Nově získané kontrakty SpaceX ilustrují klesající ceny Falconu 9
SpaceX v posledních týdnech získalo hned několik nových kontraktů na starty svých raket Falcon 9 a Falcon Heavy (a firma dokonce jedná s prvními zákazníky pro raketu Starship). Úplně nejnovějším získaným kontraktem je mise pro NASA, u které si SpaceX za Falcon 9 účtuje pouhých 50 milionů dolarů. Znovupoužitelnost raket Falcon nejspíš nese kýžené ovoce a zákazníci se mohou těšit z bezkonkurenčně nízkých cen. Pojďme se podívat na všechny známé kontrakty, které SpaceX v roce 2019 zatím získalo.
AFSPC-44, NROL-85, NROL-87
První na řadě jsou jsou tři starty pro americké letectva, které SpaceX vysoutěžilo v únoru 2019 a za které dostane celkem 297 milionů dolarů. Pro misi AFSPC-44 bude použit Falcon Heavy, který vynese neznámý náklad přímo na geostacionární dráhu. Mělo by jít o příští start této rakety a v plánu je na podzim 2020. V případě zbylých misí NROL-85 a NROL-87 pak Falcon 9 vynese náklady pro Národní průzkumný úřad (NRO), takže pravděpodobně půjde o nějaké špionážní družice. Ty budou vyneseny během roku 2021.
Na kolik přesně armádu vyšly jednotlivé starty nevíme, ale můžeme dojít k rozumnému odhadu. Celková cena je 297 milionů a pokud předpokládáme, že SpaceX si za Falcon Heavy řeklo 130 milionů dolarů stejně jako v případě dřívějšího kontraktu AFSPC-52, tak cena za jednu misi pro NRO by měla být kolem 83 milionů.
Start Falconu Heavy při misi Arabsat 6A (Foto: SpaceX)
ANASIS-II
O této misi jsme se dozvěděli teprve v březnu, ale kontrakt byl pravděpodobně uzavřen už dříve, jelikož start je v plánu už na letošní listopad. ANASIS-II je jihokorejský vojenský satelit, takže toho o něm moc nevíme.
Double Asteroid Redirection Test
V dubnu NASA oznámila, že pro vynesení sondy DART bude použita raketa Falcon 9. Cílem sondy bude záměrně narazit do malého asteroidu a pokusit se tak mírně upravit jeho dráhu. Více informací najdete v našem dubnovém článku.
Mise DART (Zdroj: NASA)
Arctic Satellite Broadband Mission
Společnost Northrop Grumman v na začátku července oznámila, že pro Space Norway vyrobí dvojici satelitů pro projekt Arctic Satellite Broadband Mission. Satelity budou totožné, každý s hmotností kolem 2000 kg, a oba najednou vynese Falcon 9 koncem roku 2022. Družice také ponesou vysílače pro společnost Inmarsat.
Inmarsat 6B
Inmarsat ale také plánuje vlastní satelity, přičemž jeden z nich by podle zatím nepotvrzených informací měl vynést Falcon Heavy koncem roku 2021. Společnost Inmarsat totiž má z dřívějška opci na start této rakety, která jí zůstala poté, co přesunula družici Inmarsat 5 F-4 z Falconu Heavy na Falcon 9.
Start mise Inmarsat 5 F-4 (Foto: SpaceX)
Imaging X-Ray Polarimetry Explorer
Nejčerstvější získaným kontraktem je mise IXPE, při které bude vynesena malá vědecká družice pro NASA. Ta má hmotnost jen asi 300 kg a měla být původně vynesena na raketě Pegasus XL, jež startuje z letadla. Tato raketa se však potýká s technickými problémy (družici ICON měla vynést už v prosinci 2017, ale mise byla několikrát odložena a dosud neproběhla) a navíc SpaceX nabídlo NASA neodolatelnou cenu. Za vynesení IXPE na Falconu 9 si firma řekla pouhých 50,3 milionů dolarů, což je méně než Pegasus s 56 miliony v případě mise ICON.
Raketa Pegasus XL s družicí ICON připevněná k letounu L-1011 Stargazer v říjnu 2018 (Foto: NASA)
Pro SpaceX to je již šestý kontrakt od NASA v rámci LSP (Launch Service Program). V minulosti už firma úspěšně provedla mise Jason-3 a TESS a v následujících letech má nasmlouvány starty Sentinel-6A, SWOT, DART a nyní IXPE.
Mise Falconu 9 pro NASA se v minulosti pohybovaly v rozmezí 80–100 milionů dolarů, zatímco komerční starty se už delší dobu pohybují na úrovni 60 milionů dolarů. Mise pro NASA a armádu jsou totiž obecně o něco dražší než komerční mise kvůli vyšším nárokům, dodatečným požadavkům a dokumentaci. Letos však došlo k posunu, když si za vynesení sondy DART SpaceX řeklo jen 69 milionů. Nyní nastalo další snížení ceny v případě IXPE, což je částečně dáno tím, že půjde o start s již použitým stupněm.
A jak je na tom SpaceX z hlediska získaných kontraktů ve srovnání s konkurencí? Pokud sečteme všechny kontrakty oznámené v roce 2019, dostaneme tyto hodnoty:
- SpaceX: 6
- ULA: 4
- Relativity Space: 3
- Arianespace: 2
- Blue Origin: 1
- Vector: 1
- Rocket Lab: 1
Nutno dodat, že kontraktů je pravděpodobně více, jelikož ne všechny jsou veřejně oznamovány. Přehled všech plánovaných startů SpaceX najdete na naší průběžně aktualizované stránce.
Podpořte projekt ElonX
Když jsem na Wikipedii četl, že bude vynášená třímetráková sonda IXPE směřovat na orbitu 540 km nad zemí, tak mi spadla čelist. Obdobně vážící TESS letěla přeci jen o dost výše. Jelikož SpaceX vyhrála vynášení i takto lehkého nákladu, tak prostě v současnosti nemá konkurenci téměř v žádné váhové kategorii. Doufám jen, že mezi balastem se najde místo i pro nějaké cubesaty.
Ono je to složitější. Družice je sice lehká a orbita nízká, ale bude potřeba provést velkou změnu inklinace (z 28,5° na 0°), takže to nebude až tak snadná mise.
Aha, to jsem přehlédl. Tak v tom případě to možná bude co se paliva týče podobně náročné jako u TESS.
Jen blbněte. A ULA nebude mít co žrát! :O
Tak holt ULA ne, no. Ale pořád tu je Boeing a LM, kteří se o sebe snadno postarají 🙂
Můžete prosím doložit toto tvrzení: “Znovupoužitelnost raket Falcon nejspíš nese kýžené ovoce a zákazníci se mohou těšit z bezkonkurenčně nízkých cen.”
Doložit to nemůžu, ale přijde mi to jako logický závěr. Nevím, jak jinak si vysvětlit, že mise pro NASA stály 80–100 milionů a teď stojí 50–70 milionů. Ano, NASA dříve vyžadovala vždy nový stupeň, z čehož už u nových kontraktů polevila, ale sleva vyplývající z použitého stupně podle mě plně nevysvětluje tak výrazný pokles cen. Tím pádem si myslím, že SpaceX je schopno nabídnout nižší ceny i při zachování dostatečné marže právě díky vlastním výrazným úsporám plynoucím ze znovupoužitelnosti prvního stupně a možná také aerodynamického krytu (bavíme se o startech vzdálených 2–3 roky).
A to já si právě nemyslím, zde je totiž téměř evidentní využití dumpingových cen ke zničení (zatím malé) konkurence. Nemám nic proti SpaceX, s Elenom se jako jeden z mála lidí z ČR znám, ale jde opravdu o boj o trh, který je v pořádku dle místních zákonů, ale ve výsledku povede za několik let k vytvoření monopolu a dramatickému zvýšení cen.
Ano máte pravdu na jednu stranu to takto vypadá. Pokud by to tak bylo, tak bychom vlastně měli mít radost, SpaceX zlikviduje staré molochy. Na druhou stranu Evropa, Rusko, Čína, Japonsko a Indie si svoje rakety budou dotovat dále, takže tam nic nehrozí, maximálně bude tlak na snížení plýtvání a to je přece jen dobře nebo ne?
Nicméně já to takto stejně nevidím. Je potřeba si uvědomit, že SpaceX už počítá s tím, že se jim bude dařit zachraňovat kryty a tím pádem lze odhadovat jejich jednorázové náklady na start pouze na cenu druhého stupně a nákladů na záchranu a údržbu prvního stupně a krytu. Celá nová sestavu F9 bude mít výrobní cenu kolem 30M$ a to je ještě možná hodně. V praxi tedy mají obrovskou marži a stále mají kam jít, tak proč by nešli dolů? Cena druhého stupně bude v nižších jednotkách milionů dolarů.
Takže tady bych řekl, že je vše v pořádku, ale problém je jinde, nejsou náklady. SpaceX vyčerpalo “zásoby” a nových nákladů moc není. Ano mají Starlink, ale tam jedou za nulu, takže tudy cesta nevede. SpaceX potřebuje motivovat ostatní, aby díky nízké ceně začali využívat více startů a dodávali SpaceX více nákladů. Ono totiž co z toho, že umíte levné starty, když je malý trh a vy máte velkou kapacitu.
Ono vlastně není moc molochů na zlikvidování. Evropa, Rusko, Čína… budou chtít udržet své vlastní nosiče za každou cenu. ULA dává práci hromadě lidí teď spolupracuje s BO navíc ještě nějaký ten lobbing takže šance, že politici nechají v cca 10-15 letech padnou ULA je prakticky nulová. Taky je otázka jestli je pro Sx výhodné “zašlapat” konkurenci. SX vlastně celou svou existenci hrála o přežití a díky tomu zvládl skvělé věci, ale pokuď ovládne trh tak už na ně nebude vyvíjen takový tlak.
Hlavní problém vidí stejně jako ty v množství nákladů. Kdyby se Starlink využil svých zkušeností a začal stavět “levné” satelity i pro komerční zákazníky nebo rovnou pro vládu tak by to mohlo situaci vylepšit, ale to je dost nejisté. Pokuď za 5(?) let dostanou do provozu SHS tak to bude ještě věčí problém.
Tak nějak. SpaceX potřebuje zakázky na kterých vydělá, ale nepotřebuje velkou marži. Je schopná obsloužit daleko víc letů než konkurence a čím víc jich bude tím nižší náklady bude mít. Jsou to spojité nádoby. Potřebuje peníze na vypouštění Starlinku a její největší výhoda proti konkurenci je schopnost znovu a znovu rychle posílat rakety nahoru. Jedou na množství a potřebují vyprovokovat poptávku. V téhle fázi jim jde čistě o financování Starlinku, které jim přinese podstatně víc peněz. Čím víc raket poletí tím víc budou mít (již zaplacených) stupňů na další použití a nebudou muset řešit půjčky na financování Starlinku než začne vydělávat. Každý další let jim přidává také na hodnotě v know-how a i tak utíkají konkurenci. NASA samozřejmě udrží jejich konkurenci nad vodou stejně jako Rusko, Evropa nebo Čína všem se to ale ještě víc prodraží.
Naprosto s váma souhlasím. SpaceX potřebuje zaplatit rakety pro vynášení Starlinku. SpaceX nejspíše spoléhá na to, že hlavní zdroj financí pro ně bude právě Starlink a cokoliv jiného je jenom investice.
Kdyz se clovek podiva na ty rozbory penez, co se toci v kosmonautice, neni se co divit. Vyroba raket, satelitu a vynaseni je v podstate nula proti tomu, kolik se vrazi do sluzeb.
To se mi moc nezdá. Spíš bych v tom snižování cen pod úroveň konkurence viděl snahu rozšířit trh jako takový, neboť momentálně představují vysoké ceny za start obrovskou bariéru, a tak je globálně jen zhruba 100 startů ročně.
Jestli za pár let SpaceX dosáhne monopolu, tak to bude spíš vedlejší efekt než záměr. Ale stejně si nemyslím, že to s monopolem bude tak horké. Minimálně Blue Origin a Rocket Lab si zákazníky najdou, i když třeba bude SpaceX dominovat (pokud tedy New Glenn bude fungovat, jak má, a nebude mít X let zpoždění). Stejně tak armáda bude nějakou dobu podporovat minimálně ULA a Evropa, Indie a Čína budou podporovat svoje rakety, aby měly vlastní nosič.
Ale pokud za 10 let některé současné firmy už nebudou vůbec konkurenceschopné, tak si za to budou moci samy. Nikdo jim přece nebránil v inovování. Neviděl bych v tom nějaké podlé záměry SpaceX.
nejspíš k tomu dojde..pak ale dojde i k nucenému rozdělení SpaceX
Myslím, že definici dumpingu to nesplňuje. Nicméně vytváří konkurenční tlak na ceny, to je nezpochybnitelné. Nicméně v tomto oboru cena není vše, jinak by vyhraných zakázek bylo rozhodně více.
Ta cenová politika SpaceX je stále ošemetná. Také bych byl při podobných tvrzeních opatrný, ale stejně tak bych byl opatrný v tvrzeních, že to povede k monopolu a navýšení cen. Nemyslím si, že toto je cílem, ale chápu, že s tim mají v Evropě problém… Chce to čas, ten to vyřeší.
To je jak kdyby tu prisel 4 operator s normalnima cenama a vy nam tvrdil, ze nasadil dumpingove pro zniceni konkurence. Ono to je spis narovnani trhu…
Dumping to nieje aspoň primárne. Prečo by to malo znamenať dumping keď SpaceX reálne tú cenu vie dať a tak či tak už so súčasnými cenami hlboko podlieza konkurenciu? Teda okrem Ruska ktoré je +/- cenovo podobné no tam SpaceX vyhrala už len z dôvodu politiky a spoľahlivosti spolu so službami. Konkurencia bude musieť hold zabrať v donedávna takmer nehybnom sektore a neviem či to môžeme zazlievať. Je to biznis ako každý iný.
tak tu poprosim pre zmenu ja Vas o dolozenie tohto tvrdenia.
Dumping sa da predpokladat hlavne v pripadoch, kedy ponukate porovnatelnu sluzbu za vyrazne nizsie ceny ako konkurencia, ktore nie su vysvetlitelne inovaciami, lepsou efektivitou ani nicim inym.
Vyrazne nizsie ceny u SpaceX su naopak vysvetlitelne hned viacerymi indiciami – od uspornej vertikalnej integracie a vyroby vsetkeho in-house, cez pouzivanie jednoduchsej kerozinovej technologie, az po zachranu najrahsich casti rakety a ich relativne rychlu recyklaciu (co naznacuje relativne male naroky na udrzbu).
Samozrejme, kym nevidime uctovnictvo, tak nemozeme vylucit ani dumping, ale vzhladom k informaciam ktore su k dispozicii to urcite nie je moznost cislo jedna.
od uspornej vertikalnej integracie ???
vertikalna integracia v ekonomickom zmysle, nie v zmysle montovania rakety :))
http://ekonomika.oldweb-sulik.sk/ekonomicky-slovnik/vertikalna-integracia-vertical-integration/
No ono zrovna u raket použít tento termín znamená primárně něco zcela jiného a proto má reakce. 🙂
Já také (asi stejně?) pochopil jako naložení satelitu na raketu když je ve vertikální poloze, což je pravý opak toho co dělá spacex (satelit naloží, když je raketa v horizontální poloze a raketa je pak vztyčena až na rampě) 🙂
Vertikální integrace: Firma si vyrábí co možná největší část produktu in-house a nespoléhá tolik na subdodavatele.
Takto to dělá i Tesla. Vyrábí si například vlastní sedačky místo toho aby je jako jiné firmy nakupovali od dodavatele.
Vertikální integrace přináší větší investiční náklady a vyšší riziko, ale taky snižuje výrobní cenu produktu, urychluje vývojový proces.
Mozno sa SX len dostala do stadia projektu, kedy uz zaplatili technologiu (stroje, zariadenia, haly, dopravne prostriedky, ….). Teraz uz vyrabaju len za energie, ludske zdroje a vstupny material. Mali tri moznosti:
1.) nechat predajnu cenu a zostane im vysoka marza
2.) znizit predajnu cenu pri rovnakej marzi
3.) niekde medzi, znizit cenu ciastocne a zostane im vyssia marza
Jake byly ceny na trhu za srovnatelnou raketu než vtrhlo SpaceX?
Třeba Proton stál v roce 2010 “pod 110 milionů dolarů” (https://spacenews.com/ils-may-pitch-proton-cost-saver-over-soyuz-galileo-satellites/), dnes stojí 65 milionů, ale tam taky hraje roli jeho nehodovost. Starty ULA se pohybovaly (a pohybují) ve stovkách milionů, ale špatně se to kalkuluje, protože zároveň dostávají velké finanční příspěvky od armády na udržování továren a další infrastruktury, což je potřeba do toho započítat. Nicméně i ULA musela v posledních letech zlevnit. Ariane 5 nevím, kolik stála v té době.
Záleží na jakém trhu? Komerčního vynášení družic? Mrkni na tenhle graf.
Upřímně, ona to fakt není jednoznačná otázka. Pokud se budeme bavit o komerčním trhu vynášení družic na GTO, byly tam dvě rakety – Proton (plus minus totožná cena jako Falcon 9) a Ariane 5 ( wiki uvádí 160-220 milionů). Pokud na trhu vynášení vojenských satelitů USA, tak žádný nebyl 😀 ULA měla monopol. Pokud sklouznem k jiným nákladům a jiným cílům, klesá nosnost raket, ale i jejich cena. Mimochodem, pořád jsou rakety, které jsou skoro stejně drahé a proti Falconu toho moc neuvezou.
V tomhle článku na wiki se o tom moc hezky píše. Třebas v roce 2014 byl prý Falcon 9 o 15 mega levnější nez CZ-3B.