Elon Musk prozradil, proč při druhém letu vybuchla Starship a co SpaceX plánuje otestovat na třetí misi
Elon Musk měl v pátek prezentaci pro zaměstnance SpaceX ve Starbase. Ta se primárně zaměřovala na shrnutí veleúspěšného loňského roku, ale zaznělo i několik novinek ke Starlinku, znovupoužitelnosti a pochopitelně také Starship. Šéf SpaceX například prozradil, co způsobilo selhání kosmické lodi při listopadové testovací misi, a také nástínil něco z budoucího vývoje této obří rakety.
In 2023, SpaceX completed 96 successful missions, safely flew 12 more astronauts to orbit, launched two flight tests of Starship, and more than doubled the number of people around the world connected by @Starlink.
Watch @elonmusk deliver a company update: pic.twitter.com/7zeTlQLgp9
— SpaceX (@SpaceX) January 12, 2024
Ohlédnutí za rokem 2023
První část prezentace se věnovala shrnutí největších úspěchů a rekordů, kterých SpaceX dosáhlo v minulém roce. Uvádím ty nejzajímavější a doplnil jsem některé navíc.
- SpaceX provedlo celkem 96 orbitálních startů, což je nový firemní rekord a představuje to nárůst o více než 50 % oproti roku 2022. Všechny mise byly úspěšné.
- Falcon 9 pokořil světový rekord v počtu startů libovolné rakety v jednom roce. Předchozí rekordman Sojuz měl v jednom roce maximálně 63 startů, zatímco Falcon 9 loni odstartoval celkem 91krát.
- V kategorii těžkých nosičů překonal Falcon Heavy s pěti starty legendární Saturn V, který v jednom roce startoval maximálně čtyřikrát.
- Všechny pokusy o přistání prvního stupně byly úspěšné.
- SpaceX dopravilo na oběžnou dráhu přibližně 1200 tun nákladu, zatímco celý zbytek světa dohromady jen asi 350 tun. Toto číslo bude podle Muska výrazně růst, jakmile začne létat Starship.
Přehled všech startů SpaceX v roce 2023 (Autor: _rykllan)
Starlink
Další na řadu během prezentace přišla satelitní síť Starlink, kterou SpaceX oznámilo v roce 2015 a aktivně ji buduje od roku 2019. SpaceX loni začalo vynášet družice Starlink druhé generace a firma dopravila na oběžnou dráhu celkem 1984 družic Starlink. Celkově nad našimi hlavami aktuálně poletuje už 5331 družic Starlink, které umožňují rychlé připojení k Internetu víceméně kdekoli na světě (kde to povolí úřady). Službu Starlink aktuálně využívá přes 2,3 milionů zákazníků v 70 zemích světa.
Starlink has grown rapidly since then, delivering high-speed internet to locations all around the world where access has been unreliable, expensive, or completely unavailable pic.twitter.com/EOl4PAYFo9
— Starlink (@Starlink) October 26, 2023
SpaceX neustále vynáší další družice a ve výsledku má síť Starlink tvořit téměř 12 tisíc satelitů. Elon Musk během prezentace zmínil, že aktuálně vynášené družice V2-mini mají přenosovou kapacitu 165 Tb/s, což je dvakrát více než předchozí generace s kapacitou 88 Tb/s. Podle mě se však Musk přeřekl a myslel Gb/s, protože jedna družice v1.0 měla podle SpaceX kapacitu 20 Gb/s, takže mít najednou 165 Tb/s by byl skok o čtyři řády, což je nepravděpodobné.
Prvních 21 družic Starlink ve variantě V2-mini před misí Starlink 6-1 (Foto: SpaceX)
SpaceX síť Starlink neustále vylepšuje a loni firma například začala vynášet družice s novou generací laserů, které umožňují propojení družic na oběžné dráze. V prezentaci bylo uvedeno, že na orbitě je nyní přes 9000 laserů, přičemž každý z nich umožňuje přenos rychlostí až 100 Gb/s na vzdálenost přes 3000 km. Zároveň SpaceX buduje dodatečné pozemní stanice a brány, které spolu s lasery mimo jiné pomáhají snižovat latenci (zpoždění signálu) při komunikaci uživatelů se sítí Starlink. Cílem je podle Elona Muska dosáhnout průměrné hodnoty latence pod 20 milisekund.
Družice Starlink v2-mini s novou generací laserových pojítek před misí Starlink 7-3 (Foto: SpaceX)
SpaceX také loni představilo novou generaci uživatelského terminálu, o které jsme už podrobněji psali. Musk navíc na prezentaci prozradil, že SpaceX chystá zmenšený terminál, který se vejde do batohu a bude tak ještě lépe přenositelný než současné antény.
Anténa Starlink nejnovější generace (Zdroj: SpaceX)
Testovací mise Starship
Muskova prezentace se odehrávala ve Starbase, a tak není divu, že se její finální část věnovala megaraketě Starship, kterou zde přítomné publikum vyvíjí, vyrábí a testuje.
Elon Musk během prezentace prozradil, že selhání lodi Starship během listopadové testovací mise bylo způsobeno záměrným vypuštěním přebytečného kyslíku z hlavní nádrže, které vedlo k požáru a výbuchu. Paradoxní je, že kdyby prý loď nesla nějaký náklad, žádný kyslík by jí nezbyl, a tak by nebylo potřeba jeho vypuštění a loď by nejspíš dosáhla cílové dráhy. Musk bohužel neosvětlil, co přesně vedlo k selhání nosiče Super Heavy nedlouho po oddělení kosmické lodi.
Druhý integrovaný let Starship (Foto: SpaceX)
Dále Elon Musk upřesnil, co všechno má být otestováno během třetího zkušebního letu Starship, který je oficiálně v plánu na únor. Cílem je podle Muska dosáhnout oběžné dráhy. Tím je nejspíš skutečně myšlena stabilní orbita místo transatmosférické dráhy z předchozích testovacích misí. Během letu totiž má být provedena demonstrace přečerpání pohonných látek z malé přistávací nádrže do hlavní v rámci kontraktu s NASA. Zároveň to je příprava na plnohodnotné orbitální tankování, které je potřeba pro lunární mise Artemis agentury NASA. Ty byly aktuálně odloženy o rok, takže demonstrační přistání Starship bez posádky na povrchu Měsíce je nyní v plánu na rok 2025 a přistání s astronauty v rámci mise Artemis III proběhne nejdříve v září 2026.
Koncept lunární Starship (HLS) pro mise Artemis agentury NASA (Zdroj: SpaceX)
Během třetího testovacího letu Starship má také proběhnout demonstrace vypouštěče družic Starlink, kterým je vybavena kosmická loď. Není však jasné, jestli půjde jen o otevření/zavření dveří, nebo budou zkušebně vypuštěny nějaké družice či makety. Pokud se však opravdu poletí na plnohodnotnou oběžnou dráhu, testovací vypuštění družic by mělo smysl. SpaceX vyvinulo velké družice Starlink, které jsou optimalizované pro vynášení pomocí Starship a Elon Musk je během prezentace označil jako třetí generaci družic.
V závěru testovací mise je v plánu provést deorbitační zážeh jednoho Raptoru pomocí pohonných látek z malých přistávacích nádrží ve špičce lodi. Toto již SpaceX otestovalo na rampě se Starship S26 a S28, jak můžete vidět na tomto videu:
Ignition of a single Raptor engine on Flight 3 Starship demonstrating a flight-like startup for an in-space burn pic.twitter.com/BCv6iIUnag
— SpaceX (@SpaceX) December 29, 2023
Musk však během prezentace nezmínil, že by byl v plánu pokus o motorické přistání lodi. Takže tím „cíleným, motorickým přistáním v Indickém oceánu“, které uvádí dokumentace pro úřad FCC, je nejspíš myšlen jen onen deorbitační zážeh. V takovém případě by tedy loď Starship S28 pouze dopadla do oceánu a nepokusila by se o další zážeh motorů kvůli simulovanému přistání na vodní hladině.
Budoucí plány pro Starship
Elon Musk dále prozradil několik novinek, které SpaceX chystá pro Starship do budoucna.
- Vývoj Starship počítá s postupným zvýšením nosnosti až na 200 tun na oběžnou dráhu při plné znovupoužitelnosti. Celkový tah rakety při startu pak bude kolem 90 MN (dnes je to kolem 76 MN).
- Starship by měla začít vynášet provozní družice Starlink do konce tohoto roku.
- Orbitální tankování má být demonstrováno letos nebo příští rok. Jedna tankovací loď vynese až 100 tun pohonných látek.
