužitelné, když právě znovupoužitelnost je Muskova základní mantra. Takže co s nimi bude po prvnim letu? Nějaká repase, kontroly a … loď pro vesmírné turisty?
NASA nechce znovupoužívat letěné CD pro posádku. Měly by se přestavovat na nákladní verzi.
Nákladní verze má být úplně jiná. SX doufá, že NASA přesvědčí a bude je možné používat.
Tiez si myslim to iste. Prvy kus pravdepodobne niekde vystavia a dalsie sa zakonzervuju a pojdu do skladu.
Teraz je pozadovany na kazdy novy let s posádkou novy Falcon 9 a novy CD. Myslim, ze sa zopakuje rovnaky scenar ako pri Dragonoch. Dočkáme sa leteneho Falcon 9 s novym CD a neskor leteny Falcon 9 a leteny CD.
Cely program STS bol o znovupouzitelnosti, takze po preukazani bezpecnosti CD by s tym nemali mat problem.
Přesně tak. Zpočátku budou nákladní i pilotované Dragony vždy nové, ale časem nejspíš bude povoleno je používat i opakovaně (minimálně u nákladních misí). Další využití teoreticky můžou najít i u turistických misí.
Myslím si, že by možná mohlo dojít i na lety s platící posádkou, byl by to zajímavý finanční přínos pro SpaceX s minimálními náklady.
To ano, ale musí to posvětit FAA. Uvidíme v jakém rozsahu bude SX žádat o certifikaci, zda bude zahrnuta i znovupoužitelnost.
Na druhou stranu, 1 Dragon každé 4 měsíce je přesně to tempo, které musí SpaceX udržovat, aby mohli létat k ISS přesně podle plánu a smlouvy. Tedy jeden Crew Dragon a 2 cargo Dragony ročně. Ten jeden Crew doplní 1 starliner a 2 sojuzy a bude stejné tempo 4 startů ročně jako doteď. Na reflight musí kývnout zákazník.