Jak specialisté z oboru neurotechnologie vidí Neuralink a Elona Muska?

Nedávno jsme psali o tom, že magazín Fortune měl možnost anonymně vyzpovídat několik bývalých zaměstnanců Neuralinku. Ti se o firmě vyjadřovali vesměs docela nevybíravě, a tak se na povrch dostalo několik konkrétních příkladů toho, jak firma (ne)funguje. Ve stejném článku reportéři Fortune prezentovali názory několika specialistů z oboru neurotechnologie a neurálních rozhraní. Vyjadřovali se například k tomu, zda Elon Musk dělá dobře, pokud tvrdí, že Neuralink jednou bude jakýmsi neurologickým „všelékem“, zda Musk s Neuralinkem je či není přínosem pro jejich obor, nebo jestli Neuralink někdy dokáže vyvinout rozhraní, které obsáhne celý mozek.

Co když Neuralink neuspěje?

Felix Deku, specialista na mikrofabrikaci a jeden z bývalých zaměstnanců Neuralinku, v rozhovoru pro Fortune poukázal na zajímavý problém související s Neuralinkem. Elon Musk často mluví o neurálním rozhraní jeho firmy v superlativech. Podle něj bude jednou možné díky tomuto zařízení léčit snad všechny nemoci související s nervovou soustavou – Alzheimera, Parkinsona, deprese, slepotu, hluchotu, poškození míchy, epilepsii nebo různé záchvaty a třesy. Jaký však právě taková tvrzení můžou mít vliv na lidi, kteří těmito problémy trpí? Nedává jim Elon trochu falešnou naději? Nenastavuje jejich očekávání příliš vysoko?

Felix Deku (Zdroj: LinkedIn)

Jsou ambice Elona Muska přehnané?

Další odborníci v souvislosti s Muskovými vizemi pokročilého neurálního rozhraní vidí ještě jiný problém: „Elon je jistě velmi zajímavý člověk a do oboru vnesl mnoho pozornosti,“ říká Tan Le, zakladatelka a generální ředitelka společnosti Emotiv, která vyrábí různé headsety a software pro neinvazivní neurální rozhraní. „Mluvíme zde však o technologii, která může změnit životy mnoha lidí, a musíme se také snažit, abychom je předčasně nevyděsili.“ Jinak řečeno, Le se obává toho, že některé z Muskových vizí, například sloučení lidí s umělou inteligencí, zní natolik děsivě, že potenciální uživatele od použití této technologie prostě odradí. A znechutit můžou také investory.

Tan Le (Zdroj: LinkedIn)

Obavy z přehnaných očekávání se však nevztahují pouze na Muskovy dlouhodobé cíle, ale i na komentáře o těch bližších. Jeho vize telepatické komunikace nebo vylepšování lidských schopností můžou také čelit velkým překážkám. Například těm byrokratickým.

Christof Koch, vědec z Allenova neurovědeckého institutu v Seattlu, tvrdí, že FDA pravděpodobně nikdy neschválí implantaci neurálních rozhraní zdravým jedincům. Dokázat, že jakékoli zlepšení kognitivních schopností by přesáhlo rizika implantace, by podle něj bylo pro jakoukoliv společnost velmi obtížné, ne-li nemožné.

Tim Harris, vedoucí pracovník z Janelia Research Campus a hlavní designér společnosti Neuropixels, která vyrábí hardware pro rozhraní používaná ve výzkumu na zvířatech, poznamenává, že rozhraní, které se Musk snaží vyvinout, by vyžadovalo to, co neurovědci nazývají „plným pokrytím mozku“. Čili implantaci stovek zařízení takového typu, jaké Neuralink představil na poslední prezentaci, v hlavě každého uživatele. „Z mého pohledu je to velká obava,“ říká Harris. „Kolik děr můžete vyvrtat do hlavy člověka?“

Pokud by to snad Neuralink nějak vyřešil, záhy na to by čelil ještě většímu rébusu – jak vysílat data do lidského mozku? Neurochirurgové zjistili, že stimulace malých oblastí mozku může vytvářet složité myšlenky, obrazy nebo i emoce. Ale pohněte elektrodou jen o milimetr a pacient najednou necítí nic, nebo něco úplně jiného, říká Christof Koch z Allenova institutu v Seattlu. Nikdo nechápe proč. A nikdo neví, jak spolehlivě dostat konkrétní informaci přímo do mozku pomocí elektrické stimulace. „Je mi 65,“ říká Koch. „Za mého života se nedostaneme k ničemu, co by třeba i vzdáleně připomínalo tohle sci-fi.“

A co když Neuralink uspěje?

Nita Farahany (Zdroj: LinkedIn)

Zatímco někteří se obávají důsledků neúspěchu, jiní se ptají, co se stane, když Musk s Neuralinkem uspěje. Pokud vám vadí, co všechno se o vás z vašeho chování v síti učí Google nebo Facebook, představte si, co by o vás mohl jednoho dne vědět Neuralink. „Mozek je nejposvátnější místo – nejdůležitější místo pro soukromí a vlastní identitu,“ říká Nita Farahany, profesorka práva na Duke University, jež se specializuje na právní a etické problémy, které představuje pokrok v neurovědě. „Kompletní odhalení vašeho soukromí společnostem nebo vládám je děsivá myšlenka.“

Odhalení soukromí je, samozřejmě, jen jedním z možných důsledků případného úspěšného vývoje pokročilého neurálního rozhraní. Všemožné (psychologické, sociologické, etické, filosofické a právní) dopady této technologie na civilizaci jsme obšírně rozebrali v šestidílném seriálu Neuralink: Nejkontroverznější technologie v dějinách.

Muskův efekt

Mnozí specialisté z oboru neurotechnologie a neurálních rozhraní přiznávají, že se v jejich odvětví projevil takzvaný „Muskův efekt“. Elon přitáhl pozornost širší veřejnosti. A nalákal také investory. Mnozí lidé právě Muskovi připisují to, že obor, který byl ještě donedávna léta vzdálen od jakékoliv komercializace a větších investicí, dnes přitahuje investory kalibru Petera Thiela. Podle analýzy agentury PitchBook, investoři v roce 2021 vložili do startupů zabývajících se neurálními rozhraními 531 milionů dolarů. Je to téměř čtyřnásobek částky, která byla proinvestována v roce 2020.

„Na investice v oboru má Neuralink stoprocentně pozitivní vliv,“ tvrdí Matt Angle, generální ředitel společnosti Paradromics, o nadšení investorů, které vyvolal Musk. Paradromics od roku 2017 od investorů získal 49,4 milionu dolarů. „Nemohl bych financovat společnost tak, jak ji financuji teď, kdyby Elon nevstoupil do oboru neurotechnologie.“

Matt Angle (Zdroj: Matt Angle, Twitter)

„Nikdo světu neprezentoval náš obor tak jako Musk,“ říká Marcus Gerhardt, generální ředitel Blackrock Neurotech. „Neurotechnologie je teď v povědomí milionů lidí. Někteří z toho možná nejsou až tak nadšení, ale obecně je to dobře.“

Nové neurotechnologické startupy se objevují jako houby po dešti. Mnoho bývalých zaměstnanců Neuralinku nyní pracuje v jiných firmách na vývoji neurálních rozhraní různých typů. Max Hodak, bývalý prezident firmy, spoluzaložil společnost s názvem Science Corporation. Ta vyvíjí rozhraní, která, i když mají být implantována, budou prý méně invazivní než zařízení Neuralinku. Benjamin Rapoport, který původně vedl chirurgický tým Neuralinku, je nyní spoluzakladatelem Precision Neuroscience, startupu, který rovněž vyvíjí „minimálně invazivní interfejs“. Philip Sabes, jeden z předních neurovědců, nyní vede společnost Starfish. Meta (bývalý Facebook) najala Vanessu Tolosu, která dříve v Neuralinku vyvíjela materiály pro implantáty. Výše zmíněný Felix Deku, který ale nebyl součástí zakládajícího týmu, loni v březnu také z Neuralinku odešel, aby se připojil ke startupu Braingrade, který se rovněž zabývá vývojem rozhraní.

Co na to Musk?

Co na to vše říká sám Musk? Jak poznamenává Fortune, Elon nejednou veřejně zdůrazňoval, že jeho vize se nenaplní rychle. „Bude to pomalý proces,“ řekl na prezentaci v roce 2019. Zároveň ale také podtrhl naléhavost své mise, když uvedl, že „i v nejmírnějším scénáři vývoje umělé inteligence“ by lidstvo stále více „zůstávalo pozadu“. A dodal, že „s pokročilým neurálním rozhraním budeme moci naskočit do vlaku a vydat se na divokou jízdu.“


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

2 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře