Elon Musk na pranýři: Podivín s Aspergerovým syndromem, nebo jen šikovný showman?

Četné kontroverzní Muskovy výroky vyvolávají spekulace o jeho duševním zdraví. Internetoví psychiatři se vesměs shodují, že je to naprostý blázen, narcis a Asperger jak vyšitý. Co ale, jestli je všechno jinak, a tito „experti“ jenom skáčou Elonovi na špek?

Úplně nejčastěji se zmiňuje Aspergerův syndrom – ostatně sám Musk, když v roce 2021 moderoval populární show Saturday Night Live, potvrdil, že touto lehkou formou autismu trpí. Aspergerův syndrom je vrozená odchylka ve vývoji mozku, která znesnadňuje osvojování si sociálních a komunikačních dovedností. Lidé s Aspergerovým syndromem se pak hůře orientují ve společenských situacích a jednají v nich často nestandardně. Činí jim obtíže správně vyhodnocovat chování druhých a sami jsou pro ostatní hůře čitelní. V určitých situacích mohou reagovat přecitlivěle nebo velmi rigidně. Na tomto místě bych si dovolil zpochybnit, jestli Elon Musk Aspergerův syndrom opravdu má. Není totiž známo, že by měl výše zmíněné potíže. Naopak počet partnerek spíše naznačuje, že snadno navazuje vztahy. Také se dokáže obklopit schopnými lidmi a spolupracovat s nimi, což je u člověka s Aspergerovým syndromem rovněž dosti atypické, například Steve Jobs to moc neuměl, a musel proto odejít ze své vlastní firmy, Edison se zase ve zlém rozešel s Teslou. Důvodem, proč se Musk k této diagnóze přesto přihlásil, může být, že Aspergerův syndrom je, byť trochu nesprávně, spojován s genialitou, takže tím vlastně ještě pomohl své pověsti geniálního vizionáře. Být uváděn ve společnosti jmen jako Einstein, Tesla nebo Turing ješitnému Muskovi určitě imponuje. Zároveň tím získal jakousi omluvu či pochopení pro svou výstřednost. Nicméně ani výstřednost není důkazem Aspergerova syndromu, může vyplývat z přirozené povahy nebo z touhy po pozornosti. O těchto věcech se však lze jen dohadovat, poněvadž ani sebelepší psycholog by z útržkovitých a mediálně zesílených Muskových výroků nedokázal sestavit anamnézu, z níž by mohl něco spolehlivě diagnostikovat. My si s tím ale budeme muset nějak vystačit, protože prostě nic lepšího nemáme.

Elon Musk v pořadu Saturday Night Live uvedl, že trpí Aspergerovým syndromem (Zdroj: NBC)

Zpochybnění je jedna věc, je ovšem potřeba také představit nějaké rozumné alternativní vysvětlení. Jestliže příčinou Muskova nekonvenčního chování není vývojová porucha mozku, co tedy? Touha po pozornosti a spolu s tím i způsob, jakým média fungují. Bylo by hezké, kdyby média přinášela seriózní zpravodajství, jenže novináři musí psát o tom, co čtenáře zajímá, a ty zajímá to, co nějakým způsobem působí na jejich emoce. Když jednou Musk na Twitteru napsal, že pyramidy postavili mimozemšťané, bylo to ve všech médiích a vyjadřoval se k tomu i egyptský ministr kultury. Kdyby místo toho napsal, že pyramidy postavili starověcí Egypťané, zůstal by jeho tweet bez povšimnutí. Musk, který má nadání pro marketing, dobře ví, že čím víc bude provokovat, tím větší bude mít sledovanost. Tweet, ve kterém žertovně sliboval, že koupí Coca-Colu, aby do ní vrátil kokain, dokonce posbíral druhý nejvyšší počet lajků v historii Twitteru – odvážný podnikatelský záměr ocenilo 4,6 milionu uživatelů.

Možná nejznámější snímek Elona Muska. Zabodoval s jointem během natáčení podcastu Joea Rogana.

Teorii, že Muskovy, eufemisticky řečeno, neopatrné výroky jsou vypočítané na efekt, podporuje několik indicií.

  • Musk je showman. Vzpomeňme si jenom, jak poslal do vesmíru svůj kabriolet Tesla Roadster – svého času to byl druhý nejsledovanější živý stream na YouTube. Nebo jak si dělal legraci ze spekulantů s akciemi nabízeje jim „short shorts for shorts“. A nebo jak napochodoval do centrály Twitteru s umyvadlem v rukou. O tom, jak Musk dbá na spektakulárnost svých akcí, by se dalo vyprávět dlouho.
  • Musk také často a hodně přehání. Známé jsou například jeho představy o osídlení Marsu – ještě v průběhu tohoto století by tam chtěl pomoct vybudovat soběstačnou kolonii s milionem obyvatel. Je to ovšem naprostý nesmysl, čirá sci-fi, současná úroveň technologií toto neumožňuje, vysvětloval jsem to v článku Per aspera ad Martem. Podobný článek s názvem Kolonizace Marsu? Marný úkol pro Muska i kohokoliv dalšího vydal i Matouš Lázňovský. Hlavní problém je v tom, že podmínky na Marsu se výrazně liší od těch na Zemi. Mars je doslova neobyvatelný. Průměrná teplota jeho povrchu je −60 °C. Mezi dnem a nocí je rozdíl až 100 °C. Atmosféra je stokrát řidší, než na Zemi a obsahuje jenom 0,13 % kyslíku. Terraformace je prakticky neproveditelná bez dostatečně husté atmosféry, která by zajistila potřebný tlak, dýchání, skleníkový efekt, vyrovnávání teplotních rozdílů a ochranu před radioaktivním zářením z vesmíru. Nafouknout marsovskou atmosféru přitom jaksi není z čeho, nehledě na to, že Mars má ve srovnání se Zemí jen třetinovou gravitaci a nicotné magnetické pole, což k udržení atmosféry nestačí. Marťané by tak museli přežívat zahrabaní pod zemí jako krtci, ven by se dalo jít jen ve skafandru. Elon Musk nežije v nějaké sociální bublině fanoušku sci-fi, ze své pozice šéfa SpaceX se stýká s celou řadou odborníků, s nimiž tuto problematiku zajisté diskutoval, takže si musí být vědom, o jak nesnadný úkol se jedná. Přesto dál bájí o kolonizaci Marsu a jen zřídkakdy přizná, že jeho vize patří do velmi vzdálené a velmi nejisté budoucnosti. Vtip je v tom, že vlastně říká jen to, co chceme slyšet. Člověk se od pradávna toužil vydat ke hvězdám, Musk nám slibuje tento sen naplnit.
  • Zdánlivě prostořeký Musk si ke svým výpadům uvážlivě vybírá měkké cíle. Vůči Číňanům je zdvořilý, protože Čína je největší trh a Tesla tam má továrnu. Neuráží ani muslimy, to by bylo životu nebezpečné. Rovněž si dává dobrý pozor, aby nezavdal příčinu k obvinění z rasismu. A pokud už přece jen zajde příliš daleko, jako se mu to stalo, když se ztotožnil s konspirační tezí, že „židovské komunity prosazují proti bílým přesně ten druh dialektické nenávisti, o které tvrdí, že chtějí, aby ji lidé přestali používat proti nim“, tak neváhá rychle zařadit zpátečku. V daném případě, jakmile velké společnosti včetně Applu, Disney a Warner Bros. Discovery pozastavily svou inzerci na platformě X, Musk se omluvil, uznal, že to byl asi úplně nejhorší ze všech jeho tweetů, a kajícně navštívil Izrael.
  • Podle serveru Platformer nechal Elon Musk změnit algoritmus Twitteru (dnes X) tak, aby měl přednost ve výpisu doporučovaných příspěvků. K tomuto kroku údajně přistoupil poté, co zjistil, že jeho tweet k finále superbowlu, americkému sportovnímu svátku, si přečetlo o 20 milionů uživatelů méně, než tweet prezidenta Bidena na stejné téma. Musk tuto změnu nijak podrobně nerozebíral, ovšem neopomněl se pochlubit, a to dosti lascivním obrázkem. Skoro jako by svou snahu dostat se do povědomí co nejvíce lidí už ani neskrýval.

