Elon Musk na pranýři: Jsou Tesla a SpaceX dotační pijavice?

Každá výrazná osobnost má své obdivovatele i odpůrce a výjimkou není ani Elon Musk. Zatímco ti první mu přisuzují téměř zázračné schopnosti a věří, že udělá revoluci v dopravě nebo vybuduje kolonie na Marsu, ti druzí zase cítí potřebu se vůči němu vymezovat. Jednou z nejčastějších výhrad jeho zarputilých kritiků je, že Tesla a SpaceX jsou závislé na dotacích a státních zakázkách. V tomto článku proto prozkoumáme, zda je vykreslování Elona Muska jako dotačního zbohatlíka opodstatněné, či nikoliv.

Na konferenci pořádané loni časopisem Wall Street Journal Elon Musk kritizoval záměry americké vlády dotovat nákup elektrických aut a výstavbu nabíjecích stanic:

Pokud neomezíme vládní výdaje, stane se něco špatného. (…) Zbavme se všech dotací. Vláda by se měla snažit stát stranou a nenarušovat pokrok. Potřebujeme snad subvence čerpacích stanic? Ne. Takže není nutné ani podporovat dobíjecí sítě. (…) Nedává smysl vzít úkol alokace kapitálu lidem, kteří ukázali, že to umí, a dát ho pak entitě, která už prokázala, že to umí velmi špatně – to je vláda.

Elon Musk před prvním Falconem Heavy v únoru 2018 (Foto: The New York Times)

Jeho projev vyvolal nemalý ohlas, jenže, jak je pro naši dobu příznačné, neřešilo se, jestli má či nemá pravdu a proč, nýbrž jestli má zrovna on právo volat po zrušení dotací, když právě jeho firmám v minulosti vydatně pomohly daňové úlevy, dotace, vládní zakázky a jiné formy přerozdělování. Morální soudci nebrali v potaz, že v Tesle je Elon Musk menšinovým akcionářem a odmítání dotací by proti ostatním sotva prosadil, ani že podmínky takto byly nastaveny pro všechny a Musk by svým zásadovým postojem svoje firmy nesmyslně znevýhodňoval proti konkurenci, ani že SpaceX si státní zakázky vysoutěžilo v tvrdém konkurenčním boji. No věřme, že to asi není důležité, a soustřeďme se na samotné tvrzení, že Muskovým firmám, především Tesle, v minulosti dotace hodně pomohly. Toto tvrzení je předkládáno bez jakéhokoliv vysvětlení jako zjevená pravda, je ale skutečně pravdivé?

Elon Musk a Tesla Model S (Foto: Reuters)

Začněme u spotřebitelských dotací na elektrické automobily. Jejich účelem je stimulovat poptávku po tomto typu vozů na úkor aut se spalovacím motorem. Pořizovací ceny elektromobilů jsou totiž dost vysoké, což v kombinaci s jejich kratším dojezdem a relativně řídkou sítí nabíjecích stanic potenciální kupce odrazuje. V souladu se zákonem poptávky lze jednoznačně konstatovat, že bez dotací by zájem o auta na elektřinu byl mnohem menší. Ovšem Tesla neměla potíže s odbytem nýbrž s výrobní kapacitou. Do roku 2017 se její produkce pohybovala jenom v řádu desítek tisíc aut ročně (viz graf). To poptávku rozhodně nemohlo uspokojit, ani kdyby nebyla hnána žádnými dotacemi. Tesla sice investovala miliardy dolarů do vysoce automatizované linky pro výrobu Modelu 3, její zprovoznění ale bylo mimořádně komplikované a strastiplné. Teprve v roce 2018 se Tesle podařilo vyrobit aspoň čtvrt milionu aut. Skokový nárůst produkce však přinesl potíže s logistikou a zároveň se ukázalo, že síť servisních středisek je nedostatečná.

S řešením zmíněných problémů dotace na pořízení elektromobilů pochopitelně Tesle nijak pomoci nemohly, nehledě na to, že jejich účinek se projeví teprve, až bude saturována poptávka od zájemců, kteří by si auto s elektrickým pohonem koupili i bez dotací. Leč i to je otázkou, neboť s tím, jak se elektromobil stává běžnou záležitostí, odpadá potřeba ho dotovat. A hlavně to není levné, dokonce i v bohatém Norsku se uvažuje o omezení podpory, protože to státní pokladnu ročně stojí okolo 20 miliard norských korun (50 mld. Kč).

Další věcí je, že dotace mají určité limity. V USA lidé po koupi elektromobilu mohou uplatnit odpočet daně z příjmu až ve výši 7500 dolarů, jenže to platí jenom pro prvních 200 000 aut od každého výrobce, takže Tesla už limit dávno překročila a má prostě smůlu. Federální vláda nyní navrhuje v rámci legislativního balíku Build Back Better nový systém dotací, díky kterému by kupci Tesel opět získali nárok na odpočet daně ve výši 8000 dolarů a zároveň by byla k dispozici dodatečná dotace 4500 dolarů pro všechny elektromobily vyráběné dělníky sdruženými v odborech, ale to se Tesly na rozdíl od ostatních velkých amerických automobilek netýká. Zákazníci automobilky Elona Muska by tedy měli nárok na nižší celkové dotace než zákazníci Fordu nebo GM.

Aktuálně prodávané vozy Tesla (Foto: Tesla)

V České republice zase tyto dotace jsou dostupné jenom pro firmy. Nejobvyklejším omezením je vázání dotace na nízkou pořizovací cenu vozidla (například v Německu dostane zákazník dotaci 9000 eur při koupi auta do 40 000 eur) a právě s tím mají poměrně drahé modely Tesly problém. Hlavně v Číně, která je největším odbytištěm aut s elektrickým pohonem; prodává se tam přibližně polovina světové produkce, letos by to mohlo být přes 5 milionů vozů. Naštěstí pro Teslu by v Číně dotace na elektromobily, které zvýhodňují levné domácí výrobce, měly v roce 2023 skončit.

Za těchto okolností není divu, že Elon Musk zanevřel na spotřebitelské dotace, a místo nich by uvítal zavedení uhlíkové daně. To by bylo to pravé opatření, které, pokud by daň byla dost vysoká, nahnalo Tesle masy budoucích zákazníků, byť poněkud nedobrovolných. Ostatně Tesla už dlouhou dobu profituje ze systému emisních povolenek. Jedná se o regulaci, která v Evropě a 11 státech USA po výrobcích automobilů vyžaduje, aby minimálně 15 % jejich produkce tvořila bezemisní auta. Automobilky, jež tuto kvótu nesplňují, si ji kompenzují u Tesly, která ji překračuje, neboť vyrábí pouze bezemisní vozidla. V roce 2021 si díky tomu Tesla vylepšila tržby o půldruhé miliardy dolarů, a to při obratu 56 miliard není vůbec málo.

Specifickým druhem podpory jsou investiční pobídky. Tento pojem zahrnuje vedle přímých dotací také bezúročné půjčky, daňové prázdniny, výhodný odkup pozemků, zrychlené odpisy atd. Jedná se o to, že investice přinášejí pracovní příležitosti a rozvoj regionu. Avšak jelikož se příliš nepokročilo s regulací pohybu kapitálu, mohou si investoři se svými penězi dělat, co chtějí, a politikům nezbývá, než je vábit na různé úlevy a výhody podobně, jako kdysi čeští králové lákali německé kolonisty. Proto než se Tesla rozhodla postavit v Nevadě továrnu za 5 miliard dolarů na výrobu bateriových článků, vyjednala si daňové úlevy na 20 let a další krásné odměny (např. výstavbu příjezdové komunikace k továrně), které agentura Reuters ohodnotila v souhrnu na 1,3 miliardy dolarů. Nejcennější je osvobození od daně z prodeje, které by mohlo Tesle ušetřit během těch 20 let odhadem 725 milionů dolarů.

Továrna Giga Nevada v březnu 2018 (Zdroj: Teslarati)

Na to, jestli jsou investiční pobídky dobré nebo špatné, mohou být různé názory, ale Spojené státy se v roce 2014 teprve vzpamatovávaly z hospodářské krize a politici řešili nezaměstnanost. Bez investičních pobídek by Tesla pravděpodobně nevyráběla baterie v Nevadě, ale třeba v Mexiku nebo snad i u nás, když tu máme to lithium a levnou a kvalifikovanou pracovní sílu. Přesun průmyslu do zahraničí je v Americe stále velké téma, Donald Trump se mu snažil zabránit vyššími cly, leč bez úspěchu. Podobný případ jako Giga Nevada je továrna na výrobu solárních panelů v Buffalu: stát New York poskytl firmě SolarCity (která po akvizici Teslou tvoří část její divize Tesla Energy) dotaci 350 milionů dolarů na výstavbu a 400 milionů na zařízení. SpaceX zase dostalo od Texasu 15 milionů dolarů na budování kosmodromu.

Pro SpaceX jsou klíčové dotace na vývoj technologií. Nejzřetelněji se to projevilo v začátcích firmy, kdy po třech neúspěšných startech Falconu 1 bylo SpaceX zralé ke krachu. Ale právě v té době získalo od NASA v rámci programu COTS téměř 400 milionů dolarů na vývoj rakety Falcon 9 a nákladní lodi Dragon a později i kontrakt na zásobování ISS. Vše se tedy díky oné subvenci v dobré obrátilo a vděčný Elon Musk bez ustání NASA děkoval. Aby však nedošlo k mýlce, nejednalo se o záchranné lano, jaké se hází korporacím too-big-to-fail, nýbrž o normální výběrové řízení, ve kterém SpaceX uspělo díky technické kvalitě a nízké ceně. Sama NASA program COTS prezentovala jako svůj velký úspěch.

Dragon během mise COTS-2 (Foto: NASA)

Od té doby se situace dost změnila. SpaceX má příjmy z vynášení komerčních družic, z kosmické turistiky a z provozu Starlinku. O finančním sebevědomí vypovídá i částka, kterou požaduje za dopravu astronautů na Měsíc. 2,9 miliardy dolarů je zlomkem výdajů, které vývoj HLS (Human Landing System) stojí. Nabízí se tak otázka, kdo koho vlastně dotuje. Jestli NASA SpaceX, nebo naopak. Takové dohady si však můžeme ušetřit, SpaceX zjevně spoléhá na to, že náklady na vývoj HLS, resp. Starship bude schopno uhradit z jiných zdrojů, proto si dovolilo cenově zatraktivnit svoji nabídku. To ale neznamená, že SpaceX má peněz nazbyt a bez dotací od NASA nebo armády (ta přispěla na vývoj motorů Raptor, na infrastrukturu a na větší aerodynamický kryt) se hravě obejde.

Koncept HLS neboli lunární Starship, kterou SpaceX vyvíjí pro NASA (Zdroj: SpaceX)

I když totiž na tomto webu pravidelně čteme, jak je SpaceX úspěšné, jak získává nové a nové zakázky, nelze z toho hned vyvozovat, že jeho budoucnost nemůže být jiná než zářivě růžová. Výhled na propast trochu poodhalil Muskův zveřejněný e-mail zaměstnancům, v němž varoval před hrozícím krachem společnosti. Ačkoliv zřejmě přeháněl, situace je taková, že výdaje na vývoj má SpaceX nesrovnatelně vyšší než příjmy, a to včetně příjmů z dotací. Na vývoj Crew Dragonu sice získalo od NASA vydatný příspěvek 2,4 miliardy dolarů, ale to byla velká výjimka – na vývoj Falconu Heavy a Dragonu XL nedostalo nic, na Starlink 885 milionů dolarů (od FCC), na vývoj HLS v prvním kole jen 135 milionů dolarů. Jenom vývoj Starship přitom bude stát minimálně vyšší jednotky miliard dolarů a budování Starlinku asi ještě více (podle serveru Business Insider až 2 miliardy ročně). Proto SpaceX chybějící peníze tahá z kapes investorů a shání u věřitelů. Agresivně expanzivní strategie firmy, kdy se investice nerozkládají na delší období, ale vše je podřízeno rapidnímu růstu, však nepůsobí blahodárně na rozpočet a vzniká nebezpečí, že když se přestane dařit, zájem investorů ochladne stejně jako ochota věřitelů půjčovat. Tuto situaci už si Elon Musk zažil dvakrát – jednou v Tesle a jednou ve SpaceX. Pokaždé ji ustál, ale nad SpaceX visí Damoklův meč dál a tenká nit diktuje frenetické tempo. Jestliže se totiž firma vlastním úsilím nedostane z červených čísel, žádné dotační injekce nepomohou, na to jsou prostě příliš slabé.

Umělecká představa satelitů Starlink na jejich oběžných drahách nad Zemí (Zdroj: Nicolle Rager Fuller)

S hodnocením, jak moc dotace Muskovým firmám pomohly, je to složitější. Nestačí se totiž jenom podívat na výši podpory z veřejných rozpočtů, jak mnozí analytici činí, ale je nutné vysledovat, jaký má dopad. Například spotřebitelská dotace 7500 dolarů na prvních 200 000 aut vypadá na první pohled velice tučně, dohromady 1,5 miliardy. Jak ale bylo vysvětleno na začátku, Tesla z ní neměla ani cent. Naopak konkurenční automobilce GM tato dotace výrazně zvyšovala prodeje, a tím i tržby; po jejím skončení prodala v posledním čtvrtletí 2021 pouhých 26 elektromobilů. Někdy dokonce mohou dotace vyloženě poškozovat, to je i případ dotací od Federální komunikační komise (FCC). Pokud v účtárně SpaceX zavládlo nadšení z přidělení oněch 885 milionů dolarů, tak muselo být hodně tlumeno skutečností, že dotace na zajištění internetového připojení v odlehlých lokalitách získaly i pozemní komunikační společnosti, kterým se díky nim konečně vyplatí tahat kabely do odlehlých venkovských oblastí, tedy zavádět Internet právě do těch domácností, na něž cílí Starlink. Starlink tak kvůli tomu přijde o miliony potenciálních uživatelů, a ztráta zákazníků = ztráta příjmů.

Nová generace uživatelského terminálu pro připojení k satelitní síti Starlink (Foto: SpaceX)

Přes to všechno je ale nepopiratelné, že většina dotací Muskovým firmám více či méně prospěla. Proč se tedy proti nim tak vyhrazuje? Dá se vůbec věřit, že to myslí upřímně? Těžko říct, nikdo mu do hlavy nevidí. Napovědět však mohou jeho urážlivé poznámky na adresu vládních politiků. Populárnímu senátorovi Berniemu Sandersovi například vzkázal: „Pořád zapomínám, že jste ještě naživu.“ Prezidenta Bidena zase nazval loutkou automobilových odborů. Tento vskutku zvláštní způsob lobbingu za dotace a vládní zakázky svědčí spíše o velké sebejistotě pramenící ze silné pozice, jakou mají jeho firmy na trhu; kupříkladu nebýt SpaceX, dodnes by Američané létali na ISS ruskými Sojuzy.

Braním dotací seznam Muskových „hříchů“ rozhodně nekončí. Příště se zkusím zamyslet nad tím, zda nejbohatší člověk světa může vyřešit hladomor, jak někteří navrhují.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
71 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře