Starship by mohla vynést první komerční náklad už v roce 2021, známe její nosnost na GTO

Revoluční raketa Starship je možná ještě blíž, než si mnozí myslí. Web Space News aktuálně přinesl informace z rozhovoru s Jonathanem Hofellerem, viceprezidentem pro komerční prodej ve SpaceX, který nastínil plány firmy ohledně uvedení Starship do ostrého provozu a její nosnost na GTO. Elon Musk zároveň v aktuálních tweetech prozradil několik zajímavostí z vývoje Falconu 9 a ponaučení, která si z něj SpaceX vzalo.

Nejdůležitější informací z článku je, že SpaceX už teď jedná se třemi různými telekomunikačními společnostmi ohledně vynesení jejich nákladu pomocí obří Starship. Ta má podle Hofellera nosnost 100 tun na nízkou oběžnou dráhu a 20 tun na dráhu přechodovou ke geostacionární (GTO). Druhé číslo je nové a může se vám zdát nízké, protože už současný Falcon Heavy dokáže na GTO vynést přes 26 tun. Jenže je potřeba si uvědomit, že FH to zvládne jen v případě, že oželí záchranu všech stupňů. Při záchraně dvou nebo tří spodních stupňů nosnost klesne na 8–10 tun (navíc horní stupeň v hodnotě několika milionů dolarů nelze zachránit nikdy). Oproti tomu Starship vynese 20 tun na GTO, přičemž se kompletní raketa stále dokáže vrátit zpět na Zemi, aby mohla být znovu použita. Nemluvě o tom, že nákladový prostor Starship má průměr 9 metrů, zatímco u Falconu Heavy jen 5,2 m.

Oficiální vizualizace lodi BFR/Starship při vypouštění nákladu na orbitě

Co se týče plánu zavedení Starship do provozu, tak ten je značně agresivní, jak je už u SpaceX zvykem. Jonathan Hofeller prohlásil: „Cílem je dosáhnout orbity co nejrychleji, možná už letos, načež kompletní raketa Starship s nosičem Super Heavy by mohla poprvé letět do konce roku 2020 a začátkem roku 2021 by mohly následovat první mise pro zákazníky.“ Jedná se o dost optimistický harmonogram, ale SpaceX má k jeho dodržení všechny potřebné ingredience. Snad už v červenci by měly proběhnout první krátké lety zkušební rakety Starhopper a výroba prvních dvou prototypů lodi Starship pokračuje slušným tempem jak v Texasu, tak na Floridě. První nosič Super Heavy pak má být hotový už za pár měsíců.

SpaceX ale nezapomíná ani na současné rakety Falcon 9 a Falcon Heavy. Ty mají sice být časem nahrazeny schopnější Starship, ale SpaceX novou raketu prý nebude zákazníkům vnucovat a Falcony bude nabízet, dokud o ně bude zájem. Hofeller zároveň uvedl, že ještě letos by mělo dojít ke startu Falconu 9 s již použitým stupněm, pro který to bude již pátá mise (momentálně žádný stupeň neletěl více než třikrát). K dalšímu vývoji raket Falcon už však nedojde. Od snah dosáhnout kompletní znovupoužitelnosti u raket Falcon bylo před časem upuštěno a Hofeller uvedl, že důvodem byl příliš vysoký negativní dopad na celkovou nosnost. Elon Musk navíc aktuálně na Twitteru znovu řekl, že prioritou je Starship, a tak už nevznikne Block 6, tedy další vývojová verze raket Falcon.

Fanouškovské srovnání Falconu 9 s raketou Super Heavy Starship (Autor: Reese Wilson)

Vývoj Falconů však přinesl cenné lekce, které SpaceX zužitkovalo při návrhu Starship. Například Falcon 9 je velice vysoký a hubený, kvůli čemuž mu dělá problémy střih větru ve vyšších vrstvách atmosféry. Starship má proto o dost nižší poměr výšky a průměru trupu a navíc nemá na rozdíl od Falconů na špičce velký, vyčnívající aerodynamický kryt, který ve větru „funguje jako plachta“. Díky tomu by podle Muska měla být Starship schopná přečkat téměř jakoukoli úroveň větru. Musk o odolnosti Starship mluvil už dříve a uvedl, že raketa snese přízemní vítr do rychlosti 60 km/h a vítr ve vyšších atmosféry o maximální rychlosti 300 km/h. Tehdy se ale údaje týkaly rakety BFR, která byla vyrobena z křehkých uhlíkových kompozitů, takže bych si tipl, že současná ocelová Starship na tom bude lépe.

Starship také bude mít oproti Falconu 9 odlišný poměr množství pohonných hmot ve spodním a horním stupni. Elon Musk uznal, že tento poměr je u Falconů moc vysoký, kvůli čemuž musí spodní stupeň odvést moc práce. SpaceX se ale poučilo a u Starship bude poměr nižší (tzn. horní stupeň bude větší). To v překladu znamená, že díky tomu by měla být záchrana spodního stupně méně náročná, což je přínosné z hlediska znovupoužitelnosti (první stupeň má být možné použít až 1000krát).

Fanouškovský koncept znovupoužitelného aerodynamického krytu (Autor: /u/ JeremyOosterbaan)

Musk také prozradil jednu zajímavost z vývoje Falconu 9. SpaceX prý v jednu dobu zvažovalo návrh rakety s velkým aerodynamickým krytem, který by obsahoval horní stupeň i náklad. Kryt by se během letu rozevřel, vypustil horní stupeň a opět se zavřel, načež by se spolu s prvním stupněm vrátil na Zemi. Toto je oblíbený koncept mezi fanoušky, kteří jej často navrhují v diskuzích. Podle Muska se ale ukázalo, že takový kryt by byl moc těžký a navíc by měl neblahý vliv na stabilitu stupně při přízemním větru. Hlavní výhodou tohoto řešení je snadná záchrana aerodynamického krytu, ale ten se nakonec SpaceX rozhodlo zachraňovat pomocí speciální lodě vybavené rozměrnou sítí. Při poslední misi se povedlo vůbec poprvé kryt úspěšně zachytit.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

83
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Roman
Host
Roman

To mu nevěřim. Postavit největši raketovy nosič všech dob + veškere zazemí za dva roky je nerealne. Mužu byt největši fanoušek SpaceX pod sluncem ale vše ma sve meze. Je sice pravda, že s oceli se pracuje dobře a SpaceX ma jinou firemni kulturu než většina statnich i soukromych instituci ale tohle je už moc optimisticke.

Ales
Host
Ales

Take tomu neverim, pockame az prijde peter a vse uvede na pravou miru. 😉

peter
Host
peter

a to sa bez mojho nazoru uz ani vysr..t neviete?

Jaro Pudelka
Host
Jaro Pudelka

Určite vieme, aj všetko ostatné!!!

John jehlu kraj
Host
John jehlu kraj

Zdravím do Ostravy!

Samo
Host
Samo

Tak uverím tomu skôr pri SpaceX ako pri hocikom inom. 😀 Majú za sebou v tomto roku už 3tie investičné kolo a to sme len v polovici roku, do konca 2019 môžu do toho natlačiť obrovský kapitál. Motory produkujú, nerez zvárajú, montážnu halu na štýl VAB v Boca Chica stavajú, hopper majú takmer hotový chýba len motor a ak jedno z tých dvoch monštrier čo montujú teraz poletí do konca roku ta prečo nie 😀 SH bude ten jednoduchší diel rozdielny konštrukčne ale princípom len zväčšený stupeň F9.

Roman
Host
Roman

Penize nejsou všechno. Blue Origin ma teměř neomezeny kapital a postupujou slimačim tempem. Věřim, že vyvoj Super Heavy pujde dobře ale co se tyče Starship to je pro SpaceX nezname uzemí.

Samo
Host
Samo

Pravda, no SpaceX definitívne nieje ani dnes s 30mld. hodnoty firma typu BO čo sa týka financií.

Mário
Host
Mário

Presne tak možno práve preto že má BO o peniaze postarané tam nie je taký tlak na rýchly vývoj. Ale najväčší problém bude personál. Raketový inžinieri nerastú na stromoch a ešte nemôžu naberať mimo USA. Ďalej fungovanie samotnej SpaceX kde všetci pracujú spoločne ale zároveň môže jednotlivec dať dobrý nápad ktorý sa okamžite dostane do produktu. A ešte aj schopní šéf ktorý vie ako čo funguje a vie rozpoznať skvelý nápad. Ani von Braun nepostavil V2 alebo Saturn5 sám. Mal schopný tím a vedel ho viesť k cieľu. SpaceX ma veľa skúseností ktoré im umožňujú rýchlejší a efektívnejší vývoj SHS. A hlavne nákladná verzia je oveľa jednoduchšia než pilotovana.

bohyn
Host
bohyn

S tim zametnavanim jen americanu to neni tak horky. Staci zelena karta = pracovni povoleni. Takze jen nesmi zamestnavat lidi mimo US (bez zelene karty)

kawapavel
Host
kawapavel

… s již použitým stupněm, pro který to bude již pátá mise (momentálně žádný stupeň neletěl více než třikrát).
… tady něco nehraje…ne?

bohyn
Host
bohyn

Tak evidentne hodlaji letos dvaktat vypustit jeden supen, co uz 3x letel

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Co vám na tom nehraje?

Kamil
Host
Kamil

Pořád říkám, že to, co jsme viděli dosud je jen slabý odvar toho, co nás čeká. A bude to čoromoro a zlatý věk kosmonautiky. Doteď cokoliv jsme si vysnili, museli jsme to vydělit deseti a i to bylo příliš optimistické. Ale se Space X se sní mnohem líp.
Viz třeba mise na Měsic, říkal jsem si, že když už NASA vyvíjí čtyřmístný Orion, tak by bylo vtipné, když by čtyřmístný byl i přistávací modul mise Artemis. Čtyři lidi přeci jen udělají víc práce než dva. Ovšem tohle je na NASA příliš odvážné, takže Artemis bude mít jen dvoumístný přistávací modul. A do toho přijde Space X a představí vizi expedice se StarShip, která doveze na Měsíc třeba 20 lidí najednou nebo 50. A nejsou to bludy, je to něco, na čem už se pracuje. Já se fakt nedokážu udržet a pouštím fantazii uzdu, třeba pilotovaná mise na Europu nebo na Titan. Až se tam poletí, budeme si říkat, že jsme před 20 lety byli tak skeptičtí a ustrašení mít opravdu velké a odvážné sny a přitom jejich naplnění bylo za dveřmi.

Pití
Host
Pití

Chtěl bych být podobný optimista… ale vzpomínám si na optimusmus v době Apolla. A koukám na SpaceX jak dodnes nedokázala certifikovat natož začít používat Crew Dragon 2…

Ono postavit nákladní verzi je věc jedna… to nejhorší co se může stát je, že to bouchne… a BFR nemá mít toxické palivo…

Jenže nalodit 100 lidí je trochu jiný kalibr a NASA ani jiná vláda jen tak neustoupí tomu, že bude potřeba splnit všechny certifikace NOUZOVÝCH POSTUPŮ… Bohužel tuším, že s NASA se nikdy Musk nedohodne. Například kvůli tomu jak vyžadovali padakový záchranný systém tak dlouho, že sama SpaceX konstatovatla, že motorické přístání ani nemusejí vyvíjet… když loď stejně musí mít jiny systém přistání 🙁

Samo
Host
Samo

Tak Crew Dragon bola pre SpaceX výzva a stále je no musia plniť požiadavky NASA. Pri pilotovanej Star Ship budú pánmi sami sebe, to je predsa len niečo iné. Dosť možno budú musieť splňovať len certifikáciu pre FFA ak neponesú ľudí z NASA, no aj tak na začiatku nenaložia hneď 50 ľudí možno tak do 10 ak nie menej a budú musieť zaručiť istú spoľahlivosť inak im to nik nekúpi. Osobne si myslím že ľudia na Star Ship nepoletia skôr ako 2025. Rád by som sa mýlil. Nákladná verzia reálna s optimizmom v 2021 je určite.

Pití
Host
Pití

Nějak při té myšlence, že Musk nebude muset certifikovat podle NASA zapomínate na to, co jste naznačovali, že pro ní bude vozit astronauty na Měsíc, na Mars či na ISS…

Úplně mě pobavila věta “bude jen muset splňovat certifikaci FAA” … Boeing 737 MAX … jenom tuto certifikaci 🙂

Joli
Host
Joli

No tak NASA zada vyzkumny cil, SpaceX vysle vlastni astronauty a NASA bude platit za vysledne data.

V takovem pripade nemusi certifikovat dle pravidel NASA, ale podle sveho.

Tohle samozrejme neni mozne pokud ma NASA vlastni astronauty a vlastni pravidla.

peter
Host
peter

musk sa riadi podla hesla “nikto vam nemoze dat tolko ako vam ja mozem slubit”

Samo
Host
Samo

Pri SpaceX veľa sľúbil a veľa dodržal, nie síce všetko ale v porovnaní s politikou odkiaľ to heslo pochádza je to proste neporovnateľné. Že ťa to baví…

peter
Host
peter

len je problem, ze tie jeho sluby maju exponencialny rast, ale uspechy uz nie

Jirka
Host
Jirka

Presne! A on si jeste dovoli to i dodat!!! Slibotechna jedna…

peter
Host
peter

on uz dodal starship? a kedy? uz pristala? kde, v texase, alebo na floride? 🙂

Martin B
Host
Martin B

Jasně že už létá na Mars. Sis nevšiml že ta raketa, která je teprve ve vývoji, tak už staví město na Marsu?

Martin B
Host
Martin B

A nejhorší jsou slibotechny co své sliby i plní jako Musk, který slíbil opakovaně použitelnou raketu a fakt ji postavil.

Jaro Pudelka
Host
Jaro Pudelka

A vy sa riadite heslom: ” Nikto nekecá viac ako ja”.

peter
Host
peter

dokazes napisat aj nieco k veci? lebo za posledne mesiaci si nenapisal nic k teme, vzdy pises len o inych diskutujucich

Ota
Host
Ota

No je jasné, že termíny jsou to šílené, ale jsem klidný. Všichni tady přece známe Muskovu konstantu resp.” FH za půl roku “…. Ale to nic nemění na tom, že je vysoce pravděpodobné, že se StarShip dostane na orbitu nebo do provozu dřív než Blue Origin nebo dokonce SLS. A je celkem jedno jestli k tomu dojde za rok a půl nebo za tři (pět) let. Důležité je, že když Elon má vizi, tak jí dotahuje do úspěšného konce… a k tomu mu dopomáhej (třeba) NASA.

Goodman
Host
Goodman

A to si právě nemyslím, o čas jde především. Ekonomice se daří, politická situace je i přes všechny “obchodní muchlovačky” relativně v míru, takže se pozornost může věnovat vesmíru. V okamžiku hospodářské krize nebo rozsáhlejšího válečného konfliktu je s Marsem konec. A navíc, Elon je jenom člověk a jako já nebo Vy stárne. Krom toho není nesmrtelný, choroba nebo nehoda se může přihodit i jemu. Obávám se, že ostatní akcionáři Space X nemusí být dvakrát nakoloněni kolonizaci Marsu.

vencour
Host
vencour

To neni jistý, že nějaká válka by Elonovi nenahrála ještě víc, parádní raketa jakožte pravděpodoně klíčová technologie.

peter
Host
peter

muskov najvacsi problem je, ze ziadnu z tych svojich vizii zatial nepremenil na stroj na peniaze a cely jeho biznis stoji a pada na externom financovani. jedno vacsie zakopnutie a cele to jeho imperium sa zruti ako domcek z kariet

Jakub
Host
Jakub

Já vím, je blbost s vámi diskutovat. Ale přesto si nedám pokoj a zeptám se. Vážně nic ze svých vizí zatím nesplnil? Slíbil, že dostane raketu do vesmíru. F1. Slíbil úspěšné komerční mise F9. Slíbil úspěšné motorizované přistání na vodě i na zemi. F9. Slíbil znovupoužitelný 1. stupeň. F9. Ale také ano, slíbil že zkusí zachránit 2. stupeň, z toho ustoupil. Na druhou stranu prvně zachránil aerodynamický kryt. Slíbil Starlink. TintinA, B loni, 65 (nebo kolik že jich bylo) satelitů 1. generace letos. Slíbil, že Starlink do určité podoby dostaví do roku (tuším 2024?), což znamenalo, že letos musí začít vynášet. 65 satelitů vypustil. Takže vážně žádnou svou vizi nesplnil? Ono je otázka, jestli jako vizi vidíte pouze dostat spoustu kolonistů na Mars. A nebo, jestli vidíte salámovou metodu vize. Tedy postupné milníky. myslím, že milníky se mu daří plnit. Kennedy také slíbil přistání na Měsíci. A nakonec se mu to povedlo 8 let po vyhlásení cíle. A cca po 20 vývoje (30-40, pokud vezmeme dřívější výzkum Brauna). Musk firmu založil v roce 2002. reálně začal rakety vyvíjet tak o rok později. 2008 F1, 2010 F9, 2012 zadokování u ISS, 2013 GEO, 2017 FH, snad ještě 2019, nebo 2020 první lidská posádka ve vesmíru. Takže znovu. Musk zatím nic ze svých vizí nesplnil?

Ad financování. Vývoj F1/F9/FH stál dohromady kolem 0,5-1mld. I kdyby z každé mise měla SpX zisk 10mil., tak teď bude tak akorát na nule. Takže byť nejspíš bude SpX zisková, přesto potřebuje externí prostředky na další rozvoj. Nicméně ano, kdyby se zastavil vývoj, pak věřím, že brzy by ty prostředky měla sama. pak by se ale nestíhaly ty budoucí projekty.

bohyn
Host
bohyn

Tak SHS ma stat neco mezi $3-10 mld. coz je docela velke sousto. Ale ted uz SX ma ziskovou raketu a slusny zajem investoru, takze to muze byt dost realne.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

To že dají nějak dohromady první stupeň a nákladní Starship a dostanou to na oběžnou dráhu je klidně možné. S Muskovým koeficientem to bude spíš až tak 2023, ale budiž. Je otázka, kolik pokusů pak budou potřebovat, než se naučí Starship bezpečně vracet. A kdy bude mít schopnost dlouhodobě ve vesmíru udržet kryogenní palivo, spojovat se, tankovat a případně vozit lidi.

PKs
Host
PKs

Jste všichni pesimisti.
Já mám z těch informací radost a už se těším.
A když to bude o rok později, budu se těšit dál a tu dnešní radost už mi nikdo nevezme.

peter
Host
peter

a ked to nebude vobec?

Snipsley
Host
Snipsley

Tak jako nikdy nemohly byt uspesne dokoncene projekty Grasshopper, Falcon 9, Falcon Heavy, znovupouzitelne samopristavaci stupne, Dragon dodavajici zasoby na ISS nebo chyceny aerodynamicky kryt?

peter
Host
peter

takze ked sa im podarilo spravit falcon a dragon, tak sa im podari postavit akukolvek raketu aku si musk zmysli?
nuz neviem, ze by to fungovalo na tomto principe

Samo
Host
Samo

Zaujímavá otázka. No prostá odpoveď, nie či ale kedy a za koľko. Vznikli Falcony, vznikne SHSS. SpaceX na to má aktuálne financie.

peter
Host
peter

tak pozor
zdaleka to nieje len kedy a za kolko. je to aj o tom, ake to nakoniec bude, ci to bude mat povodne slubene parametre, alebo nie
a je aj ta moznost, ze sa im to vebec nepodari

spacex na to aktualne peniaze nema, tych par stoviek milionov co tento rok ziskali je malo a vacsia cast je aj tak na starlink a nie na SS

akuhtr
Host
akuhtr

Tak nic moc. Pár fondů a miliardářů příjde o nějaké peníze a pár fanoušků smutně pokrčí rameny a podívaj se třeba na start New Glenn. No a ty se psichycky zhroutíš protože najednou nebudeš mít kde trolit a rušit slušnou diskusi.

Jaro Pudelka
Host
Jaro Pudelka

Raz to všetko bude, len ty už nie.

peter
Host
peter

neboj sa ja tu budem dlhsie ako ty
a skus uz aj nieco k teme a nie len k diskutujucim 🙂

jarda
Host
jarda

I kdyby to mělo být za pět let,tak když vemu co Elon za tu krátkou dobu co je v prostředí zabývající se vesmírem dokázal a porovná se to s ostatními,už teď je to naprosto unikátní jev a pokud se mu podaří cokoliv dalšího jsou to prémie k tomu co ještě nikdo nedokázal!Myslím že už teď se zařadil vedle Koroljova a Von Brauna jako ten co posunul kosmonautiku o další level dál.A že v tom chce pokračovat?Buďme za to rádi a nehádejme se o to jestli to bude za dva nebo za pět let.Bohužel nemám znalosti ani finance abych mu pomohl,tak mu jenom můžu držet pěsti a fandit mu!Těším se na každý jeho krok a jako vše nové má i své ztráty,tak doufám že ty jeho, budou co nejmenší.

Jaro Pudelka
Host
Jaro Pudelka

Ako sa hovorí – vytesať do kameňa. Absolútny súhlas.

Tomas
Host
Tomas

Srovnávat von Brauna a Koroljova s Muskem chce opravdu hodne odvahy. Musk jim nesahá ani po kotníky.

Samuel
Host
Samuel

Historicky nie, ale všetci traja majú jedno spoločné, vedia motivovať a viesť ľudí k obdivuhodným výkonom.

tomas
Host
tomas

A všichni to jsou muži. To neznamená že je můžeš srovnávat. Koroljov a von Braun byli úplně jiná liga než kdy bude Musk.

kkk
Host
kkk

Já bych to hodnocení nechal tak za 10-20let historikům,našlápnuto má k tomu zatím dobře.

peter
Host
peter

neprehanaj, musk ma hrozne daleko od brauna a koroljova

petr
Host
petr

Pořád nedává smysl, první stupeň ocelový. V okamžiku kdy na něj budou sníženy nároky ..tak je to ještě více nelogické. Bude těžší a nevyužije žádný z benefitů, který to přinese pro Starship. Cena materiálu ani jednotný vzhled to podle mne nemohou ospravedlnit. Koneckonců je nebudou vyhazovat a i když utratí na začátku o trochu víc tak se jim to na nosnosti a ceně za dopravu rychle vrátí.

Ota
Host
Ota

Myslím, že se mluvilo o oceli pouze u StarShip, u SH jsem takovou informaci nezaznamenal… konec konců i hliník se dá vyleštit…

Tomas
Host
Tomas

Spacex neumí vyrobit první stupeň z kompozitu. Taky není jisté že by ta konstrukce byla lehčí. Navíc když je jeden materiál 60x levnější tak ho prostě použije. Jaké družice pro LEO maj hmotnost nad 100 tun? Zvýšení nosnosti v tuhle chvili nemá moc smysl.

petr
Host
petr

nemusí použít kompozit F9 také není z kompozitu. Pořád by to bylo lehčí a dlouhodobě levnější.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

S tím bych nesouhlasil, konečná nosnost rakety SHS je podstatná min. pro lety k Měsíci a Marsu, kdy pro odlet bude zapotřebí několik startů tankovacích raket. Případným snížením jejich počtu tankování se dosáhne významných úspor.
Navíc, pokud má být dosaženo cca tisíci násobné použití raket, tak i násobně dražší ale lehčí plášť se bohatě zaplatí.

Invc
Host
Invc

Tam je těch parametrů více než jen lehčí / dražší.

Životnost, odolnost, opravitelnost, údržba… ano – pokud by tyto ostatní parametry byly stejné – a šlo by to jen do porovnání lehčí/dražší vs těžší/levnější – tak tam by se ta úvaha dala použít.

Jenže ono to tak není – i ta slitina hliníku a lithia, kterou používají na F9 – vyžaduje dodatečnou tepelnou ochranu… a ta nesmrtelná není. Kompozity na tom jsou ještě mnohem hůře (současné začínají degradovat už cca 160 – 200C … ). A pokud se do toho započte zvýšení pevnosti u některých typů oceli při velmi nízkých teplotách – tak to skutečně může vycházet úplně jinak.

petr
Host
petr

Ano možná, ale ten propočet by mne zajímal.
Pokud vím tak dodatečnou tepelnou ochranu F9 vyžadují jen některé části. Pokud Super Heavy tak zkrátí jak se o tom píše, dá se předpokládat, že jí nemusí potřebovat vůbec. Jaká je životnost současného materiálu nechci spekulovat řekl bych že to bude podobné.
Já prostě nevidím stejně silný důvod mít z ocele Super Heavy jako u Starship a nepřekvapilo by mne pokud by došlo zase ke změně.

Invc
Host
Invc

kryogenní palivo nesou oba. ze zvýšené pevnosti podchazené oceli benefitují oba stupně.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Co dnes vidíme v Texasu a na Floridě jsou pouze prototypy, i Raptory jsou prototypy, případná finální podoba rakety SHS může být podstatně jiná. Vše záleží zejména od výsledků praktických testů tepelné ochrany Starshipu a zpětného přistání Super Heavy. Pak teprve bude zřejmá i finální podoba komplexu SHS.

peter
Host
peter

tak velka raketa z kompozitov je pre muska nerealny sen, nema na to technologie a hlavne nema na to peniaze

Invc
Host
Invc

Znovupoužitelná raketa celá z kompozitů je nereálný sen pro kohokoliv na hodně dlouho – dokud někdo nepřijde s teplotně odolným kompozitem (a to tak, že o dost oproti současnému stavu).

Plášť z kompozitu má zásadní problém, že v současných uhlíko kompozitech při 250 – 300 C začne degradovat pojící pryskyřice … takže i první stupeň by potřeboval tepelnou ochranu…a ta pak samozřejmě dost mění tu matematiku kolem.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Kompozitní materiály jsou různého druhu a jen část používá jako pojivo pryskyřici – příkladem jsou např. keramické kompozity s vynikajícím teplotními vlastnostmi. Stačí se podívat na anglickou wikipedii. Samozřejmě jsou mnohem dražší než ocel a náklady na vývoj materiálu s potřebnými vlastnostmi by byly taktéž vysoké.

Invc
Host
Invc

To zas je debata, jak s malým děckem.

Ano, kompozitních materiálů je skutečně mnoho druhů … prakticky jakákoliv směs pevných materiálů tvořící spojitý pevný materiál se dá nazývat kompozit… jenže ve spojitosti se stavbou konstrukce a pláště rakety se asi těžko budeme bavit o keramických kompozitech s vynikajícími teplotními vlastnostmi, když to co je primárním účelem stavěné konstrukce je strukturární pevnost (což v současné době je jen o uhlíkových vláknech v pryskyřicích)… Jiné sice možná mají skvělé teplotní charakteristiky, nebo skvěle pohlcují světlo/rádio, nebo zvuk, ale zase pro změnu nemají požadované fyzikální charakteristiky (pevnost, pružnost…. ).

Solí je taky miliarda druhů – ale pokud se bavíme o dochucení oběda, tak se asi těžko budeme bavit o kyanidech, urátech nebo třeba malátech…

A náklady na vývoj materiálu s potřebnými vlastnostmi by byly taktéž vysoké ? Mám to číst tak, že tedy vhodný materiál nemáme – což byla tak nějak pointa mého příspěvku?

Roman
Host
Roman

Pěkně ste to napsal 🙂

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Když se vyjádříte nepřesně resp. neúplně tak můžete počítat, že se někdo ozve a je neseriózní pak omlouvat toto neúplné vyjádření napadáním oponenta. Stačilo napsat – já taky vím, ale z důvodů XY jsem je neuvedl.

tomas
Host
tomas

To není nepřesné vyjádření. Pokuď se v diskuzi o vesmírné raketě píše o kompozitech na plášť lodi tak je asi jasné o jakých typech kompozitů je řeč. Doporučuji studený obklad na čelo. Teplo vám asi snižuje schopnost pochopit psaný text

peter
Host
peter

su aj teplotne odolne kompozity

a tepelnu ochranu mozes riesit tepelnym stitom, to, ze musk povedal, ze lepsia moznost je nerez lebo ona nepotrebuje tepelny stit to neznamena, ze to naozaj tak je. este pred par mesiacmi veril a jeho fanusikovia tiez, ze celokompozitova raketa je to najlepsie riesenie a ze je to aj realne
zrazu prisiel s nerezou a uz je to najlepsie na stavbu rakiet a prebrali to takmer vsetci fanusikovia 🙂

co take si pisal pred rokom o BFR? tiez si tvrdil, ze je to nerealny sen alebo si veril muskovi tak ako mu teraz veris s nerezou?

Invc
Host
Invc

Co se týče těch jiných kompozitů – viz výše – ten příspěvek co začíná “To zas je debata, jak s malým děckem”.

Ano dalo by se to řešit tepelným štítem (nebo spíše v případě prvního stupně – celoplošnou tepelnou ochranou – ablativní nátěr nebo jiný celoplošný finish – a podobné “zpevnění” jaké má momentálně F9 ve spodní části z Inconelu). Psal sem snad něco jiného? Jenže pak je ta matematika mnohem složitější než jen kompozit vs nerez (nepsal sem to náhodou už někde ? Teď si nemůžu vzpomenout…).

Před rokem o BFR jsem nepsal nic… vůbec nic. 😉 Takže … pláčeš sice hezky, ale na špatném hrobě.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Tak on, na rozdíl od jiných, přemýšlí a když zjistí, že předchozí směr vývoje je špatně, tak to změní a jde dál. Pořád lepší než pokračovat a utopit v tom hromady peněz. Pro ocel hrají i další důvody a to jsou dle mého názoru nízké náklady na výrobu, snadná výroba, ale taky opravitelnost kdekoli ve vesmíru.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Už se o tom několikrát psalo. Vlastností kompozitních materiálů, oceli apod. jsou dávno známy. Říkat dodatečně když mu to s kompozity nevyšlo, že ocel je lepší je poněkud podivné – to si před zahájením vývoje nezjistil? Ale jinak je zcela běžné u převážné většiny vývoje, že pokud mi nevyjde jedna cesta, tak hledám jinou a nevidím v tom žádnou zvláštnost u Muska. Na druhé straně, pokud by všichni vzdali pokračování vývoje při prvním neúspěchu, tak by jsme asi žili ještě v pravěku. I pravěkému člověku se štípat pazourek na první pokus určitě nepovedlo.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ano znáte možnosti, ale co když špatně vyhodnotíte které vlastnosti jsou pro vás důležité a které méně a k tomu se pak přidá ještě rozdíl ceny a složitost zpracování a navíc nemožnost oprav a najednou to všechno vypadá jinak.

Yokotashi
Host
Yokotashi

Co si vlastne mel pred zacatkem vyvoje zjistit? To, ze jeho vlastni slevarna (kterou v te dobe mozna ani nemel) puvodne urcena k vyrobe dilu turbocerpadel pro Raptory (a mozna i pro Merliny – to netusim) dokaze v budoucnosti vyprodukovat ocel, ktera bude mit pri kryogennich teplotach vyrazne vetsi pevnost a zaroven zustane pevna pri vysokych teplotach?

Takze Muskovachyba je, ze neumi dostatecne dobre predpovidat budoucnost? To asi je, ale touto chybou trpime vsichni, to neni Muskova specialita.

peter
Host
peter

co to trepes
spacex v tej svojej zlievarni nebude produkovat plechy na SS
videl si niekedy ako sa vyrabaju plechy? ake obrovske su to fabriky? naproti tomu nejaky zlievaren postavis aj v rodinnnom dome, ale valcovna plechov uz potrebuje trochu vacsie priestory a velmi sa neoplati ju stavat len pre vyrobu par plechov

a mozes dat nejaky link na parametre nerezovej oceli pri kryogennych teplotach?
a aku ocel to vlastne ta muskova zlievaren vyprodukovala?
ja som skusal hladat ale nemal som uspech
nasiel som len parametre pri vysokych teplotach o akych musk hovoril, ze budu na trupe SS a to teda ziadna slava nieje, tam je tam pevnost dost mala, takze bud vonkajsi plast nebude sucastou pevnostnej struktury SS, alebo bude musiet byt fakt riadne predimenzovany aby ustal tie teploty

Invc
Host
Invc
petr
Host
petr

úplně netuším co chcete opravovat ve vesmíru? Zřejmě si nepovezou nějaké další plechy na obrovské opravy. Pokud půjde o zacelování trhlin po drobných srážkách nevidím v náročnosti žádný velký rozdíl.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

:O
Bere se tady v diskuzi vůbec v úvahu, že udávané nosnosti jsou o užitečném nákladu? Zde je to podobné raketoplánu, který by jako celek přistál na Měsíci a letěl zpět. Tedy nostnost užitečného nákladu pro Měsíc by stačila i 10 tun, kdyby to bylo opravdu netto. Zásoby pro posádku, těžké “zadky” posádky + vědecké vybavení se do toho vlezou i s vozítkem. U Apolla se do užitečné nosnosti na TLO musely počítat obě lodi se vším všudy. Zde vlastní orbiter – SS je brutto, nikoliv netto. Tedy se na musíme dívat spíše jako v případě raketoplánu. Samozřejmě vyšší nosnost je výhoda pro větší mise.
Osobně se tomu výběru oceli nedivím jako každý kdo podnikal nebo to zkusil. Tam jde hlavně o celkové náklady versus zisk. Co se týšč tepelně odolných kompozitů, tak které mají pevnost v tahu i tlaku, deformovatelnost, pružnost apod. Za níkzkých a vysokých teplot aspoň jako ta “blbá ocel na hrnce”? Mě se neptejte, já tady s tím nezačal.
Pokud budu mít možnost postavit raketu a hlavně testovací exempláře, v tomto stadiu, za 100 Kč s nosností 1 kg s palivem i pro návrat za 1 Kč.nebo ze supermateriálu za 1000 Kč s nosností 1,5 kg a palivem za 0,7 kč a nebudu mít bezedné financování jako BO, tak asi po jaké možnosti sáhnu je jasné. Podnikatelé nebo protopodnikatelé a lidé se selským rozumem vědí. Ostatní nechápou.
I když to, že uhlíkové kompozity potřebují větší úroveň tepelné ochrany snižuje u nich za normálních teplot poměr “výdrž”/hmotnost taky hraje roli.
časem si myslím, že po zajetí a ověřené znovupoužitelnosti a mnoha zkušenostech se změní materiál SH/SS nebo jen SS nebo SH ke zvýšení efektivity. nejsem si tím ale jistýu náročných misí, kde bude požadavek mít možnost opravovat na raketé něco dále od Země. Uhlíkový kompozit je křehký. Trhá se a pokud se v něm objeví praklina, tak se při další zátěži šíří. Ocel je vůči tomu vhzledem k pevnohmotnosti odolnějši. Taky ocel si s vybavením s pár flaškami, elektrodami a elektrikou svaříte zaškolenou obsluhou na “fleku”.
Celkové jde tedy o to, zda do budoucna oželí třeba i 30 %ní efektivitu na palivu výměnou za loď na kterou stačí “svářečka”. Než mít více efektivní loď z něčeho co vyžaduje na opravu výrobní halu, resp. opravit nejde a oprava se dělá výměnou za nový kus.

Ostatně jak je kompozit křehký víděl každy při pohledu na 1. stupeň pláclý do vody, kdy se kompozitní mezistupeň z jedné strany pěkně rozstříštil a odpaly z něj i kusy. Ostatně na to je upozorněno i u rámů kol z kompozitů pokud se překročí mez pevnosti.
osobně si myslí, že hlavně na kompozitu trval sám EM, nakonec názor změnil a to dost radikálně, že sešrotovali i výrobní prostředky a místo opustili.

Spíš je pro nyní důležitejší než k ničemu debata ocel/kompozit. Jaý byl přesně problém na Raptoru s kylíkovou turbínou mechanicky. A zda nová konstrukce v Texasu je opravdu VAB a jak bude nakonec vysoká.

Mimochodem u Raptoru se zvolení plného průtočného cykluse 2 trubínami z proncipu vyhli teplotním šokům v turbopčerpadlech, protože v nich hoří pouze menšina směsi a tedy je v nich nižší teplota. Zbylý “balast” jdoucí přes ně nezreagovaný do hlavní komory tak trubočerpadla ochlazuje na nižší teplotu. Samozřejmě cenou je, že takový motor je i díky 2 turbům na tah težší a kontrukčně náročnější a vyžaduje na kyslíkové straně odolné materiály. Na druhou stranu je odolnější při vícepoužitelnosti na výdrž turbočerpadel.

Yokotashi
Host
Yokotashi

Dalsi podstatna nevyhoda kompozitu je, ze v nem ty trhliny nejsou videt. Ocel zrentgenujete a je to videt – je mozne, ze kazdy stin je potencialni prusvih, mozna tam budou videt i stare svary. Na rentgenu kompozitu bude videt vnitrni struktura.

A pro svareni oceli na mesici nejsou potreba ani zadne flasky. Staci elektroda pripojena rovnou na solarni panely (proudovy zdroj) vhodne velikosti a zatmavene sklo. Vakuum tam je zadarmo.

Na Marsu to je o neco slozitejsi, protoze nerez se vari pod argonem a reaguje s dusikem, ktereho je v Marsovske atmosfere 1%. Nicmene vsude, kde jsem o tom cetl, psali, ze s dusikem reaguje titan. Otazka je, jestli by ostatni nerezi slo varit pod CO2, nebo neslo. Pokud slo, tak na Marsu postavite MIG svarecku (ceocko) zase jenom z podavace dratu a par solarnich panelu.

V kazdem pripade v Marsovske atmosfere je i 1% argonu a ten ma sice jen o 10K vyssi bod varu, nez dusik (pri 1Atm), ale tlak trojneho bodu se lisi 5x, tak jejich oddeleni asi nebude slozite (CO2 z toho mixu vypadne uz nekde o 100K vys). A nejake zarizeni na destilaci/separaci slozek atmosfery a kompresor tam urcite budou mit protoze ISRU (in situ resource utilization). Urcite budou potrebovat
– CO2 pro reakci s vodou na metan – palivo
– CO2 pro vyrobu kysliku – okyslicovadlo
– CO2 pro vyrobu kysliku pro posadku (a kompresor pro natlakovani na 1Atm)
– CO2 pro pripadne kytky
– N2 jako buffer gas pro posadku (klidne i ve smesi s argonem – pokud to budou mit 50/50, tak se pravdepodobne nic nestane)
– Je mozne, ze pouziji N2 v manevrovacich tryskach (F9 to tak ma)
– N2 pro pripadne kytky (pokud tam budou mit lusteniny, jinak to bude slozitejsi proces)

Jiří Hadač
Přispěvatel

Napadla me jedna myslenka, kolik tak bude nosnost primo na GEO 😀

petr
Host
petr

Spíš je otázka jestli je to vůbec důležité. V téhle koncepci jde spíš o velikost nákladového prostoru. Pokud bude extra těžký náklad, který by rovnou na GEO nedoletěl..pořád můžete ještě dotankovat. Limitem je tedy jen to co vynese raketa na LEO. Způsob jak to poponést dál ta koncepce dává.
Podle mne, navíc dává smysl mít do budoucna specializovanou raketu na orbitě, která muže postrkovat zásilky, chytat ty nefunkční atd. Než se takový tahač, ale vyplatí bude ještě chvilku trvat.
Každopádně Starship jako koncepce dopravy, by měla být schopná vyřešit vše co dostane na LEO. Takže hmotnost nebude nejspíš tím limitem na který bude narážet, tím bude velikost nákladového prostoru.