Co se děje uvnitř Neuralinku? Bývalí zaměstnanci vidí problém mimo jiné v Elonu Muskovi

Že Neuralink má problémy různého charakteru, už jsme psali mnohokrát. O tom, jak firmu a její technologii kritizují někteří odborníci, si můžete přečíst zde. Na co si stěžovali bývalí zaměstnanci, zjistíte zde. O tom, jak z firmy odchází jeden zakládající člen za druhým tady.

K tomu můžeme přidat ještě článek o žalobě kvůli zatajování informací o testech na zvířatech a nedávné informace o tom, že testy neurálních rozhraní v počátečních letech nepřežilo mnoho makaků.

Odešlí zakládající členové Neuralinku, zleva: Philip Sabes, Tim Gardner, Tim Hanson, Benjamin Rapoport, Vanessa Tolosa, Max Hodak (Zdroje: Neuralink, University of Oregon, UCSF, runnersworld.com)

Firma to nemá lehké. Je v popředí zájmu veřejnosti a média po ní tak trochu „jdou“. Časopis Fortune nyní vyhledal dalších šest bývalých zaměstnanců Neuralinku, kteří se podělili o to, co se jim ve firmě nelíbilo. A nebylo toho málo. Článek i to, co v něm popisují anonymní „odpadlíci“ Neuralinku, dost připomíná ten z webu Statnews ze srpna minulého roku. S tím rozdílem, že Fortune uvádí i mnoho konkrétních příkladů toho, co je podle ex-zaměstnanců v Neuralinku špatně.

Vedení

Jedním z problémů, které odpadlíci uváděli, jsou nejasnosti ve vedení. Max Hodak, bývalý prezident, odešel už téměř před rokem a zatím nebyl nikým nahrazen. Musk je jakýmsi neoficiálním CEO, ale firmě se kvůli extrémnímu pracovnímu vytížení příliš nevěnuje.

Elon Musk při jedné z prezentací Neuralinku. (Zdroj: Neuralink)

Přestože Musk je, de facto, generálním ředitelem Neuralinku, je velmi vytížen vedením Tesly a SpaceX. V kancelářích Neuralinku se objevuje jen zřídka – zpočátku to bylo jednou týdně, později prý navštěvoval kanceláře jen asi dvakrát za čtvrtletí. Podle bývalých zaměstnanců se často stávalo, že po těchto návštěvách Max Hodak vydával pokyny zcela měnící priority týmu. Stávalo se, že Musk „vetoval“ nápady, nad kterými týmy strávily týdny – například když jedné skupině řekl, aby nepoužívala stříbro v elektrodách rozhraní kvůli jeho potenciální toxicitě, i když tým plánoval zapouzdřit stříbro do netoxického polymeru.

Naopak za Muskovy nepřítomnosti manažeři firmy obvykle měli problém ho kontaktovat, a to i v případech, kdy bylo potřeba, aby učinil důležitá rozhodnutí. Snad aby situace byla ještě divnější, Musk instruoval zaměstnance, aby svoje stížnosti a informace o problémech zasílali e-mailem přímo jemu, a obcházeli tak vedení firmy.

Externí poradci Neuralinku. Zleva: Philip Sabes, Krishna Shenoy, Jaimie Henderson (Zdroje: Neuralink, LinkedIn)

Podle Fortune a dotazovaných ex-zaměstnanců Musk ve svých společnostech propaguje politiku proti najímání externích dodavatelů a konzultantů. To se příliš neshoduje s našimi informacemi, protože víme, že Neuralink má nebo měl přinejmenším tři externí poradce z akademického prostředí. Ve firmě prý tento Muskův přístup vedl k rozhodnutím, která některým bývalým zaměstnancům připadala bizarní. Max Hodak například zpočátku svěřil vedoucím pracovníkům softwarového oddělení společnosti řízení výstavby nových kanceláří ve Fremontu v Kalifornii. Tento masivní projekt vyžadoval spolupráci se specializovanými dodavateli a jednání s regulátory ohledně získání všemožných enviromentálních povolení. Po mnoha měsících odkladů firma nakonec pověřila dohledem nad projektem dva manažery se strojírenským vzděláním.

DJ Seo (vlevo) a Paul Merolla (Zdroje: Neuralink, Paul Merolla)

Bývalí zaměstnanci uvedli, že vztah Hodaka s Muskem byl postupem času čím dál napjatější, zvláště když společnost dále zaostávala za Muskovým ambiciózním časovým plánem. Neuralink stále ještě neoznámil, kdo bude jeho novým prezidentem. Z osmi spoluzakladatelů zůstávají ve firmě už jen dva, Dongjin Seo a Paul Merolla.

Konflikt vědy a techniky

Neuralink stále nemá potřebné povolení ke klinickým testům od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Čím to je? Konkurenční podnik Synchron své rozhraní Stentrode už v USA testuje a předtím už ho testoval rovněž v Austrálii.

Elektrodová mřížka rozhraní Stentrode (Zdroj: Synchron)

Neuralink je mezi Muskovými projekty velmi speciálním případem. Tesla nebo SpaceX řeší pouze technologii, kdežto Neuralink kromě náročných technologických řešení musí rozlousknout také základní vědecké problémy. Tim Hanson, jeden z bývalých zakladatelů, k tomu říká: „Je zde evidentní nesoulad mezi rychlostí, s jakou lze řešit technické překážky, a tempem základní vědy. Základní věda je už ve své podstatě pomalá.“

Techničtí pracovníci tak někdy museli dělat rozhodnutí o otázkách, jako třeba design elektrod, dříve, než byly k dispozici relevantní údaje od vědeckých týmů pracujících na výzkumu na zvířatech. Takový výzkum může trvat měsíce a roky. Inženýři byli nuceni jednat během dnů a týdnů.

Další zpoždění působilo rovněž to, že Neuralink sám vyvíjí vysoce specializované mikročipy pro rozhraní. Elon Musk však vždy tlačil na to, aby firma s klinickými testy začala co nejrychleji.

K tomu ještě rozkol mezi vědci

Už od začátku ve firmě sílilo napětí mezi vědci z řad zakládajících členů. „Každý ze spoluzakladatelů chtěl něco jiného,“ říká Tim Hanson, specialista na robotiku, nyní člen Janelia Research Campus, který je součástí Howard Hughes Medical Institute.

Hanson se přikláněl spíše k základnímu vědeckému výzkumu. Jiní brali jako hlavní cíl neurálního rozhraní léčbu onemocnění. Hodak také považoval léčebné účely za důležité, ale šlo mu o to, aby zařízení mělo co nejširší záběr. Pro Muska byla léčba onemocnění jedním z aspektů, ale jeho cílem bylo vytvořit zařízení pro vylepšení schopností zdravých lidí.

Jak řekl jeden z odpadlíků: „Nespokojenost s tempem pokroku byla stále citelná, i když jsme šli kupředu bezprecedentní rychlostí. Elon nikdy nebyl spokojen.“

Toxická firemní kultura

Jedním z příkladů špatné firemní kultury bylo podle bývalých zaměstnanců to, že politika, kterou diktoval Musk, jim zakazovala obviňovat externí dodavatele za zpoždění. Osoba, která měla na starosti vztahy s daným dodavatelem, musela převzít odpovědnost za zmeškané termíny, dokonce i za ty, které byly zcela mimo její kontrolu. To podle bývalých pracovníků přispělo k vysoké míře fluktuace pracovní síly.

Vědečtí pracovníci Neuralinku, dříve zvyklí publikovat výsledky svého výzkumu, byli nespokojeni s Muskovým postojem k publikování jejich materiálů. Elon je toho názoru, že jeho inženýři mají vyvíjet produkt, ne psát referáty. Ale když už ostatní lídři v roce 2019 přesvědčili Muska, že by společnost měla zveřejnit takzvaný „whitepaper“ představující některé z jejích inovací, Musk rozhodl, že na publikaci bude uveden jako její jediný autor. Zde je několik obrázků z této vědecké práce:

Co bude dál?

Je celkem jasné, že někteří bývalí zaměstnanci asi nebudou o své ex-firmě mluvit v superlativech. Z nějakého důvodu se stali bývalými zaměstnanci… Neuralink, samozřejmě, není jedinou firmou Elona Muska, která kdy měla problémy. Tesla i SpaceX ve své historii prošly mnoha různými nesnázemi od soudů a problémů s různými úřady až po balancování na hranici bankrotu. V případě Neuralinku muselo být už při jeho založení, Muskovi jasné, že firmu čeká mnoho potíží. Kontroverzní technologie zasahující do soukromí lidí a vyžadující rozsáhlé testování na zvířatech si přímo koleduje o problémy všeho druhu. Zdá se, že v Neuralinku skutečně není všechno v pořádku. Firma evidentně potřebuje pořádné vedení. Musk vyhodil Hodaka a sám na to jednoduše nemá čas. Proč ale stále nemá nového prezidenta? To ví snad jedině Elon Musk.


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
5 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře