Otázky a komentáře #3: Sonický třesk, Ariane 6, konec Falconu 1 a další

V komentářích pod články zde na webu nebo na facebookové stránce ElonX někdy pokládáte různé zajímavé doplňující otázky. Taková diskuze snadno zapadne, a tak jsem se rozhodl zavést novou (ne)pravidelnou sérii článků Otázky a komentáře, která bude vycházet jednou za čas a v článku vždy zveřejním pár zajímavých komentářů z diskuzí, nebo vaše otázky, na které se pokusím odpovědět. Pokud hledáte odpověď na nějakou vlastní otázku, neváhejte se o ni podělit – buď ji napište pod tento článek nebo ji pošlete na email kontakt@elonx.cz, případně soukromou zprávou na facebookové stránce. Nezaručuji, že na všechny odpovím, ale budu se snažit. Ty nejzajímavější pak vyberu do příštího článku. Tak jdeme na to!

(Otázky mohou být zkráceny či mírně poupraveny pro lepší porozumění či opravu překlepů apod.)

Falcon 1 na rampě na atolu Kwajalein (Foto: SpaceX)

Blašková (web): Dobrý den a díky! Věděl byste vysvětlit, proč bylo zrušení Falconu 1, resp. Falconu 5 vysvětleno nedostatkem zájmu, když segmentem malých raket se hodlají živit například PLD, Rocketlab nebo výhledově Copenhagen Suborbitals?

ElonX: Přeci jen to bylo už před 10 lety a od té doby se situace na poli malých satelitů dost změnila (viz obrovský nárůst popularity cubesatů). U SpaceX pak k rozhodnutí ukončit podporu Falconu 1 určitě přispělo to, že je mnohem ekonomičtější vyrábět a obsluhovat jen jeden typ rakety místo dvou, a tak se rozhodli plně soustředit na Falcon 9 (a Falcon Heavy, ale ten je odvozený od F9), i když určitě nějaký zájem o Falcon 1 byl (ale nejspíš ne dostatečně velký). Například mise Orbcomm měly původně letět na Falconu 1, ale po jeho zrušení byly přesunuty na F9. Navíc SpaceX mělo pro Falcony 9 zaručený odbyt ve formě zásobovacích letů na ISS pro NASA prostřednictvím kontraktu Commercial Ressuply Services.


Luděk Červinka (Facebook): Jaký byl vlastně důvod volby mřížky 3×3 [v porovnání s rozložením motorů do tzv. octawebu]?

Porovnání rozložení motorů. Vlevo Falcon 9 v1.0 ve verzi, vpravo novější v1.1.

ElonX: Asi se to zdálo jako nejjednodušší řešení, ale ve výsledku to mělo spoustu nevýhod (například neprakticky vyčnívající krajní motory) a Elon později prohlásil, že to byla chyba a že SpaceX při vývoji první verze Falconu 9 “pořádně nevědělo, co dělalo” (myšleno tak, že prostě tehdy ještě neměli dost zkušeností, a tak udělali několik ne zrovna ideálních rozhodnutí).


Filip Ehrenberger (Facebook): Ahoj, chtěl bych se zeptat, jak se to má se sonickým třeskem u návratu Falconu 9. Kdy a proč se ozývá, jak to funguje? Našel jsem video, který mě fakt překvapilo, že je to taková rána.

ElonX: Sonický třesk je následek toho, že vracející se Falcon prolétává atmosférou nadzvukovou rychlostí. Na zemi je však třesk slyšet až později, když už raketa přistává a letí pomaleji, protože třesk se může šířit maximálně rychlostí zvuku, tudíž raketa jej zpočátku “předběhne” a když třesk konečně dorazí na zem, raketa už tam je taky. Počet třesků, jejich hlasitost a další vlastnosti se pak myslím odvíjejí od tvaru objektu, který je vytváří, vzdálenosti od posluchače, nadmořské výšky apod. Více informací najdete např. na české Wikipedii.


Marian (web): Píšete, že se Merlinů vyrábí několik stovek ročně… to mají všechny pro vlastní potřebu nebo je i prodávají jiným firmám?

ElonX: Mají je jen pro sebe. SpaceX letos plánuje až 20 startů a jelikož každý Falcon 9 potřebuje 10 Merlinů a Falcon Heavy jich má 28, je jasné, že motorů je potřeba hodně. Plus část motorů je nejspíš určena jen k testování a nikdy nepoletí, k tomu nějaké ty ztráty, zmetky, rezervy…


Na závěr bych rád poukázal na dobrý komentář Zdeňka Hlavicy pod článkem Stále více zákazníků má zájem letět s již použitým Falconem:

Musk vytváří brutální tlak na světové kosmické agentury nebo firmy jako je ULA. Doufám, že se jeho Falcon 9 zařadí mezi nejspolehlivější rakety jaké byly vyrobeny, čímž tlak ještě vzroste. Ale nedá se čekat, že se v ESA věci hnou okamžitě. Znovupoužitelnost jako taková přijde v Evropě asi trochu později, až to trochu uzraje. Podstatou Ariane 6 je, že má být levný nosič. Ne tak levný jako Falcon 9, ale rozhodně levnější než Ariane 5. Koncept je vymyšlený vcelku dobře. Modifikovatelný „malý“ nosič s nosností až 11 tun na GTO, což odpovídá budoucím požadavkům na stále těžší družice mířící na geostacionární dráhu. Někde bylo uvedeno, že cílem je 70 milionů eur za start. To je začátek, který vychází z konceptu starého několik let. Uvidíme, s jakým konceptem ESA přijde po Ariane 6. Myslím si, že je pro nás Evropany lepší snažit se vytvářet nějakou konkurenci a nechat kolovat peníze v Evropě, než přelévat eura do USA. ESA nikdy nedosáhne na ceny, jaké jsou možné v soukromé firmě, kde se všechno vyrábí in-house. Ale za nějaký čas se třeba také dočkáme evropského znovupoužitelného nosiče, který bude mnohem levnější než Ariane 6.

Raketa Ariane 6 (Zdroj: ESA)

To je pro dnešek k otázkám a komentářům vše. Nezapomeňte zasílat vaše případné otázky pro další vydání. Otázky či názory můžete psát do komentářů pod článek, posílat na email kontakt@elonx.cz nebo i zprávou na facebookové stránce ElonX. A pro ostatní čtenáře samozřejmě platí, že můžete odpovídat také. Povedené odpovědi pak možná otisknu v jednom z příštích článků.

Předchozí vydání Otázek a komentářů:




  • Mohlo by se vám líbit...

    6
    Diskuze

    avatar
      Odebírat  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    Michal M
    Host
    Michal M

    Dekuji! A zajimalo by mne, jak pokracuji testy velke kompozitive nadrze pro ITS (planovana raketa pro cestu na Mars). Na Radditu jsem zahledl fotografie, jak nadrz tahli na vodu pro tlakove testy a zpet a pak i nejake kusy, zrejme zkouseli i mez pevnosti? Mate o tom dalsi info? Bylo by to velmi zajimave dozvedet se vice o vyrobe a testovani takto dulezite a hi-tech soucasti.

    Filip Ehrenberger
    Host
    Filip Ehrenberger

    Díky, super článek 😀

    Martin Mašek
    Host
    Martin Mašek

    Dobrý den, předem bych chtěl pochválit skvělý článek, který se mi líbí. Chtěl bych reagovat na odstavec o zrušení služby Falconu 1. V knížce o Elonu Muskovi se konkrétně mluví o téměř minimálnímu zájmu o rakety s takto malou nosností. Údajně se museli též soustředit na další vývoj rakety Falcon 9 kvůli zakázce pro NASA. I přes tohle všechno se snažili co nejdéle udržet Falcon 1 v provozu, protože mu “chtěli dát šanci”… Nu, zřejmě ještě není poptávka po vynesení takhle lehkých satelitů.