Jak si vede Falcon Heavy při srovnání s chystanou raketou New Glenn společnosti Blue Origin?

Srovnání tři nosičů. Zleva: New Shepard, Falcon Heavy a New Glenn (Zdroj: Everyday Astronaut)

Na téma rakety Falcon Heavy byla na tomto serveru za poslední dva roky napsána už velká řada článků, které popisovaly parametry rakety, nejbližší mise, či možnosti jejího využití. Dnes se na Falcon Heavy podíváme z jiného úhlu, jelikož jej srovnáme s raketou New Glenn firmy Blue Origin. Lze je dobře srovnávat, protože se jedná o dvojstupňové rakety spadající do kategorie těžkých nosičů a navíc první stupně obou raket se zachraňují s cílem používat je opakovaně.

New Glenn však zatím nikdy neletěl, takže se teprve ukáže, zda se plánovaných parametrů a schopností nakonec opravdu podaří dosáhnout. Přesto počkejme a uvidíme, protože ať máte společnost Blue Origin rádi či nikoliv, je to ona, která se snaží podnikat řadu kroků na poli znovupoužitelnosti stejně jako SpaceX. Například její raketa New Shepard přistála po suborbitálním letu na pevninu o měsíc dříve než Falcon 9 při misi Orbcomm-2. Také testy přistávání začal Blue Origin podnikat už v roce 2006, tedy o řadu let dříve než SpaceX.

Základní zdroje informací v tomto článku o obou raketách budou tvořit oficiální uživatelské příručky raket. V případě Falconu Heavy se jedná o verzi z ledna 2019, zatímco jako základní zdroj informací v případě rakety New Glenn byl použit uživatelský manuál vydaný v říjnu 2018.

Zkusme se nejprve podívat na základní parametry obou raket. Raketa New Glenn (NG) má průměr 7 metrů a výšku 96 metrů včetně aerodynamického krytu. Hmotnost NG se odhaduje na 1390 tun. Celkový tah jeho sedmi motorů BE-4 je 17,1 MN. Naproti tomu každý ze tří spodních stupňů Falconu Heavy (FH) má průměr 3,66 metru a  celková výška rakety i s krytem je 70 metrů, NG je tedy o dost vyšší. Falcon Heavy má celkovou hmotnost 1420 tun, což znamená, že hmotnosti obou raket jsou dost podobné. Celkový tah Falconu Heavy je 22,82 MN. Ač je tedy FH nižší, celkový tah jeho motorů je o 33 % vyšší než u rakety Blue Originu.

SpaceX používá v obou stupních rakety vysoce rafinovaný petrolej (RP-1) a kapalný kyslík, Blue Origin používá v prvním stupni metan, ve druhém stupni pak vodík, přičemž okysličovadlem je v obou stupních kapalný kyslík. Zde je na místě říct, že motory na kyslík a vodík mají ze všech chemických motorů obecně nejvyšší specifický impuls. Pro srovnání, motor horního stupně Falconu Heavy Merlin 1D-Vac má specifický impuls 348 s, motor BE-3U v horním stupni New Glennu má přibližně 440 s.

U tahu obou raket bude dobré se ještě na chvíli pozdržet a podívat se na regulovatelnost motorů, které obě rakety používají na prvním stupni. SpaceX používá na FH motory Merlin 1D, jejichž tah je možno regulovat v rozmezí 57–100 %. Ovšem regulovatelnost motoru BE-4, který raketa NG používá v prvním stupni, je dokonce 45–100%. Pokud tedy těchto hodnot bude opravdu dosaženo, Blue Origin v tomto ohledu předčí SpaceX.

Jednotlivé části rakety New Glenn (Zdroj: Blue Origin)

Na problém regulace obou motorů se však lze podívat i z jiného pohledu. Rakety potřebují regulovatelné motory prvního stupně kvůli průchodu max-Q a hlavně také při přistávání. Falcon 9 používá pro přistání maximálně tři motory a například při dosedání na pevninu z devíti motorů v prvním stupni obvykle hoří jen jediný. I přes toto výrazné omezení výkonu motoru musí SpaceX řídit přistávací manévr tak, aby raketa snížila vertikální rychlost sestupu na nulu přesně v okamžiku dosednutí. Není tedy možné zastavit přistávací manévr, srovnat raketu a měkce dosednout, musí dosedat z chodu takříkajíc na první dobrou. Příčina je jednoduchá, tah jednoho motoru Merlin sníženého na minimum je vyšší než hmotnost přistávajícího prvního stupně, který je v době přistání téměř prázdný a tudíž velmi lehký. New Glenn bude rovněž dosedat na jeden motor.

Položme si nyní otázku, zda bude New Glenn schopen se během přistávacího manévru vznášet stejně jako jeho menší bratříček New Shepard, či zda bude muset přistávat jako Falcon 9. Zde si zkusíme provést jednoduchý výpočet. Maximální tah motoru BE-4, tedy 2400 kN, vynásobme 45 % a vyjde nám 1080 kN. Pokud si tento tah převedeme na tuny, dostaneme tah 110 tun, což je mimochodem přesně odhadovaná hmotnost prázdného prvního stupně NG. A protože v tomto stupni bude ještě palivo, lze se tedy domnívat, že teoreticky by měl mít schopnost při přistávání viset ve vzduchu. V praxi to však s největší pravděpodobností provádět nebude, protože by tím zbytečně plýtval palivo, kterého nebude mít nazbyt. Primárním úkolem prvního stupně je urychlit náklad v jeho cestě na oběžnou dráhu a nikoliv viset nad lodí, na které bude přistávat.

Dalším rozdílem, který vychyluje misky vah směrem k NG, je počet separací, které musí raketa absolvovat cestou na orbitální dráhu. NG i FH musejí při své cestě vzhůru oddělit první stupeň od druhého, odhodit aerodynamický kryt a do třetice také uvolnit náklad po dosažení cílové orbity. Ovšem FH musí k těmto třem separacím připočítat dvě další, při kterých dojde k oddělení bočních stupňů. Každá separace vždy představuje kritický bod, který může rozhodnout o úspěchu či selhání nosné rakety. Pro srovnání,  v případě rakety Atlas V firmy ULA může během startu dojít až k 8 separacím a u indické rakety PSLV až k 11.

Zajímavé je ovšem také srovnání aerodynamických krytů obou raket. Zde jednoznačně dominuje raketa New Glenn, jejíž aerodynamický kryt má objem 458 metrů krychlových, což je třikrát více než nabízí kryt společnosti SpaceX s objemem 145 metrů krychlových. Velký kryt rakety New Glenn se dozajista využije například při provádění 5 nasmlouvaných startů s mnoha satelity pro konstelaci OneWeb. SpaceX i Blue Origin si své aerodynamické kryty vyrábějí či budou vyrábět ve vlastních továrnách. Ovšem pokud jde o jejich zachraňování, má navrch SpaceX, které se už podařilo dvakrát kryt zachytit na padáku lodí Ms. Tree. Blue Origin zatím nenaznačil, že by plánoval své kryty používat opakovaně.

A tímto se dostáváme k nosnosti obou raket. U NG se udává jako 45 tun na nízkou oběžnou dráhu (LEO) s parametry 200 x 200 km a sklonem 51,6°, zatímco při letu na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO) s parametry 185 x 35 786 km a sklonem 27° nosnost klesá na 13,6 tuny. Nosnost Falconu Heavy je 63,8 tuny na LEO 200 x 200 km se sklonem 28,5° a v případě GTO 26,7 tuny. U FH se ovšem jedná o nosnost v režimu bez záchrany stupňů. Pokud bychom například chtěli zachránit všechny tři stupně na mořských plošinách, padá nosnost na GTO na 10 tun, a v případě přistání bočních stupňů na pevnině klesne nosnost FH až na 8 tun. Je ovšem onen údaj o nosnosti rakety New Glenn ve znovupoužitelném režimu, či v režimu bez záchrany prvního stupně?

Přestože celá příručka pro NG neobsahuje jasně řečený udaj (anebo jsem ho přehlédl), že nosnost 45 tun na nízkou oběžnou dráhu je v rámci znovupoužitelného prvního stupně, budeme pro účely našeho článku předpokládat, že tomu tak je. Příručka totiž uvádí, že New Glenn bude létat vždy ve stejné letové konfiguraci.

Odhazování aerodynamického krytu horního stupně rakety New Glenn (Zdroj: Blue Origin)

Raketa New Glenn má ještě další výhodu oproti Falconu Heavy. Zatímco SpaceX musí během mise řešit tři přistávající stupně, firmě Blue Origin bude přistávat stupeň jediný. Pokud by tedy chtělo SpaceX využít znovupoužitelné nosnosti 10 tun na GTO, potřebovalo by na přistání tři plošiny na moři, Blue Origin si vystačí s jedinou a přitom na stejnou dráhu unese o víc než 30 % těžší náklad. Protože ale SpaceX má v nejlepším případě k dispozici plošiny dvě, je omezeno limitem nosnosti 8 tun. New Glenn má však v tomto případě nosnost vyšší už o 70 %.

V souvislosti s vynášením na GTO je možno zmínit další rozdíl. Raketa NG při své nosnosti na GTO bude schopna vynést dva satelity najednou podobně jako evropská raketa Ariane 5. Maximální hmotnost každé z družic při takové misi může být až 10 000 kg. Můžeme sice říct, že duálních misí byla schopna už raketa Falcon 9, ale když se podíváme na hmotnost satelitů vynesených při těchto misích, tak nejtěžší byl Eutelsat 115 West B s hmotností 2205 kg. I kdyby využila raketa Falcon Heavy své maximální kapacity 8 tun, NG bude mít v této kategorii NG výhodu.

Mezi oběma raketami bude existovat rozdíl i v přistávacím manévru. Centrální stupeň Falconu Heavy i oba boční stupně dle charakteru mise mohou či nemusí provádět zpětný zážeh, ale při průchodu atmosférou vždy provádí tzv. vstupní zážeh, aby nedošlo ke zničení stupně při vstupu do atmosféry. V tomto směru bude mít opět výhodu raketa NG a její první stupeň. Ten při sestupu z hranice vesmíru zpět na zemi nebude provádět ani zpětný ani vstupní zážeh. K zážehu motoru dojde až ve finální fázi návratu, tedy nedlouho před přistáním. Příčinou takto rozdílného přístupu při záchraně stupňů je fakt, že první stupeň NG bude při sestupu používat daleko plošší trajektorii, takže sestup atmosférou bude trvat déle a stupeň díky tomu může hodně zpomalit pouze aerodynamicky. Toto plachtění mu umožní velká křidélka ve spodní části rakety. Tento způsob návratu bude samozřejmě z hlediska paliva ekonomičtější a první stupeň tak nebude muset pro přistání obětovat tak velkou část paliva, což se pozitivně projevuje na celkové nosnosti.

Znázornění jednotlivých fází startu a přistání rakety New Glenn (Zdroj: Blue Origin)

Zkusme se nyní podívat na to, jak se liší způsoby přistávání prvních stupňů obou raket. Na první pohled si jsou dosti podobná, neboť v obou případech probíhá přistání na moři. Přesto se v jednom důležitém ohledu oba způsoby liší. Rakety SpaceX už řadu let přistávají na autonomní přistávací plošiny, což jsou v podstatě plouvoucí pontony o rozměrech 92 x 51 metrů se stabilizačními motory Thrustmaster. SpaceX provádí přistání tak, že raketa Falcon dostane souřadnice GPS, na kterých se bude nacházet autonomní plošina, a svůj přistávací manévr míří na toto místo (bez ohledu na to, zda tam plošina opravdu je). Plošina se souběžně s tím snaží svými motory tuto pozici GPS přesně udržovat. Nevýhodou tohoto přístupu je, že v případě rozbouřeného moře může nastat problém se stabilitou přistávací plošiny.  Výhodou naopak je, že celý přistávací manévr raket Falcon je mířen na jedno konkrétní místo v prostoru, které se s časem nemění, a zároveň tento přístup nevyžaduje vzájemnou komunikaci přistávajícího stupně s lodí.

