Historky ze SpaceX: Jak zaseknuté ventily Dragonu málem zhatily misi CRS-2

V roce 2013 došlo během mise CRS-2 na orbitě k problému s lodí Dragon. Ventily motorů Draco se zasekly, kvůli čemuž hrozilo, že celá mise bude muset být předčasně ukončena a bude proveden nouzový návrat. Řešení problému přihlíželi zkušení hlavouni z NASA a celou situaci komplikovala ožehavá politická situace. Jak vše dopadlo, se dozvíte z následujícího přeloženého úryvku z knihy The Space Barons od Christiana Davenporta.


Lori Garver z NASA sleduje start Falconu 9 z Mysu Canaveral (Foto: NASA)

Několik minut po startu bylo zřejmé, že má kosmická loď Dragon potíže. Prvního březnového rána roku 2013 se tým SpaceX v řídícím středisku zoufale snažil zjistit, co se děje a brzy problém odhalil; několik ventilů se zaseklo. Lori Garver, zástupkyně šéfa NASA, byla celá nesvá, neboť Obamova vláda vsadila divokou kartu na smlouvy s Muskovou SpaceX v řádech stovek milionů dolarů, aby dopravovalo nejen náklad, ale i posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici. Vše navzdory kritice stran toho, že je pošetilé věřit technologii soukromé společnosti v tak složité oblasti. Tento riskantní krok a nejistá sázka Bílého domu představovala v kosmické agentuře zásadní posun.

Za prezidentství Baracka Obamy pokračovala NASA v plánech upustit od raketoplánu a navázat spolupráci se společnostmi SpaceX a Boeing, aby poskytovaly dopravu astronautům na ISS podobně jako „vesmírné taxi“. Takový krok by agentuře umožnil zaostřit pozornost na mise v otevřeném kosmickém prostoru a snad i nabýt zpět slávu z dob programu Apollo, který dokázal dostat 12 lidí na Měsíc. V projevu z roku 2010 v Kennedyho vesmírném středisku Obama připustil rizikovost tohoto návrhu: „Uvědomuji si, že někteří považují tento způsob spolupráce se soukromým sektorem za neproveditelný a nerozumný.“ Ale americký vesmírný program potřeboval nakopnout a dodal: „Také zvýšíme tempo inovací, protože společnosti – od startupů po přední výrobce – budou soutěžit v návrzích a konstrukci nových prostředků k dopravování lidí a nákladu za hranice naší atmosféry.“

Tváří nové strategie se stal Elon Musk; neomalený miliardář ze Silicon Valley, který v roce 2002 založil SpaceX s cílem osídlit Mars. Firmu zpočátku provázely obtíže a po třech neúspěšných pokusech dosáhnout oběžné dráhy málem zanikla. Nicméně úspěšný start v roce 2008 umožnil SpaceX vysoutěžit zakázku na přepravu nákladu NASA v hodnotě 1,6 miliardy dolarů, což přimělo Muska ke změně svého hesla na “ILoveNASA.” Teď přišlo na řadu dokázat, že jeho mladá firma z Hawthorne dostojí závazku. A s Dragonem majícím potíže v roce 2013 začalo být dusno.

Musk nebyl jediný, kdo mohl hodně ztratit. Pokud by se kosmická loď nespojila se stanicí nebo by mise jiným způsobem selhala, Garver se obávala opětovné hlasité kritiky proti Obamově rozhodnutí. Spousta lidí byla s Bílým domem velmi nespokojena kvůli zrušení programu Constellation z éry George W. Bushe – zahrnoval plán návratu na Měsíc s použitím velkých raket a kosmických lodí konstruovaných tradičními průmyslovými velikány, jako jsou Boeing a Lockheed Martin; a SpaceX se tento plán pokoušelo narušit. Senátor Richard C. Shelby, vlivný člen Rozpočtového výboru, v té době prohlásil, že Obamovým plánem začíná pochod smrti pro budoucnost amerických kosmických letů s lidskou posádkou, a že Obama proměnil NASA v agenturu nesplnitelných snů a pohádek. Obamův krok také vyvolal kritiku Michaela Griffina, bývalého šéfa NASA. „Jednoho dne to bude jako komerční cestování s aerolinkami, ne však hned,“ řekl o vesmírných letech. „Je to jako v roce 1920. Lindbergh ještě nepřeletěl Atlantik a oni už zkouší prodávat Boeingy 747 aerolinkám.“

Prezident Barack Obama s Elonem Muskem během prohlídky zařízení SpaceX v Kennedyho vesmírném středisku v roce 2010 (Foto: NASA)

Aby Bílý dům rozptýlil obavy, rozhodl se pro Obamu uspořádat návštěvu United Launch Alliance (ULA), společného podniku firem Lockheed Martin a Boeing. Sdělení bylo jasné; ačkoliv prezident zrušil jeden z jejich hlavních programů, ULA je stále nezbytnou součástí amerického vesmírného programu a jeho přítomnost bude působit jako souhlasné gesto i signál pro Kongres. Ale vyskytl se problém: ULA se chystala vypustit vysoce utajovaný kosmický raketoplán X-37B, který by nakonec setrvával měsíce na orbitě. Ale proč? Pentagon nechtěl sdělit. Program byl tajný, proto si prezident nemohl jen tak skočit pro fotku do novin – Rada pro národní bezpečnost o tom nechtěla ani slyšet. Bílý dům tedy hledal alternativu a rozhodl, že prezident navštíví SpaceX, což firma vítala. I kdyby se jednalo o „čirou náhodu“, jak později Musk prohlásil, návštěva prezidenta by představovala vítězství v PR nad hlavním konkurentem. Tato náhoda však zvedla Muskovi i Bílému domu riskantní sázku ještě výše.

SpaceX provádělo druhou oficiální misi s nákladem pro ISS, když došlo k problému s ventily, a Garver doufala, že tým najde způsob, jak Dragon zachránit. A to rychle. Během zjišťování závady se Steve Davis, ředitel pokročilých projektů, začal připravovat na nejhorší – přerušení mise. „Je vůbec loď schopná návratu?“ přemýšlel. „Nebyli jsme si jisti. Tehdy to bylo poprvé a naposledy, kdy jsme uvažovali o nouzovém návratu; jde totiž o velký problém, kdy se musí kvůli lodi řítící se zpět odklonit v reálném čase letadla z dotčeného vzdušného prostoru. Není to nic příjemného, a tak jsme pěkně panikařili.“

Dragon u ISS během misi CRS-2 (Foto: NASA)

Teď, když měl Dragon potíže se zaseknutými palivovými ventily, muselo SpaceX urychleně vyřešit, jak je opravit. Jejich trápení sledovali Bill Gerstenmaier, přidružený administrátor NASA pro pilotované lety a průzkum a Michael Suffredini, manažer programu vesmírné stanice. Byli dva z nejvýše postavených úředníků v NASA dohromady působící téměř 60 let, přičemž zažili katastrofy raketoplánů Challenger a Columbia. Uměli vyřešit mnoho nečekaných problémů a teď, když NASA čelila další potenciální krizi, tiše mezi sebou hovořili.

Garver, zástupkyně šéfa NASA, se obávala politického dopadu nezdařené mise a chtěla, aby zakročili a zachránili SpaceX. Nebylo lepších lidí, kteří by to vyřešili. Ale dva starší státníci z NASA se do toho nepletili a jen se dívali, poskytli pár rad a sem tam nějaký návrh pro tým SpaceX. „Jako by je děda vzal rybařit a říkal: ‚Zkuste to támhle. Tam by mohly být ryby.‘“ vzpomínala Garver. Děti se tak naučí činnost rychleji samy než s netrpělivým otcem, který převezme prut a začne raději rybařit sám. „Kdyby nastala nutnost se do něčeho vložit, udělali bychom to,“ připomněl Gerstenmaier. Ale kosmická loď nepatřila k NASA a Suffredini potvrdil jejich roli poradců.

Lidé v řídícím středisku problém řešili. Ventily byly zaseknuté, takže potřebovali něco, co by je zprůchodnilo. Na kosmické lodi, která krouží kolem zeměkoule rychlostí téměř 8 km/s, to nebyl snadný úkol. Ale tým SpaceX věděl, že pokud by se vytvořil před ventily tlak a pak by se náhle uvolnil, kopnutí by je mohlo otevřít. „Je to jako provést Heimlichův chvat,“ řekl Musk později.

Jeden z inženýrů napsal příkaz, který by naprogramoval loď k vytvoření tlaku. Pak se pokusili odeslat tento nový příkaz do Dragonu, jako by to byla obyčejná aktualizace iPhonu. V tom okamžiku si Gerstenmaier a Suffredini uvědomili, že jsou svědky něčeho neobvyklého. Ne vyřešení problému, to se stávalo běžně, ale v jeho neuvěřitelné rychlosti. „Ve SpaceX se vždy projevovala schopnost rychlého přizpůsobení se podmínkám a tohle bylo dokonalým příkladem,“ řekl Suffredini. „Mají velmi hluboké znalosti daného systému i softwaru a to tvoří jedno z tajemství jejich úspěchu. Přímo tam asi byl kluk, co napsal původní kód.“

Komunikace týmu SpaceX s kosmickou lodí však neprobíhala podle představ. A tak někdo zavolal letectvo, které umožnilo společnosti přístup k výkonnější satelitní anténě. Přenos konečně proběhl, kód fungoval, ventily se otevřely a mise skončila s úspěchem.

Zdroj: The Washington Post


Další Historky ze SpaceX:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
27 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře