Mise Starlink v1-17
<< | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 4. 3. 2021 09:24:54 SEČ
- Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Jeden proběhl 31. 1. 2021 ve 20:00 SEČ a další pak 24. 2. v 09:00 SEČ (Co je to statický zážeh)
- Primární náklad: Dalších 60 družic pro satelitní konstelaci Starlink
- Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku má hmotnost 260 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1049.8)
- Cíl: Nízká oběžná dráha Země
- Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírného středisko, Merritt Island, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
- Pokus o zachycení krytu: Ne, kryty byly jen vyloveny z vody
- Press kit ke stažení zde
Podrobnosti a zajímavosti
- Devatenáctá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která nabízí rychlé internetové připojení, časem s téměř globálním pokrytím.
- Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu. Družice dále obsahují speciální sluneční clony, které mají výrazně snížit jasnost družic na obloze.
- Na této misi letěl již použitý stupeň Falconu 9 s číslem B1049.8, který předtím absolvoval už sedm startů a přistání.
- Přistání prvního stupně Falconu 9 úspěšně proběhlo na plovoucí plošině Of Course I Still Love You. Plošina se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 633 km od startovní rampy.
- Aerodynamický kryt na Falconu 9 byl již použitý. Jedna polovina měla za sebou už tři mise Starlink, takže to bylo vůbec poprvé, kdy nějaký kryt poletí počtvrté. Pro druhou polovinu krytu toto byla třetí mise Starlink.
- Během živého přenosu nebyly poskytovány záběry z prvního stupně.
- SpaceX při této misi zachránilo aerodynamické kryty, avšak byly pouze vyloveny po přistání do oceánu. Mise se zúčastnily lodě GO Searcher a GO Navigator, které normálně asistují při misích s Dragony a nejsou tedy vybaveny sítěmi pro chytání krytů. Obě poloviny krytu byly dovezeny do přístavu ve zdánlivě dobrém stavu. Pro jednu polovinu krytu toto byla již čtvrtá mise Starlink a pro druhou polovinu třetí mise Starlink. Vylučovací metodou bylo možné určit, že nejspíš šlo o kryty z misí Starlink-1/v1-5/v1-12 a Starlink v1-7/v1-15.
- Druhý stupeň na konci své mise z neznámého důvodu neprovedl deorbitační zážeh, a tak sestoupil do atmosféry samovolně o pár týdnů později. Rozpadl se nad státem Washington a jedna tlaková nádoba přistála na soukromém pozemku poblíž města Beverly.
- V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů. Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
- Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space nebo zde.
- Vývoj data startu: leden 2021 → 27. ledna 2021 → 29. ledna 2021 → 30. ledna 2021 → 31. ledna 2021 → 1. února 2021 → 2. února 2021 → 3. února 2021 → 4. února 2021 → 5. února 2021 → 7. února 2021 → 16. února 2021 → 17. února 2021 → 19. února 2021 → 26. února 2021 → 1. března 2021 → 3. března 2021 → 4. března 2021
Související články
- Vše o konstelaci Starlink
- Internetové připojení přes Starlink je k dispozici v prvním evropském státě, plus další novinky
- Společnost Viasat tvrdí, že družice Starlink selhávají příliš často a představují tak riziko. Co je na tom pravdy?
- Někteří uživatelé Starlinku hlásí rychlost stahování přes 200 Mb/s, do části Evropy by služba mohla přijít ještě letos
- Bylo spuštěno veřejné beta testování Starlinku. Kolik si SpaceX účtuje za připojení k satelitnímu internetu?
- Návod, jak snadno sledovat družice konstelace Starlink na noční obloze
- Podrobnosti o úpravách družic Starlink, které SpaceX provádí kvůli dopadům na astronomii
- Vše o záchraně aerodynamických krytů
- SpaceX podalo žádost na provoz dalších 30 000 družic Starlink druhé generace vybavených lasery
- Starlink nakonec bude na nižších orbitách, SpaceX může provozovat milion terminálů, proběhly první deorbitace
- Vejde se na oběžnou dráhu 12 000 satelitů pro Starlink?
Aktuální informace
Fotky
Videa
Záznam oficiálního přenosu SpaceX:
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
První statický zážeh:
Návrat OCISLY se zachráněným stupněm:
Druhý statický zážeh:
SpaceX just test-fired a Falcon 9 rocket on pad 39A at NASA’s Kennedy Space Center in Florida ahead of a launch planned as soon as this weekend with the next cluster of Starlink internet satellites. pic.twitter.com/1PI9htP9yd
— Spaceflight Now (@SpaceflightNow) February 24, 2021
Odvoz prvního stupně z přístavu:
- Mise NROL-149 - 11. 12. 2024
- Mise GPSIII-SV10 - 9. 12. 2024
- Mise O3b mPOWER 4 - 8. 12. 2024
Ta tlaková nádoba je docela “hustá”. Je mi jasné, že po selhání deorbitu se místo “přistání” druhého stupně ovlivnit nedá, ale je vidět, že jinak to ne nadarmo plánují do oceánu. Upřímně jsem si nemyslel, že takto velké předměty mohou přežít re-entry bez jakékoliv tepelné ochrany. Pro výrobce té tlakové nádoby (že by https://www.hpcr.cz/ ?) je to rozhodně dobrá reklama.
Ta nádrž je z carbonového kompozitu ,ten sublimuje(nemá kapalné skupenství) při 3915 K (3642 °C) a to jej ochlazovalo (skupenské teplo) (stejným spůsobem funguje i pica-x).
A kdyby jste se podíval pořádně (nevím jesti je to na té fotce vidět) zjistil by jste že je tenčí než při startu.
PS:a SpaceX si ty COPV vyrábí svépomocí tak nevím jestli je naprodej.
Koukám, že tady diskutují zaníceně “informovaní” lidé. jeden si plete nehodu Amos 6 2016 s rokem 2018, další debatuje o tom, že se musí přece počítat s přistáním (druhého stupně) atd. Darmo mluvit. Takto poučení/znalí kdyby byli chirurgové, tak operační sály budou jatka s 10 % přeživšími. :O
Ví se proč selhal de-orbit
Myslím, že neví.
To je ovšem docela závažný problém,co kdyby to nebyl deorbit ale nějaký s ještě připevněným nákladem, starlink by ještě možná přežily ,ale ussf-52 na parkovací dráze by nebyla dobrá reklama.
Problém nastal až u deorbitačního zážehu, který je v podstatě volitelný (u některých misí se vůbec neprovádí). Tipuju, že na něj z nějakého důvodu nezbylo palivo nebo došlo během zážehu, čímž se poškodil motor (mise Starlink jsou dost na hraně možností F9 a SpaceX raketu ždíme do poslední kapky, což lze vidět třeba na záběrech z kyslíkové nádrže, která je na konci mise téměř prázdná). Zážehy kriticky důležité pro úspěšné doručení nákladu zákazníka na správnou orbitu probíhají ještě předtím a jistě jsou navrženy tak, aby tam byla nějaká rezerva, aby se nestalo, že jim při zakulacování orbity dojde palivo a mise selže.
Ja teda nechcu nijak prudit, ale mozna je to proste stale nespolehlivy hardware … a teda omlouvat to tim, ze to pristani je volitelne, to je trosku moc, vzdyt prece to pristani musi byt naplanovane taky, ne ?
Jake pristani, bavime se tu o druhem stupni, ktery na kazdou misi je vyraben novy. Pristava stupen prvni.
Já nic neomlouvám, jen nabízím alternativní interpretaci událostí a vysvětluji, proč si nemyslím, že to je “závažný problém” z hlediska zákazníků. Nicméně nemáme absolutně žádné informace o příčinách toho, proč deorbitační nebyl proveden (nebo proč selhal, pokud byl proveden), takže mi přijde unáhlené z toho vyvozovat nějaké katastrofické scénáře.
Pokud vyhodnotili, že nezbývá dost paliva – tak to zřejmě pasivovali (vypustili palivo a kyslík) a nechali být (věděli, že spadne brzy).
Nemá smysl riskovat, že během práce motoru dojde palivo (to by mohlo vyprodukovat poměrně dost trosek, které se hlídají daleko hůř než jeden kus)
Jinak starlinky jsou vynaseny na urcitou drahu. Raketa mela profil letu nastaveny tak, aby ji vystacilo palivo. Pokud stupni doslo palivo, doslo na finalni draze. Kdyby letel s armadni druzici, ta bude mit jinou hmotnost, takze nelze jen tak srovnavat mise s rozdilnym nakladem a trajektorii letu.
Proč by to bylo pak palivo došlo už při předchozích misích starlink .
Pokud to nebylo palivo,ale selhání motoru tak by se to mohlo stát znovu i u ussf-52 ,tady byly potřeba 2 zážehy pro cetu nahoru a jeden pro cestu dolů ,u ussf-52 to budou 3 nahoru a 2 na hřbitov a navíc rekordní délka mise.
Jeste jednou, let s temer 16 tunami Starlinku s pristanim a na drahu se sklonem 53 stupnu je na hrane moznosti rakety Falcon 9, netusim, v cem je ten problem.
V tom že jich už bylo 19 (v době startu)
Z niž posledních 5 se stejným letovým profilem ale pokazilo se to až teď.
Během živého PŘENOSU nebyly z neznámého důvodu…
Opraveno. Díky.
Jestli dobře pocitam tak od ledna 17 odkladu😃😃
Proto Starlink-17 😀
proč jsou ty mise tak pomíchané že nejprve letí starlink 18 potom 19 a teď 17 ?
Tahle mise měla letět už 27. ledna, ale byla několikrát odložena… Mezitím stihli další 2 mise, proto jsou ty označení promíchaný.
Protože tohle je prokletá mise, která poletí až na Vánoce :). Teda, pokud jí nepředběhne Starship :D.
Jak bylo optimisty očekáváno už déle než rok, SpaceX se dostalo do stavu, kdy starty nebrzdí jen počasí na rampě, ale i počasí na moři v místě přistání a nedostatek recovery prostředků. Podle mě se prostě nemají šanci dostat na 40+ startů F9/FH ročně. To dokáže až SH/SS, která nebude tak náchylná na počasí. Za 2 roky, cca. Nyní mi bez znalosti cenovek přijde přijde zbytečné utrácet za další bárky, remorkéry a rychlé lodě na chytání všech těch součástech na moři.
Nevím, proč by nemělo být možné provést 40 startů ročně, když třeba teď se uskutečnily čtyři za méně než 30 dnů (a možná stihnou ještě pátý). A to i přes odklady kvůli počasí a nedostatku mořských plošin.
Jak je vidět na “prokleté B1049.8”, tak stále ještě vychytávají vyšší čísla opakovaného použití. Jsem si jistý, že kdykoliv zjistí, že je třeba upravit nějakou součástku, tak ji upraví a udělají to samé i na dalších stupních, které mají připravené jenom pro svoje lety. Ale úpravy na nových stupních určených pro nové vládní lety nebudou tak jednoduché. Ano, psalo se, že F9 Block5 je hotová, ale že drobné úpravy mohou nastat. Ale přišlo mi, že human-rated certifikace opravdu není razítková hra s byrokraty. Berou to vážně (a NASA taky).
Ale co třeba neovlivní, je dvojnásobné opotřebení TE mobilní struktury a obecně celého GSE. A jak jsem psal – počasí na moři.
Já jsem v tomhle skeptik. Můj odhad – maximum 39 letů v roce 2021.
A jak je v česku zvykem, jako správný furiant sázím flašku rumu 🙂 Kdo se vsadí? 🙂
B1049 je nejstarší používaný stupeň vyrobený několik měsíců před(!) nehodou Amos-6. Mnoho úprav už bylo provedeno poté. Když už nějaké obavy, tak z nedávného selhání B1059.
Já bych se i vsadil, ale ne s člověkem, co tvrdí “Během příštích dvou let nemají šanci na 40 startů za rok” a chvilku na to “Odhaduji, že dají (až) 39 startů”. To je na mě moc srabácká sázka z vaší strany. Pokud tvrdíte, že kadence 10 startů za čtvrtletí do pravidelných letů Starship je nemožná, pak byste měl vsadit na max. 36 startů ve 4 po sobě jdoucích čtvrtletí v následujících 2 letech a šel bych do toho 🙂
Stupeň B1049 byl vyroben v červnu 2018, tedy dva roky po nehodě Amos-6.
Tak to se omlouvám, celé se mi to popletlo. Měl jsem namysli, že B1049 je blok vyráběný několik měsíců před nasazením finální verze nádrží na helium a nevím proč jsem si to zároveň spojil s nehodou Amos-6 o pár let dříve.
Taky si říkám, jestli by nebylo výhodnější vypouštět třeba jen 50 Starlinků a přistávat na pevnině
Těch družic by se muselo odebrat o dost více, aby první stupeň mohl přistávat na pevnině. A to se SpaceX evidentně nevyplatí, jinak by to dělali.
RTLS by malo mať 40% penalizáciu oproti expendable teda 13,680 kg do toho by sa F9 zmestiť s 45-50 Starlinkov malo. Otázka je či 10 až 15 nevynesených družíc nie je drahšie (neskoršie nasadenie do služby, brzdenie výroby, viac potrebných letov) ako náklady na záchranu s ASDS. Čo podľa všetkého je a preto že sa to proste neoplatí to SpaceX nerobí.
Náklady jsou samodřejmě vyší než s ASDS ale ASDS by nebyla potřeba.Tak že by na ni nemusely čekat.
Musi se ale rozpocitat naklady na druhy stupen cca 10mil USD
Starlink vlastne ukazuje, že náklady na kg na LEO jsou nejlevnejsi pri pristani na plosine. Starlink je jeden z mála nákladů, ktery ma variabilní hmotnost s tím, ze užitečnost je hmotnosti prakticky přímo úměrná