Blue Origin na to jde jinak. První stupně New Glennu totiž budou dosedat na pohybující se loď jménem Stena Freighter (po přejmenování se jí říká LPV) o délce 183 metrů a šířce 25,5 metrů. Podrobnosti o této lodi je možno se dočíst v článku Karla Zvoníka. Mimo jiné v něm vysvětluje, proč jsou plošiny SpaceX pontony a nikoliv lodě, i když by je tak Elon Musk rád nazýval. Výhodou přistání na normální lodi je, že bude možno daleko lépe ustálit plavidlo pomocí stabilizátorů, protože tyto systémy fungují tím lépe, čím rychleji se loď pohybuje. Nevýhoda tohoto přístupu tkví jednoznačně v tom, že New Glenn bude muset mířit svůj přistávací manévr na pohybující se cíl, což ovlivní jak rychlost lodi, tak pohyb vody samotné. Vzájemná komunikace lodi a sestupujího prvního stupně představuje dodatečnou komplikaci a každá neplánovaná sekunda letu přistávajícího prvního stupně navíc může znamenat problém v přesnosti dosednutí, jelikož za tu dobu se může loď přesunout až o 11 metrů.

Bude zajímavé sledovat, jak tuto okolnost Blue Origin vyřeší a jestli zvládne přistání už na první pokus. Možné to rozhodně je, jelikož firma má spoustu zkušeností z přistávání rakety New Shepard. Blue Origin ovšem získá použitím lodi řadu dalších výhod. Na rozdíl od SpaceX nebude potřebovat remorkér na tažení lodi do přístavu, takže její návrat bude rychlejší (v případě SpaceX může cesta zpět do přístavu trvat třeba i 5 dní). Také zpracování/sklopení stupně může teoreticky probíhat ještě na moři, což ušetří další čas.

Existují však samozřejmě i vlastnosti, ve kterých jsou obě rakety podobné. U obou dochází k horizontální integraci nákladu s raketou, obě mají autonomní destrukční systém a rampy pro obě rakety se nacházejí v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.

Závěrem je možno říct, že v naprosté většině srovnávaných kritérii vychází lépe raketa New Glenn. Důvod je poměrně jasný – jedná se o novější raketu, která je vyvíjena na rozdíl od Falconu 9 či Falconu Heavy za daleko vyšší finanční prostředky, a tak je možno každou její část již dopředu optimalizovat. Oproti tomu Falcony se vyvíjely v podstatě za pochodu. Nedá se vyloučit, že rakety Falcon by bylo možno i dále vylepšovat, například nahrazením motoru Merlin v druhém stupni novějším motorem Raptor, ale SpaceX se rozhodlo vývoj Falconů ukončit a věnovat veškeré své usilí přípravě pokročilejší rakety Starship.

Přesto je nutné vzít v úvahu, že na rozdíl od Falconu Heavy raketa Blue Originu ještě nikdy neletěla a společnost ještě nikdy nedosáhla oběžné dráhy, což je velmi obtížný úkon. První let New Glennu je v současné chvíli naplánovaný na rok 2021. Tehdy se také ukáže, zda se její reálné výkony nebudou odlišovat od těch v příručce.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
68 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
John jehlu kraj

Pěkný. Moc pěkný a objektivní. Články ta téma tesly na tomto webu obvykle razí tezi “tesla je prostě nejlepší a když v něčem ne, tak to není fér” a není je tedy třeba vůbec číst. Tento se mi líbí. I slohově už zrajete.

Michal Lenc

Jaký z článků prosím razil tezi “tesla je prostě nejlepší a když v něčem ne, tak to není fér”?

