Mr. Steven byl značně poškozen před svým prvním floridským pokusem o zachycení krytu

Přibližně dva měsíce po původně avizovaném termínu se loď Mr. Steven přesunula ze západního pobřeží Spojených států na východní pobřeží do přístavu Port Canaveral, kam po více než ročním pobytu v Kalifornii doplula 11. února po 14 dnech plavby. Zde loď bude provádět další pokusy o zachycení aerodynamických krytů během startů raket Falcon 9 a Falcon Heavy.

Loď Mr. Steven po příjezdu do přístavu Port Canaveral (Foto: Ken Kremer)

Ramena bylo nutné před cestou na opačné pobřeží Spojených států demontovat kvůli průjezdu lodi Panamským průplavem, aby nebyla překážkou pro snadnou plavbu. Loď dorazila na Floridu 11. února a další dva dny trvala opětovná instalace ramen a záchytné sítě.

V průběhu následujících dní loď podnikla dvě zkušební plavby, během nichž bylo možno vidět v akci i druhou menší síť, jejíž účel byl pro nás do té doby neznámý. Fotky ukázaly, že tato síť slouží k vylovení krytů z vody a lze s ní pomocí lan manipulovat na obě strany lodi.

První příležitost k zachycení krytu na východním pobřeží měla loď dostat 22. února během mise Nusantara Satu. Loď jako obvykle vyplula dva dny před startem směrem k vymezené oblasti vzdálené stovky kilometrů od pobřeží. Avšak téměř na konci své cesty do oblasti přistání krytu loď změnila směr plavby a neočekávaně vyrazila zpět do přístavu. Začalo se tedy diskutovat o možné příčině takového kroku. Jako nejpravděpodobnější se jevilo odvolání pokusu o zachycení krytu z důvodu nepříznivého počasí, neboť vlny v oblasti přesahovaly výšku 3,5 metru.

Změna směru plavby lodi Mr. Steven (Zdroj: SpaceXFleet Updates)

K pochopení situace však jednoznačně napomohl pohled na loď po jejím příjezdu zpět do přístavu, kam se vrátila bez sítě a pouze se dvěma ze čtyř původně instalovaných ramen. Nakonec i ta zbylá ramena technici demontovali, a tak je nyní loď kompletně „holá“. Zatím nevíme, co přesně se na moři stalo a jaký je rozsah škod, ale kromě ulomených ramen nejspíš došlo také k poškození jedné z radarových antén a nástupní lávky.

Co bude s lodí dál, zůstává otevřenou otázkou. Nelze zatím jednoznačně říct, kdy bude loď opět připravena chytat kryty a jestli stihne nasazení při záchraně krytů u mise Arabsat 6A. Ta proběhne nejdříve v druhé polovině března a bude představovat premiéru nové varianty Falconu Heavy Block 5. Dále můžeme spekulovat, zda se loď v rámci oprav třeba nedočká nějaké další inovace či zcela jiné konstrukce. Ostatně, Mr. Steven prošel od své premiéry v únoru 2018 mnoha změnami, ale kryt se stále nepodařilo chytit (i když to párkrát bylo opravdu o fous), takže nejspíš tu je prostor pro nějaká další vylepšení.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
41 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jiří Hadač

Jasne, strucne, tak akorat dlouhe, reklo to vse. Diky Pavle, dobre se to cetlo. Skoda, ze u DM-1 by nebylo co chytat, ani cepicku uz odhazovat nebudou 🙂

Kosmoman

Dušan Majer z kosmonautixu odpálil laserem dvě ramena lodi, protože vždycky netrefí Steven kryty

Karel Zvoník

Nechápu smysl toho komentáře a vtipné to také není.

Jose

Je otázka zda není čas uvažovat o jiné technologii záchrany krytů.

daevid

Mne zas vrta hlavou ten Elonov “skakaci hrad”, ktory sa nafukne a rozprestrie okolo celeho krytu mimo vrsku a tym padom kryt dopadne bezpecne na hladinu a bez kontaktu 🙂

rorejs

To by ale Falcon musel ten airbag vynášet nahoru. Když uvážíme rozměry krytu, bylo by to moc těžké. Já myslím, že Musk uvažoval nafukovací “hrad”, který by plaval na hladině. Jenomže to by kryt na padáku musel umět přistát přesně na pozici a to je očividně problém.

vencour

V principu by stačila i síť s nafouknutými míči třeba. Přijde na to, co se rychleji a jednodušeji udržuje a spravuje.

rorejs

Pořád si říkám, proč by nešlo kryt na padáku zachycovat vrtulníkem; řekněme, že kryt letí na padáku, vrtulník se k němu přiblíží odzadu, letí trochu výš a dolů má spuštěné lano s trojstranným hákem. Vrtulník dostihne letící kryt a hák se zachytí za odtokovou hranu padáku (mohla by být vyztužená lanem). Jak vrtulník začne stoupat, padák se víceméně sbalí. Vrtulník pak odnese sestavu na pevninu, nebo k lodi a posadí kryt do sítě.

Jiří Hadač

https://en.wikipedia.org/wiki/Mid-air_retrieval
This is a risky technique, and so is only used when other forms of landing are infeasible. Successful mid-air retrieval requires correct operation of the retrieving aircraft, favourable atmospheric conditions, and successful execution of a tricky manoeuvre, in addition to correct operation of the vehicle itself. These risks can be mitigated somewhat: for example, multiple recovery aircraft can be used. The need for human aviators to perform a manoeuvre which would normally be classed as a stunt may in the future be avoided by advances in unmanned aerial vehicles.

Část pasáže z wiki o technice, kterou popisuješ. Přeložím li první větu, je to riskantní technika, která se používá v případě, že jiný způsob nepříchází v úvahu.
Dostali sme se do situace, kdy si SpaceX myslí, že se ji to podaří, že nasbírala dostatek zkušeností. Proto loď přesunula na východ. Nemyslíš, že to za pár pokusů stojí?

peter

ked si uz prelozil prvu vetu tak preloz aj posledne 2 🙂

az take rizikove to nieje ak pripustime, ze zachytavany naklad nema az taku cenu a nic sa nestane ak z casu na cas nepride k jeho zachyteniu, alebo po zachyteni bude potrebne sa ho zbavit aby nedoslo pri zlych povetrnostnych podmienkach k strate vrtulnika. no a toto tie kryty splnaju, lebo ich strata nieje nieco co by ohrozilo niekolko rocnu pracu
riskantne je to pre zachyt navratoveho puzdra z nejakej stamilionovej sondy, ale jeden kryt hore dole nic neznamena a k tomu sa vztahuje aj ta prva veta

a pre samotny vrtulnik a jeho posadku to riskantne nieje kedze oni mozu pri akychkolvek problemoch ten kryt jednoducho odhodit a ide sa dalej

Petr Melechin

Asi neumíš číst. Píšou, že to je riskantní kvůli tomu, že je to nebezpečný manévr, který může ohrozit posádku vrtulníku, ne kvůli tomu, že můžeš přijít o chytanou věc. Ty říkáš pravý opak. Navíc riskantní to není, když už je kryt zachycen, riskantní je ten proces úvodního zachycení. Takže nějaké odhození ti moc nepomůže.

peter

no len problem je, ze ten text sa vztahuje aj na zachyt lietadlom a ano ten je viac riskantny, ale pri vrtulniku je to riziko pred a pri zachytavani male, kedze vrtulnik ma radovo lepsie manevrovacie schopnosti a je to uplne ina obtiaznost ako ked sa snazia chytit padak lietadlom vtedy to fakt musi byt paradne zosynchronizovane, lebo lietadlo predsa len nedokaze vysiet na mieste a jeho manevrovacie schopnosti su male, ale pri vrtulniku je to o niecom inom

povedz co je pri uvodnom zachyteni riskantne, ked je vrtulnik nad padakom?

Karel Zvoník

peter: Ty jsi takový brebta.

peter

fakt uzitocny komentar
treba viac takychto, to diskusiu posunie na vyssi level
vidno, ze si odbornik na pohladanie a vyznas sa v danej problematike
tymto si to cele vysvetlil a diskusia je uz zbytocna lebo nikto nedokaze napisat k teme viac ako si napisal ty

Karel Zvoník

Nemá cenu ti lépe argumentovat, když si stále dokola “zpíváš svou píseň”. Nejen pod tímto článkem. Takovým prostě říkáme breptové a nebereme je příliš vážně. 😉

oko727

Riskantní je na tom samozřejmě to, že by se mohl padák či jeho lana zamotat do vrtulníku. Ono se snadno představí vrtulník nad padákem, jenže takhle jednoduché to v praxi není. Výška vrtulníku nad padákem by byla limitována délkou lana. Čím delší lano máš, tím bezpečnější manévr bude, jenže o to hůře se ti bude s hákem manipulovat. Proto se tu nemůžeme bavit o stovkách metrů, ale přinejlepším o pár desítkách metrů. Navíc kryt neustále sestupuje dolů a v případě větru se k tomu přičte i jiný směr, který vůbec nemusí být lineární. K tomu vrtulník pod sebou nemálo víří vzduch, což jen přispěje k nepředvídatelnosti padáku pod ním a nebylo by až tak jednoduché při onom manévru počítat v pohybem padáku a udržet vrtulník nad ním v požadované výšce… Abych zase ale nezněl moc dramaticky, tak je důležité napsat, že to riziko by nebylo až tak velké, ale prostě by tu bylo a to je to podstatné.

peter

nejake riziko je, ale riziko, ze sa padak zamota do vrtule je pri skusenom pilotovi takmer nulove
musel by spravit fakt nejaku velku chybu aby sa dostal vrtulnik do kontaktu s padakom

Petr Melechin

Nikdo neříká, že není možné to chytat vrtulníkem, ale tato metoda má svoje výhody a nevýhody, a když se SpaceX kdysi rozhodovalo, který způsob chytání krytů zvolit, nejlíp jim vyšla loď se sítí. Ale samozřejmě tahle metoda má zase jiné nevýhody.

je jedno

Na tom nezáleží, je jen zajímavý experiment. I při 100% spěšnosti by to ukončily s Falcony…
I tak klobouk dolů jak se snaží. 🙂

Karel Zvoník

Uvidíme. Věřím, že dojde ke změnám. Možná kryt upraví kvůli odolnosti proti vodě a budou je spíše lovit sítí na palubu.

Karel Zvoník

Ne tak docela. Ta loď se musí ke trytu dostat rychle a musí být dostatečně velká, aby ho mohla přepravit. Takže si myslím, že i nadále to bude Steven.

jardaman

Možná se dočkáme,že kryt budou chytat supertankerem.Jinak jsem přišel na další způsob zachytávání krytu.Testovala to amer. armáda a po zkušebních letech to zamítla pro velkou spotřebu paliva.Na tento úkol se to zrovna hodí.

jardaman

Problém je,že oceánský vítr nevyzpytatelně mění směr a ikdyž je Steven rychlí,tak se jim nedaří předvídat místo dopadu.To je ten velký problém a když se trochu zhorší počasí,tak ani nevypluje.

