Mise Starlink v1-16

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 20. 1. 2021 14:02 SEČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Nebyl proveden (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Další várka 60 družic pro satelitní konstelaci Starlink
  • Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku má hmotnost 260 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1051.8)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírného středisko, Merritt Island, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině JRTI
  • Pokus o zachycení krytu: Ne a kryty se nepodařilo ani vylovit z vody
  • Press kit ke stažení zde

Podrobnosti a zajímavosti

  • Sedmnáctá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která nabízí rychlé internetové připojení, časem s téměř globálním pokrytím.
  • Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu. Družice dále obsahují speciální sluneční clony, které mají výrazně snížit jasnost družic na obloze.
  • Na této misi letěl již použitý stupeň Falconu 9 s číslem B1051.8. Šlo o rekordně rychlé znovupoužití.
  • První stupeň přistál na mořské plošině, která se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti 633 km od startovní rampy.
  • Aerodynamické kryty byly již použité. Jedna polovina měla za sebou jednu misi Starlink a druhá dokonce dvě.
  • SpaceX se při této misi pokusilo o záchranu aerodynamických krytů. Lodě Ms. Chief a Ms. Tree se nacházely v Atlantiku ve vzdálenosti 707 km od místa startu. Neproběhl však pokus o zachycení krytů do sítě a nepodařilo se je ani vylovit po přistání do oceánu.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo na plovoucí plošině Just Read the Instructions. Plošina se nacházela v Atlantiku přibližně ve vzdálenosti 633 km.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
  • Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space nebo zde.
  • Vývoj data startu: leden 2021 → 17. ledna 2021 → 18. ledna 2021 → 19. ledna 2021 → 20. ledna 2021

Související články

Aktuální informace

Fotky

Start

První stupeň a kryty

Videa

Záznam oficiálního přenosu SpaceX:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

25 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vendelin

Kazdopadne se jim povedl vyrobit jedinecny stroj

Samo

Wow, rekordne krátky repas a rekorný už ôsmy let toho istého stroja! Čakal by som že stupeň prejde zdĺhavejími kontrolami a čistením, predsalen je to jeden z dvojice stupňov čo ma za sebou 7 letov a teraz ho čaká až ôsmy let. To by mohlo naznačiť že kontroly/repas je veľmi rýchly a Falcony majú dostatočné dimenzované na viac ako možno aj 15 letov! (to je môj odhad)

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Samo
Pavel Šafář

Mělo to být myslím 10 letů bez větší údržby.

Samo

Áno no myslím si (osobne) že to číslo onedlho prekonajú.

Vendelin

Sám jsem hodně zvedavej kolikrát ten stupen dokáží protočit nez ho poslou do kopru😃. Prece jen ta unava materiali musi byt nekde znat.

Mário

Mňa by skôr zaujímala tá rýchla príprava stupňa. Či je to len demonštrácia že stále sa to dá rýchlejšie alebo ich už vážne začína tlačiť nedostatok prvých stupňov.

Jiří Hadač

Jediné, co můžeme jistě říct je, že 26 jich za rok zvládnou. Uvidí se co dál. A těžko by hovořili o více startech, kdyby to neměli podložené. A vedení firmy bývá dost dobře informované.

PetrC

Stejně to vypadá, že budou muset vyrábět druhý stupeň cca každý týden jeden. Nákladní StarShip s ostrou misí (na 100% Starlink) před rokem koncem roku 2022 podle mě určitě nepoletí, takže v roce 2022 těžko jinak dokážou 40+ startů.

Pavel Šafář

Starlink na SS bude masakr. KOlik že se to odhaduje? 300 satelitů na start?

Jirka J.

104tun na jeden let (když by to bylo bez adapteru). Tak to bude dobrá prověrka nosnosti. Za cenu nižší než je současná – dobrá reklama, kterou snad už ani nepotřebují…

Jiří Hadač

Souhlasím, že to bude dobrá prověrka nosnosti. Ale zároveň se domnívám, že si to moc rádi rádi vynesou a že to mají zapotřebí. Když si člověk tak v hlavě projde nejtěžší náklady dopravené na oběžnou dráhu, tak tahle várka družic Starlink bude dosti vysoko na seznamu. A v podstatě bude záležet na tom, zda si dovolíme či nikoliv škrtnout orbiter STS. A dalšími tělesi na na seznamu pak budou už lehčí Poljus a Skylab.

Jakub

Orbiter STS se musí od hmtnosti nákladu odečíst (jestli tedy chápu správně vaši myšlenku). Jde o hmotnost užitečného zatížení. Tedy nákladu. Tedy Starlink 104t vs to co orbiter vynesl. V tomto případě orbiter = Starship. Takže buď škrtneme orbiter, nebo naopak započítáme hmotnost Starship.

Jiří Hadač

Přesně tak jsem to myslel. 🙂 díky za parádní rozepsání. JInými slovy jsem chtěl říct, že pokud budeme považovat orbiter za horní stupeň, tak ty starlinky půjdou na první místo.

gendibal

Ještě třetí možnost, samotná Starship včetně vyneseného užitečného zatížení se stane vesmírnou stanicí (něco jako Skylab)

Bigbaz

Osobně si myslím že Starlinky poletí relativně brzy jako demo náklady už při prvních orbitálních testech. Přeci jen jsou satelity velmi levné, takže jejich případná ztráta způsobí malou škodu, ale zisk v případě úspěšného vypuštění je dramaticky větší. Cena vynášení Starlinků Falconem 9, je násobně vyšší než jejich výrobní cena.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Bigbaz
PetrK

Pravděpodobně bude cena za vynesení jednoho satelitu pomocí SS/SH výhodnější než F9 i kdyby se nepovedlo přistát … Odhadem při pohledu ze satelitu by výrobní náklady kompletu SS/SH mohly být na úrovni 2-3 F9 ?

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem PetrK
Samo

No len aby 40+ nedali už tento rok, USSF (space force) a konkrétne divízia 45th Space Wingčaká z Cape 53 štartov a tí hádam vedia čo ktorý provider plánuje predbežne, lebo obsluha kozmodrómu sa musí pripraviť zvládnuť všetky lety. https://spacenews.com/45th-space-wing-forecasts-more-than-50-launches-in-2021/#:~:text=A%20total%20of%2031%20space,SpaceX%20and%20one%20by%20Boeing.
S tempom ULA a zvyšku amerického raketového odvetvia, je 40 či jemne viac od SpaceX z Cape až desivo reálne. Treba si uvedomiť že SpaceX malo jednu dobu kapacitu na jeden merlin denne, ak znížili produkciu prvých stupňov (čo sa takmer s istotou už stalo) aj 50 horných stupňov za rok bude brnkačka (nádrže limit nebudú). Ak vyladia záchranu krytov a nebudú mať Starship, myslím že 2022 sa dá očakávať (ak budú chcieť) aj 50+ štartov v réžii SpaceX s Falconmi.

Samo

Samozrejme, no myslím že je každému jasné ako bude SpaceX tlačiť na Starlink, tak ako všetci vieme aký má SpaceX deadline od FCC.

PetrK

Bude tady těch deset satelitů na polární orbitu ? Povolenka od FCC už je (FCC grants permission for polar launch of Starlink satellites – SpaceNews) …

Jiří Hadač

Ptáš se pod špatným profilem. Poletí na misi Transporter-1.
z odkazovaného článku cituji: Those satellites will launch on a Falcon 9 no earlier than Jan. 14 as part of Transporter-1, a dedicated smallsat rideshare mission.
Tahle mise má moc malý sklon dráhy, bylo by to pro satelity nevýhodné. Musely by to dohánět vlastními silami.

PetrK

Díky. Já jsem si nezapamatoval, kde jsem to četl…