Jinak článek moc pěkný, Jirko, dobrá práce. 🙂

Jan M.

New Glenn je ale spíše v kategorii se Starship než s FH? Jinak Díky za článek 🙂

V_A

Určitě ne. NG a FH jsou v kategorii těžkých nosičů. SLS a SHS jsou potom uplně jiná kategorie. To se nadá srovnávat

Jonathan

Pokud bude Starship ekonomicky efektivnější, než NG, pak je úplně jedno, v jaké je kategorii 🙂

isaac

Viem že to nieje veľmi dobrá otázka ,ale viem že 28.9. má byť v Boca Chica prednáška o SHS. Neviete kde by sa dala pozrieť na živo a v akom čase?

Petr Melechin

Čas zatím nebyl upřesněn, ale bude k dispozici oficiální živý přenos. Sledujte ElonX na Facebooku, pokud nechcete, aby vám to uteklo. Včas tam najdete odkazy a informace o té akci.

isaac

Ďakujem.

Jiří Lacina

Moc hezký článek. Námitky že se porovnává již existující s potenciálně budoucím mi přijdou jako zbytečné Buď budeme srovnávat a nebo můžeme mlčet. Myslím že je lepší něco říci.
Co se týče kategorií nosičů přijde mi dnešní řazení že nad 50 tun je to supertěžký nosič směšné (protože již v 60 tých letech byly realizovatelné návrhy na nosiče okolo 500 tun a to byl náš skutečný potenciál již tehdy). Je to bohužel zlozvyk doby nahrazovat reálný růst bombastickými termíny. Stačilo by využít logaritmické stupnice a pak řadit nosiče do kategorie ”

Ultralehký -do jedné tuny

Lehký – do deseti tun

Střední – do 100 tun

Těžký – do 1000 tun

Supertěžký – nad 1000 tun

Podotýkám že bude nosičů nad 100 tun v dohledné době asi více SLS ,Starship, Čína uvažuje o nosiči nad 100 tun a dokonce i Indie. Co se týče zdánlivě nereálné kategorie nad 1000 tun kdo ví co bude za 50 či více let kdy se možná budou budovat obytná města či sluneční elektrárny v kosmu..

jack

zajimave rozdeleni – takze vse od 0-1000 tun je tezky nosic 😀

daevid

Super článok.
Je zaujímavé, že Dragon V2 má hodne podobný design ako Goddard od BO z roku 2006.
A bol by som rád, ak by SX v Q1/2020 predstavilo väčší aerodynamický kryt pre FH. Polepšila by si oproti papierovému NG na poli reálnej konkurencieschopnosti.

daevid

Su aj zname nejake tie informacie k dohode na vyrobu krytu? Myslim ze poptavali cez firmu ktora bola/je kontraktorom vyroby pre ULA..?
Ono z laickeho uhlu pohladu sa moze zdat doplnenie vacsieho krytu ako jednoducha zalezitost (pri porovnani so stavbou a vyvojom celej rakety), toz kde je problem externi kontraktori..:)

Jaro Pudelka

Je tu však jeden podstatný rozdiel. FH už trikrát letel, New Glenn ani raz. Dokonca sme nevideli ani kus z neho.

Karel Zvoník

Ale jo, motory už se zkouší a ty jsou součástí rakety. Navíc nedávno jsem někde viděl první plechy na první stupeň. Takže něco už jsme viděli. 🙂

gendibal

Haha, a v pískovně je k vidění i písek, ze kterého bude BO betonovat. Teď ale vážně, J.P. má naprostou pravdu, FH zatím letěl třikrát, navazoval přitom na zkušenosti z desítek letů F9, kdežto BO ještě nikdy neletěli na oběžnou dráhu. S ničím, nejenom s Glennem, takže ten tok 2021 je třeba brát s rezervou, a navíc i potom, co začnou lítat, je třeba počítat i s tím získáváním zkušeností. SpaceX jednou vybouchli za letu, jednou na rampě, a mockrát při pokusech o přistání. Bude to snad u BO jinak?

Petr

To, že Bezos není tak sdílný, co se informací týče neznamená, to neznamená, že se flákaj. Když Bezos oznámil vývoj NS, tak všichni říkali to stejné. Nezapomeňme na to, že NS ověřil klíčové prvky přistání a recyklace (ano, ve zmenšeném, ale přece). A utahovat si z termínu startu byste ani jako fanoušek SpaceX neměl ani zmiňovat (bez ohledu na to, že je to nepodstatné). Navíc kolem BO se pohybuje pořád kapitál nejbohatšího člověka světa a nemyslím si, že by ta miliarda ročně šla někam na bonbony pro zaměstnance. Možná i NG bude v krátkodobém horizontu nejsilnější raketou, vzpomeňme na F9 v1.0 a block5.

Jan Tichavský

To právě může být chyba, to neomezené financování. Dává to BO celkově volnost při návrhu ale i pro časový rozvrh celého systému zkoušek a výroby produkční verze. Zatímco SpaceX jede obrovským tempem právě proto že si na sebe a na Muskovy šílené vize musí vydělat. Takže inovují jak zběsilí a dokonce pracují na několika prototypech najednou. BO je tuším starší firma než SpaceX a vidíte kam to dnes dotáhli? Na pár testovacích suborbitálních letů. Než se ke slovu dostane New Glenn tak už bude postaven nikoliv proti Falconu Heavy, ale proti Starship Heavy. Která má reálnou šanci být větší ale levnější, což je možná i pro Bezose problém.

Jaro Pudelka

Áno, to je pravda. Ale to nič nemení na tom, že Elon má proste náskok. Či ho stratí nevieme.

Jan Tichavský

To by paradoxně měl kdyby proti SPaceX stála firma s méně bohatým tatínkem, který by si na sebe musel docela rychle vydělat než si něco kutit doma s bezedným kapesným. Ono v realitě je lepší mít nedokonalé ale použitelné řešení než jít za vizí perfektního stroje, která je ovšem v nedohlednu. Tady má Musk náskok, protože je flexibilní a dokáže rychle změnit kurz když dostane nová data a argumenty proč jeho dosavadní plán není to pravé a jinak by to šlo třeba levněji nebo rychleji.

Karel Zvoník

To máš pravdu, ale psal jsi taky, že jsme doposud s NG nic neviděli a to není pravda. Hlavní motor je hotov a probíhají na něm testy. Videli jsme už i test motoru druhého stupně a společnost už začala i s vyrobou prvního stupně. Takže něco z rakety už jsme měli možnost poznat, to je fakt.

Jaro Pudelka

To je pravda, ale aj tak sú stále riadne pozadu. Alebo len dobre mlžia, neviem to posúdiť.
Ak si to zosumarizujeme tak majú hlavný motor, testujú motor druhého stupňa a začali s výrobou prvého stupňa. Ak si spomenieme, čo všetko musel urobiť Elon, kým sa dostal k F9 a FH, tak sú de-facto len na začiatku. To je proste fakt.

akuhtr

Já myslím že testují motor 1. stupně a lítají s motorem 2. protože tam má být použit motor z New Shepparda, i když ve Vac verzy.

Marw

Co sa tyka BE-3U tak by som si nedovolil tvrdit ze snim uz lietaju. Rozdiel medzi BE-3U a BE-3 je vecsi ako pri Merlin/Merlin Vac. BE-3U bude mat uplne iny pracovny cyklus nez ma BE-3 s ktorym uz lietaju (BE-3U je expander bleeder, BE-3 je tap-off) .

Petr

Super článek, měli byste o BO psát častěji. Už se těším na rok 2021, až ho odloží…Nechcete se přejmenovat na BlueElon?

Jose

New Glenn si nevede bo neexistuje, srovnáváte jabka s hruškama.

