Otázky a komentáře #6: Přistávání na pohybující se lodi, renovace zachráněných stupňů, a další
V komentářích pod články zde na webu nebo na facebookové stránce ElonX někdy pokládáte různé zajímavé doplňující otázky. Taková diskuze snadno zapadne, a tak vždy jednou za čas tyto otázky sesbírám do rubriky Otázky a komentáře. Dnes mimo jiné zjistíte, kde SpaceX provádí renovace zachráněných raket, dále důvody zrušení Red Dragonu, výhody přistávání na pohybující se lodi a mnoho dalšího.
Pokud hledáte odpověď na nějakou vlastní otázku, neváhejte se o ni podělit – buď ji napište pod tento článek nebo ji pošlete na email kontakt@elonx.cz, případně soukromou zprávou na facebookové stránce. Nezaručuji, že na všechny odpovím, ale budu se snažit. Ty nejzajímavější pak vyberu do příštího článku. Tak jdeme na to!
(Otázky mohou být zkráceny či mírně poupraveny pro lepší porozumění či opravu překlepů apod.)
Dnes začneme reakcí na smutnou zprávu o tom, že SpaceX ustupuje od konceptu motorického přistání Dragonu a spolu s tím ruší i projekt Red Dragon. Jedním z důvodů zrušení byly obtíže při implementaci přistávacích nohou do tepelného štítu Dragonu.
Takhle by mohl vypadat Red Dragon při přistání na Marsu. (Zdroj: SpaceX)
Pavel Dvořák (web): Taky to chápu jako výmluvu. Mozky ve SpaceX by určitě našly řešení.
ElonX: Však Musk taky netvrdí, že od toho upustili, protože nemohli najít řešení. Upustili od toho, protože jim to nestálo za tu námahu to řešení hledat – NASA o motorické přistání moc velký zájem nemá a vzhledem ke zvýšenému riziku, které tento způsob přistání v očích NASA představuje, v kombinaci s tím, že SpaceX nepotřebuje trénovat tento typ přistání na Marsu, jelikož tam plánují přistávat jinak, by firma byla sama proti sobě, kdyby investovala čas a peníze do pro ně slepé vývojové větve, která zbytečně zvyšuje riziko jejich produktu, v podstatě jen proto, že je to “cool” a byl to jejich původní plán někdy z roku 2011 (a od té doby se mnohé změnilo a SpaceX je o dost vyzrálejší).
Jolinar (web): K čemu je dobré, aby se plošina behem přistání [rakety New Glenn společnosti Blue Origin] hýbala? Maximální rychlost té lodi je z pohledu orbitální rychlosti zanedbatelná a jen to zkomplikuje přistání.
ElonX: Pohybující se loď je stabilnější (nehoupe se na vlnách jako statická plošina) a hlavně, pokud je schopná pohybu, znamená to, že má vlastní pohon a může se tedy mnohem rychleji dostat z/do přístavu oproti tažené plošině, jakou má SpaceX. Momentálně ASDS potřebuje třeba 4 dny na to, aby se z přístavu dopravila na místo přistání (a zhruba stejně dlouhou dobu na cestu zpět). Vzhledem ke zkracujícím se prodlevám mezi starty, by doba strávená přepravou brzy mohla představovat problém. SpaceX potřebuje buď druhou plošinu na východním pobřeží, nebo právě nějakou opravdovou loď, která nebude tak pomalá. A přistání to podle mě nezkomplikuje – pro kontrolní počítač je stejně obtížné přistát na nepohybující se cíl jako na takový, který se pohybuje domluvenou konstantní rychlostí (a tudíž předvídatelně).
Jiří Bečička (Facebook): Bude Falcon z nového texaského kosmodromu, který při náročnějších misích přistává na mořské plošině, přelétávat mexický záliv a přistávat na pevnině?
ElonX: Určitě ne. Starty z této rampy jsou naopak velice omezeny, co se týče povolených trajektorií, právě aby rakety nepřelétávaly přes jakoukoli pevninu (např. Kubu a další ostrovy v Karibiku), což je považováno za bezpečnostní riziko v případě nějaké anomálie.
Jeden z provedených statických zážehů zachráněného stupně z mise JCSAT-14
Filip Ehrenberger (Facebook): Mě fascinuje, jak probíhá ten statický zážeh. Jak je vůbec možné tu raketu přikotvit tak, aby to nevzlítlo, nebo alespoň nezničilo ukotvení. To by znamenalo, že ta raketa musí být ukotvena větší silou, nez je nosnost ale menší silou než je konstrukční nosnost. Nebo říkám kraviny a je v tom nějaký fígl? 😀
ElonX: Je potřeba do toho započítat působení gravitace. Držáky tedy nemusí kompenzovat celý tah motorů, ale jen tu část, která by překonala gravitaci, což je u natankované rakety o dost nižší číslo. Plus u těch delších zážehů, kdy dochází ke znatelnému úbytku paliva (a tím pádem celkové hmotnosti), je stupeň kromě držáků u země ještě přidržován lany, jak je vidět na obrázku, takže raketa nemá moc šanci někam odletět.
Tonda (web): Chci se zeptat, jak to vypadá s rampou pro Falcon Heavy na Vandenbergu, původně měl startovat odtud, měla být rampa i erektor už na to připraveny, pak ale bylo oznámeno, že poletí z Floridy z LC-39A. Nevíte k tomu nějaké podrobnosti nebo důvody, proč to nezkusí z Kalifornie? Co mě napadá, je riziko, jak říká Elon – rizikový start, rampa je na západě jen jedna, takže radši z východu, až bude LC-40 opravena?
ElonX: Vandenberg nejspíš na Falcon Heavy připraven není, protože od doby, kdy měl údajně být připraven (a bůh ví jestli vůbec opravdu někdy byl), došlo k přechodu na podchlazené palivo, což vyžaduje změny rampy, které již proběhly, ale už jsme neslyšeli, že by zároveň byla zachována kompatibilita s FH. Má se za to, že z plánů na starty FH ze západního pobřeží postupem času sešlo. Není to prozatím moc potřeba, ale možná se časem ukáže, že by se jim FH hodil i na polární orbity, a tak Vandenberg upgradují.
Lorde Tim Anderson (Facebook): Viem, že v Port Caneveral chcú tie stupne hned renovovať, ale kde to robia teraz a kde to budú robiť s tými, ktoré pristáli na LZ-1?
ElonX: Port Canaveral je hned vedle LZ-1 a toho nového renovačního komplexu, takže tam to je jasné. Tenhle konkrétní stupeň z mise Iridium-1 ale původně letěl na opačném pobřeží a odtamtud byl po přistání převezen na Canaveral a jeho renovace byla podle neoficiálních zdrojů provedena v hangáru u SLC-40. Zajímavé je, že prý během renovace už znovu nenavštívil McGregor.
Ty renovace se zatím tak nějak provádí všude možně. Někdy v Hawthorne (např. boční stupeň FH), někdy v hangáru u LC-39A, jindy zase u SLC-40… SpaceX jistě nedočkavě vyhlíží brzké uvedení nového komplexu do provozu.
Renovovaný stupeň určený pro misi BulgariaSat-1 při přesunu do hangáru (Foto: SpaceX)
Předchozí vydání Otázek a komentářů:
- Otázky a komentáře #5: Záložní ASDS, skafandry, demonstrační mise Crew Dragonu, a další
- Otázky a komentáře #4: Block 4 a Block 5, upgrade Vandenbergu, výpadky při živém přenosu a další
- Otázky a komentáře #3: Sonický třesk, Ariane 6, konec Falconu 1 a další
- Otázky a komentáře #2: Výhody malých motorů, obsluha kosmodromu, kolonizace Marsu a další
- Otázky a komentáře #1: Přistávací nohy, cena Falconu, toaleta v Dragonu a další
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
Dekuji za otazky a odpovedi! Chtel bych se zeptat ohledne prohlaseni, ze SpaceX zacne se zmensenou marsovskou raketou ITS, aby si vydelala na tu vetsi. Cim by si, myslite, mohla vydelat? Vzdyt asi nejtezsi soucasne druzice dokaze vynest Falcon heavy? Znamena to, ze existuje vyznamna poptavka po vynaseni jeste vetsich nakladu?
Mohou vynášet více družic najednou.
A nebo tímto nosičem budou vynášet své satelity na celosvětový internet.
Jedna z možností je vynést například tři různě družice, které mají podobné parametry oběžné dráhy. Takže by vlastně dostali zaplaceno od tří zákazníků, ale startovala by jen jedna raketa. Taky nás čeká stavba nové mezinárodní stanice u Měsíce a to může být taky ještě zajímavé. No a v neposlední řadě větší a těžší družice se nedělají, protože neexistuje nosič které by je zvládl vynést. Jakmile bude zmenšená verze ITS otevře to nové možnosti pro konstruktéry družic. Myslím si že při troše dobré vůle se náklad určitě najde… 🙂
Já bych řekl, že je nutné rozlišovat dva druhy cílů. Komerční a soukromé. Pro “soukromé” účely to budou kupříkladu lety k Marsu, Elonovo -I´d like to die on Mars, just not on impact, je pořád tady. Zkouška systemů pro kompletní ITS. A prostě aby si Elon plnil sny. Nic proti tomu.
Z těch komerčních to bude učení se a vynášení satelitů nikoliv na GTO ale na přímo GEO, což je něco, co v současné době neumí. Tuším že na kosmonautix.cz na to byl hezký článek. Neviděl bych jako cíl vynášení vice satelitů najednou, ano, samozřejmě, v principu to bude určitě možné, ale Arianne to dělá, aby nebyla tak drahá. A ono to párování taky není psina, je to proti flexibilitě a možnosti startovat kdykoliv. Bavíme se přeci o raketě, která by v principu měla být schopná za hubičku startovat co pár dní, proč tedy párovat satelity. Raketa nelétá = nevydělává.
Dalším cílem by mělo být podle mě pokročení ve znovupoužitelnosti. Nezlobte se na mě nikdo když prohlásím, že I F9 ve verzi Block 5 podle mě pořád nebude to pravé. Kupříkladu nožičky bych si u ní spíš představoval něco ve formě New Sheppard atd (jsou víc sexy), zrovinka tak kormidla. Prostě si myslím, že současné I plánované úpravy F9 se pořád nesou v duchu cena:hmotnost:výkon. Čili, ikdyž by existovalo lepší řešení, nepoužijí ho, protože je těžké a srazilo by to nosnost. Výrazné zvýšení nosnosti by mohli hezky prodat pro NASA (sondy), armada či NRO. Ono přeci jen, miniITS by měla vydělat na vývoj ITS.
Znovupoužitelnost 2 stupně bude taky určitě jedním z cílů.
Musí se odzkoušet využití nových motorů. A prostě nosnost F9 I FH má své limity, ikdyž 16 tun k měsíci není málo, miniITS bude umět víc. A ikdyž DSG plánují stavět státní agentury, tak NASA se asi bránit nebude, když sežene někoho, kdo to bude vynášet levnějc než SLS.