Posádka lodi Mr. Steven se pokoušela zachytit kryt s pomocí infrakamer
Během středeční mise Iridium-7 došlo k dalšímu pokusu o zachycení aerodynamického krytu pomocí lodi Mr. Steven. Plavidlo bylo nově vybaveno 4x větší sítí, ale na druhou stranu se jednalo o první pokus o zachycení krytu za tmy a navíc situaci zkomplikoval silný vítr. Pokus tak byl nakonec neúspěšný, ale podrobností o jeho průběhu bylo jen minimum.
Na Redditu se však následně objevil popis procesu záchrany krytu z pohledu člena posádky lodi Mr. Steven. Autor pak sice příspěvek smazal, neboť si asi uvědomil, že možná prozradil více, než měl dovoleno, ale my jsme si samozřejmě text včas uložili a nyní vám nabízíme jeho překlad. Jedná se o pěkné nastínění rozhodnutí, která musela posádka učinit při tomto pokusu o záchyt. Také jsme se dozvěděli několik novinek ohledně způsobu, kterým SpaceX k problematice záchrany krytů přistupuje.
(Překlad zajistil Pavel Vantuch, redakčně upraveno)
Můžete popsat, jak jste při záchraně aerodynamických krytů postupovali?
Používali jsme infračervenou kameru, abychom ve tmě viděli kryty přistávající na padácích, a k tomu ještě radar a GPS. Ale ano, vítr byl šílený. Možná to vyjde příště!
Pokoušeli jste se zachytit obě poloviny krytu?
Ano, nejdříve jsme chtěli chytit aktivní polovinu krytu, ale telemetrie ukazovala, že klesá trochu moc rychle. Takže jsme ji nechali být ve prospěch pasivní poloviny, ale nakonec jsme se na místo nestihli dostat včas.
Viděl jste snášející se kryty osobně?
Ano, rozhodně se jedná o jednu z nejúžasnějších věcí, které jsem zúčastnil! Viděli jsme kryty pouze na infračervené kameře. Zastavili jsme, když bylo jasné, že bychom kryt nechytili, navíc byla tma a mlha. Bylo zvláštní a trochu děsivé vidět kryty plující na hladině během východu slunce. První polovinu jsme dokázali vyzvednout na palubu navijáky, ale když jsme se dostali k druhé, byla téměř celá ponořená. Zkoušeli jsme kryt zvednout, ale byl příliš těžký, aby jsme ho vytáhli. A pak se začal rozpadat ve vlnách. Tak jsme druhou polovinu uvolnili, ta se rozlomila na dvě části a odplula pryč.
Myslíte, že loď Mr. Steven bude nasazena i na východním pobřeží?
Mr. Steven pravděpodobně odpluje na Floridu ještě někdy v průběhu letošního roku. Na západním pobřeží to budeme zkoušet znovu přibližně za tři měsíce.
Pár poznámek a poznatků:
- Zajímavé je, že posádka sleduje oba přistávající kryty a podle telemetrie se rozhoduje, který z nich se pokusí zachytit. Stále však nevíme, zda je technicky možné chytit obě poloviny jednou lodí, nebo jestli se něco takového alespoň plánuje.
- Aktivní polovinou krytu je myšlena ta polovina, která je vybavena prvky pro otevření a oddělení krytů od rakety. Aktivní polovina vlastně “odstrčí” druhou pasivní polovinu. Rozdíl mězi polovinami je dobře vidět na starších oficiálních fotkách z přistání krytů.
- Závěrečná poznámka o tom, že další pokus o zachycení krytu na západním pobřeží bude za tři měsíce, se mi moc nepozdává. Příští misí startující z Vandenbergu bude SAOCOM 1A, která je plánována na září. Na říjen je pak plánována mise Iridium-8, tak možná člen posádky mluvil o ní?
- Zajímavá je však informace o tom, že Mr. Steven se letos nejspíš přesune na Floridu. Tipuji, že důvodem by mohlo být to, že z Floridy se startuje častěji než z Kalifornie a zároveň by tou dobou už mohl Mr. Steven být ve stavu, kdy s ním už SpaceX nebude potřebovat provádět změny, a tak nebude nutné, aby se nacházel poblíž centrály v Hawthorne. Také se nabízí možnost, že pokud se Mr. Steven v následujících měsících osvědčí, SpaceX pořídí další loď (či lodě), takže dojde k určitým škatulatům.