Existuje zkrátka dost důvodů domnívat se, že Musk záměrně a cílevědomě provokuje, aby na sebe strhl pozornost. Dostáváme se pak k otázce motivu. Co z toho má? Upoutat pozornost je zásadní, když chceme upozornit na nějaký závažný problém, jenž je potřeba řešit. To však zjevně není Muskův případ, on se nechová jako aktivista. Snaha získat si pozornost ale ani nemusí mít vyšší cíl, touha po pozornosti je do lidské přirozenosti zakódovaná stovky tisíc let, lze ji vypozorovat už u malých dětí, dospělí jen volí sofistikovanější metody, například si pořídí drahý sportovní vůz. Vedle toho má Muskova sebepropagace ještě docela racionální účel – jak jsem psal v minulém díle, Muskovy firmy nepotřebují žádnou reklamu, neboť o plánech a vizích jejich šéfa se píše a diskutuje všude možně. Ukázkovým příkladem, jak důležitou roli hraje publicita, je nová sociální síť Threads. Dokud se o ní psalo, vzbuzovala velká očekávání a uživatelé přibývali po desítkách milionů. Jakmile však vlna mediálního zájmu opadla, nové uživatele se již přilákat nedaří a i mezi těmi stávajícími klesá její využívání. Věřilo se, že síť Threads bude ideálním místem pro znechucené přeběhlíky z Twitteru. Jenže ta ve skutečnosti při svém debutu těžila hlavně ze snadného procesu registrace pro uživatele Instagramu. Navzdory všemu, co Musk s Twitterem provedl, a negativním reakcím se exodus uživatelů nekoná, neboť mediální pokrytí dění na X pomáhá Muskově sociální síti udržovat si popularitu.

Elon Musk přebírá otěže Twitteru, a vzal si na to umyvadlo kvůli slovní hříčce (Zdroj: Elon Musk)

Musk při svých provokacích postupuje poměrně metodicky: vybírá si měkké cíle, střídá témata, nezaplétá se do nekonečných diskuzí, jenom vyvolá rozruch a hned jede dál. Když nemá dostatečný ohlas, tak klidně přitvrdí. Má také široký repertoár návnad, od vtípků a bláznivých kousků přes někdy odpudivé provokace a urážky až po vyvolávání velkolepých očekávání, takže novináři mají o něm pořád co psát. Neznamená to ale, že vše negativní, co se o něm dočteme, je pravda. Jestliže jsem pro Muskovy výroky použil přívlastek „neopatrné“, pak se stejnou mírou eufemismu mohu zprávy v médiích označit za nepřesné. Podrobněji jsem to rozebíral v dílu věnovaném žurnalistice včetně konkrétních příkladů mediální manipulace, přidám k nim ještě jeden z poslední doby:

Loni v září proběhla v médiích s odkazem na Muskovu biografii od Waltera Isaacsona zpráva, že Musk nařídil v oblasti Rusy okupovaného poloostrova Krym vypnout Starlink, aby zabránil ukrajinskému útoku na ruskou námořní flotilu. Následně však vyšlo najevo, že Starlink nad Krymem nikdy aktivovaný nebyl. Zpráva vyvolala velké vášně, protože to vypadalo, jako by Musk obrátil a začal pomáhat Rusku. Ve skutečnosti se o nic tak převratného nejednalo. SpaceX již dříve oznámilo, že nebude podporovat útočné akce, a naprosto stejný přístup mají i političtí představitelé demokratických států, kteří Ukrajině poskytují jen naprosté minimum zbraní a munice dostačující k obraně, a to ještě vždycky po dlouhém váhání. Obviňovat Elona Muska, že slouží Rusům, je tudíž hodně nefér, neboť právě on pomohl Ukrajincům jako nikdo jiný ze soukromých osob, a to nejen ve vojenské sféře, ale i v té civilní.

No a jelikož moje úvahy, jakož i úvahy ostatních, kteří přemýšlejí, jaký Elon opravdu je, co sleduje a kam směřuje, vycházejí právě ze zavádějících zpráv médií, je nutné je konfrontovat s názory lidí, kteří mají s Elonem Muskem osobní zkušenost. Český rozhlas uveřejnil rozhovor s Muskovým životopiscem Ashleem Vancem, který tři roky zkoumal jeho život a práci, přičemž rok ho přímo zpovídal. Námětem rozhovoru byla osobnost Elona Muska, kterého Vance hodnotí jako upřímného, pracovitého a bezohledného. Konkrétně o něm prozradil třeba toto:

Jeho nejvýraznější vlastností je velká zapálenost, nedokáže si jenom tak povídat. Nebude sedět a ptát se na vaši rodinu, jak se máte… Nic takového. Vždy mluví o tom, na čem pracuje, a je pro to velice zapálený. (…) Má přesnou vizi toho, co chce dělat se svým životem, co by se mělo stát s lidstvem, se světem, a v jistém smyslu je to jeho svět, ve kterém my ostatní jenom existujeme. Má tendenci vnímat lidi jako pouhá kolečka ve stroji, který slouží jeho potřebám – ať už jde o jeho manželku, zaměstnance nebo kohokoliv jiného.

Názory na Elona Muska se různí. Ale i kdybychom se rozhodli považovat jej pouze za egocentrického maniaka, jemuž vůbec nejde o dobro lidstva, jak tvrdí, nýbrž jenom lstivě manipuluje s lidmi, tak i přesto buďme rádi za takového podivína, který pro trochu slávy staví obří rakety.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Pavel Salvet



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

27 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Richmond

Nášho CEO & Technoking máme radi len preto, lebo je aký je a hlavne hovorí čo si myslí že je potreba povedať.
A keď niečo povie tak to pre nás platí, ak bude chcieť aby sme spali na linkách 4860, tak si jednoducho nájdeme miesto kam si uložiť hlavu. 😉

Jarda

Každý génis je tak trochu blázen, ale ne každý blázen musí býti géniem.
Prakticky nikdy nehodnotím autory článků (nikde) protože vím, že to rozhodně není jednoduché napsat něco smysluplného.
Nicméně zde musím přispět, především k obsahu první části a úvaze zda EM má či nemá poruchu autistického spektra (Asperga). Můj syn má podobnou diagnózu, která je připisována EM a když jsem četl Elonův životopis, dětství a způsob vyjadřování, tak se vůbec nedá pochybovat, že tuto poruchu v nějaké intenzitě má. A opravdu se to nedá odvozovat dle toho, zda jako jeden z nejbohatších lidí na světě má problém se seznámit (to bylo opravdu hodně mimo). Mimochodem to co je v závěru článku opět jen potvrzuje tuto diagnózu, protože tito lidé pokud mají i vysoké IQ, tak opravdu mají minimální zájem o nedůležité věci (společenské plky, jak se kdo má, měl, co počasí apod.) a není to proto, že by neměli rádi lidi, ale prostě je to odvádí od jejich fokusu, který je pro ně zpravidla nejdůležitější.
V každém případě autorovi děkuji za poslední větu, protože nikdo kosmonautiku za mého života (narozen chvíli před přistáním na měsíci) neposunul tak jako on a nejenom kosmonautiku.

Jiří

Není to od Vás trochu pokrytecké? Sám ho neznáte a přesto napíšete článek, kde jeho diagnózu zpochybňujete na základě pouhé obecné definice Aspergera, co jste si našel na netu, čímž Muska nepřímo obviňujete ze lži a poté Vám vadí, když někdo napíše názor na základě každodenní osobní zkušenosti a navíc Jardovi podsouváte, něco, co podle mě ani nenaznačoval, spíš mi to přijde jako tvrzení, že muž jeho postavení nemusí ženy aktivně vyhledávat, protože za ním na nějaké akci spousta žen přijde sama a začne rozhovor.
Naprosto souhlasím s negativními komentáři tady a je to první článek zde, který mě dokázal i znechutit a to i přesto, že se mi přinášení kontroverze do Vašich článků obvykle líbí.

Jarda

Já jsem tím rozhodně nenaznačoval, že jsou to zlatokopky, to bych si nikdy nedovolil, protože je neznám. To mi zbytečně vkládáte do úst. Elon má samozřejmě už z principu své činnosti miliónkrát více příležitostí na seznámení než běžný člověk.
Elona sleduji již mnoho let, takže moje úvaha se nezakládá na jedné knize. Viděl jsem s ním mnoho rozhovorů z kterých je toho poznat hodně. Excelentím vhledem do jeho vyjadřování a přemýšlení byly například rozhovory s Everyday astronautem.

Jarda

Aspergův syndrom je velice komplexní postižení s mnoha a mnoha různými projevy. Vím, že například určitý perfekcionismus, ale třeba i fokus a tah na branku jsou běžnými vlastnostmi takto “postižených” lidí. Také je třeba si uvědomit, že každý jedinec se k těmto svým handycapům nakonec postaví různě, někteří se například stáhnou ze společnosti a žijí si ve svém světě a jiné to naopak zocelí. To si myslím, že je právě příklad Elona.
Znám například osobně těžké introverty, kteří jsou ale schopni si stoupnout před sál plný lidí a přednášet, což je v totálním rozporu s jejich přirozeností.

Martin B

Mě osobně se Musk zamlouvá čím dál tím víc. A rozhodně nemusím souhlasit se vším co říká nebo dělá, aby mi bylo jasné, že jeho přínos pro lidstvo je jednoznačně pozitivní.

Samozřejmě lidi mu můžou vyčítat cokoliv. Krajní levice mu obecně vyčítá svobodomyslnost, podporu kapitalismu a podporu Izraele. Ale to jsou zrovna věci, kterými je mi symptatický, ačkoliv se najde spousty těch, kterým zrovna tyhle názory vadí.

V otázce Ukrajiny mi přijde jako umírněný pragmatik, který není vyhraněný ani na jednu stranu a obecně podporuje převážně Ukrajinu. To co podle mě Muskovi na válce nejvíce vadí je ten hujerismus a “kdo není s námi, ten je proti nám” přístup. Zatímco on spíše upozorňuje na to, že Ukrajina nemůže vojensky vyhrát tak jak si to západ představuje (totálním zničením ruských vojsk na Ukrajině) a spíše budou muset přijmout nějaké kompromisní řešení, jestli nechcou donekonečna posílat mladé muže do mlínku na frontu bez vyhlídek na změnu. Západ si už začíná připouštět, že pokud nechce NATO vstoupit do války s Ruskem (což nechce), tak nic jiného než hledání kompromisu nezbývá.

Marek B

“tak i přesto buďme rádi za takového podivína, který pro trochu slávy staví obří rakety.”
To myslíte vážne, či už je 1.apríl?

Marek B

OK, beriem späť. Bolo to len nedorozumenie z mojej strany.

Přemysl Oráč

Dovolím si oponovat vůči tvrzení v článku obsaženému: “Mars má ve srovnání se Zemí jen třetinovou gravitaci a nicotné magnetické pole, což k udržení atmosféry nestačí”
Všeobecně vzato je to samozřejmě pravda, jenže klíčová otázka zde zní “Za jak dlouho?”
Tedy jak dlouho by trvalo, než by Mars o svou atmosféru opravdu přišel, pokud by se na něm roztopením polárních čepiček, uvolněním plynů z povrchových vrstev apod. podařilo vytvořit atmosférický tlak srovnatelný s pozemským, přičemž tím srovnatelným klidně může být tlak poloviční, jaký je na Zemi ve výšce 5 km, nebo třeba i tlak na Everestu, v každé případě takový tlak, aby byl bezpečně nad Armstrongovou hranicí a umožňoval chodit venku bez skafandru, jen s dýchacím přístrojem.
Pokud by taková atmosféra vydržela i jenom deset tisíc let (přičemž ona by vydržela možná i stokrát tolik, jenže to nedokážu spočítat), tak je kolonizace bez problémů možná, poněvadž za těch deset tisíc let se lidstvo buďto rozšíří ke hvězdám, anebo mezitím dávno bídně zhyne. Zatím máme úspěšně nakročeno k tomu druhému…

Přemysl Oráč

Ale za jak dlouho?
Když budu lít do děravého sudu vodu, bude samozřejmě tou dírou zase vytékat. Jenže pokud bude ze stolitrového sudu kapilární trhlinou únik jeden mililitr ročně, tak se ten sud dá používat prakticky bez omezení. Opravdu bych byl moc rád, kdyby někdo dokázal spočítat, za jak dlouho by se marťanská atmosféra o hustotě pozemské zredukovala na, řekněme, jednu polovinu.

