Čtveřice astronautů je připravena na historicky první pilotovanou misi s již použitým Falconem i Dragonem
Už na tento pátek je plánován start Falconu 9 s lodí Crew Dragon, která dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici další čtveřici astronautů, kteří tam stráví přibližně 6 měsíců. Mise Crew-2 bude už druhý ostrý start SpaceX s astronauty, avšak tentokrát posádka vůbec poprvé poletí v již použitém Dragonu a navíc na Falconu 9 s již použitým prvním stupněm. Je to dost podstatný milník, neboť NASA důvěřuje použitému hardwaru natolik, aby SpaceX svěřila svůj nejdrahocennější náklad – lidi.
Falcon 9 na rampě LC-39A před před misí Crew-2 (Foto: SpaceX)
Duben se nesl ve znamení příprav na misi Crew-2. Crew Dragon byl připraven 12. dubna, kdy byl převezen do hangáru u rampy LC-39A. Konkrétně jde o Dragon Endeavour (C206.2), který se do vesmíru vydává už podruhé. Premiéru si odbyl v květnu 2020 na testovací misi DM-2, což byl úplně první start SpaceX s astronauty. Zpět na Zemi se tato loď s dvěma astronauty vrátila v srpnu 2020 a od té doby byly prováděny její inspekce, analýza dat a zároveň příprava na další misi. Nevíme, co přesně zahrnuje proces repase Dragonu mezi starty, ale Benji Reed ze SpaceX zmínil například výměnu některých ventilů, tepelného štítu, vnějších panelů a padáků.
Crew Dragon Endeavour po návratu z mise DM-2 (Foto: NASA)
Loď zároveň v rámci příprav na druhou misi dostala několik vylepšení. Vnější panely jsou bytelnější, což umožňuje přistání v horším počasí, a únikové motory SuperDraco a jejich nádrže byly upraveny, aby motory měly v případě únikového manévru o 10 % vyšší výkon. Díky tomu je možné startovat při silnějším větru. Zároveň byly titanové části tlakovacího systému motorů SuperDraco nahrazeny nerezovou ocelí nebo Inconelem, aby se nemohla opakovat nehoda z dubna 2019, která vedla k výbuchu Crew Dragonu během testování.
Crew Dragon Endeavour během připojování k Falconu 9 před misí Crew-2 (Foto: SpaceX)
Přesuňme se ale zpátky do současnosti k přípravám před aktuální misí Crew-2. Dne 13. dubna byl Dragon Endeavour připojen k Falconu 9, který tvoří nový druhý stupeň s logy NASA a již použitý první stupeň B1061.2. Pro něj toto také bude již druhý start, poprvé letěl na misi Crew-1 v listopadu 2020. Mise Crew-2 tedy bude historicky první mise SpaceX s astronauty, při které poletí již použitý hardware (jak loď, tak první stupeň). Zajímavostí je, že v rámci příprav na svou druhou misi byly na prvním stupni vyměněny některé komponenty. Během jedné z předstartovních tiskových konferencí jsme se dozvěděli, že byly vyměněny dvě turbíny na motorech Merlin a také jedna přistávací noha, která dostala příliš zabrat během tvrdšího přistání při misi Crew-1.
Falcon 9 s Crew Dragonem během vývozu na rampu před misí Crew-2 (Foto: NASA)
Raketa s připojeným Dragonem byla 16. dubna vyvezena na rampu LC-39A a o den později úspěšně absolvovala statický zážeh. Ten otestoval motory na prvním stupni, proces tankování, funkčnost příklopného ramene pro nástup posádky, komunikaci s lodí, nacvičil se odpočet atd. Po statickém zážehu následovala finální porada SpaceX a NASA, během které byla znovu posouzena všechna data a bylo rozhodnuto, zda je vše připraveno na start. Toto vyhodnocení proběhlo hladce, i když poprvé zahrnovalo dodatečné certifikace a dokumentaci související se schválením již použité lodi a rakety.
Jedinou položkou, kterou bylo potřeba dořešit, byl nový poznatek, který byl zjištěn při testování prvních stupňů Falconů v McGregoru. SpaceX při testování zjistilo, že po dokončení tankování bylo v prvním stupni o trochu více kyslíku, než kolik se očekávalo. Jednalo se o velmi malý rozdíl, ke kterému nejspíš dochází běžně, ale NASA se chtěla ujistit, že dodatečný kyslík nemůže vést k nějakému neočekávanému problému. Byly tedy provedeny dodatečné analýzy a potvrdilo se, že i zvýšené množství kyslíku je stále v normě a nemá negativní dopad na výkon a řízení rakety nebo nápory na konstrukci vznikající během letu.
Statický zážeh prvního stupně Falconu 9 pro misi Crew-1 v dubnu 2020 v McGregoru (Foto: SpaceX)
Raketa při misi Crew-2 vyšle další čtveřici astronautů a přes 200 kg nákladu směrem k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádce bude velet Robert Kimbrough, který se do vesmíru podíval již dvakrát. Pilotem bude Katherine Megan McArthur, pro kterou toto bude druhý kosmický let. Zajímavostí je, že nyní poletí ve stejném Dragonu, který loni dopravil na ISS jejího manžela Boba Behnkena v rámci mise DM-2. Prvním specialistou mise Crew-2 byl určen Akihiko Hošide, astronaut japonské kosmické agentury JAXA, který má za sebou už dvě mise v raketoplánu. Jako druhý specialista mise byl vybrán francouzský astronaut evropské agentury ESA Thomas Pesquet, pro kterého toto bude již druhá návštěva ISS. Posádka v neděli 18. dubna absolvovala kompletní generálku všech předstartovních příprav, která zahrnovala oblékání skafandrů, převoz na rampu, nástup do Dragonu a simulaci odpočtu startu.
Posádka Crew-2. Zleva: Megan McArthur, Thomas Pesquet, Akihiko Hošide, Shane Kimbrough. (Zdroj: NASA)
Start byl původně plánován už na čtvrtek 22. 4., ale špatné počasí na moři vedlo k odkladu o 24 hodin. Starty s lidskou posádkou totiž potřebují příznivé počasí nejen nad rampou, ale také ve většině oblastí podél plánované letové trajektorie, kde by loď mohla potenciálně přistávat v případě nouzového přerušení letu. Pokud vše klapne a raketa v pátek 23. 4. odstartuje, plán je následující. Zážeh proběhne v 11:49 SELČ a přibližně dvě a půl minuty poté se oddělí první raketový stupeň od druhého. První stupeň o sedm minut později přistane na mořské plošině Of Course I Still Love You, aby mohl být v budoucnu použit znovu. Druhý stupeň s lodí Crew Dragon mezitím doputuje na nízkou oběžnou dráhu, kde se Dragon 12 minut po startu odpojí. Posádka si pak bude moci sundat skafandry, provést kontroly, najíst se a také se vyspat. Dokování Dragonu k ISS proběhne téměř přesně 24 hodin po startu. Připojení lodi ke stanici je plánován na sobotu 11:10 SELČ a otevření poklopu proběhne přibližně o 2 hodiny později.
Posádka mise Crew-2 během výcviku (Foto: SpaceX)
Zajímavostí je, že Dragon Endeavour se připojí k dokovacímu portu IDA-2, na kterém se donedávna nacházela sesterská loď Resilience z mise Crew-1. Ta se však 5. dubna přesunula k portu IDA-3, který se po jejím odletu uvolní pro zásobovací Dragon z mise CRS-22. Vůbec první předokování Dragonu v historii trvalo zhruba hodinu a proběhlo zcela automaticky. Návrat lodi Resilience na Zemi je však v plánu až na 28. dubna, a tak budou posádky Crew-1 a Crew-2 pár dnů na ISS společně. Tento překryv je záměrný, aby se zajistilo, že v americkém segmentu stanice vždy bude alespoň jeden astronaut. Po příletu Crew-2 bude na ISS celkem 11 lidí, což je situace, která dlouho nenastala, ale pro NASA to není nic neobvyklého. V dobách střídání posádek raketoplánů k podobným krátkodobým „přelidněním“ docházelo běžně.
Crew Dragon Resilience během předokování z portu IDA-2 na IDA-3 (Foto: NASA)
Posádka Crew-2 by měla na ISS zůstat minimálně do konce října, kdy ji vystřídá Crew-3. Tato mise má zatím tři známé členy posádky – Raja Chari (NASA), Thomas Marshburn (NASA), Matthias Maurer (ESA). Čtvrté křeslo si NASA schovávala pro ruského kosmonauta, ale vyjednávání s Roskosmosem ohledně výměn křesel mezi americkými loděmi Crew Dragon / Starliner a ruským Sojuzem zatím stále není u konce. Zástupce NASA aktuálně uvedl, že první ruský kosmonaut nejspíš poletí nejdříve na misi Crew-4, která je v plánu na jaro příštího roku. Čtvrtým členem posádky Crew-3 tak nakonec možná bude astronautka NASA Kayla Barron, ale zatím to nebylo potvrzeno. Crew-3 však možná nebude příští misí Crew Dragonu. Ještě předtím by totiž měl proběhnout start Inspiration4, což bude historicky první turistická mise bez profesionálních astronautů.
Infografika o misi Crew-2 (Autor: Tony Bela)
SpaceX se původně mělo ve vynášení astronautů na ISS střídat s Boeingem a jeho lodí Starliner, avšak ta má už několik let zpoždění. Momentálně to vypadá, že opravná testovací mise Starlineru bez posádky proběhne až koncem léta a krátká demonstrační mise s astronauty pak nejdříve koncem tohoto roku, spíše začátkem příštího. I pokud oba testy proběhnou na jedničku, první plnohodnotná mise Starlineru se čtyřmi astronauty tedy proběhne nejdříve příští rok po jarní misi Crew-4, která ještě bude v režii SpaceX. V takovém případě by posádku Crew-4 mohla na ISS vystřídat posádka Starlineru během podzimu 2022. Pokud to tak dopadne, znamenalo by to, že i když vývoj Crew Dragonu a Starlineru začal v podstatě ve stejnou dobu a Boeing ještě k tomu dostal od NASA více peněz, SpaceX stihne provést čtyři ostré misi předtím, než Boeing provede svou první.
Loď CST-100 Starliner společnosti Boeing (Zdroj: Boeing)
Držíme palce, aby aktuální start Crew-2 proběhl hladce, a pokud vás zajímají další podrobnosti i této misi a chcete sledovat aktuální informace a živé přenosy ze startu, navštivte náš profil mise. Pokud se v pátek nepodaří odstartovat, záložní termíny jsou v pondělí a v úterý.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
Ja len ze Akihiko Hoshide neletel 2x na raketoplane, ale je to jeden z mala astronautov, ktory letel do vesmiru na troch roznych strojoch. Jeho druhy let bol na Sojuze.
Tomáš Přibyl v přenosu z hvězdárny říkal, že jsou ve výrobě další 3 dragony. Ví se o nich něco? V tom říjnu 2021 asi bude muset letět už nový, že?
Nebylo to včetně nákladních?
CRS-22 a Crew-3 poletí s novými Dragony a jelikož výroba Dragonu trvá dost dlouho, SpaceX jistě už teď pracuje na několika dalších, které budou v rozličných fázích výroby.
Doufám že sletite na rypák
Takže když SpaceX stihne čtyři ostré mise ještě před Starlinerem, tak potom, vzhledem k počtu objednaných misí, třeba třikrát v řadě zase místo Crew Dragonu poletí Starliner?
To si nemyslím – bylo by to proti zdravému rozumu. ULA dostala 4,2 miliardy dolarů, zatímco SpaceX 2,6 miliardy za tu samou službu. Proč by mělo být SpaceX potrestáno (tím že by tak dlouho s astronauty nelétalo -což by bezpochyby způsobovalo komplikace a finanční újmu) neschopností ULA. Za své chyby ať platí ten , co chyby učinil. To je samozřejmě jen můj dohad – nejsem schopen na vaši otázku kvalifikovaně odpovědět.
Domnívám se že si pletete Boeing s ULA. ULA je společný podnik Lockheed Martinu s Boeingem.
(ULA má momentálně přesně opačný problém než mateřský Boeing – rakety ULA jsou až moc kvalitní a zaměřené na spolehlivost a ne každý takovou kvalitu požaduje a náležitě ocení).
Ano máte samozřejmě pravdu – zaměnil jsem ULA za Boeing – omlouvám se, děkuji za opravu.
K té druhé části Vašeho příspěvku. Omlouvám se pokud se pletu (nerad bych komukoliv cokoliv podsouval) , ale mám dojem, že jsem v souvislosti s tím, co jste psal o ULA (potažmo Boeingu) vycítil pocit nespravedlnosti. V jistém smyslu bych to chápal. Boeing byl kdysi naprosto úžasná firma, která se nebála riskovat – dokonce i svoji existenci – v rámci vývoje naprosto převratných a úžasných věcí. Kupříkladu Boeing B-29 Superfortress, či Boeing 747. Firma Boeing rovněž stavěla hlavní část rakety SaturnV – její první stupeň S-IC. Za to má tato firma (a za mnohé další skvělé počiny) můj největší obdiv. Nicméně – to je dávná minulost.
Co se týče té potenciální nespravedlnosti – když ULA dělá nejspolehlivější rakety a přesto jsou zakázky přednostně zadávány SpaceX. Kdybych byl fanatickým fanouškem SpaceX tak bych se nejspíše přel o to kdo má spolehlivější nosiče , to ovšem já dělat nehodlám. Připusťme , že Rakety ULA mají 100% spolehlivost a že Raketa Falcon9 bude mít havárii v průměru v jednom letu z padesáti (současných tuším že 89 úspěšných startů v řadě – počítaje v to i starty Falcon Heavy- můžeme tedy považovat jakoby za šťastnou okolnost) – nemyslím si to, ale dejme tomu. Dále připusťme, že průměrná cena vynášeného nákladu na těchto nosičích je jedna miliarda dolarů (zásadně nadhodnocená suma – ale budiž) A konečně – cena za start rakety Atlas V (při vynášení stejně hmotného nákladu jako nosičem Falcon9) je 100 milionů dolarů, zatímco v případě Falconu9 je to 50 milionů dolarů. Za každých 50 startů díky havárii , tak Falcon9 způsobí škodu jedné miliardy dolarů – zatímco Atlas V díky své bezchybnosti nezpůsobí škodu žádnou. To ovšem pouze zdánlivě. V rámci plateb za vynášení vyinkasuje ULA za padesát startů 5 miliard dolarů , zatímco SpaceX pouze 2,5 miliardy dolarů plus 1 miliardu za ztrátu nákladu. Jinými slovy i potenciálně méně spolehlivý nosič ( v daných výše uvedených hodnotách) je efektivnější a tím je zároveň nositelem pokroku. Není to žádná nespravedlnost když ULA nedostane žádné zakázky. Naopak ve výše zmíněném smyslu se ULA stává brzdou pokroku a je za to oprávněně potrestána. Z ekonomického hlediska jsou její služby méně efektivní.
Este sa oplati zohladnit aj to, ze F9 ma o nejakych +- 35 startov viac, nez A5 (t.j. skoro o polovicu) a fakt, ze velka vacsina kuskov letela viac krat a zlyhania v minulosti maju zname a vyriesene priciny, on ten rozdiel v spolahlivosti cca 2% asi nebude tak zasadny.
ULA se kromě spolehlivosti celé rakety chlubí i prvotřídní spolehlivostí horního stupně, tedy nejpřesnějším navedením na zákazníkem požadovanou oběžnou dráhu.
Já nejsem zaměstnanec ULA, takže je to čistě otázka důvěry v jejich tvrzení (případně mlčení jejich konkurentů). Pokud tohle tvrzení někdo může rozporovat na základě nějakých jasných faktů, směle do toho. Jde mi o pravdu.
To já nezpochybňuji , jen říkám že si trh vybere větší efektivitu. A naprosto s Vámi souhlasím – to o co jde (bez ohledu na jakékoliv animozity) je v konečném důsledku pravda. A Já si velice vážím každého , jenž je takto velkomyslný.
Atlas V by byla fajn raketa – kdyby neměla ruské motory, to Američanům dost vadí. Co takhle srovnávat F9 a ∆IV?
Navíc Atlas V jedno “selhání” měl – netrefil správnou orbitu.
Počítání spolehlivosti jako počet selhání dělený počtem misí může být zavádějící, (dvě rakety bez selhání jsou pak vnímány stejně, byť jedna letěla jednou a jedna stokrát). Někdy se to počítá jako (počet selhání + 1)/(počet misí + 1). V takovémto srovnání už F9 vypadá líp, protoze letěl už mnohokrát
http://www.spacelaunchreport.com/log2021.html#rate
Např. na tomto odkazu je počítání spolehlivosti raket a Falcon 9 je s přehledem nejlepší (není tam však započítaná nehoda Amos-6, která nebyla při misi, ale při předstartovních přípravách).
Osobně bych ale jako nejlepší měřítko spolehlivosti bral počet startů v řadě bez nehody.
To ne, prostě se začnou střídat, jak byl původní plán, takže každá firma poletí jednou ročně. Boeing by asi nestíhal vyrobit/repasovat lodě na tři starty hned po sobě. Dlouhodobý dopad bude akorát v tom, že SpaceX dříve vyčerpá těch 6 misí, co si NASA koupila v rámci původního kontraktu, takže SpaceX třeba příští rok dostane nový kontrakt na další mise, zatímco Boeing bude ještě pár let čerpat ten původní.
Jestli Mike Hopkins z mise Crew-1 pořád ještě chodí spát do Crew Dragonu Resilience, tak by mě fakt zajímalo, kde budou spát ti další čtyři po ten necelý týden, co tam budou všichni spolu.Jinak samozřejmě … “godspeed”!
Už tam mají 7 míst na spaní, a co se týká těch 4, tak to bude zhruba stejné jako u free flight misích (inspiration 4,space adventures,a další)ti taky musí někde spát a ti si to navíc zaplatili takže když to zvládnou oni tak tihle lidé z armády taky musí.