- Brzy uvidíme vylepšenou druhou generaci lodi Starship, která má být spolehlivější, výkonnější a odolnější. Ve vývoji je ale už i třetí generace, která bude mít prodloužené nádrže. Sestava Starship a Super Heavy pak bude mít výšku 140–150 metrů. (Současná verze má výšku přibližně 120 metrů).
- Stále je v plánu ve Starbase vybudovat druhou orbitální rampu s vlastní věží. SpaceX díky tomu bude moct upgradovat jednu rampu, zatímco bude startovat z druhé.
Umělecká představa dvou orbitálních ramp pro Starship ve Starbase (Zdroj: SpaceX)
Ostatní
Na závěr tu máme směsku novinek, které se jinam nevešly:
- SpaceX pracuje na certifikaci prvních stupňů raket Falcon pro až 40 použití. Momentálně je maximum 20 startů.
- Znovupoužitelnost aerodynamických krytů Falconů není tolik sledovaná, ale z prezentace jsme se dozvěděli, že již použité kryty letěly už celkem 300krát! Pro SpaceX to představuje úsporu kolem 900 milionů dolarů, pokud budeme brát výrobní cenu jedné poloviny krytu 3 miliony dolarů (prezentace uvádí 6 milionů za kryt, ale to by měla být cena za obě poloviny krytu).
- Na letošní rok SpaceX plánuje až 150 startů, což podle Muska bude možné mimo jiné díky neustálému zkracování nezbytné prodlevy mezi jednotlivými starty z jedné rampy. Do konce roku chce firma dosáhnout stavu, kdy dokáže provést dva starty ze stejné rampy během 24 hodin.
- Musk ukázal nový render z chystané mise Polaris Dawn, při které dojde k historicky prvnímu výstupu soukromého astronauta do volného kosmického prostoru. Velitel mise Jared Isaacman k tomu pak na síti X doplnil, že obrázek ukazuje Crew Dragon v konfiguraci s držadly pro snazší pohyb během výstupu z lodi. Zároveň dodal, že je optimistický ohledně startu Polaris Dawn v tomto roce. Obrázek bohužel neukazuje podobu nových skafandrů pro pohyb v kosmickém prostoru, které SpaceX aktuálně vyvíjí.
Nový render znázorňující výstup astronauta do kosmického prostoru během mise Polaris Dawn (Zdroj: SpaceX)
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-55 - 26. 4. 2024
- Mise Starlink 6-54 - 23. 4. 2024
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
-96 misí je za mně minoritní neúspěch, chtělo to 100. (Ale to je věc názoru, česká raketa loni odstartovala 0x)
-Sojuz měl v jednom roce maximálně 63 startů – a o tom nikde nepíšou, nemluvi ve zprávách (S ekonomikou a technikou v Rusku je to těžší počin než co dokázal loni SpaceX)
-1200 tun nákladu / 100 je jen 12 tun na F9 z kapacity 20 tun
-družice V2-mini mají přenosovou kapacitu 165 Tb/s – 165Tb by odpovidalo 5000 satelitum s 33 Gb/s což je skoro dvojnásobek první generace. Zda se že myslel cela konstelace má 165 Tb/s a V2 mají 40Gb/s. I tak je to neuvěřitelné číslo, na tom by už mohla jet UI.
-12 astronautu obrovský úspěch
-únorový orbitální starship – aleluja naše modlení se vyplatilo bratři.
-Přistání starship na Měsíci 2025 – ani náhodou. Nejdříve červen 2026.
-již použité kryty letěly už celkem 300krát! Pro SpaceX to představuje úsporu kolem 900 milionů dolarů
(grandiozní úspěch. Nechápu že to není dnes už standard u všech raket. Ano, včetně Ruských kaťuši.)
Děkuji za skvělý článek. Víc takových.
“We don’t want to be one of those lame, one planet civilizations.”
Směr je jasný.
Kdo umí, ten umí! Tak snad i rok 2024 bude pro SpaceX podobně úspěšný jako ten loňský.
Jenom mně pořád nejde do hlavy, jak tak vysoká loď jako je Starship může fungovat jako přistávací lunární modul. Těžiště se zdá být vysoko a stabilizační nohy jsou rozkročené málo do strany. A regolit na povrchu Měsíce je měkký…
Těžké motory myslím posouvají těžiště níž. Pokud jsou nádrže prázdné. Podobně, jako u elektromobilů posouvá těžká baterie v podlaze těžiště 170 cm vysokého auta 50 cm nad silnici.
Toto by platilo ak by bola spicka lode prazdna, ale ak tam bude kabina, prechodova komora (udajne maju byt dve), vybavenie, zasoby, … tak to uz tak uplne neplati.
Ak by mal elektromobil na streche nosic, kde bude mat 1,0 – 1,5 x vyssiu hmotnost, ako je bateria, tazisko tak isto nebude 70 cm nad zemou.
Abych řekl pravdu, čekal bych tady diskuzi na téma zničení SS, ale nikdo nic. Podle toho co je uvedeno v článku si říkám co se tedy vlastně stalo? Napadá něco někoho? Nadbytek kyslíku, ale proč? Současně by musel být i nadbytek metanu. Byl snad problém v tom, že “pálili” víc metanu než kyslíku z nějakého důvodu? Jelikož se to stalo již mimo atmosféru, tak ten kyslík samotný by nic nezmohl, takže tam musel být i metan. Záměrně se zatím nepouštím dál, protože zatím vážně nemám tušení co se vlastně mohlo stát a proč se to stalo. Vysvětlení Muska, že to bylo tím, že neměli náklad mi zatím říká jen to, že měli dost metanu a kyslíku. Možná museli snížit tah, aby nepřekročili přetížení, možná díky tomu byla spotřeba kyslíku pomalejší, než bylo plánováno? Ale to nedává smysl, to přece museli vědět předem. Co by se mohlo stát, pokud přetlakový ventil upustí plynný kyslík? Maximálně se smíchá s přebytkem metanu v expandujících plynech a umožní tomu metanu hoření, ale to je za raketou a toho metanu by tam opravu moc být nemělo. Takže jak dál? Napadá mě, že možná byl přetlak v obou nádržích a tak došlo k upouštění z obou nádrží, ale ani to by přece nemělo znamenat výbuch celé rakety. Takže pak už jen mě napadá, že se to mohlo nahromadit někde uvnitř a až se ta směs dostala k motorů, tak to bouchlo, to jediné mi zatím jakž takž dává smysl.
Dobrá připomínka. Sám jsem se nad tím zamýšlel, proč ten kyslík navíc v nádrži vadil. Něco to vážilo, to ano, ale proto ten let nebyl orbitální, alespoň tak jsem to pochopil. Okamžitě mě při upuštění kyslíku napadla myšlenka znovuvznícení spalin, protože určitě obsahují zbytky nespáleného paliva a pokud k tomu docházelo ještě v dostatečné blízkosti motorové sekce, mohla to čidla vyhodnotit jako chybu a aktivovat FTS. Úplně jsem si nemyslel, že by loď vybouchla sama od sebe, měl jsem za to, že to bylo rozhodnutí sebedestrukčního systému.
Tvoje úvaha o důvodu exploze celkem dává smysl, ale nevěřím tomu, že by inženýři dali pokyn k upouštění metanu a kyslíku zároveň.
Začínám si už připadat jako pesimistický rejpal. Mně to připadá trochu jako zpráva pro veřejnost. Příště prostě natankujeme méně, nebudeme muset upouštět a všechno dopadne krásně. Zase na druhou stranu si pamatujeme případ nevhodné sekvence tankování, takže proč by to nemohlo být takhle jednoduché, že?
Já měl za to, že nejdříve ztratili se StarShip spojení a až po poměrně dlouhé době potom (desítky sekund, možná minuty) oznámili RUD.
Jako ano, čistému kyslíku stačí málo, aby z toho byla hořlavá směs, ale že by to mělo mimo raketu (nebo mimo motorovou sekci) takový velký dopad?
Ano, čistý plynný kyslík reaguje téměř s čímkoliv pokud je iniciační zdroj což horké raptory byly.
Apollo 1 varuje.
U podchlazeného kapalného to nevím.
Rozhodně většina kyslíkové nádrže obsahovala už plynnou složku.
Dotaz, mohla by začít hořet i nádrž zevnitř zahřátím kyslíku v horní části nádrže- třením o atmosféru? Např. na 300 C?
Ve výšce 149 km jde už o termosféru a její teplota stoupá s výßkou až ke 1400 C.
Spíš se ale přikláním k horkým raptorům.
Berte to jako mou úvahu.
Nádrž s O2 uvnitř hořet nemohla. Kyslík je jen oxidaní činidlo. K exotermické reakci musí být přítomna i hořlavina. Tedy je-li zachována integrita vnitřního prostředí tlakové nádoby s O2, k hoření nemohlo dojít. Pokud uvážíme rychlost tělesa a případnou výtokovou rychlost odpouštěných médii, tedy O2 a CH4 byť souběžně, spolu s hustotou vnějšího prostředí, na vnějším obvodovém plášti tlakového tělesa, potom případná exotermní reakce nebude mít pravděpodobně na těleso podstatný tlakový účinek. Tedy tvrdí-li EM, že k destrukci došlo vlivem odpouštění médií, potom nebude říkat celou pravdu, anebo si to zjednodušil a myslel to zcela jinak… Byla-li opravdu příčinou ztráty lodi nekontrolovaná reakce médií, potom muselo někde dojít ke ztrátě integrity, anebo schopnosti ovládat nějakým el.prvkem distribuci kapalných médií. Z toho lze odvodit, že byl-li příčinou výbuch, potom k němu zřejmě muselo dojít v motorové sekci.
Krom toho je na pováženou, že při přenosu byla prezentována ztráta telemetrických dat. Ovšem současné tvrzení EM napovídá, že nějak hodnoty SX dostávala až do okamžiku ztráty tělesa. Jinak by jakékoliv zjišťování příčin ztráty SS bylo jen prostou úvahou.
Od hasičů vím, že kyslík hoří téměř se vším. Jde jen o teplotu.
https://www.technickytydenik.cz/rubriky/archiv/tepelne-deleni-materialu-kyslikem-porovnani-s-ostatnimi-metodami-a-prakticke-aplikace_25452.html
A termosféra je drsné prostředí.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Thermosphere
Prostor raptorů je ale pravděpodobnější.
Data určitě mají do poslední chvíle.
Tepelné namáhání pláště SS nebude při startu dosahovat hodnot kdy by mohl O2 způsobit odhoření konstrukčního materiálu. Takové tepelné namáhání je při vstupu tělesa do atmosféry, ale na to tam mají ty keramické destičky.
Nejspíš ano. Přesto by mne zajímala teplota a tlak kyslíku i metanu těsně před RUD.
Starship má také obrovský průřez + 64 m2.
Zároveň nejvyšší tah 2 stupně všech vyvinutých raket 65 MN oproti Saturn V 5 MN.
Rychlost byla blízká orbitální 24 000 km/h.
Zajimavá úloha a nepochybuji, že si ji SpaceX simulovalo.
Aby začala ocel hořet (v čistém kyslíku) musela by se dostat někam na 1200+ C a tam se nemá šanci dostat.
Někde kolem 800-900 C by už měli problém se ztrátou pevnosti….
Hoření samo o sobě je slučování s kyslíkem (po dosažení teploty hoření). Tedy on vlastně kyslík sám o sobě nehoří. Jinými slovy pokud mám tunu kyslíku a gram hořlaviny, tak mi hoří ten gram a ne ta tuna (jen její část, která se stihne sloučit s tím gramem než ten gram zmizí do jiných látek). Jo zjednodušil jsem si to.
A v termosféře toho není mnoho, co by tam hořelo tak, aby to vyvolalo obrovský výbuch. To co leze z Raptorů je víceméně ideální spalování, téměř beze zbytku. Myšlenka, že by jako hořlavina sloužil materiál samotné rakety mi přijde … nepravděpodobná .
No teoreticky kyslík by mohl shořet na ozon nebo se rozpadnout na O1.
Au.
1) Hořením se nazývá proces slučování *jiných* látek s kyslíkem. Takže říct, že kyslík by mohl shořet … je nesmysl.
2) Ne – ozon opravdu nemůže vzniknout “hořením”. Naopak – teplota (a tlak) rozklad O3 na O2 urychlují. (Nehledě na to, že ke vzniku O3 je zapotřebí energii dodat).
3) A to s tím rozpadem na O1 … je taky nesmysl. K rozštěpení O2 na O1 je zapotřebí dodat energii (a volný kyslík by se prakticky instantně znovu spojil zpět do O2…
O čem že jsme se to tu bavili? O výbuchu?
Já reagoval na větu “Tedy on vlastně kyslík sám o sobě nehoří.”
A myslel jsem ji ve smyslu “Tedy on vlastně kyslík sám o sobě nereaguje sám se sebou.”
Souhlasím, že při standardních podmínkách (pro lidský život) kyslík nemůže hořet ani reagovat sám se sebou. (Tedy se všemi 3 body souhlasím a vím o nich.)
Ale co se děje při explozi rychle letící nádrže vysoké desítky metrů víme kulové.
Je to stejné jako tvrdit že lidé nevyskakují z auta předním oknem. Přidejte alkohol u řidiče, vysokou rychlost, špatně umístěný strom, nezapnuté pásy a už to není pravda.
Díky tvaru rakety, nesmírné rychlosti a teplotě výbuchu, objemu paliva by možná právě tady mohla malá část kyslíku opravdu shořet na 03 a pak se zase (prakticky instantně) rozpadnout na O2 nebo ve formě O3 reagovat s jakoukoli chemikáli/ látkou okolo (železo, hliník, měď, plast, metan, sklo, keramika a kdoví co ještě.)
Je smutné, že i tady musím vysvětlovat jednoduchou větu. Půlku věci o Spacex si domýšlíme nebo hádáme(Což je prý regulérní matematická metoda.), ale automaticky všichni používají Okamovu břitvu a předpokládají, že žádný Machiaveli neexistuje. Možná tohle je důvod proč jsou války.
Viník je vždy ten koho chytíme za ruku, nikdy ten kdo ho zmanipuloval a donutil.
Kdo by to byl řekl, že dostávají data až do zániku … a pak (lidi v “kanceláři” v přímém přenosu, kteří nevidí nic jiného) řeknou, že už nedostávají telemetrická data.
To je opravdu na pováženou.
/sarcasm
Chci tím naznačit, že ty data, která vidíme při přímém přenosu je jen to co je určeno veřejnosti a konkurenci. Data ze SS i SH budou dozajista obsahovat i výstupy mnoha tepelných a tlakových čidel metrologicky vhodně rozmístěných. Stejně tak tam patrně budou i obrazová data ve viditelném i Infračerveném spektru z vnitřního prostoru nádrží. A je rovněž pravděpodobné, že jsou data šifrována a přenášena, stejně jako v moderních letadlech, násobně jištěným zařízením na několika frekvencích. Tedy jsem přesvědčen o tom, že došlo jen k částečnému výpadku datového přenosu.
Já měl za to, že ty lidi v kanceláři v přímém přenosu (za velkými okny) jsou kontroloři letu v letovém středisku …
Však ano – jejich “skutečnost” jsou ta přicházející data. Když přestanou přicházet, řeknou “přestaly nám přicházet” – end of story.
Telemetrie přece v přenosu běžela až do konce, do exploze.
Proč byl přebytek kyslíku, je snad jasné. Raketa se tankuje vždy plná a jelikož tentokrát letěla bez nákladu, celá loď byla o více než 100 tun lehčí, než by byla při normální misi. Nebylo tedy potřeba urychlit tolik hmotnosti, a tak na konci letu v nádržích zbyl kyslík (a nejspíš i ten metan), který by tam normálně nebyl, protože by se spálil pro urychlení těch 100+ tun nákladu. Tyto přebytky mohly v tomhle případě sloužit jako rezerva, ale jelikož během letu nevypadly žádné motory, spotřeba byla nominální, takže vznikl přebytek. S tím se samozřejmě počítalo dopředu a vypuštění těchto zbytků bylo v plánu provést před návratem lodi do atmosféry, o což se taky pokusili.
Nicméně, proč přesně to vypouštění způsobilo požár a výbuch, nevím. Věřím, že se časem dozvíme další podrobnosti.
Já bych se vším souhlasil až po to, že k tomu vypuštění muselo dojít. Problém ale je v tom, že k destrukci došlo ještě dříve, než se SS dostala na dočasnou dráhu, tedy došlo k ní dříve, než k vypnutí motorů. Tedy nedošlo k tomu před návratem, ale ještě ve fázi aktivního letu s fungujícími motory. Tedy aspoň tak jsem pochopil informace. Navíc pokud by byl přebytek kyslíku, měl by být i přebytek metanu. Jediné logické vysvětlení by bylo, že nechtěli obojí vypustit současně, aby se vyhnuli riziku.
Osobně si myslím že mohli mít metanu natankováno trochu méně, protože kyslíková nádrž je spodní, a tu chtěli mít plnou, kdežto u metanu už jim to nevadilo, protože je to ve špičce. Ale je to jen spekulace.
To že vypouštěli kyslík za chodu motorů je podle mě proto, aby jim běžící motory udrželi pracovní tlak v nádrži přes autogenní tlakování. Když by motory neběželi, tak už nemají jak zvýšit tlak po vypuštění paliva.
Obecně se nádrže vždy tankují naplno, bylo by zvláštní, pokud by tomu tak nebylo. Potřebují mít vždy opakovatelné a stejné podmínky při letu, aby byli schopni porovnávat naměřené hodnoty. Pokud by měli paliva vždy jiné množství bylo by všechno mnohem složitější a méně průkazné, o anomáliích způsobených právě různým množstvím ani nemluvě.
Zrejme nechteli resit jak se cestou zbavit toho balastu, takze by s nim museli pristat a to nebylo v planu.
Vypouštět nádrže po vypnutí motorů je blbost. To se pak ten oblak kyslíku bude držet u lodě a to by byl
problém. Když vypouštět, tak jedině když pracují motory. To pak tomu oblaku uletíte.
Metan se používá jako chladivo u vnější izolace. Kyslik se mohl ohřát více než čekali a tak se rozhodli upustit trochu kyslíku a snížit tlak.
Jako palivo lze použit cokoli, ocel, ze které je raketa, cihla, voda, jde jen o teplotu a oxidant. Při trochu vyžších teplotách hasičum bouchá voda, kterou hasí požár. Zatím jediný známý způsob zapáleni cihly je ve fůzním reaktoru, ale to je jen tím že na zemi je spousta kysliku a jiné oxidanty se moc nezkoumají z ekonomických důvodu.
Těžko říct proč potřebovali vypustit kyslík. Možná špatný vzorec nebo špatná akcelerační dráha.
Petře, děkuji za překlad a článek se spoustou údajů.
Zajímavý tweet dtto…
Data jsou vypovídající.
https://twitter.com/conexionspacial/status/1746206400546517023
Vím, že je to u pozorovatelů aktivit SpaceX častý jev, ale nerozumím tomu, proč plánují stavět druhou rampu pro Starship tak blízko té první. Vždyť to bude omezující. Nemyslím jen případnou nehodu, která by mohla vyřadit dvě rampy naráz, ale i omezení prací na druhé rampě během běžného provozu při testech nebo startech.
Ono je možné, že se jedná jenom o uměleckou licenci pro účely PR a ve skutečnosti ty rampy tak blízko nebudou.
Během testů a ostrého provozu nejspíše budou vyklízet celou základnu tak jako tak, pokud nechtějí stavět další rampu o kilometry dál, což asi nechtějí. Ono ani není kde.
Drtivá většina práce je mimo areál, na místě se to v podstatě jen sestaví jak lego. Třeba takový jeden segment věže mají od přichycení k jeřábu do instalace za 3 hoďky, to větší čas zabere jeho převoz.
SpaceX má na stavbu druhé věže plány už několik let.
To, že bude hned vedle má společné využití.
Nicméně jedna věž jen na přistání někde u Masseys by nebyla úplně k zahození.
Floridská věž asi jen tak brzo nic nechytí (NASA s tím nebude na začátku souhlasit), navíc má kratší hůlky
Problém by mohol byť, že Masseys je cca 11km vo vnútrozemí narozdiel od štartovacej rampy, ktorá je približne 500m od pobrežia. A navyše Masseys je presne na hranici s Mexikom.
Je s podivem, že by dovedli zdvojnásobit nosnost SS pomocí prodloužení nádrží a hot stage. Škoda toho listopadového startu. Myslíte že bylo vypuštění kyslíku nezbytné jinak by nedošlo k částečnému oběhu okolo země ? Případně mohlo jít o nanomalii např ventilů nebo se mohl vznitit kyslík o Raptory ?
Dvojnásobek to nebude. Už předtím uváděli nosnost až 150 tun.
Možností co se přesně stalo s S25 je spousta. Třeba se časem dozvíme více detailů.
Předpokládám, že data z S25 díky starlinku ziskali.
Otázka je zdali mají i video jako obdobu letu 2 stupně falcon 9.
Hezký radarový snímek rozpadu je na wiki.