Jan Tichavský

Dokončit to klidně může a tky se mu může stát že tou dobou už nebude rlevatní, tedy opravdu zaspí dobu. To je jak s tím SLS. Díky senátorům má taky dost prostředků na dokončení, ale odkládá se ještě víc než Muskovy známé optimistické odhady. A jestli kdy poletí tak už dnes je jisté že to bude naprosto předražené a nekonkurenceschopné.

V_A

Očividně o projektu SLS absolutně nic nevíš.

akuhtr

Interně bych neřekl. BO nevlastní Amazon, ale Bezos osobně…

RiMr

Skvělý článek, díky.
Zatím na mě BO působí jako taková “moderní ULA”. Stylem “máme prachy, máme čas, není se kam hnát”. Ale upřímně jim přeju, aby byli úspěšní.
Je to spíš taková ta technokratická firma bez nějaké té “pašn”, té vášně a nutkání, kteréžto mohou způsobovat spoustu nechtěných RUD, ale tyto hnací rysy vždy byly a jsou skutečným motorem vývoje. Ale třeba se mýlím a je to jak říkají příznivci BO (a kritici SpX) “dělají to líp a navíc nejsou takoví tajtrdlíci!” 😀

akuhtr

Že jsou bez vášně bych netvrdil. Bez čeho jsou je nouze, která SpaceX tlačila k “šíleným” improvizacím. Ta miliarda ročně jim dle mého škodí, protože nemuší přijít prostě na trh, jinak skončili a tak si dávají na čas.

Jan Jančura

Jako ostatní musím pochválit autora za objektivitu a informační hodnotu článku.

Ivo Janáček

Tak tak, autor se pustil na hodně tenký led. 🙂

petr

Celkově určitě modernější raketa. Problém ovšem je, že neletěla a dlouho ještě nepoletí. Pak samozřejmě nemusí jít vše hladce. Přistání na plující loď bude velká paráda, ale také hodně neodzkoušené riziko. Docela by mne zajímalo jaké by bylo koncepční porovnání proti SHS. Tam zatím vše neustále mění a víme houby. Řekl bych, že SX s novou raketou nakonec poletí dříve. Docela by mne zajímalo jak vypadá jejich nová plošina SX…Nebude to také loď. Trajektorie přistání může být také dost podobná. Regulovatelnost motoru je oproti raptoru hodně překvapující. Tam EM říká, že to víc nejde a u BO to jde. Každopádně NG má hodně zajímavých a použitelných nápadů. Můj odhad je, že to bude výborná raketa. Otázka je jen cena vývoje. Provozní náklady budou možná také nízké, ale cena a čas vývoje je opravdu moc. Za tu dobu SX postaví dvě rozdílné rakety a vydělávají peníze.

petr

Naprostou souhlasím. U motoru nějaké zdržení nečekám. Podle všeho ho mají v podstatě hotový a podle parametrů hodně zajímavý.
Jenže i když poprvé poletí 2021 a to není vůbec jisté, tak to je opravdu dlouho. Sice mají za sebou spoustu počítačových simulací, ale dle mého jim schází ty praktické. To co chtějí dělat je ve spoustě případů nové. Jsou opatrní, ale stejně si myslím že pár raket rozmlátí než z toho bude plně funkční stroj. Když se začalo létat do kosmu tak vše vydrželo desítky let. Neměnili se i zastaralé systémy jen proto, že nikdo nechtěl jít do rizika nových. Obávám se, že ta doba je pryč. Vývoj raket je dík SX dost rychlý a může se jen zrychlovat. A jim to moc trvá.

entes

Rikam si, ze kdyz jim raketa narazi do lodi, bude to asi horsi nez do SpX pontonu.

V_A

Takové drámo to nebude. Spx má systém co navede raketu mimo LZ v případě selhání BO bude mít určitě to samé. Jediný problém může být selhání opravdu tesně před dosednutím, kdy už raketa nebu mít čas uhnout. V tu chvíli, ale nebude mít takovou rychlost ani hmotnost(téměř prázdné nádrže) takže stačí plošinu naddimenzovat a bude to v pohodě. Btw několik falconů se už o plošinu rozsekalo a ke dnu nešla.