Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu žaluje kalifornskou univerzitu kvůli experimentům Neuralinku na zvířatech

Vypadá to, že Neuralink možná v blízké budoucnosti bude muset řešit nepříjemný problém. Americká organizace s názvem „Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu“ (angl. Physicians Committee for Responsible Medicine) totiž zažalovala jednu z částí Kalifornské univerzity, konkrétně tu se sídlem ve městě Davis, za „zatajování informací týkajících se pokusů na zvířatech prováděných ve spolupráci se společností Neuralink“.

Kdo je kdo?

Výbor lékařů pro zodpovědnou medicínu je (PCRM) je nezisková organizace se sídlem ve Washingtonu. Propaguje rostlinnou stravu, preventivní medicínu a alternativy k výzkumu na zvířatech a podporuje to, co sama popisuje jako „vyšší standardy etiky a účinnosti ve výzkumu.“ Výbor byl založen v roce 1985. Sdružuje více než 175 000 členů, z nichž kolem 17 000 jsou lékaři.

Kalifornská univerzita v Davisu (UC Davis) je jedním z deseti kampusů rozsáhlého systému Kalifornské univerzity. Studuje na ní kolem 40 000 studentů. Byla založena v roce 1905 jako zemědělská větev Kalifornské univerzity a od roku 1959 je samostatným kampusem. Je známa pro své rozsáhlé výzkumné aktivity v mnoha odvětvích.

Jak vypadá spolupráce UC Davis s Neuralinkem?

S Neuralinkem univerzita spolupracuje od září 2017 na experimentálním výzkumu s použitím primátů, konkrétně makaků. Částečně cenzurovaná verze smlouvy o spolupráci s Neuralinkem je k dispozici zde. Univerzita ji zveřejnila na žádost serveru Gizmodo, který o jejich spolupráci informoval v roce 2018. Podle smlouvy Neuralink za prováděný výzkum zaplatil 796 tisíc dolarů (jde pravděpodobně o platbu za jeden semestr).

Smlouva uvádí, že „výzkum prováděný v UC Davis poskytne Neuralinku potřebné informace pro zahájení klinických testů na lidech a tím povede k novým léčebným, terapeutickým a chirurgickým postupům, které budou prospěšné lidskému zdraví a zvýší kvalitu života.“

Jak píše Gizmodo ve výše zmíněném článku, podle této dohody mohou zaměstnanci Neuralinku pracovat bok po boku s vědci v UC Davis. Ti pak mohou publikovat výsledky společného výzkumu za předpokladu, že Neuralink před zveřejněním zkontroluje, zda neobsahují důvěrné informace.

O co přesně ve sporu jde?

Jak už bylo uvedeno výše, jde o „zatajování informací týkajících se pokusů na zvířatech prováděných ve spolupráci se společností Neuralink“.

Organizace PCRM na své stránce uvádí, že univerzitu požádala o zpřístupnění veřejných záznamů. Ta však podle nich odepřela zveřejnění většiny dokumentů s tvrzením, že tak postupuje ve veřejném zájmu. Dále PCRM tvrdí, že UC Davis odmítla zveřejnit vědecké zdůvodnění nutnosti vykonávání experimentů, informace o tom, jakým způsobem můžou zvířata během nich trpět a zda jim může být způsobena smrt. Univerzita podle nich nezveřejnila ani základní informace o jejich veterinární péči a ustájení. Proto 28. května 2021 organizace PCRM dala univerzitu k soudu.

Jak se testují neurální rozhraní?

Testování rozhraní na primátech, a konkrétně na makacích, je zcela běžnou praxí. Mnoho různých jiných institutů a univerzit provádí podobné experimenty se zařízeními typu Utah Array. Příkladem může být Brain Interfacing Laboratory Stanfordovy univerzity, kde působí také Paul Nuyujukian, o kterém jsme psali v nedávném článku, nebo Duke University, kde mimo jiné proběhl experiment s opicí, která myšlenkami ovládá vozík a jezdí s ním po místnosti:

Uskutečnily se také různé experimenty, kdy opice ovládaly robotické paže. Videa z nich jsou na YouTube třeba zde nebo zde. To jsou jen některé z mnoha případů. Pokusů proběhlo a probíhá mnohem více.

Jak vypadají experimenty Neuralinku?

Ne všechna tvrzení PCRM se zdají být opodstatněná. Na stránce Centra pro výzkum primátů na UC Davis, můžeme najít téměř nepřeberné množství informací o tom, jak je se zdejšími zvířaty zacházeno, jakou mají veterinární péči a jak jsou ustájena. Dá se předpokládat, že konkrétní opice používané pro testy Neuralinku nejsou výjimkou a mají tedy stejné podmínky.

Sám Neuralink, byť jde o firmu skoupou na informace, probíral téma experimentů na zvířatech docela široce na svých výročních prezentacích. Potom firma dokonce i zveřejnila video o tom, jak v jejích laboratořích vypadá péče o pokusná zvířata (v případě prasat). Z videa je patrné, že je o ně dobře postaráno a opět se dá předpokládat, že podobně to bude s opicemi.

Na výročních prezentacích Elon Musk a členové jeho týmu zdůrazňovali, že firma dodržuje takzvaný „princip třech R“, tedy anglicky Replacement, Reduction a Refinement (nahrazování, omezování, vylepšování). Tento princip říká, že všude, kde je to možné, je potřeba testy na zvířatech nahrazovat jinými přístupy, omezovat rozsah testování a zlepšovat testy tak, aby bylo potřeba co nejméně zvířat a aby se co nejvíce omezil jejich stres nebo bolest.

Nedávno jsme pak konečně měli možnost také vidět, jak vypadá jeden z pokusných makaků. Výše zmíněný Paul Nuyujukian z Univerzity ve Stanfordu, hodnotí prostředí, které Neuralink makakovi vytvořil, velmi pozitivně. Opičák není v kleci, nikdo ho do ničeho nenutí, vyleze si na (pro něj) pohodlnou větev a dobrovolně, za banánové smoothie, vykonává úkoly. Za plexisklem má ještě grafiku pralesa. To vše přispívá k jeho dobré „psychické“ kondici. Je zde vidět ohromný rozdíl mezi testy Neuralinku a lehce hororovými videi z testů v jiných ústavech.

Co vlastně univerzita zveřejnila a co ne?

To, bohužel, není známo. Můžeme ale částečně vycházet z toho, co obdržel server Gizmodo po podobné žádosti o informace již v roce 2018. Dostal tehdy k dispozici cenzurovanou kopii smlouvy UC Davis s Neuralinkem. Dokument má 10 stran a je k nahlédnutí zde.

Smlouva vytyčuje obecné vztahy obou subjektů, uvádí, kolik Neuralink za spolupráci zaplatí (796 tisíc dolarů, ale není známo za jakou dobu), ale všechny detaily toho, jaký výzkum má být prováděn, jsou začerněny.

Při příležitosti zveřejnění informací v roce 2018, mluvčí UC Davis uvedl důvody cenzury, když citoval výjimku v kalifornském zákoně o veřejných záznamech (California Public Records Act), který pojednává o způsobu sdělování veřejných informací: „Soudy uznaly, že předčasné zveřejnění detailů navrhovaného nebo probíhajícího výzkumu může daný výzkum negativně ovlivnit, tím že umožní zneužití jeho výsledků nebo způsobí obavy z jejich další publikace v budoucnu. Předčasné zveřejnění tak může vážně poškodit integritu výzkumu nebo budoucí kariéru vědců, kteří se na něm podílejí.“ K tomu mluvčí UC Davis ještě dodal, že univerzita musí také zachovat obchodní tajemství Neuralinku, stejně jako všech jiných firem, se kterými spolupracuje.

Závěr

O co jde Výboru lékařů pro zodpovědnou medicínu (PCRM) možná může napovědět populistické prohlášení Deborah Dubow, tiskové mluvčí této neziskové organizace: „Zástupci UC Davis tyto záznamy zadržují, protože vědí, že lidé budou znepokojeni tím, co odhalí. Kalifornský zákon o veřejných záznamech však je zde proto, aby občané věděli, jak se utrácejí veřejné peníze, nikoli z důvodu ochrany soukromých společností před špatnou publicitou.“

Podle výše uvedené výjimky z onoho zákona se však zdá, že právo je na straně UC Davis. Můžeme se ptát, proč se PCRM zajímá právě o výzkumy Neuralinku a nesoudí se se všemi jinými institucemi, které provádějí podobný výzkum. Je však potřeba přiznat, že by bylo určitě vhodné, aby Neuralink a UC Davis přece jen nějaké další detaily o svých výzkumech veřejnosti zpřístupnily.

Předchozí články o sporech Elona Muska a jeho firem:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
4 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Mečiar

Připravme se na ještě horší dobu. Někdo si vzpomene, že první pokusný pacient nebyl homosexuální veganský černoch a vyžalujou z nich poslední halíř. Pro dobrotu na žebrotu.

Who Is John Galt?

3,14ranha

Myslím že dnešní doba má trochu jiné standardy péče o zvířata než viktoriánská éra kdy se prováděly vivisekce jak na běžícím pásu. Pokud nějaká, nejspíš celkem početná a respektovaná skupina dohlížející na pokusy na zvířatech má nějaké výhrady jak se využívají VEŘEJNÉ PENÍZE, přičemž není jasné zda byly dodrženy etické (veterinární) standardy tak by bylo fér aby se k tomu univerzita postavila čelem.

Lidem to na konci může jedině prospět, protože PR video neuralinku vám neukáže problematická místa té technologie (třeba jak nízké(vysoké) je riziko smrti při implantaci, jak malé je riziko doživotního zmrzačení (poškození mozku) při implantaci atd.).

Není třeba dělat z Neuralinku ani démona, ani spasitele. Prostě měřit všem stejným metrem. Být vizionář není bianco šek na porušování zákonů (rozhodně ne v případě zákonů které se týkají ochrany lidí a po nich i zvířat).

Naposledy upraveno před 4 měsíci uživatelem 3,14ranha
Michal Andrej

Ohladne porušovania zákona, tam predsa platí prezumpcia neviny. Nemožno len tak prísť a obviniť Neuralink a univerzitu z porušovania zákonov a neuviesť žiadne dôkazy.
Ak existujú podozrenia, mali by sa prešetriť. Ale aj podozrenia sa musia zdôvodniť.

To vyhlásenie v závere članku je správne oznacené ako populistické, lebo neuvádza žiadne dôvody, iba ničím konkrétnym nepodložené frázy.

Jiný Honza

Myslím, že Elon by měl napřít všechno úsilí k vybudování stálé základny na Marsu. A celý výzkum Neuralinku a pár makaků tam co nejdřív přestěhovat.