Evropská Tesla Model Y rovnou dostane nový typ baterie představený na Battery Day

Koncem září představil Elon Musk na dlouho očekávaném Tesla Battery Day nové baterie Tesly a výrobní plány do budoucna. Během prezentace ale nebylo zmíněno, jak brzy můžeme novou technologii očekávat ve vozech Tesly (pomineme-li teď výkonný Model S Plaid, který se má začít prodávat koncem příštího roku). Nějaké nové informace každopádně Musk dle svého zvyku nedávno prozradil na Twitteru. Již z dřívějška víme, že Tesla bude mít v Giga Berlin výrobní linky pro baterie, doposud ovšem nebylo jasné, zda půjde o nový typ článku 4680 (průměr 46 mm a délka 80 mm), či o nějakou starší technologii.  Z hlediska nové technologie baterií nakonec bude berlínská továrna sloužit jako jakýsi experiment, který by měl vše ověřit v ostrém provozu.

Musk pro Berlín potvrdil produkci baterií typu 4680, navíc chce Tesla při výrobě Modelu Y z baterie učinit strukturální část vozu, což má kromě možnosti vyššího dojezdu vést též ke snížení hmotnosti a zjednodušení výroby. Kromě nových baterií chce Tesla v Berlíně vyzkoušet také vyrábění zadní i přední části Modelu Y pouze jako jeden velký hliníkový odlitek, jenž bude zároveň obsahovat i deformační zóny. Zatímco výroba zadní části v jednom kuse není překvapením a Tesla si tento proces již vyzkoušela ve Fremontu, předek vozu v jednom kuse bude novinkou.

Zkušební výroba celé zadní části karoserie Modelu Y jako jednoho odlitku v továrně ve Fremontu (Zdroj: Tesla)

Pokud se Tesle povede nové postupy výroby správně implementovat, tak bychom se měli dočkat podvozku Modelu Y složeného prakticky pouze ze tří hlavních částí. Výhodou pak samozřejmě bude jednodušší a levnější výroba. V případě velkých odlitků se hodně objevovaly dotazy, jak poté bude probíhat oprava vozu v případě nehody – pokud by byly deformační zóny součástí odlitku, pak by hrozila nutnost výměny celé části karoserie, což by samozřejmě opravu výrazně prodražilo. Dle Muska ale toto nebude problém, části karoserie včetně deformačních zón půjdou odříznout a následně můžou být nahrazeny novými přišroubovanými díly.

Výhody nové výrobní metody karoserie a baterie jako strukturálního prvku (Zdroj: Tesla)

Aby toho nebylo málo, tak Tesla chce v Berlíně začít používat také novou lakovnu. O té Musk mluvil již dříve, když zmínil, že lakovna bude na vůz nanášet další tři vrstvy barvy. Tím lze docílit kvalitnějšího laku vozu a také jakéhosi 3D efektu barvy, který není u běžných lakovacích metod možný. Zavedení všech těchto novinek do výroby s sebou samozřejmě přináší určitá rizika. Z toho důvodu se vylepšení dočká zatím pouze Giga Berlin, implementace do Fremontu či Giga Shanghai je plánovávána až přibližně po dvou letech od spuštění německé výroby. Výroba ve větším množství by měla v Německu začít někdy v druhé polovině příštího roku.

Oficiální render továrny Giga Berlin (Zdroj: Elon Musk)

Zatím není jasné, o kolik nové baterie přispějí k navýšení dojezdu evropského Modelu Y. Varianta Long Range v německém konfigurátoru momentálně uvádí dojezd 505 km dle standardu WLTP, což souhlasí s americkým modelem certifikovaným na 316 mil (505 km, americký standard EPA ovšem bývá přísnější a často bližší realitě). Během Battery Day bylo uvedeno, že nový typ baterie umožní navýšení dojezdu o 16 %, strukturální battery pack poté o dalších 14 %. Pokud by tedy Tesla implementovala obě tyto inovace v plném rozsahu, tak by evropský Model Y mohl mít dojezd kolem 650 km, přesné číslo se ale dozvíme až po certifikace a klidně se může stát, že se bude od našeho odhadu lišit, a to směrem nahoru i dolů. Nabízí se také otázka, zda vůbec Tesla bude pro svůj crossover takovýto dojezd chtít, Model Y by ho totiž pak měl mnohem vyšší než dražší Model X (ten dle WLTP zvládne ujet 507 km). Místo toho by mohlo být rozumnější dojezd nechat na současné úrovni, ale díky vylepšením by nová baterie mohla být menší, lehčí a levnější. Všechna vylepšení představená na Battery Day by měla umožnit navýšení dojezdu až o 56 %, nepovažuji ovšem za pravděpodobné, že by je Tesla dostala do Modelu Y příští rok v plném rozsahu.

Tesla Model Y (Foto: Tesla)

Když už se v dnešním článku věnujeme hlavně působení Tesly v Německu, tak stojí za to se podívat i na nedávno zveřejněné statistiky prodejů na tomto trhu. Ten v meziročním srovnání zažívá velké propady, v případě mnoha automobilek dokonce o desítky procent. Domácí Volkswagen například za období leden až září letošního roku prodal o 26,3 % méně vozů než loni za stejné období, Audi například zaznamenalo 28% propad a Mercedesu klesly prodeje o 16,6 %. Jedinou značkou na německém trhu, která meziročně roste, je momentálně Tesla. Ta u našich západních sousedů prodala 11 217 vozů, což znamená nárůst o 24,5 %. Růst prodejů Tesly dobrou zprávou, znamená totiž, že je o automobilku a její vozy zájem, je ale potřeba si též uvědomit jinou věc. Výroba Tesly i přes rychlé navyšování stále zaostává za poptávkou, růst tedy neznamená, že by krize automobilového průmyslu Teslu nijak neovlivnila, akorát to na číslech není vidět.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
106 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Pětimetr

Těm velkým odlitkům fandím. Šetří čas a náklady. I technologicky to není žádná sranda (materiál musí dobře zatéct, bez bublin, a taky se to po vyndání z formy nesmí zkřivit nestejnoměrným chladnutím).

Horší však je, že po ťukanci na křižovatce je auto na odpis. Musíte ho půlku zahodit. Hliníkovej odlitek se nedá vyklepat nebo dovařit.

Edit:
Teď se dívám, že jsem odstavec přeskočil a píšete o tom. No.., že by někdo něco v dnešních servisech šrouboval? Zaplatíte celý kus, Franta jej flexou odřeže a od oka navrtá a sešroubuje? Ne-e.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Pětimetr
Jirka

Pokud je to tuknuti tak se tomu nic nestane, pokud se tomu neco stane tak je to poradny naraz kdy i klasicka karoserie je na odpis.

Pětimetr

Viděl jste někdy zmačkanej podběh po drobné nehodě? Jak ho vyklepali nebo navařili? Zdálo se Vám auto na odpis?

Jirka

No ono je tezke definivat tezkou, lehkou, stredni nehodu a pak taky co je bezpecne navarit. Moje pointa byla, ze tukanec na parkovisti s timto nic neudela a bude se menit vnejsek/pohlcovace narazu.

3,14ranha

Ono to není tak černobílé. Tři díly na celou nosnou kostru podvozku kde snadno dojde k poškození zespoda i ze stran i při malé (nelikvidační) havárii může být problém. Docela by mě zajímalo jak to myslí s tím opravováním.

On je rozdíl i jak drahé a staré auto nabouráte tou středně silnou havárií – když to bude ojetá fábie, tak letí na šrotu.

Když to bude zánovní BMW vyšší třídy, tak se vám vyplatí po konzultaci s odborníky (a jejich souhlasu) třeba i certifikované rovnání karoserie. Milion+ korun neroste na stromě.

Prochazka

Reálně to myslí tak, že se to opravovat nedá… Možná hra s čísly? Proč mít možnost něco opravovat, když 90% vozů nikdy nenabourá? A kdo to nabourá, tak se musí připravit na koupi nového auta. A co crash testy? Odlitek ze (slitiny) hliníku bude oproti oceli dost křehká záležitost…

Jiří

Nebojte, v crash testech i následcích reálných nehod budou jako obvykle patřit k naprosté špičce na celém trhu.

Prochazka
PetrK

Hmm, jeden o budoucnosti, druhý o minulosti.
Ke crash testům – přežil kriticky poškozené auto.
K následkům reálných nehod – auto hořelo, zasahovali záchranáři. Protože šlo o první případ, na který byli připraveni, tak tam bylo hodně lidí (“workshop”). Kontaminovanou půdu vybagrovali. Firma, která měla zajistit likvidaci neměla povolení od státu. Jaké konkrétní následky jsou nějak hrozné oproti normálním autům, která shoří?

Prochazka

Konkrétní následek je ten, že lithiové baterky (tj. celé elektroautíčko) musíte mít několik měsíců potopené v kontejneru. Normální auto Vám prostě shoří a pak ho můžete odvézt do šrotu.

Prochazka

A už máte Teslu zaparkovanou v garáži a nebo jste jenom fanda teoretik co je rád, že má ojetou Fábii?

Teslichard

nijak, topiaci sa slamky chytal.

Jiří

Ne, myslím třeba takto:
https://www.euroncap.com/en/results/tesla/model-3/37573
Plus reporty z hodně závažných nehod.
Jinak nevím co má společného vzplanutí auta po závažné nehodě s bezpečností pro posádku, navíc když je to u EV velká výhoda (když už, tak začne hořet mnohem pomaleji než spalovák, takže posádka má dost času se z auta dostat, příp. být vyproštěna).
A mám sem pro porovnání dát těch 39 600 000 odkazů na vyhledávání “car catches fire” u spalováků?

Teslichard

hlavne prečo vyťahuje argument vzplanutia po ohlásení battery day ktorý sa týka i tohto článku, kde batérie zjavne budú bezpečnejšie kvôli umiesneniu batérie v konštrukcií a je možné že konštrukciou a technologicky batérie budú i z časti sebahasiace, ako to naznačil chlapík z EEVblogu na youtube, cca 7:40 to spomína

http://youtu.be/hbPKE62aM0U

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Teslichard
Prochazka

Uvádíte jen samé vlastní spekulace. Ty baterie zatím nejsou …

Teslichard

Špekulácie ? Založené na vede a toho čo ohlásili na Battery Day kde vychádzajú z prototypov a zrejme pred-masovej výroby, tieto batérie neexistujú len na papieri a v patentoch ale reálne existujú vo vývoji Tesly. Či si myslíš že prezentovali batérie ktoré nemajú odtestované v desiatkach verzií a idú na trh s kusom papiera a teóriou? Vážne ?

Jiří

Díky, to je úžasně vysvětlené v tom videu. Takže to vlastně není tab-less, ale multi-tab design 🙂
Těším se na reálné testy nabíjení. Nedivil bych se, kdyby to bylo na dnešní dobu něco nepředstavitelného jako 250-300 kW konstantně až někam k 80-90 %, tedy okolo 300 km/10 minut nabíjení.

Teslichard

over si informácie než vypustíš do sveta dezinformáciu či skreslenú informáciu, prosím.

poledni pauza

Procházka, musíte myslet politicky a taky trochu dopředu. Elon připravuje záruku, že když auto pojede na autopilota a nabourá, tak se mu vyplatí vyměnit vám auto za nové.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem poledni pauza
3,14ranha

Nebo vašim pozůstalým…

(-:

petr

Pochopil jsem to tak, že pokud auto nabourá a jsou deformované běžné deformační zóny, tak s tím Tesla prostě počítá. Tedy je ta místo kde je karoserie při takovémto poškození připravená na odříznutí a namontování opraveného dílu. Což ošetří většinu předpokládaných oprav. Pokud poškození bude jiné než ten nejběžnější druh přes deformační zóny bude to na odpis, ale to je i u jiných aut.

Martin B

Případně se nahradí celý zadek, což pochopitelně bude dražší.

Teslichard

Nie tak celkom, na Tesly sa začínam pozerať ako na mobily, po poškodení displeja sa vymení celý displej, nie len sklo. Podobne to v budúcnosti bude u Tesiel, po nabúraní sa vymení celý predok. Dizajn vozov i ohlásené zmeny na battery day to viac pritvrdzujú že im ide o zjednodušenie výroby a tým pádom i opráv.

poledni pauza

Ale české servisy dokážou přece svařit předek z VW Polo se zadkem VW Golf. A udělá to nějakej venkovskej strejc se svářečkou. Pokud jste blondýna, ani nepoznáte, že vám prodávají neexistujíci auto.

Teďka koukám, na google a vidím mnoho odkazů na téma “svařování hliníku” včetně několika apartních svářeček. Tak si říkám, že jestli zase někdo nedělá velký humbuk z banality. Na to jsou češi experti, hlavní argument proč něco nejde je ten, že to “nikdo nedělá”.

golem.roucha.jeho

Nyní prosím detailně o sváření tenkostěnných hliníkových odlitků.

poledni pauza

Postup je následující:

1) vezmu svářečku na tenkostěnný hliník
2) svařim tenkostěnný hliník
3) zkasíruju šťastného majitele spraveného auta z tenkostěnného hliníku

Je to jasné?

Samo

Kto kto bude zvárať tenkú stenu keď sú tam očividné značne masívnejšie nosné výstuhy? Ten odliatok niej z alobalu a nesie polovicu auta ktoré váži 2t… Skúsený TIGar zvarí aj celkom tenký hliník, keď už sme pri tom dá sa zvariť aj ten alobal… Nedá sa lebo sa ľuďom nechce, nie že to nejde.
https://www.youtube.com/watch?v=6SXyzG_8H48

Prochazka

Svařování hliníku (jeho slitin) není sranda a už vůbec ne v hromadné výrobě. Můžete to svařovat pouze metodou TIG (WIG) wolframová netavící se elektroda + inertní plyn (argon) + přidáváte tavný drát extra.
Ono není ani sranda svařovat ocelové plechy pokud jsou zinkovány, vyžaduje se ty třeba 2x tolik bodových svarů oproti černým plechům… Takže svařování a kvalitní svařování v hromadné výrobě banalita není a asi nikdy nebude. Jen díky svarům ta hromada lisovaných plechů drží pohromadě. Co dále není banalita svařovat něco silnostěnného (odlitek) s něčím tenkostěnným. Dále z ohledem na korozi nemusí být banalita dát dohromady ocelové plechy a hliník…

3,14ranha

Svařování hliníku, ještě navíc u počítačem modelovaných a odlehčených konstrukcí rozhodně nezvládne kde kdo. Hodně napoví to že samotná Tesla mluví spíše o mechanickém upevnění náhradního dílu (šrouby, nýty, lepidlo ?).

Přes moji skepsi je samozřejmě pravda že čím dražší auto máte, tak tím větší máte prostor pro drahou opravu (pokud by alternativou byl odpis celého vozu).

hotovson

“Zaplatíte celý kus, Franta jej flexou odřeže a od oka navrtá a sešroubuje?”

pocitam, ze na to je pripraveny jak odlitek, tak nahradni casti
proste se v predem danem miste odreze poskozena cast a nahradi se novou, otvory pro srouby uz jsou jak v odlitku, tak v nahradnich castech predem pripravene

Jirka

Jen pro info o delsim dojezdu. Pochybuji ze Tesla zvysi dojezd spis battery pack bude mensi mysleno vahou ale kwh zustanou stejne. Dovoli jim to vyrobit vic aut.

Robert

Ano, logiku to ma, na druhu stranu zasa Europania su na auta ovela viac ktiticky takze by ma neprekvapovalo keby nemci v berline udavali nove trendy, ci uz v kvalite alebo v parametroch, ktorym je aj dojazd.

Mirek

Souhlasím, navíc za dva roky budou i konkurenční elektromobily na lepší úrovni než dnes, takže se Tesla bude muset snažit.

Jirka

By samozrejme bylo fajn, ja jen vychazim z toho co rikal Musk v dobe kdy mluvil o robotaxi, ze dojezd nepotrebuji zvetsovat a budou se soustredit na pocet kusu. Navic si myslim, ze vetsi dojezd je rezerevovan pro SX.

Robert

Uvidime. Aj so stavajucim dojazdom je tesla na prvych miestach v porovnanie dojazdu EV, cize zbytocne zvysovat dojazd na ukor vyrobenych kusov asi nema zmysel.

Teslichard

keby udávali Nemci niečo ohľadom dojazdu tak ich prémiové EV vozy nebudú mať dojazd pod 300km, skôr sa prikláňam k lepšej výstupnej kontrole a tým pádom i kvalite, ale s technológiou batérií a pohonu veľmi nepohnú, skôr vôbec.

Teslichard

skús sa pozrieť na EEVblog ohľadom batteryday, tam to vysvetľuje pekne prečo len 16% navýšenie pri číslach ako sú 6x more power, 5x more energy.

Prochazka

Chápu to dobře, že tam Musk chce dávat baterky, které ještě nemají? A které prozatím ani nikdo jiný v tomto provedení nemá?
A taky mě na konci článku pobavila ta hra s čísly ohledně prodejů. Samozřejmě Tesle budou růst prodeje s ohledem na podporu elektroautíček, ale v absolutních číslech v porovnání s klasickými vozy jsou prodeje všech bateriových zázraků řádově nižší…

Jiří

Výroba nových baterií začala už před více než rokem, aktuálně jsou někde u 4. generace výrobního procesu a už jde jen o to optimalizovat na velkou produkční kapacitu.
V USA, kde jim štědré daňové úlevy $7500 skončily na konci roku 2018, tak v období následujícím měli rekordní prodeje i přes tuto nevýhodu oproti ostatním automobilkám. V Evropě je ta podpora stejná pro všechny, nebo také vyšší (někde je Tesla vyloučena z dotací kvůli nadlimitní základní ceně) a přesto se prodává skvěle. Loni TM3 s 300 tisíci kusy patřila mezi nejúspěšnější auta z hlediska prodejů.
Porovnání absolutních čísel všech EV vůči ostatním je strašný nesmysl. To i malé dítě ví, že se celý průmysl – těžba, výroba baterií, automobilové továrny… nepřemění přes noc, nicméně třeba v Evropě už se ten podíl EV na prodejích letos dostane možná i přes 10 % a třeba v Norsku už ten řádový rozdíl je téměř opačný a auta čistě na benzín/naftu mají prodeje v řádu jednotek procent. Stačí počkat pár let a spalovací zázraky na tom takto budou i všude jinde.

MC1

davat norsko za priklad tak to chce riadny kus demagogie
v norsku su eauticka brutalne danovo a inak zvyhodnovane a zaroven brutalne danovo zatazuju spalovacie auta.

ale ked uz spominas to norsko, co tak si napisat o tom ako sa tam dari tesle a ako jej rastu predaje?
https://autobible.euro.cz/prodeje-tesly-se-v-norsku-propadly-na-minimum-lide-ji-vymenili-za-audi/
https://www.startitup.sk/tesla-uz-nie-je-v-norsku-takym-milacikom-trh-sa-meni-a-zmeny-postihnu-aj-slovensko/

Bubik

Jj, víme, je to bývalý argument Nokie proti Applu.

Prochazka

To myslíte vážně? Myslíte, že by nějaká Muskova firma byla s něčím napřed oproti prezentaci, když to dosud bylo VŽDY přesně naopak? Naprosté neplnění slibovaných termínů a vše s ohromným zpožděním. Byl bych realista. Ty nové baterky v prvních sériích asi vůbec nebudou…

PetrK

Neuralink? Ach ta vaše silná tvrzení.

Takže budou vyrábět nedříve model Y varianta A a pak přejdou na model Y varianta B? S kompletně předělanou montáží konstrukce? Řekl bych, že je to možné, ale nepravděpodobné. To spíš oddálí začátek výroby … Jinak, jestli je to, co píše nahoře Jiří, pravda, tak bych řekl, že velmi nepravděpodobné.

Jiří

Říkali, že jsou teď u 4. generace a cyklus je 2-3 měsíce. Očekávají, že někde u 6./7. generace budou schopni velkosériové výroby, což by vycházelo na jaro. Velkosériová výroba znamená cca 1 GWh/měsíc, což je nějakých 12 tisíc TM3/TMY LR za měsíc, rozhodně tedy dost na první půlrok produkce (vycházím z náběhu čínské GF, kde za první půlrok 2020 bylo vyrobeno 50 tisíc TM3, tedy ~8 tisíc/měsíc).
Další plány jsou produkční kapacita 100 GWh/rok již v roce 2022, ale to už se i mě zdá jako hodně ambiciózní.
Nicméně jak píšete, i když by nešlo vše úplně dobře, tak je to jen oddálení začátku výroby o pár měsíců. Peněz teď mají hromadu, tak si to můžou dovolit 🙂

Jiří

To se mi zdá nepravděpodobné, už jenom ta změna velikosti by znamenala pro dodavatele novou výrobní linku a tam by byl taky nějaký náběh výroby a rozhodně ne ve stylu – jasně, dodáme v pohodě pár GWh hned příští rok. To jsou totiž kapacity těch největších továren s roky zaběhnutou výrobou (třeba celosvětové dodávky ze všech továren za srpen 2020: CATL 2,8 GWh, LG 2,4 GWh, Panasonic 2,1 GWh, ostatní hluboko pod 1 GWh)
A hlavně si myslím, že více než typ elektrody by byl mnohem větší problém ten “tabless” design. V těch bateriích bude naprosto odlišný přenos tepla a tedy i odlišná konstrukce chlazení baterie v autě. To nepůjde jen tak přehodit.
Předpokládám, že první výrobní čtvrtletí, tedy 3Q 2021 vyjede z Berlína tak 10 tisíc TMY, na které bude potřeba asi 800 MWh baterií, což je množství, které si myslím klidně posbírají z toho, co vyrobí za ten rok předtím a nějaký větší náběh výroby bude třeba až na 4Q 2021, tedy za rok, tzn. klidně může být půlroční zpoždění oproti plánu, což by nebyl ani tak průser pro Berlín jako pro Texas a další zpoždění Cybertrucku a Semi.

MC1

no prave to co pise J R dava zmysel
konstrukciu auta prisposobia na novu velkost bateriek, ale kym nebudu mat tie “zazracne” tak zatial ich budu vyrabat mokrou technologiu

postavit to na baterkach ktore v case nabehu vyroby ani zdaleka nemusia byt pripravene nieje velmi dobry napad, hlavne ked tie nove baterky maju tvorit akusi strukturalnu cast auta. co inak osobne nepovazujem za uplne najlepsi napad ak ma byt baterka integralnou sucastou karoserie a podielat sa na strukturalnej pevnosti auta, aj ked bohvie ako to zas musk myslel

Jiří

Já jsem zatím neslyšel o jiném výrobci, kdo by to dělal. Asi to nebude tak jednoduché že se vyndají kontakty a je to tab less 🙂 a Tesla na to má i patent, tak to jen tak někdo jiný stejným postupem dělat nemůže.
Druhá věc je, že by na to nebyla ani žádná poptávka, takže by to byla stejně zakázková výroba pro Teslu. Téměř všichni (nebo úplně všichni?) ostatní nepoužívají v autech cylindrické baterie, ale ty další typy (pouch a prismatic, nevím jak se to překládá do češtiny).
Takže pokud by to někdo teď začal dělat, akorát bude rok pozadu za Teslou. Takže to vidím spíš jak jsi psal na ten risk, odvahu a sázku na jednu kartu.
To postupné zavádění jsem si myslel taky, ale teď to v tom vůbec nevidím, jak by to šlo udělat jinak než všechno naráz.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Jiří
Martin B

To by musela Tesla dodat technologii na Tabless. Patent není problém. Zaprvé by to bylo pro Teslu, zadruhé Tesla veškeré patenty uvolnila už v roce 2014.

Technicky to ale problém bude, protože Tesla není zdaleka jediná firma, která se o tabless pokusila. Ale nikomu se to nepovedlo dostat do produkce.

Jiří

No jo, měl jsi pravdu. Mé přesvědčivé argumenty byly rozdrceny 😀

Jiří

Docela pomalý rozjezd à la Tesla, to znamená pilotní linka s výrobní kapacitou 10 GWh/rok, což jí bude řadit do top 10 největších bateriových továren na světě 🙂 A v roce 2022 už 100 GWh. No prachy na rozjezd mají.

Jiří

Těch 500k dají, pochybuju, že si lajznou ostudu skončit někde na 495k.
Celkem mi ta čísla vyšla, až teda na ten obrat, to jsem trochu přestřelil a ve 4Q bude tak 11 mld.

• globální prodeje 140 tisíc (139 593 = -0,3 %)
• obrat ~9,5 mld. USD (8,771 mld. = -7,7 %)
• hrubý zisk 1,9-2 mld. (2,063 mld. = +3,1 %)
• OPEX 1,2-1,3 mld. (1,254 mld., přesný zásah)
• úroky 200 mil. (163 mil. = -18,5 %, hodně hezky se jim daří snižovat náklady na zadlužení, klobouček)
• čistý zisk 500 mil. $ (331 mil. = -33,8 %, ale kdyby tam nebyl ten mimořádný náklad na kompenzační bonus pro Muska (170 mil. $ nebo tak nějak), tak jsem prakticky přesně)
• budou lehce nad nulou tak 100 mil. a zbytek bude díky kreditům) -> nakonec tedy 66 mil. $ pod nulou, ale zase za to může Musk, těch 170 mil. $ je přesně ten rozdíl co mi chybí a taky bych to trefil 🙂

Pro mou 4Q předpověď mám tedy drobné korekce:
• globální prodeje 180 tisíc (nechávám)
• obrat 12 mld. USD (-> 11 mld.)
• hrubý zisk 2,5 mld. (nechávám)
• OPEX 1,5 mld. (nechávám)
• úroky 200 mil. (-> 160 mil.)
• čistý zisk 800 mil. $ (nechávám)
• vlastní zisk 300 mil. $ + 500 mil. $ kredity (nechávám).

2020:
• prodeje 500 tisíc
• obrat 33,5 mld. $ (-> 29 mld. $)
• hrubý zisk 7 mld. (-> 7,1 mld.)
• OPEX 4,8 mld.
• čistý zisk 1,4-1,5 mld. (-> 1,2-1,3 mld.)

Jiří

Ano, třeba s výrobou TMY v USA – zahájení o půl roku dříve než bylo v původním plánu (prezentaci), taktéž v Shanghai se vše povedlo o nějaký ten měsíc dříve.
Vzhledem k tomu, že výrobní linka je to nejdražší z celé továrny, tak se vsaďte (ah, pardon, ve vašem případě raději ne), že to tak bude.
Mimochodem loni VW sliboval, že letos dodá globálně 500 tisíc BEV, skutečnost bude 200 tisíc, když vše půjde dobře. Tomuhle neplnění slibovaných termínů nesahá Tesla ani po kotníky.

golem.roucha.jeho

V USA již celé týdny stloukají v posvátných hmoždířích TMU.

jakub

Můžu se zeptat na zdroj těch 500k BEV?

Jiří

Psal to Diess na Twitteru, ještě se tam někdo ptal, zda opravdu myslí jen BEV a on na to, že ano. Zkusím dohledat a když se povede, dám sem odkaz.

Jiří
MC1

kedy budu uz jazdit tie robotaxiky? musk sluboval tento rok uz milion robotaxi
ako to vidis, das klobuk na stavky? mozes aj s prochazkom a potom si to na konci roku zapocitate a ani jeden nebudete musiet ten svoj zozrat 🙂

Rosetau

Zase sis změnil nick Peter? Jestli budou jezdit nezáleží jen na Tesle ale hlavně na ruzných regulaci a schválení od uřadu.

Ivo Janáček

No někde jsem četl, že taxíky od Googlu už skutečně jezdí, rozuměj v reálném provozu a bez řidiče a EM to docela nedal.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Ivo Janáček
Invc

Myslíš Waymo?

Ďábel je vždy v detailu:

1) Jezdí jen v pečlivě zmapované omezené oblasti (a jsou závislé na pravidelném podrobném mapování). Oblast cca 5×10 mil – Phoenix (a doporučuji podívat se na mapu – jak ta oblast vypadá … takové cityblocky nemám ani ve Factoriu).

2) Jezdí pod dálkovým dohledem operátora (když si neví rady tak zastaví a zavolá domů), operátor by měl dělat sice jen rozhodování vyšší úrovně, ale není známo, kolik aut jeden operátor spravuje.

3) Neumí používat “highway” (“průtahy městem”) – což je trochu problém, protože ujet větší vzdálenost městem jen po “uličkách” se ti může dost protáhnout.

4) Jo a abych nezapomněl – to “jezdí” znamená zhruba 100 driverless rides / měsíc.

Nothing to brag about … if you ask me. (Ale jinak jo – maj to venku … a měli to už na začátku roku).

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Invc
poledni pauza

Ano, chápete to správně, oni jsou zvyklí být první, takže dodávají věci, které ostatní nemají, tak jako vždy, tomu byste nevěřil, to je celý Elon 🙂 Zajímavé je že taky nezpochybňujete tu dvojdílnou kastli. Tu taky ještě nikdo nemá.

A máte pár nepřesnosti ohledně baterií. Baterie mají, ne že nemají. Nemají výrobní linku pro hromadnou výrobu těchto baterií.

A dát to celé dokupy, to je ten čelindž. Ale má na to 8 měsíců, snad to zvládne. Co je jisté, že momentálně nejsem při takových penězích, abych si to koupil a jestli to bude mít o tři měsíce dříve či později na celé situaci nic nezmění.

atlas

Battery day bol par tyzdnov dozadu kde sam povedal ze nasadenie bude v roku 2022.
Preslo par tyzdnov a zrazu to zvladnu za 8 mesiacov?
Podla mna to myslel nejako inak, napriklad ze z tych 5 veci ktore chcu zmenit do roku 2022 nieco nasadia uz o tych 8 mesiacov(napr to integorvanie baterii do kasne), ale urcite nie vsetko.

Bystroushaak

Už tu zmiňovali ostatní že jde hlavně o problém škálování výroby. Přijde mi reálné, že omezenou produkci budou schopni rozjet do osmi měsíců, což jsou samozřejmě řádově menší čísla, než objemy výroby, které představili během „Battery daye“ že chtějí mít časem. Ale uvidíme, zatím jsou všechno jen spekulace a odhady.

atlas

Keby to tak bolo tak to na prezentacii odznie. Pochvalit sa ze o 8 mesiacov zacnem instalovat nove baterie do casti seriovych kusov je velka vec. To by netajil.
Uvidime o 8 mesiacov.

Ivo Janáček

Podle uváděného dojezdu by to znamenalo v reálných podmínkách někde kolem 400km u nás a kolem 300km v Německu. To už by možná na kratší dálniční cesty mohlo začínat stačit.

Bubik

Dobrá zpráva. Taky si myslím že po stránce dojezdu se budou držet jen mírného pokroku v mezích zákona a spíš ušetří na váze a zvýší si marži.

Mário

Na Teslu budem mať hádam za dva roky dúfam. Takže času majú dosť. Mne osobne bohato bude stačiť aj dojazd 300 km. Na dovolenku jednoznačne iba lietadlom. Ak má človek na Teslu na letenku sa tiež určite nájde 🙂

Ivo Janáček

Poraďte, kde koupit letenku z Ostravy do Tater třeba a nebo z Prahy na Lipno atp. Ani jednou s plně naloženým autem a 300km teoretickým dojezdem v praxi nedáte.

Jiří

Zajímavé, že jsou lidé, kteří zvládli cestu ČR – Chorvatsko a zpět (1500 km) s plně naloženým autem s dojezdem méně než polovičním a to v době, kdy bylo nabíječek méně než desetina toho co dnes. Takže se vsadím o co chcete, že by to dal 🙂

Mário

Vždy sa nájde niekto kto bude nespokojní. Aj keby tam bol dojaz pol zemegule stále by sa našiel niekto kto by chcel prejsť celú. Ja to stále beriem niečo za niečo. Myslím že ak nebudem každý deň potrebovať prejsť 300km nabíjanie nebude problém. Na dovolenku alebo výlet do susedného štátu určite nebudem chodiť každý mesiac a pár krát do roka to nabíjanie na ceste sa dá prežiť. Myslím že pauzu na jedlo alebo kávu treba a rýchlo nabíjačka to za ten čas hádam stihne.

Ivo Janáček

Já nepíšu o tom, že to nejde zvládnout. Jde to zvládnout, ale za jakých podmínek? Nehledě na to jak se to pak navíc prodraží, viz aktuální ceny nabíjení. K tomu lze jen dodat, že konkurence by mohla ceny stlačit dolů, ale proti tomu půjde daňová zátěž, která ceny zase naopak zvedne a je otázka jakým způsobem to bude provedeno.

Teslichard

spýtaj sa ľudí ktorý absolvovali takúto cestu než sa spoliehať na svoje domienky 🙂

Ivo Janáček

Není třeba se ptát, hodně lidí se o to již podělila, takže stačí jen číst. Ano pro někoho je to asi dobrodružství a baví ho to, pro mě tím, že jezdím hodně je cesta jen o tom se dostat z bodu A do bodu B a to pokud možno co nejrychleji, nejpohodlněji a nejlevněji.

Teslichard

je kopa ľudí v komunite EV ktorý jazdia 1500km na hory bez problémov aj s Taycanom, ale chápem že odšoférovať 900km bez pauzy, potom si strčiť do hrdla bagetu, natankovať, vystriedať šoféra a ešte za jazdy stihnúť WC je omnoho pohodlnejšie ako sa v kľudne niekde v reštaurácií najesť, veď hory majú nie oči ale nohy a tie utekajú … 😀

Ivo Janáček

Myslel jsem, že na dovolenou jedině letadlem nebo ne?? To už neplatí?

Jinak pokud jde o tu vzdálenost, tak to se dá ujet úplně v klidu na jednu krátkou zastávku 10 minut na WC + tankování. Rád bych to viděl jak to někdo dá s BEV na pohodu ve stejném čase.

Jiří

Viz Bjørnův test 1000 km spalovákem 9 hodin 25 minut, Tesla Model S 9 hodin 50 minut, Tesla Model 3 10 hodin.
Osobně bych takovou trasu dal s pauzou 20 minut po 250 km, hodinku na jídlo po 500 km, dalších 20 minut po 750 km, takže tak 11 hodin spalovákem a naprosto stejných 11 hodin Teslou 🙂

Prochazka

Zajímalo by mě kolik fandů Tesly, co sem píše, ji už má doma v garáži a nebo s ní alespoň jednou jelo:-) Zatím mám dojem, že většina těchto fandů neměla v garáži zatím ani jakékoliv auto za 1 mil. Kč…. a mám podezření, že možná řada z nich nemá vlastně ani řidičák:)

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Prochazka
Petr Melechin

Smazal jsem velmi vulgární a urážlivou reakci na tento příspěvek. Uživatele jménem Jiří tímto varuji, že jestli se bude takhle neslušně vyjadřovat v budoucnu, dostane zákaz komentování. Můžete nesouhlasit, ale vždy jde reagovat slušně a bez sprostého urážení ostatních diskutujících.

Ne Ni

Akorat to zrejme taky odstranilo cely zbytek threadu, ne ze by mel nejakou hodnotu.

No, nicmene nejaky poll mam/nemam/chystam-se mit teslu a popr. letenku na mars by byl zajimavy.

Jiří

Přesně už nevím, ale něco ve stylu že ho to nezajímá a že jen prudí, pak otázky co to má společného s tématem a k čemu má tohle být přínosem do diskuze a pak jsem ho bez okolků poslal s jeho příspěvky a kloboukem do pr…
Nesouhlasím s urážkami úplně stejně, ale musím říct, že mi to za to stálo 🙂

Bubik

Fandové mají něco víc, ale ty nevíš co, nejsi fanda

Prochazka

Nepochybně toho mají fandové mnohem víc než já, ale Tesla v garáži to není:-)

Mám děsně rád techniku a její pokroky, ale pokud jde o elektroautíčka, jsem z toho hodně rozpačitý. Jednak ze současného stavu a jednak z toho co nás možná čeká. Zatím to vypadá, že elektromobilita není na trhu konkurenceschopná, stejně jako “ekologická” energetika, takže bez masivních dotací a znevýhodňování klasických aut se masově neprosadí. Cesta, které se trochu děsím, je že klasická auta budou v průběhu ne příliš vzdálené budoucnosti zdaněna takovým způsobem, že si prostě levnější auto než za 1 mil. nekoupíte. A když budete chtít starší, tak ty baterky po 20 letech zvládnou leda tak 20km ….
Jojo, taky by se mi líbilo místo tankování desítek litrů nafty jen tak zastrčit kabel do zásuvky a za 5 minut odjet s plnou, ale takhle to zatím nefunguje a možná ani nikdy nebude…

Ne Ni

Ono to vypada, ze vodikove clanky by mohly byt OK. Elektrolyzou toho jde z vody vyrobit skoro neomezene mnozstvi ve velke tovarne, napajet tovarnu muzes klidne z jadra nebo slunce. Do jedne tlakove flasky das vodik, do druhe kyslik, napustis to do auta hadici ktera je jenom trochu jina nez na co jsou lidi zvykli uz ted, nacerpat to tam taky netrva hodiny, ale zhruba stejne jako nacerpat benzin. Spaliny z toho jsou vodni para, cimz se kolobeh uzavira. Cele to muze byt eko a prakticke zaroven.

atlas

Neefektivna vyroba vodika. Neefektivne skladovanie. Tazke nadrze. Neustale unika z cohokolvek kde sa skladuje. Skladovanie je najvacsi problem, a nevyzera ze je ho mozne vobec vyriesit.
Vodik sa prestal pouzivat aj v raketach.
Skor uz tie baterie maju buducnost.

Ne Ni

Kdyz ten vodik lejes do auta, kde se slucuje s kyslikem, tak ho moc dlouho skladovat neni treba. Ten komfort, ze ho muzes dotankovat bez cekani, je fajn. A mimochodem, treba Nexo ma podobny dojezd jako 100kWh model S, ~380mil.

Ty baterky maji smysl napr. na marsu, samozrejme, tam cokoliv spalovaciho bude problem. Na zemi, kdo vi …

Rosetau

Vodík má tolik nevýhod až je to k breku. Jediná jeho přednost je, že během reakce vzniká voda a to by platilo jen v tom případě pokud ho slučuješ jen čistě s kyslíkem. Bohužel ale atmosféru tvoří z větší části dusík takže vznikají i oxidy dusíku. Ceny baterii stále padají jak jejich vývojem tak optimalizací výroby a usporou z množství. To se u palivových článku, které jsou stejně drahé jako na začátku říct nedá. Nemluvě o tom, že na jejich výrobu je potřeba dost platiny jako katalyzátoru. Auto na vodík má také baterii sice menší ale je tam. Chemická reakce, která vzniká v palivovém článku není dostatečně silná aby zásobovala auto energii při vyšších výkonech auta. Vodík je jenom pohádka pro dobrou noc. Jediné uplatnění by mohl mít u lodí. Přímé spalování vodíku se vzduchem zvládnou jen velké robustní motory díky jeho nízké energetické hustotě.

Ivo Janáček

Ten efekt tankování je zcela stejné jako tankování benzínu nebo nafty, takže proč řešit něco, co už dávno vyřešeno je?

Bystroushaak

Vodík má dvě hlavní nevýhody;

  1. Jeho výroba je energeticky nevýhodná.
  2. Abys ho mohl rozumně skladovat, tak ho musíš zkapalnit.

Co se bodu jedna týče, tak to je asi jasné. Chce to hodně elektřiny a v podstatě všichni v průmyslu to dělají chemicky, místo elektrolýzy.

Dají se na to používat speciální elektrody, které jsou v palivových článcích, ale afaik je problém je dělat dostatečně velké (pokud chceš dobrou efektivitu, tak afaik potřebuješ buďto drahé kovy, nebo nanomateriály). Ta cena je stále příšerná a v podstatě beze změny i po patnácti letech, co jsem ten článek dostal na střední škole abych postavil vozítko, které s tím ujede pár metrů na nějaké soutěži. A taky k tomu potřebuješ čistou vodu, což není zadarmo, jinak ty elektrody ucpeš různými usazeninami.

Co se bodu dva týče, tak zkapalňování je velmi neefektivní proces, kde zahodíš něco jako 15-30% energie jen abys to dostal do požadovaného skupenství. Oproti tomu baterie i s přenosovou soustavou a elektrickým motorem mají dohromady ztráty jen něco kolem deseti procent. A tady jsi vyhodil desítky procent, a to jsme se ještě ani nedostali k výrobě, skladování, převozu a pak zpětnému převod na nějakou užitečnou formu energie, ať už spalováním, nebo zase palivovým článkem.

Ivo Janáček

Oproti tomu baterie i s přenosovou soustavou a elektrickým motorem mají dohromady ztráty jen něco kolem deseti procent.”

Tady máte malou chybu, je to více, protože je potřeba brát energii v elektrárně a na konci energii uvolněnou z baterie. Reálně to tipuji někde kolem 15-20%, ale jinak s vámi plně souhlasím, vodík není cesta pro pozemní dopravu.

Bystroushaak

Teď jsem si to dohledal a fakt jsem uvedl špatná čísla, není to kolem deseti procent, je to něco jako 20-25, zatímco u vodíku něco jako 60-70 (bavíme se o procentech ztrát).

Ne Ni

Elektrody jednou za cas umejes a je po problemu. Nema smysl zkoumat, proc neco nejde, lepsi je resit jak udelat, aby to slo. Klidne tim, ze by se jezdilo na metan z CO2 a vody, jak to nekde prohlasil Musk. Navic konkurencni technologie zene inovaci dopredu, a negativni vysledek je taky uzitecny.

S tim zkapalnovanim, pokud mas defacto zdarma dost energie, tak te to asi tolik trapit nemusi. A to ze solaru nebo jadra mas.

Ne Ni

Staci aplikovat economy of scale, udelat vic solarnich farem nebo jadernych elektraren a cena leti dolu.

Invc

Mno … jenže takhle to moc nefunguje – protože… jinak by se to už dělo (a nepotřeboval bys k tomu ani žádná auta). Vodík je poměrně žádaná surovina.

Současná velikost trhu s vodíkem v USA je kolem 110 miliard (našich) USD. Při ceně cca 16 USD / kg.

Nikola se prsili tím, že údajně jsou schopni vyrábět vodík pod 4 USD/kg (zázračnou technologií, kterou nikdo neviděl atd. ale to teď ponechme stranou) – a i tak jim ekonomika provozu vodíkových tahačů vycházela jen nějakých 20% pod náklady stávajících dieselů. Podotýkám s cenou vodíku 80% pod obvyklou cenou vodíku na trhu.

Takže pokud bys dokázal už teď vyrábět vodík v dostatečně nízkých nákladech, aby to bylo použitelné pro běžný provoz – tak by ses klidně mohl vykašlal na celá auta a všechny problémy s tím spojené, a jen vyráběl a prodával takový levný vodík už pro stávající účely a zcela bys mohl ovládnout stávající poměrně velký trh a vydělat bžiliony…. ale … nikdo to nedělá….proč asi?

Bystroushaak

Energie ze soláru a z jádra má jednu společnou vlastnost. Je to momentálně nejdražší energie. Tak teda nevím co je na tom zdarma.

Podle Wallstreet journalu padla letos poprvé cena přibližně na úroveň klasické fosilní energetiky. Můžou za to prý hlavně velké větrné farmy, které se staví v USA a EU. Stále je to lehce nad, ale údajně už to nebyly násobky, ale jen desítky procent nad, a trend jde pořád dolu.

Invc

Tak to doporučuji trochu se podívat trochu hlouběji do skandálu jménem “Nikola” – který se právě kolem tady toho docela točí…

Ivo Janáček

Pokud nebudete vědět co s elektřinou, tak přes vodík možná dostane účinnost někde kolem desítek procent, bohužel vodík je prevít a technologie kolem jsou velmi drahé a neefektivní.

Bystroushaak

Ono to vypada, ze vodikove clanky by mohly byt OK. Elektrolyzou toho jde z vody vyrobit skoro neomezene mnozstvi ve velke tovarne, napajet tovarnu muzes klidne z jadra nebo slunce. Do jedne tlakove flasky das vodik, do druhe kyslik, napustis to do auta hadici ktera je jenom trochu jina nez na co jsou lidi zvykli uz ted, nacerpat to tam taky netrva hodiny, ale zhruba stejne jako nacerpat benzin. Spaliny z toho jsou vodni para, cimz se kolobeh uzavira. Cele to muze byt eko a prakticke zaroven.

Pokud máš jádro, tak můžeš vodík vyrábět mnohem efektivněji rozkladem pomocí tepla. Fukušima by mohla vyprávět 😉

Problém ovšem je, že to zdaleka není tak triviální jak to popisuješ, a pokud bys počítal efektivitu i s výrobou, zkapalňováním, převozem, skladováním a pak spalováním ve spalovacím motoru, tak jsi na kolika procentech? Na dvaceti? Samotný spalovací motor je někde na čtyřiceti, afaik když máš něco jako plynovou turbínu jedoucí v optimálních otáčkách, tak se dostáváš až k šedesáti, ale to v autech asi nehrozí.

Pokud bys měl nějaký zdroj energie, jako třeba solární elektrárnu, a přemýšlel, jestli jít do vodíku, nebo to posílat do sítě, tak vodík je momentálně se současnou úrovní technologie ekonomická sebevražda.

Vodík má jen asi dvě výhody; první v tom že by se teoreticky mohl rychleji tankovat, ale různé superchargery a čím dál chytřejší a lepší baterie to postupně docela rychle odbourávají, nehledě na to že vycházejí ekonomicky skoro o řád líp. Druhá výhoda je že teoreticky vydrží dlouho skladovaný, zatímco baterie podléhají samovybíjení a mají omezený počet cyklů, ale zase; abys ho mohl rozumně skladovat, tak ho musíš zkapalnit, a i pak má, co jsem tak četl, tendence difuzí do různých materiálů časem způsobit úniky a křehnutí materiálu.

Lidi vždycky začnou řešit jak se bude muset posílit přenosová soustava, ale to je opravdu triviální oproti zavádění nových “benzíneky” na vodík a rozjetí průmyslu, aby ho vůbec měl kdo dodávat.

Ivo Janáček

Bohužel jádro je zavrhnuto pseudoekologickým hnutím, pokud by tomu tak nebylo, tak bychom dneska byli v úplně jiné pozici, takže řešíme soláry a větrníky.

Ne Ni

Nebo muzes postavit vodikozinku u jezera, nebo u ni vykopat studnu, a vodik vyrabet primo na miste.

Rosetau

Váš pohled na věc je dost naivní. Stále řešíte získávání a uchovávání vodíku ale to je jenom část problému. Jediná duvod proč už ti neběží vodíková revoluce je cena. Palivové vodíkové články jsou dobrá věc. Mají větší učinnost než spalovací motory ale stále jsou i po desetiletích výzkumu velmi drahé Japonci vám to potvrdí. Pokud chcete spalovat vodík přímo ze vzduchem tak ta učinnost je mnohem menší protože vodík má malou energetickou hustotu proto potřebujete velké motory a pro automobilovou osobní dopravu se nehodí a emitují stále oxidy dusíku. Vodík je mrcha. Je těkavý a extrémně výbušný. Má malou molekulární hmotnost a má tendenci prosakovat uplně vším. Na jeho výrobu, uskladnění a dopravu je třeba energie. Jediné místo kde je užitečný je ve středu našeho slunce.

Ne Ni

No a kdyz se nahradi vodik metanem, ktery jde ziskavat z CO2 ze vzduchu a vody, to uz je lepsi ?

Rosetau

Proč by se měl metan vyrábět z vody a CO2? Taková výroba je neefektivní a drahá. Zemního plynu na Zemi je mraky a v podstatě zadarmo. Ropné společnosti ho i zapalují protože to berou jako odpad.

Prochazka

Byl jsem u zkoušek tlakových lahví. To co dovede udělat vodík a nebo kyslík je super podívaná, když jste od té lahve tak 200m v pěkném betonovém bunkru ….

Ivo Janáček

To je docela dobrý pohled, ale hlavně si tak říkám, pokud by se finance narvané do dotací na tyto zatím ne zcela dobré výrobky, rozuměj baterie, které jsou těžké a s malou kapacitou, raději investovaly do pokračování vývoje, tak by to asi bylo lepší. Stejně tak pokud by se investovalo třeba do dopravy kamionů po železnici v rámci EU a tahače by pak vozily návěsy poslední desítky kilometrů, tak bychom snížili emise mnohonásobně více, než se současnými BEV a spol. Ano, pro některé aplikace mají BEV smysl už dnes, ale nesmyslem je jejich dotování, které neskutečně křiví trh.

Ivo Janáček

Taky nevím, co tady bylo, ale vezmu si z toho příspěvku něco, co je realitou dneška. Hodně mladých lidí dneska má problémy si udělat ŘP, podle mě je to tím, že se stále více a více vzdalují od techniky a od reálného světa. Tak jen taková malá vsuvka.