Zdeněk

Neviděl bych to tak pesimisticky.
Kupříkladu argumenty obsažené ve starších článcích výše uvedených v odkazech jsou již nyní překonané.
1) Zásoby vody na Marsu jsou několikanásobně vyšší, než bylo odhadováno. Radar MARSIS sondy Mars Express našel zásoby ledu, který by podle odhadu při roztání pokryl povech planety minimálně 1,5m vody. Tedy vody by bylo dost a asi jí tam bude ještě víc. Info ESA z 12/23
2) Americká administrativa již za Bushe juniora jasně nasměrovala kosmický program k soukromému sektoru s cílem posunout zacyklenou světovou ekonomiku k expanzi do nového ekonomického prostoru, kde prim budou hrát především americké společnosti díky svému technologickému náskoku. A jak vidno, tak se daří, ne? A i když čínští plagiátoři dělají co mohou, zdá se, že jsou pořád o dost pozadu a vlak jim začíná ujíždět. A jakmile Musk vynese na orbitu prvních 100t nákladu, bude rozhodnuto.
3) Měsíc je jen rozcvičkou a akcelerátorem technologií potřebných pro hluboký vesmír. Byznysem budou asteroidy a Mars. A Mars se svojí třetinovou gravitací – vhodným opěrným bodem pro surovinovou základnu na planetkách. (I když geologové na něm mohou najít hotové poklady…)
4) Jakákoliv prospektorská činnost se bude opírat o masivní zdroje energie. tedy jaderné zdroje. Jestli se nemýlím, tak NASA spolu s jaderným sektorem v USA na těchto řešeních usilovně pracuje a dají se zde v dohledné době očekávat funkční výsledky. (Pionýrským projektem je třeba Kilopower.) K tomu se váže i ochrana SS a stanic v hlubokém vesmíru prostřednictvím magnetického pole. Technologie mag. ochrany je teoreticky i prakticky připravená, chybí jen vhodný jaderný zdroj. Také jsem zde kdysi psal komentář o možnosti stínění vysokoenergetických částic lineárními polymery s baryovým granulátem. Možností řešení je celá řada. Nechme se překvapit.
5) To jestli je k ekonomické udržitelnosti potřeba 100, nebo milión lidí je věštění z kříšťálové koule. Především se počítá s tím, že vesmírná ekonomika bude, alespoň v počátcích, součástí světové ekonomiky. V tom je totiž smysl expanze. Umožnit investice pozemských investorů do budoucího. S tím mají v USA historické zkušenosti jako nikdo jiný. Jak si totiž strýček Sam všiml, světu začíná scházet “drive”. Ten by mu měl právě přinést soukromý sektor ve vesmíru. To je mimochodem důvod, proč budou hrát v kosmické expanzi všelijaké despocie až druhé housle.
6) Úvahy o tom, jestli se najde dost lidí s odborným předpokladem, kteří budou chtít být omezeni uzavřenou prostorou stanic a základen je úplně mimo. Pionýrů se najde vždycky dost. Jen bude těžké z nich sestavit funkční tým. Ale s tím mají psychologové již dlouhou dobu dostatečné zkušenosti. Takže se tím v amatérských diskuzích netřeba zabývat. Máme již přes padesát let posádky na jaderných ponorkách, letadlových lodích, Antarktických stanicích, atd.
7) Vlastní teraformace Marsu, ale i Venuše je otázkou energie. Pokud najdeme na Marsu, nebo planetkách dostatek uranu, anebo se povede fůze, bude možné vytvořit dostatečné mag. pole a vesele teraformovat. Budoucí planetární inženýři si s tím rádi poradí. Do té doby budeme zakopáni. To sice zní hrozně, ale ve výsledku s trochou snahy to nebude tak špatné…
8) A hlavně, když budeme chtít zjistit jestli opravdu bude možné vybudovat trvalé osídlení Marsu, musíme tam dostat lidi a provést standardní geologický a chemický průzkum. Teprve poté se budeme moci kvalifikovaně rozhodnout. Roboti nám pomohou pouze s tím tam ty prospektory dostat. Nic víc a nic méně.
9) Snášení argumentů proč něco nepůjde je vždy dobré k tomu, aby se vymyslelo jak to uskutečnit. Koncipujte třeba článek tak, že si v prvním odstavci napíšete na první pohled kruciální argument proč ne a potom…,v druhém odstavci, navrhněte řešení. Budete sám překvapen, jak vám to pěkně půjde. Znalostí na to máte očividně dost. Držím palce.

Karel Zvoník

Elon je bezprostřední člověk, který často nedomýšlí dopad svých činů, ale častokrát je schopný se za ně omluvit, či uznat chybu. Taky je jeho osobnost hodně mytizovaná a pak je hodně lidí zklamáno, když se Musk nezachová podle jejich vybájené představy nebo morálního kodexu. Každá slavná postava si prošla úplně tím stejným. Vzpomeňte na Nohavicu, Michaela Jacksona, Clintona, Einsteina, da Vinciho…
V našem světě jsme bohužel vychováni v přesvědčení, že je tu jasně definované dobro a zlo. Máme tu padouchy a hrdiny a hrdina nemůže být padouch a naopak. Jenže svět opravdu není takto černobílý a lidé v něm mají jak kladné, tak záporné vlastnosti. Mnozí pak po srážce s realitou mají problém přijmout, že jejich hrdina má i špatnou stránku…

PetrV

Souhlas.
kdo chce psa bíti, hůl si vždy najde.
EM je předně oběť úspěchu firem.

Ivo Janáček

Dle mého názoru zajímavá úvaha, relativně nestranná, dobrá práce. Jediné co bych řekl, že se trochu nepovedlo je tato věta, která se moc nepovedla: “…naprosto stejný přístup mají i političtí představitelé demokratických států, kteří Ukrajině poskytují jen naprosté minimum zbraní a munice dostačující k obraně, a to ještě vždycky po dlouhém váhání.”

ELONpeasantFckYu

Tak i vy ? ElonX jde proti Elonovi 😀 asi cas zmenit domenu. Ja se vam uz musim jen smat jak kvicite… Tento clanek je jak od new york times

Dan

Toto je bohužel jeden z těch horších článků, který je ukázkou nepochopení a je plný absurdních nesmyslů.
Viz třeba humorná pasáž o počtu partnerek.

ELONpeasantFckYu

Alternativni? Ty rikas nazorum tlacenym mainstream medii jako alzernativni nazor? Tady ti asi psenka nepokvete, bez si tohle psat nekam do reflexu a na e15. Tady si na spatnem webu. Tady lidi docenuji Elonovu praci a neresi tolik co si o nem vy levicaci myslite. Vis o jeho praci prd a tvuj nazor mne absolutne nezajima. To co si tu vyplodil je ubohost

Karel Zvoník

Naopak my v redakci oceňujeme alternativní pohled a naopak naprosto nesouhlasím s tím, co tu předvádíte. Elona se nebojíme ani kritizovat, pokud je to oprávněné. Tímto stylem Vám tu pčenka nepovete. Jsme tu naopak zvyklí na jiný styl diskuse. Takže tou poslední větou jste to vystihl úplně nejlépe. To, co jste vyplodil je ubohost…

Zdeněk

Pane, když vás názor autora článku nezajímá, tak prosím ten svůj neventilujte a ušetřete nás. Schopnost diskuse je vést smysluplnou argumentaci s názorem oponenta, ne jej urážet.

PetrV

Jsem rád za článek.
EM není blázen, jak nám bylo prezentováno. Je za ním tým a on je tiskový mluvčí finanční skupiny.
A je odvážný vizionář.
Za mne z jeho okolí je nejchytřejší Peter Thiel z paypal mafie.
Je to ale týmová práce.