Interní problémy Neuralinku aneb Pomsta odpadlíků

Žádná z firem Elona Muska není ideální. Jeho společnosti mají hodnotu miliard dolarů, neustále se rozvíjejí a mají mnoho fanoušků, ale i tak má každá své problémy. Ve SpaceX zaměstnanci pracují do úmoru a „work-life balance“, tedy vyváženost jejich pracovního a mimopracovního života, populární heslo světa korporací, jde stranou. Tesla léta prodělávala, vždy měla problémy s nedodrženými termíny a občas hromadně propouští neefektivní zaměstnance.

Dalo se předpokládat, že Neuralink nebude výjimkou a dříve nebo později se objeví nějaké problémy s firmou spojené. Neuralink je sice stále společností, která na povrch vypouští jen omezené množství informací, ale i tak určité problémy prosákly na veřejnost.

Dovedu si představit, jak to asi v Neuralinku vypadalo několik dní před srpnovou prezentací nové verze neurálního rozhraní. Nervozita musela být cítit v celé firmě. Max Hodak, šéf společnosti, tehdy psal na Twitteru:

„Bude to úplně jiná akce než loni v létě! Mnohem více by se mohlo pokazit. Ale doufejme, že to půjde hladce!“

Aby toho zaměstnanci Neuralinku náhodou neměli málo, tři dny před prezentací vyšel na webu StatNews článek, který jim všem musel pěkně zvednout mandle.

Pomsta odpadlíků

StatNews je stránka specializující se na informace o zdravotnictví. Založil ji majitel amerického deníku The Boston Globe. Novinářům StatNews se podařilo udělat rozhovor s pěti bývalými zaměstnanci Neuralinku. Jejich informace doplnili o názory čtyř expertů v oboru neurálních rozhraní. K tomu provedli posudky vědeckých studií, které Neuralink publikoval, přezkoumali územní rozhodnutí související s firmou a smlouvu o výzkumu primátů s Kalifornskou univerzitou v Davisu. Provedli tedy dosud nejhlubší sondu vnitřní kulturou společnosti a jejího fungování.

Nejprve ale zdůrazněme několik důležitých skutečností:

  • článek se opírá o názory několika bývalých zaměstnanců Neuralinku
  • všichni z nich zůstali anonymní
  • je pravděpodobné, že se s firmou nerozešli v dobrém, čili není jasné, kolik je na jejich výpovědích pravdy
  • nejde tedy o fakta, ale o nepotvrzené informace

Jaké informace tedy uvádí tento nelichotivý článek? Už sám titulek hodně napoví: „Zatímco se Neuralink Elona Muska připravuje na poodhalení opony, bývalí zaměstnanci si stěžují na nereálné termíny kolidující s pomalým tempem pokroku vědy.“

Odchody zakládajících členů

Zásadní věcí, se kterou přišli bývalí zaměstnanci Neuralinku, je tvrzení, že firmou už léta zmítá interní konflikt způsobený agresivními termíny kolidujícími s pomalým rozvojem vědeckého poznání. Někteří z dotázaných odpadlíků popisovali chaotickou vnitřní organizaci firmy charakterizovanou vysokými požadavky na zaměstnance a někdy dost nahodilým honem za projekty, které se často objevují stejně rychle jak potom mizí. Někteří vědečtí pracovníci Neuralinku prý již dlouho soukromě hovoří o potřebě zmírnit ambice vyvíjeného zařízení a zaměřit se na jednodušší a cílenější aplikace této technologie, aby se dosáhlo rychlejšího pokroku.

Někteří z bývalých zaměstnanců přirovnávali atmosféru ve firmě k vysokotlakému hrnci. Docházelo prý k vnitřním sporům mezi techniky a vědci kvůli strategii společnosti. Vědcům se nelíbil přístup typu „fail fast“, který je typický pro start-upy v IT. Jde o rychlé řešení projektů, tak aby firma šla co nejrychleji kupředu. Pokud se má projekt nevydařit, pak čím dříve, tím lépe. Tato strategie se podle vědců pro podobný projekt nehodí. Příkladem, který uvedl jeden z dotázaných, byl projekt z roku 2017, kdy se prý v Neuralinku pokusili implantovat 10 000 elektrod ovci při jediném chirurgickém zákroku, místo aby nejprve vyzkoušeli implantaci menšího počtu elektrod. Experiment selhal a osud ovce není znám. Je zde ale třeba podotknout, že nikdy nebyly k dispozici žádné informace o tom, že by firma testovala na ovcích. Ví se jen o primátech, krysách a nově o prasatech.

Zleva: Max Hodak, DJ Seo, Paul Merolla (Zdroje: Neuralink, Paul Merolla)

Důsledkem tohoto konfliktu je podle StatNews to, že ve firmě už zůstali jen tři z původních osmi vědců, kteří byli mezi zakládajícími členy. Jde o Maxe Hodaka, prezidenta firmy, DJ Sea, šéfa sekce implantovaných systémů a Paula Merollu, který se zabývá dekódováním a interpretací neuronových signálů. Zajímavostí je to, že v článku nejprve byla informace, že zůstali pouze dva z vědeckých pracovníků, ale když se na prezentaci objevil Paul Merolla, článek byl poupraven. To rovněž nepřidává věrohodnosti dotázaným odpadlíkům Neuralinku. Z firmy tedy odešli:

  • Philip Sabes, neurovědec, působí ve firmě už jen jako externí konzultant
  • Tim Gardner, neurovědec
  • Tim Hanson, který pracoval na neurochirurgickém robotovi
  • Benjamin Rapoport, neurochirurg a elektroinženýr v jedné osobě
  • Vanessa Tolosa, expertka v materiálovém inženýrství a mikrofabrikaci

Zleva: Philip Sabes, Tim Gardner, Tim Hanson, Benjamin Rapoport, Vanessa Tolosa (Zdroje: Neuralink, University of Oregon, UCSF, runnersworld.com)

Podle StatNews ale přinejmenším ještě jeden z nich zůstává v roli konzultanta, stejně jako Sabes. Dovolil bych si spekulovat o tom, že jde o Vanessu Tolosu, která během srpnové prezentace Neuralinku vehementně povzbuzovala (bývalé?) kolegy na Twitteru:

„Autumn je nejlepší!! S touhle zvířecí behavioristkou jsou zvířata v dobrých rukou.“

„Gratulace mým kolegům Felixovi, Zackovi a Robin. Skvělá práce!“

O všech zmíněných můžete najít více informací v našem článku o osobnostech Neuralinku ze série Neuralink pod lupou.

Testy v Číně nebo Rusku

Dva z dotázaných tvrdili, že Neuralink uvažoval o tom, že by kvůli uspíšení možnosti testů na lidech, prováděl testy v Číně nebo v Rusku. Americké úřady mají podle nich příliš striktní pravidla, která celou věc znesnadňují a opožďují.

To však po opublikování článku rezolutně odmítl Max Hodak na Twitteru a poukázal rovněž na to, že autoři článku tvrdili, že Paul Merolla z firmy odešel a on se přece zúčastnil jejich prezentace:

„Nechci se do toho míchat, ale přece jste viděli Paula Merollu během otázek a odpovědí na prezentaci a také musím říci, že jsme nikdy neuvažovali o testech v Číně ani Rusku, abychom obešli FDA.“

Názory specialistů z oboru

V článku byly publikovány rovněž názory několika odborníků. Mezi těmito neurovědci dotázanými ještě před letošní prezentací Neuralinku, převládal názor, že firma zatím nepředstavila nic nového. Vše, co bylo k vidění, už tady bylo předtím.

Elon Musk měl přímo na pódiu nového neurochirurgického robota. (Zdroj: Neuralink)

Jedinou výjimkou byl pro ně neurologický robot, který je podle nich výjimečným přístrojem. StatNews dodává, že podle dvou bývalých zaměstnanců vývoj a výroba první verze robota stála od 10 do 20 milionů dolarů. Výroba každého dalšího pak stojí kolem 500 000 dolarů a Neuralink už jich vyrobil téměř tucet.

Muskova pozice v Neuralinku

Neuralink nashromáždil finance ve výši 158 milionů dolarů, z toho 100 milionů pochází přímo od Elona Muska. Jeden z bývalých zaměstnanců uvedl, že Musk je odhodlán pokračovat ve financování firmy, dokud bude růst hodnota jeho dalších společností, zejména Tesly.

Dotázaní také uvedli, že Musk pravidelně dojíždí do sídla společnosti ve Fremontu v Kalifornii. Neuralink nyní sídlí v budově o rozloze fotbalového hřiště, kde jeho zaměstnanci mimo jiné vyvíjejí neurochirurgické roboty a provádějí testy na zvířatech. Firma dříve sídlila v San Francisku v budově, ve které má sídlo také OpenAI. Na začátku tohoto roku se však Neuralink přestěhoval do větších prostor ve Fremontu, kde se mimochodem nachází také hlavní továrna Tesly.

Nešlo výhradně o kritiku

StatNews v článku uvádí, že někteří z dotázaných zdůrazňovali, že si nemyslí, že by Neuralink jako firma fungoval špatně a že jsou firmě vděční za to, že dostává obor výzkumu neurálních rozhraní do popředí zájmu veřejnosti. Tvrdili rovněž, že jsou si vědomi toho, že Musk všechny své projekty vede v atmosféře agresivních termínů a s určitou dávkou chaosu. Tato strategie se podle nich vyplácí a umožnila mu transformovat kosmický a automobilový průmysl.

Komentář Matta Anglea

Matt Angle (Zdroj: Matt Angle, Twitter)

Jedním z oslovených specialistů z oboru byl Matt Angle, šéf konkurenční společnosti Paradromics. Ta stejně jako Neuralink vyvíjí vysokorychlostní neurální rozhraní a nedávno představila novou verzi, která může obsluhovat až 65 000 elektrod. Angle, nejspíš trochu s úsměvem na rtech, prohlásil, že je si vědom toho, že dlouholetí specialisté v oboru neurálních interfejsů se cítí trochu nedocenění, když Musk sklízí ovace široké veřejnosti za něco, co oni, s trochou nadsázky, dělali už v rámci své dizertační práce. Angle ovšem dodává, že podobný pohled na věc není správný. Publicita, kterou Neuralink přitahuje, může podle něj jejich oboru jen prospět. Přitáhne investory, ambiciózní mladé vědce a schopné techniky.

Vyjádření Neuralinku

Podle StatNews Neuralink odmítl možnost se ke článku vyjádřit ještě před jeho vydáním prostřednictvím rozhovoru s některým ze stávajících členů vedení. Reagoval pouze krátkým písemným prohlášením: „Je zde uvedena řada věcí, které jsou buď částečně nebo zcela nepravdivé. Doporučujeme publikovat až po [srpnové prezentaci], jinak bude váš článek vypadat hloupě.“

Nic nového pod sluncem

Když jsem četl zmíněné úryvky článku StatNews, okamžitě se mi vybavilo SpaceX. Myslím si, že situace pro některé zaměstnance tam musela být podobná. Zejména pro ty, kteří do firmy přišli ze zavedených kosmických společnosti jako Boeing nebo Lockheed Martin. Musk vytvořil firmu s klasickou start-upovou kulturou v odvětví, ve kterém by to nikdo nečekal. Chápu, že pro vědce pracující na neurotechnologickém výzkumu, který potřebuje svůj čas, něco takového asi taky musí být šokem a nedivím se, že mnoho z nich v podobném režimu pracovat nedokáže nebo nechce.

Pro mě je to vysvětlením toho, nad čím jsem se zamýšlel už v předchozím článku, tedy proč za celý rok přibylo v Neuralinku jen okolo deseti zaměstnanců. Práce ve firmě evidentně není pro každého. Uvědomíme-li si však, jak velká výzva před Neuralinkem stojí, je to docela pochopitelné.

Na druhou stranu se mi ale zdá, že i v Neuralinku pochopili, že musí lehce zvolnit tempo vývoje technologie, tak aby vědci mohli dělat svou práci, nasbírat data z testů a prohloubit znalosti fungování mozku. Hned na úvod srpnové prezentace nového prototypu Elon Musk vysvětlil, že se momentálně snaží hlavně celé zařízení zjednodušit. Potřebují teď především začít testovat a sbírat empirická data.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
13 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Robert

Dokazem si predstavit frustraciu vedcov a technikov ked sa nedokonci este ani jeden projekt, pripadne ani niesu vypocute rozumne argumenty a uz sa vyvija druhy, casto krat velmi neefektivne a zbrklo, len tak, lebo to niekoho napadlo a nakoniec sa to spravi aj tak tym prvym sposobom, niekedy tento postup funguje a niekedy je aj nevyhnutny ale pokial nieje spravny clovek pri kormidle tak to dokaze byt dost frustrujuce. Zazil som to a neprispieva to ku dobrym vztahom v teame=nizka vykonnost teamu.

Michal Andrej

Ja si dokážem predstaviť zdesenie vedcov, že sa po nich chcú výsledky, a dokonca sa im na to dá aj konkrétny termín. Pracoval som dlho v Akadémii vied a mnoho vedcov tam malo dojem akejsi vlastnej nadradenosti – “nechajte nás skúmať čo chceme a ako dlho chceme. Vy ostatní ste tu iba na to, aby ste nám na to zabezpečili peniaze a drahé vybavenie, ktoré požadujeme bez toho, aby sme jeho potrebu akokoľvek konkrétne zdôvodnili.”

Tak totiž funguje základný výskum… vedec nemôže garantovať ani čo objaví, ani kedy to objaví a či vôbec niečo objaví. (Mnohí nič ani neobjavia za celú svoju kariéru, napriek hromade vyprodukovaných článkov. Lenže o nich sa nepíše. Píše sa len o tých, čo niečo objavili.)

Lenže Musk chce zjavne niečo iné. On nechce základný výskum (keby chcel, dá grant nejakej univerzite). On chce technickú aplikáciu. A to je nekompatibilné so zavedeným myslením vedcov ako som popísal vyššie. A ďalšiu vec som si všimol v tej akadémii – vedci sú tiež len ľudia, závistliví (keď kolega dosiahne úspech) a urážliví (keď maju pocit že ich genialita nie je dostatočne ocenená zamestnávateľom).

Invc

Ani nevíš, jak ti rozumím…

3,14ranha

Máte pravdu že vědci jsou jen lidé – jsou omylní, mají vady charakteru (jejich inteligence jim může dát nadprůměrnou schopnost klamat či přímo podvádět nadřízené, případně daňové poplatníky).

Ale to co píšete o samotném výzkumu je prosté nepochopení k čemu výzkum existuje. Základní výzkum prostě nedokáže garantovat pozitivní výsledky. Proto se mu říká základní výzkum. Systematicky lze odhalovat maximálně slepé uličky a vyvracet mylné teorie. Je to jako objevování neznámých kontinentů a oceánů – taky vám nikdo nezaručí úspěch. Zejména ve špičkových oborech je někdy třeba počkat až se nashromáždí vědomosti třeba celých generací vědců (různých oborů) a vynálezců.

Dnes už nežijeme v době Tomáše Akvinského, nebo DaVinciho že by jeden člověk dokázal obsáhnout vědomosti ze všech oborů. Ani nežijeme v době Prokopa Diviše, nebo Gregora Mendela že by osamocený jedinec dokázal vyprodukovat přelomový objev. Všechny jednoduché objevy už jsme jako lidstvo asi možná objevili.

Už nejmíň 100 let se každý nový objev musí doslova vydřít námahou celých týmů, často pomocí přístrojů s astronomickými cenovkami (zejména tehdy když potřebujeme posbírat fakt hromadu informací, simulovat složité jevy nebo zachytit jevy tak exotické že ve volné přírodě ani vůbec neprobíhají).

A s tím souvisí moje druhá poznámka – současná neurověda je výborný příklad takové špičkové vědy a bude potřebovat ještě desítky let základního výzkumu. Kromě toho bude potřeba počkat nejméně 10-20 let na vývoj superpočítačů aby se na nich daly simulovat rozumně velké funkční celky nervového systému. Zatím jako lidstvo těžce tápeme ve tmě.

To nejlepší co dnes dokážeme je protéza se kterou každý jeden takový uživatel musí celé měsíce cvičit správné příkazy aby se ji naučil ovládat. Protože každý mozek a jeho signály je originál.

Invc

Je to sice po čobolsku, ale já tam teda nic o zpochybňování základního výzkumu či jeho potřeby nevidím.
Ale možná je to tím, že dobře vím o čem píše.:)

Do tohoto typu “veřejného” výzkumu celkem dlouho a blízko vidím… tam není špatně ten výzkum či jeho výsledky… tam je špatně mentalita: tyhle instituce (typu AV) fungují mentálně daleko více jako úřad (ze kterého povětšinou vzešly) se všema negativama (neefektivitou počínaje) …Člověku z venku (navíc jsem principielně z privátu) se chce místy až brečet (zvláště, když vidíš nadějné věci nesmyslně pohřbené “úředníkem”, či některé “úřednické” nápady… ale nejvíce když vidíš “čerstvé lidi”, které za pár let ten úřad sežere, sežvýká a přemění v kopii lidí, kteří tam jsou už 50 let…).

Přemek

Já bych to zase tak černě neviděl (také z dlouhodobé osobní zkušenosti). Jako ve všech oblastech existují výzkumná pracoviště dobrá (je jich málo), pracoviště excelentní (těch je pár a víme o nich z médií), pracoviště průměrná a podprůměrná (jako všude je to největší masa) a pracoviště mizerná (o těch víme z médií taky).

Čerstvých lidí, kteří se zkazí je samozřejmě škoda. Ale pokud jsou opravdu šikovní, tak skončí na těch dobrých pracovištích a mají šanci se rozvíjet. A i u nás máme vědecká pracoviště, která spolupracují s průmyslem, mají funkční a konkurenceschopný ekonomický model a umožňují svým pracovníkům zakládat spin-offy a start-upy a dále rozvíjet vědu do praktického života.

Teslichard

Ako sa cítia vedci v Neuralinku, tak to mi pripomína situáciu keď som sa v MHD smerom do práce dozvedel čo je potreba urgentne spraviť a deadline je pred príchodom do mojej práce 🤷😂

Pětimetr

Články Vlastimila Švancary mám rád. Narozdíl od ostatních zde, které v jsou v podstatě encyklopedickými přehledy posledních dění, přichází z vlastními rešeršemi, rozhovory.

Oceňuju originální twittery vedle českých překladů.

Osobně bych upustil od “já”. V článku čekám fakta, méně už domněnky redakce a vůbec už úvahy v prvním pádě. Nicméně to je jen mé doporučení na základě vlastního názoru. Každý může mít jiný.

Díky!

Vladimir Todt

Já mám neustále v kapse dvoumetr. Pětimetr už by byl nepohodlný. Ten jsem měl v kapse neustále ve “vaťáku”.

Pětimetr

Mám tam překlep. Editovat nejde. S vlastními, pochopitelně…

Jiří Hadač

Děkuji za zhodnocení, dám si příště pozor, aby mé články nebyly jen překlady článků jiných lidí.

Kolisko

Pane Hadači, není potřeba vyvozovat z jednoho komentáře dalekosáhlé závěry. Zvlášť když sám autor komentáře píše, že jde o jeho osobní názor.

Pro mě hledisko původní vs. přeložený článek nehraje zásadnější roli. Rád čtu články, které přinášejí něco nového. To je pro mě důležité. A pokud si někdo dal práci s překladem článku, tak asi proto, že mu přišel zajímavý.

A konečně – i za články, které mě osobně nesedí formátem nebo tématem, jsem rád – často se pod nimi rozproudí zajímavá diskuse.

Takže prosím, pokračujete v tom, co děláte, protože elonx je vážně parádní! Děkuju.

Petr

Muskův přístup funguje. Na světě jsou tisíce zcela beznadějných případů, kde reálně není co zkazit na takových dobrovolnících by se mělo testovat (platit jejich rodině při neúspěchu). Míra utrpení, kterou může pokrok vyřešit je nesrovnatelná s minimální škodou při výzkumu… i když dojde k omylům.