- Mise Starlink 9-7 - 11. 10. 2024
- Mise Starlink 6-61 - 2. 10. 2024
- Mise Starlink 11-2 - 1. 10. 2024
Popravde by me take zajimalo, jake vsechny napady SpaceX zvazovala a proc ktere zavrhla. Chytani lodi je logicke, ale proc by se par minut pred dopadem nemohl z lodi vznest dron, ktery by kryt pomohl alespon spravne nasmerovat?
Tohle unese zatim sice jen 500lb. ale i tak by to ve vodorovne rovine jiste dokazalo ovlivnit smer klesani rekneme 900kg vazici pulky krytu 🙂
Jo jo, přesně o tom mluvim, stačí jen nasměrovat, pomoci tomu, zajistit správný směr (vektor apod.).
Ať už tak, že bude hejno dronů držet něco, třeba síť, a směrovat kryt, společně s ním klesat, nemusí ho držet … nebo že hejno dronů bude samo o sobě podpírat ten kryt a snášet či pomáhat tomu krytu najít síť na lodi.
Desítky dronů už najednou simultánně lítaly. Drony komunikovat i navzájem mohou, GPS mohou mít taky. Takže je potřeba ohlídat (vzájemné) turbulence, vyladit pohybové rovnice, ohlídat termiku (vlhkost, teplotu vzduchu) pro zajištění požadované nosnosti dronů.
A doufam, že to je řešitelné, představa dronů generujících proud vzduchu kolem sebe a ovlivňujících masu vzduchu okolo pod i nad sebou je docela divoká
Pro ilustraci: účinnost fungování vrtulí ve vzduchu je v 5.000 metrech na 60% v porovnání s výkonem na úrovni mořské hladiny ( aspoň u vrtulníku.
Nejsem si jistý, jak moc je podobné létání vrtulníku a vrtulového dronu, klesání má být horší (náročnější) než stoupání – záludnosti pilotáže vrtulníku, tolik pro diskusi, že to fakt asi neni sranda.
Sorry, to nejde nekomentovat …
Jsem zvedavy, zda drive bude hrat Sparta poradny a hezky fotbal nebo driv se nauci SpaceX stabilne chytat kryt.
toto nema sancu na uspech, mozno sa im z casu na cas ked budu vsetky hviezdy v spravnej konstelacii podari ten kryt zachytit, ale to bude skor vynimka ako pravidlo
ten kryt je velky a aj maly pohyb vetra ho dokaze teda vychylit z drahy a padak to nedokaza tak ucinne eliminovat a na druhu stranu lod aj ked jej hovoria rychla, tak je pomala na to aby na to dokazala rychlo zareagovat a uz duplom s tou velku konstrukciou na siet
ak by malo nieco sancu tak je to chytanie pomocou vrtulnika prip. lietadla, s tym uz nejake skusenosti su a je tam viac pokusov na zachyt, lod ma len jednu a vo vyske X musi byt presne pod krytom inak je koniec, vrtulnik by mal viac casu lebo ho moze zacat chytat vo vacsej vyske
a ak by to chceli spravit bezpecnejsie tak vrtulnik nahradit dronom
zachrana krytov lodou je slepa ulicka
Už sa normálne hanbím za to, že takéto sprostosti tu vypisujú slováci. Slovenský brat, strč sa niekam riadne hlboko a prestaň tu a inde trolovať.
pokial viem brata nemam 🙂
a hanbi sa vzdy len sam za seba a nie za druhych. ja sa napriklad nikdy za druhych nehanbim 🙂
Ako najmúdrejší z múdrych choď pracovať do SpaceX. Chudáci blbí chlapci ťa určite uvítajú. Si proste troll ako remeń.
Principiálne chceš byť zase múdrejší ako ľudia v SpaceX. Tak tam choď pracovať, takého ako si ty zoberú ihneď. Mudrlantov od klávesnice skutočne zbožňujem.
nie, principialne len pisem svoj nazor ak si to nepochopil 🙂
ja nezakazujem muskovi nech to skusa, ale mam pravo vyjadrit k tomu nazor a podla mna toto sancu na uspech nema
Platí pre teba moja posledná odpoveď.
Jak by to s vrtulníkem asi chytali…
Takhle se melo chytat i navratove pouzdro sondy Genesis, nebyt toho, ze jaksi tam dali obracene cidlo a neotevrel se padak. A letecky se chytala navratova pouzdra v programu Korona.
pomocou lietadla/vrtulnika sa uz nejake veci chytali, su s tym ake take skusenosti
hlavne ide o to, ze mas viac casu a tym viac pokusov na zachyt a mozes to chytat napr. v takej vyske kde momentalne nefuka silny vietor. pri lodi mas len jeden jediny pokus a ak by sa aj lod dostala tesne pod ten kryt tak staci maly poryv vetra a ten kryt kludne par metrov nad lodov zmeni smer a ta lod nema sancu rychlo zareagovat
ten kryt je jednoducho velky a lahky, takze vietor si s nim moze robit co chce a ani riaditelny padak tomu nezabrani
https://www.elonx.cz/jak-se-spacex-v-prubehu-let-pokouselo-zachranit-aerodynamicky-kryt/
Mrknete se prosim sem, pak si na wiki prectete heslo mid-air retrieval, pak nadechnout a zacit komentovat znovu.
Uskutecnilo se par pokusu a uz mame jasno. Vite, i slepe ulicky nutno pripadne prozkoumat, berte to jako uceni se pod dohledem medii a zvedavcu, ja osobne to chapu jako obrovsky zajimavy experiment s neznamym koncem, ve kterem drzim palce SpaceX. Ano, muzou byt porazeni, ale rozhodne udelaji vse proto, aby meli uspech.
a co si tym chcel akoze povedat?
ano uskutocnilo sa zopar pokusov a zopar ich bolo uspesnych, takze?
kolko uspesnych pokusov bolo s chytanim do siete nad lodou?
ale v dnesnej dobe by asi bolo uz vhodne lietadlo/vrtulnik nahradit dronom a v pripade muska s elektrickymi motormi a s vyuzitim baterii od tesly
Ano, vypada to obtizne. Ale to vypadalo i pristani prvniho stupne rakety.
Dat na lod manevrujici pod krytem 10x vykonnejsi motory je asi levnejsi, nez pridat 50kg vybaveni na kryt. Takze se po nasbirani dostatku dat mohou treba pokusit o vykonnejsi lod, ktera dokaze rychleji manevrovat.
Dalsi moznost je vznasedlo. Narozdil od ekranoplanu se tak velke asi nikdy nedelalo, ale zase dokaze manevrovat rychleji, nez lod.
Letadlo, nebo vrtulnik bude mit velky problem s padaky krytu a s jejich snurami. Ale ty by sly ve vhodnou chvili zahodit. Jen se nesmi namotat do vrtule vrtulniku, to by byla konecna. Prijde mi to silenejsi, nez zachrana lodi a lidem ve SpaceX asi taky, protoze to opustili.
Jedna z mnoha dalsich moznosti je dopravit na klesajici kryt motor s palivem a umoznit mu lepe manevrovat. Jasne, ze to je silenstvi. Ale trefit cil dokaze kdejaka navadena strela, takze staci dokazat trefit castecne spolupracujici cil do spravneho mista s nulovou rozdilovou rychlosti.
Nebo na kryt pridlat co nejlehci pistovy motor s vrtuli (asi dvoutaktni – ctyrtakt by mel problemy s olejem v karteru ve vakuu), to by mohlo pomoci, ale samozrejme to snizi nosnost rakety.
Myslim, ze tak velka a lehka vec, jak kryt nejak zachranit pujde, jenom prijit na to jak. Jednoduche to zjevne nebude.
V kazdem pripade drzim SpaceX palce.
vykonnejsie motory na lodi ti velmi nepomozu, lebo nemozes s tou lodou robit prudke pohyby ak nechces skoncit prevrateny
prirovnavat riadenu strelu s dobrou aerodynamikou s polkou krytu je dost zvlastne
najvacsi problem je to, ze ten kryt je ku svojej velkosti extremne lahky a vietor si s nim bude robit co chce
Napište to Elonovi, bude rád že mu to konečně někdo vysvětlí.
Zatím máš plus, změní se na mínus po třech chyceních za sebou.
cize nikdy 🙂
Díky za nové informace. Jen dodám, že existuje ještě jedna, téměř identická loď jako Mr. Steven a už delší dobu se spekuluje zda si jí SpaceX také pronajme. Název je sesterské lodi je Capt Elliott 😉
Díky, to jsem nevěděl, že jsou jen dvě. Myslel jsem, že jich existuje víc.
Typů high speed craft je samozřejmě víc, ale identické jsou pouze tyto dvě. 😉
Ta se objevuje i v tom videu Thrustmaster, pokud si dobře vzpomínám 😉
Ano, tam se mihne.