Ketivab

I když by měl nějakou odolnost vůči slané vodě, neznamenalo by to, že by se v ní mohl koupat nějak moc dlouho. Čím dříve ho vytáhnou, tím lépe. Navíc by ho také mohli časem poškodit i menší vlny, tudíž by podle mě byla velmi rychlá loď (Mr. Steven) stále minimálně velmi užitečná, pokud ne nezbytná.

peter

a bude to treba? ved za rok-dva tu mame uplne znovupouzitelnu SS a cely falcon sa stane zbytocnym

Petr Melechin

I pokud SHS začne létat tak brzy, jak Musk doufá, tak pořád budou ještě pár let po tom souběžně létat i Falcony. Ať už kvůli vyřízení existujících objednávek nebo kvůli tomu, že bude nějakou dobu trvat, než SpaceX prokáže nějakou základní spolehlivost SHS, vyrobí pár exemplářů, zákazníci připraví svoje náklady apod.

peter

to sa opytaj fanatickych fanusikov, ze preco by sa mali zbavovat falconov, oni tu predsa trepali ako sa vsetky rakety stanu zbytocnymi ked bude lietat SS
a aj podla muskovych slov bude cena mensia ako je cena najmensej orbitalnej rakety a potom predsa je uplne nepodstatne, ze kapacita SS bude vyuzita len na 5-10%, ked cena bude pod 5mil. co je momentalne asi cena najlacnejsej orbitalnej rakety
alebo ty to tak optimisticky nevidis?

Radomir Vysocky

Nemyslim si stejne jako Vy pane Vantuch, ze vyvoj SHS je labuti pisen Falconu. Jsou momentalne ekonomickym tahounem pro SX. Proc by jinak firma pokracovala, za nemalych investic, v pokusech o recyklovani, byt jen zatim poloviny aerokrytu? Obri, kompletne recyklovatelna superlod, kde neni treba zachytavat kryty, nemusi byt pro zakazniky, v prvni fazi zajimava. Neverim, ze hned zkraje bude SHS pro zakaznika to nejlevnejsi reseni. Jen nazor…
Zpatky ke krytum. Zachyceni vrtulnikem je riskantni, zachyceni lodi v poslednich metrech pred dopadem problematicke. Padly tady zajimave nazory. Nechat kryt dopadnout do more, bud vybaveny nejakym zarizenim omezujici kontakt s morskou vodou, nebo pasivni ochranou – formou nateru, nastriku apod… Pak by skutecne stacila rychla lod, klidne i tretinove velikosti Mr. Steven, ktera by kryty vyzvedla v radech max. desitek minut… Vubec netusim, kolik polovina krytu vazi, a co s ni udela dopad do more… Muj predpoklad je, ze na krytu je nejdrazsi ten kompozitni material. Servomotory a potrebna elektronika budou ekonomicky podruzne, ne? Tohle asi v SX maji samozrejme vyresene. Avsak, kdyz provozuji drahou lod Mr. Steven, proc nevyzkouset dopad krytu do more, vybaveny nejakou separaci vuci morske vode? O takovem pokusu osobne nevim… Myslite, ze by to byl takovy vahovy handicap?

bohyn

Pokud vím, tak hlavní motivace pro záchranu krytu je samotný skelet. Jeho výrobní kapacity limitují kadenci startů, jaká je například uvažovaná při vynášení Starlinku, než to přebere SHS.

peter

chlape si precitaj minule diskusie 🙂

a co furt mate s tym vykanim? na internete je standardom tykanie a ten co pozaduje v takychto diskusiach vykanie sa povazuje za povyseneckeho

Kotlopou

Vážený pane peter, dovolím si s vámi nesouhlasit.

Jakub

Na internetu “je zvykem tykání”, protože v zahraničí neznají pojem vykání a internet přišel ze zahraničí. V ČR je však zvykem vykat, čímž se prokazuje druhé osobě úcta. A teprve po potykání si, tedy po přijaté nabídce je vhodné tykat. Člověk, který mne automaticky tyká u mne ztratil veškerou úctu. A podle toho s ním i jednám.

B.Boruvka

Mozna zacnou premyslet o tom jak je postsavit tak abi je neposkodila morska voda a nachaji je jednoduse pristat na vode a snadno je vylovi

Hrímfaxi

Vypadá to na pokračování Čelistí 😀

Ctirad

Ví se už přesně, co bylo příčinou poškození? (silný vítr, velké vlny?)