SpaceX a NASA zjišťují, zda by bylo možné prodloužit životnost Hubbleova teleskopu pomocí Crew Dragonu
O tom, že SpaceX přichází s inovativními nápady, nemůže být sporu a nyní přichází další. SpaceX společně s agenturou NASA podepsalo 22. září neplacenou dohodu, v níž se obě strany zavazují vypracovat studii, ve které se prozkoumá proveditelnost nápadu posunu Hubbleova dalekohledu na vyšší oběžnou dráhu. Zde ovšem přichází na řadu podstatná informace. K tomuto posunu by teoreticky mohlo dojít při jedné z misí programu Polaris, a jak jste již pravděpodobně správně usoudili, měla by k tomu být využita kosmická loď Crew Dragon.
Hubbleův dalekohled (Foto: NASA)
Program Polaris je spoluprací mezi SpaceX a miliardářem Jaredem Isaacmanem, který v minulosti zaplatil a velel misi Inspiration4, což byla historicky první zcela soukromá orbitální mise. Čtyřčlenná posádka tvořená neprofesionálními astronauty tehdy strávila tři dny na oběžné dráze v lodi Crew Dragon vybavené speciální kupolí pro co nejlepší výhled na planetu Zemi. Program Polaris na tuto misi volně naváže a bude se skládat celkově ze tří misí.
Jared Isaacman na orbitě během mise Inspiration4 (Zdroj: Inspiration4)
První mise dostala název Polaris Dawn, odstartuje nejdříve v březnu 2023 a má několik hlavním cílů. Především by se při ní měl uskutečnit první komerční výstup do volného prostoru. Jedná se o velmi ambiciózní plán, jelikož Crew Dragon nemá přechodovou komoru, a tak bude muset při výstupu proběhnout dehermetizace (odtlakování) celé kabiny. Astronauté zároveň budou vybaveni speciálními skafandry, které SpaceX vyvíjí pro výstupy do volného prostoru. Mise Polaris Dawn navíc počítá s dosažením výšky oběžné dráhy 1400 kilometrů, takže čtyřčlenná posádka bude nejdále od Země od misí Apollo, které doletěly až k Měsíci. Samotný výstup do volného prostoru však proběhne v nižší výšce. A třetím cílem mise Polaris Dawn je otestovat komunikaci z lodi Dragon pomocí satelitní sítě Starlink.
Oficiální představa výstupu do volného prostoru při misi Polaris Dawn (Zdroj: SpaceX)
Nově oznámená studie SpaceX a NASA by ve výsledku mohla pomoct definovat náplň druhé mise programu Polaris. Právě při ní by mohlo v dobrém případě dojít k posunutí Hubbleova dalekohledu na vyšší oběžnou dráhu. Je také důležité říci, že cílem studie není zjistit pouze, jestli může Dragon zadokovat k Hubbleu a přesunut ho na vyšší oběžnou dráhu, ale i posoudit případnou proveditelnost servisních prací na dalekohledu.
Studii SpaceX vypracuje ve spolupráci s programem Polaris za účelem lepšího pochopení technické složitosti servisních misí. Studie by měla probíhat zhruba šest měsíců. Během této doby budou shromažďována data ohledně Hubbleova vesmírného dalekohledu i kosmické lodi Crew Dragon. Ty se následně využijí k naplánování celé mise a pomohou určit, zda je možné celou tuto misi bezpečně provést.
Crew Dragon C206.3 Endeavour během příletu k ISS při misi Ax-1 (Foto: Sergej Korsakov)
Zatím se však ani neví, jestli se mise budou účastnit i někteří profesionální astronauti NASA, nebo jestli půjde čistě o civilní misi. S tím rovnou souvisí i otázka, zda se této mise bude účastnit i Jared Isaacman či nikoliv. Ani se neví, jestli bude potřeba výstup do volného kosmického prostoru, nebo ne. Studie by nám tak mohla odpovědět na všechny tyto otázky. Vše je ale zatím ve velmi rané fázi a dohoda byla uzavřena jen před pár týdny. Jared Isaacman už ale stihl prohlásit, že agenturu NASA by tato mise k Hubblu stála jen velmi málo, nebo možná vůbec nic.
Zatímco Hubble a Crew Dragon poslouží pro tuto studii jako testovací objekty, části tohoto konceptu podle Isaacmana mohou být v budoucnu potenciálně použity i u jiných družic, které jsou stejně jako Hubble na nízké oběžné dráze Země.
Hubbleův dalekohled pozoruje vesmír z oběžné dráhy od roku 1990. Tehdy obíhal ve výšce 600 km, avšak tato oběžná dráha se neustále snižuje. Od poslední servisní mise v roce 2009 dráha klesla z 565 km na 535 km. Bez navýšení dráhy by NASA musela koncem této dekády začít plánovat řízenou deorbitaci dalekohledu, jinak by samovolně zanikl v atmosféře někdy kolem roku 2037. Pokud by se ale Crew Dragonu povedlo dalekohled posunout na vyšší oběžnou dráhu, mohla by se jeho životnost prodloužit až o 20 let (samozřejmě za předpokladu že by se nic neporouchalo).
Opraváři Hubbleova teleskopu při své práci v rámci mise STS-82 (Foto: NASA)
Ať už na let Crew Dragonu k Hubbleu nakonec dojde, nebo ne, zlatý hřeb programu Polaris, tedy třetí mise, bude vůbec první pilotovaný let kosmické lodi Starship. V té době půjde o nejsilnější a největší raketu v historii a její primární úkol bude dopravovat náklad i posádku na oběžnou dráhu Země, na Měsíc a jednoho dne i k Marsu. Na výšku měří celá sestava 120 metrů, přičemž nosič Super Heavy má 70 metrů a loď Starship 50 metrů. Super Heavy bude pohánět 33 motorů Raptor na kapalný kyslík a kapalný metan a nosnost na nízkou oběžnou dráhu má dosahovat hodnoty přes 100 tun.
Neoficiální představa startu Starship (Autor: @ErcXspace)
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
- Autopilot od Tesly zažívá revoluci, umělá inteligence se ve verzi FSD 12 učí řídit jako člověk - 13. 2. 2024
- SpaceX dokončilo vyšetřování výbuchu Starship a požádalo o povolení pro třetí testovací let v únoru - 27. 1. 2024
- Modernizovaná Tesla Model 3 „Highland“ je tu, přináší nový design a spoustu vylepšení - 2. 9. 2023
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Už před 14 dny se o tom diskutovalo na kosmonautiku.
Poznatky: Hubble má dokovací port, kam by se Dragon mohl připojit, ale samozřejmě jiného typu než má obvykle. Připojit přímo se ale nemůže, protože mu vadí nosecone. Čili bude potřeba nějaký nástavec nebo redukce.
Otázky: co se vejde do trunku? Může vůbec pilotovaný Dragon startovat s nákladem v trunku (ovlivnilo by to totiž havarijní přistání)? Jak přemístit nástavec z trunku na Hubble?
Navrhovaná řešení: pokud tedy v trunku ten nástavec může být, mohl by se přemístit pomocí robotické paže. Někdo navrhoval nacouvat k Hubblu, připojit nástavec, Dragon odpojit, otočit a připojit čumákem.
K nějakému většímu servisu Hubbla jsem skeptický, výměna gyroskopů se mi jeví příliš náročná. Ale uvidíme.
Ty jo, to by člověk řekl že úplně zapomněli na Maezawu. Já měl za to, že právě on (s někým) budou na první misi SS. Máte někdo nějaké aktuální info?
To jsou různé věci:
1) První pilotovaný (jen na oběžnou dráhu Země) – Polaris
2) První oblet *Měsíce* – Maezawa
3) Druhý oblet Měsíce – Tito
Mezi 1 a 2 je poměrně zásadní věc – že se budou muset naučit tankovat na oběžné dráze. Bez toho to pravděpodobně nepůjde.
Tak moje připomínka spíš směřovala na to, že v době oznámení dearMoon nebyla v plánu žádná další mise s lidmi. Tedy tato mise měla být první.
To tankování ti budu rozporovat. Při obletu měsíce neplánovali dotankovaní, ale jen parkovací orbitu nad zemí. V té době to bylo ještě BFR. Těžko posoudit zda je(bylo?) to možné. A ještě jedna taková drobnost co si vybavuji. Tak Elon mluvil o streamování celé mise ve virtuální realitě a měl už v té době plán – data bude přenášet starlink. Tedy údajný test starlinku dost možná položí základy na stream 🙂
Skoda by bolo zvysit jeho orbitu a nic neopravit …gyroskopy a podobne..
Ta studie právě bude zjišťovat, jestli by bylo možné provést i nějaký servis.
Docela by mě zajímalo jak na tom budou s nosností a jestli to celé chtějí zvládnout jen pomocí F9 a nebo by to nestačilo a musel by se sáhnout po FH. Tedy čistě spekulativně, kdo ví zda je to vůbec realizovatelné byť teoreticky asi ano.
O tato zjištění ve studii jde.
Zároveň co by tam dokázali v trunku dostat.
Posádka mohou být pouze 3 astronauti.
Tahač na vyšší orbitu může přiletět samostatně.
Váha hubble je přes 11 tun. Není to drobek.