Oblet Měsíce: Nejpalčivější otázky zodpovězeny (2. část)
Vítejte u druhé části článku s odpověďmi na nejpalčivější otázky ohledně plánovaného obletu Měsíce společností SpaceX (první část článku zde). Dnes se podíváme mimo jiné na to, jak na nečekané oznámení této mise reagovala NASA a také si probereme způsob přistání Crew Dragonu po návratu na Zemi.
Co na to říká NASA?
Space Launch System s lodí Orion (Autor: Boeing)
Agentura NASA se po oznámení měsíční mise SpaceX ocitla v nezáviděníhodné situaci. Agentura totiž jen o necelé dva týdny dříve prohlásila, že zvažuje změnu plánů ohledně první mise jejich nové rakety Space Launch System (SLS) a lodi Orion. Původně měla raketa letět poprvé koncem roku 2018 a tato premiérová mise (označovaná EM-1) měla spočívat v obletu Měsíce s Orionem bez posádky. Druhá mise (EM-2) pak byla plánována na rok 2021 a ta by byla podobná, akorát už s lidskou posádkou. Nyní však NASA na pokyn nové vlády uvažuje o tom, zda by lidská posádka nemohla letěla už na první misi SLS (tím by zároveň došlo k odkladu na rok 2019). (Více informací o této problematice najdete v článku na Kosmonautix.cz.)
Není jisté, jestli vláda popohání NASA v reakci na SpaceX, nebo to je naopak, ale jisté je to, že jsou mise obou subjektů velice podobné a tudíž dochází k jejich srovnávání. NASA je například vyčítáno, že SpaceX tu samou misi zvládne dříve a za zlomek nákladů, tudíž se miliardové investice do SLS a Orionu laikům jeví jako zbytečné. Tato srovnání nejsou úplně fér, protože vládní organizace už z principu nikdy nebude tak agilní jako SpaceX se skoro startupovou kulturou. NASA je zatížená byrokracií a také vlastní neochotou jakkoli riskovat. SpaceX riskovat může, protože se nezodpovídá daňovým poplatníkům a posádka je s rizikem seznámena a buď jej přijme, nebo ne. A zároveň samozřejmě NASA nemůže jen tak zrušit SLS a všechno vsadit na soukromý sektor, kde není jistota, že firma za 2 roky nezkrachuje.
Kosmická loď Orion (Foto: NASA)
Pro NASA je tato situace obzlášť ožehavá, neboť je pro SpaceX velkým partnerem a peníze, které zaplatila SpaceX v rámci kontraktů Commercial Crew a Commercial Resupply Services, v podstatě umožnily uskutečnit misi kolem Měsíce, kterou tak SpaceX leze NASA “do zelí”. Jenže NASA samozřejmě SpaceX (a další soukromé firmy jako Boeing nebo Orbital ATK) nutně potřebuje, takže se musejí udržovat dobré vztahy. Elon Musk při oznámení měsíční mise poděkoval NASA za veškerou podporu a dokonce jí nabídl, že pokud bude NASA chtít vyslat astronauty kolem Měsíce v Dragonu, tak dostanou přednost před civilisty. Na to sice nejspíš nikdy nedojde, neboť by to nepůsobilo moc dobře vzhledem k tomu, že NASA utratila miliardy za vývoj vlastní lodi Orion. Po oznámení mise SpaceX pak NASA vydala prohlášení, že “chválí soukromý sektor za velké ambice”, ale druhým dechem dodala: “Budeme se SpaceX úzce spolupracovat, abychom zajistili bezpečné splnění jejich smluvních povinností ve formě přepravy astronautů a zásob na ISS”.
Z pohledu NASA oznámení měsíční SpaceX asi nevypadá úplně nejlépe. Přeci jen, došlo už k několika odkladům prvních letů v rámci Commercial Crew a do toho SpaceX neustále oznamuje grandiózní plány kolonizace Marsu a teď cestu kolem Měsíce. Zkrátka, i když NASA a SpaceX navzájem potřebují, myslím, že vztahy jsou momentálně napjatější než kdy dříve.
Bude se teď SpaceX soustředit více na Měsíc na úkor Marsu?
Nemyslím si. Hlavním argumentem je to, že SpaceX plán s obletem Měsíce nevymyslelo ani o něj samo neusilovalo. Firma byla oslovena zmíněnými dvěma zájemci a jen jim vyšla vstříc (a údajně nebyli prvními, kdo přišli s žádostí o nějakou misi “na zakázku”). Pro SpaceX je Měsíc zkrátka jen další způsob, jak vydělat peníze, které bude potřebovat pro realizaci svého marsovského plánu.
Přistane Dragon na padácích, nebo motoricky?
AKTUALIZACE: Následující sekce už je zastaralá. SpaceX od konceptu motorického přistání Dragonu nakonec upustilo.
Vznášející se Dragon po zážehu motorů SuperDraco při “hover testu” v McGregoru (Foto: SpaceX)
Jak možná víte, loď Crew Dragon disponuje silnými motory SuperDraco, které plní dvojí funkci – jednak slouží jako únikový systém pro případ problému během přípravy na start nebo během letu, a zároveň umožňují lodi měkce přistát na pevnině s přesností helikoptéry (na rozdíl od nepohodlného a nepraktického přistání v oceánu pomocí padáků, kterého je však Crew Dragon schopen taktéž). Nabízí se tak otázka, zda Dragon misi k Měsíci zakončí přistáním pomocí motorů, či pomocí padáků. Jedná se v podstatě o neozkoušený systém, tudíž třeba NASA u počátečních misí Commercial Crew motorické přistání nepovolila a proběhne klasické přistání do moře, neboť s tím má bohaté zkušenosti jak NASA, tak SpaceX. Opatrnost je samozřejmě pochopitelná, ale platící civilista to může vidět jinak.
Motorické přistání totiž není zdaleka tak riskantní, jak se může na první pohled zdát – má se za to, že Crew Dragon bude při návratu do atmosféry nejdříve nasměrován do moře, přičemž s dostatečným předstihem provede krátký testovací zážeh motorů SuperDraco a teprve v případě pozitivního výsledku bude proveden hlavní přistávací zážeh, který Dragon odkloní na pevninu, kde následně přistane. Pokud však zkušební zážeh odhalí nějaký problém, Dragon přejde na plán B, při kterém bude pokračovat na původní trajektorii a přistane v moři pomocí padáků.
Pokud se obáváte neočekávaného selhání přistávacího motoru i po úspěšném zkušebním zážehu, tak se obáváte zbytečně, neboť loď jednak disponuje celkem 8 motory SuperDraco (2 na každé straně) a k přistání stačí, aby na každé straně fungoval jen jeden z nich, a navíc i v případě nepravděpodobného selhání více motorů, je loď schopná přistát pomocí padáků také na pevnině. Takové nouzové přistání by probíhalo podobně jako u Sojuzu, který v současnosti využivají všichni lidé vracející se z ISS – těsně před dopadem by došlo ke krátkému zážehu motorů, který by ztlumil následný náraz. Nebylo by to pohodlné, ale podle SpaceX by nedošlo ke zraněním. A aby těch redundantních systémů nebylo málo, tak loď má samozřejmě také víc padáků, než kolik jich potřebuje k zajištění bezpečného přistání, tudíž se klidně jeden může utrhnout nebo nerozvinout.
Detail dvojice motorů SuperDraco. Výrobní proces do značné míry využívá technologií tzv. 3D tisku. (Foto: SpaceX)
SpaceX má navíc v plánu řadu testů motorického přistání (např. přistání po shození z vrtulníku). Takže než vůbec dojde na misi k Měsíci, motorické přistání už nebude neotestovanou neznámou a nejspíš už nebude vnímáno jako riskantní.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
Dělal jsem si průzkum, protože mě pálila zákeřnější otázka – jak dlouho mohou lidé žít v crew dragonu. Je naddimenzován i pro podporu života 7 lidí, takže to problém není, ale co jsem našel je, že na palubě není žádná toaleta. Ta týdenní mise bude celkem nehumální.
Jsem vážně velký fanda SpaceX a chápu, že to sníží množství nákladu, které mohou vynést nahoru, ale takhle nevypadá loď 21. století.
Pokud jsem nějakou informaci našel špatně a tohle problém není, budu rád, když mi někdo doplní mezery.
Ano, záchod v Dragonu není, takže cestující asi budou muset vykonávat potřebu do pytlíků (stejně jako v Apollu), ale nelze to brát jako kritiku SpaceX. Je potřeba si uvědomit, že Crew Dragon nebyl navržen na týdenní cestu na Měsíc, nýbrž na několikahodinovou cestu na ISS. V takové situaci je záchod opravdu zbytečný. Ve výsledku je sice Crew Dragon schopen i delší cesty na Měsíc, ale nebyl pro to navržen, tudíž to samozřejmě nebude úplně optimální a musí dojít ke kompromisům a menšímu nepohodlí. Ale jak říkám, nelze z toho vinit SpaceX, která cestou k Měsíci jen vyhovuje žádosti zákazníků, společnost takovou cestu původně sama neplánovala.
Když si někdo koupí kolo, protože potřebuje jen jezdit jednou týdně do obchodu, a vy si to kolo od něj půjčíte na cestu z Prahy do Brna, tak mu přece taky nebudete vyčítat, že “kolo by v dnešní době už mělo mít klimatizaci!” 🙂