Představení mise Inspiration4, 2. část: Intenzivní výcvik posádky a plánovaný průběh turistické mise

Dnes bychom chtěli dokončit náš krátký předstartovní seriál o misi Inspiration4, která má už tento týden zamířit na oběžnou dráhu Země. V prvním díle jsme si představili všechny členy posádky a dnes se podíváme blíže na to, jak probíhal výcvik před startem a na plánovaný průběh mise. Dozvíte se například, jaké úkoly bude posádka na oběžné dráze provádět nebo jak dlouhý let bude.

Od okamžiku, kdy byli všichni členové posádky vybráni, podstoupili několikaměsíční intenzivní výcvik. Tato anabáze započala v březnu, když všichni podstoupili trénink na centrifuze ve Filadelfii. Velitel mise poté absolvoval koncem dubna svůj první let na stroji F-16, čímž si splnil svůj dlouholetý sen. Následující krok, který všichni čtyři podnikli, se odehrál koncem května a byl z hlediska kosmického letu na první pohled poněkud mimo. Všichni členové posádky se společně vydali vystoupit na nejvyšší horu státu Washington, Mt. Rainier (4392 m). Podle Jareda Isaacmana šlo ovšem o mentální trénink, při kterém se měli cítit nepříjemně a nepohodlně. Zároveň se mělo ukázat, jak se v takovém případě dokážou zachovat. Při výstupu je jako jeden z průvodců doprovázel legendární americký horolezec Ed Viesturs, který jako 12. člověk na světě (5. bez kyslíku) vystoupil na všech 14 osmitisícovek.

Posádka mise Inspiration4 při své výpravě na Mt. Rainier, vedle Hayley stojí Ed Viesturs (Zdroj: Inspiration4)

Následně se posádka přesunula do Severní Karolíny, kde počátkem července v Durhamu absolvovali výcvik ve výškové (hypobarické) komoře. Při tomto testu byli účastníci vystaveni prostředí s nízkým obsahem kyslíku a vysokým podílem oxidu uhličitého. Cílem bylo pochopit, jak budou těla reagovat na takovouto událost. Údaje budou použity při rozhodnutí o postupech v případech, kdy by došlo během mise ke ztrátě tlaku. Poté posádka absolvovala na palubě upraveného letounu Boeing 727 testy v prostředí mikrogravitace. Ještě tentýž měsíc si všichni poprvé oblékli skafandry. Nejednalo se ovšem o jejich vlastní letové exempláře, pro trénink byly použity skafandry z dřívější mise Crew-1. Vlastní skafandry obdržela posádka až na konci července, přičemž prvním členem posádky s vlastním skafandrem se stal Jared.

Posádka Inspiration4 během simulace mikrogravitace na parabolickém letu (Zdroj: Inspiration4)

Posádka poté podstoupila klíčovou část tréninku. V kalifornské továrně firmy SpaceX v Hawthorne všichni absolvovali během jednoho týdne přibližně 60hodinový výcvik. Svůj čas dělili mezi výcvikem v simulátoru a školními učebnami. Jeden den například začali nácvikem otevírání a zavírání poklopu lodi Crew Dragon. Na první pohled rutinní a běžná činnost. Museli však přitom dbát na to, aby nepoškodili gumové těsnění, které obkružuje poklop a zajišťuje hermetičnost. Mimochodem, když je takový poklop otevřený, musí být zakryt něčím na způsob prostěradla, aby se na zmíněné těsnění nedostal prach či pylová zrna.

Posádka mise Inspiration4 během výcviku (Zdroj: Inspiration4)

Zbytek dopoledne potom probíhalo seznamování s hlavní novinkou této mise, skleněnou kupolí, ze které se bude moci posádka rozhlížet po svém okolí. Na první pohled jde opět o nudnou činnost. Na druhou stranu je však nutno připustit, že kupole může při letu strukturálně selhat. A to i přes rozsáhlé testy, které zahrnovaly přetlakovou zkoušku při dvojnásobku atmosférického tlaku a při teplotách, jaké budou panovat na osvětlené a neosvětlené straně. Pro případ takovéhoto selhání se posádka učila, jak odizolovat vyhlídkovou kupoli od hlavní části kokpitu. Ještě před odchodem na oběd pokračoval výcvik instruktáží v učebně, kde se posádka dozvěděla, jak má postupovat v případě přistání na hladinu. Instruktáž zahrnovala i takové nepravděpodobné situace, jako je například prasknutí hermetického trupu lodi, kdy do kokpitu začne zatékat voda, či se vnitřní část lodi naplní toxickými výpary paliva.

Ani tímto momentem ale příprava na kosmickou misi neskončila. Počátkem srpna absolvovala posádka několik letů na strojích Mig-29, Dassault/Dornier Alpha Jet a českém L-39 Albatros. Cílem bylo nacvičit si přetížení, které posádka podstoupí během své kosmické cesty. Let na stroji Mig-29 pro své kolegy osobně naplánoval velitel Jared Isaacman. Při těchto lekcích obdrželi všichni členové posádky volací znaky, které budou při své kosmické cestě používat při komunikaci. Jared bude používat Rook, Sian bude Leo, Hayley bude používat název Nova a Chris bude znám jako Hanks.

Posádka Inspiration4 během tréninku přetížení (Foto: John Kraus)

Dodatečný výcvik podstoupili velitel Jarec Isaacman a pilotka Dr. Sian Proctor, kteří se museli naučit pilotovat kosmickou loď pro nouzové případy. Jejich trénink začal v květnu a probíhal v několika fázích. Dá se říct, že využívali každé chvíle, aby se seznámili s ovládáním kosmické lodi. Crew Dragon sice poletí automaticky, ale pilot a velitel musejí na průběh letu dohlížet a být připraveni loď odřídit v případě, že nastane nějaká neočekávaná situace nebo dojde k selhání některého ze systémů.

Každý člen posádky bude mít během letu své vlastní úkoly a pravomoci. Jared Isaacman bude jako velitel letu zodpovědný za komunikaci s pozemními kontrolory a bude dohlížet na všechny operace kosmické lodi. Sian Proctor bude během kosmické mise pilotem. Jejím úkolem bude provádět pokyny, které Jared vydá a musí být schopna převzít i Jaredovu úlohu v případě, že on bude zaneprázdněn, nebo když by došlo k nepředvídatelným okolnostem. Chris Sembroski bude na palubě ve funkci specialisty pro náklad. Bude dohlížet na provádění experimentů a také bude umisťovat vybavení na jejich místo v lodi. Rozhodně nejde o žádnou bezvýznamnost. Pokud se na jedné straně kabiny vypustí voda, bude nutno zajistit rovnováhu přerozdělením zbylého vybavení. Před návratem lodi na Zemi je totiž nutno znovu ustavit v lodi rovnováhu. Hayley Arceneaux jako palubní zdravotník bude provádět některé experimenty, monitorovat zdravotní stav posádky a odebírat vzorky krve.

Posádka Inspiration4 v Crew Dragonu během generálky (Zdroj: @inspiration4x)

Když se zrychlený výcvik budoucích astronautů chýlil ke svému konci, posádce se například naskytla příležitost prolétnout se nad texaskou základnou SpaceX v Boca Chica, kde firma vyvíjí a testuje Starship. Koncem srpna dostali všichni členové posádky svůj skafandr ušitý na míru a mohl tak proběhnout nácvik upoutání posádky do sedaček lodi Crew Dragon. V této době byl k lodi také připojen nákladní trunk. Vše tak již pomalu směřovalo k tomu, aby se v polovině září mohla posádka vydat na svou cestu do vesmíru. Poslední týden před startem strávila posádka na Floridě, v Kennedyho vesmírném středisku na ostrově Merritt, kde mimo jiné osobně sledovali vývoz jejich rakety a lodi na startovní rampu LC-39A.

V pondělí 13. září pak raketa absolvovala statický zážeh a ve stejný den posádka provedla generálku předstartovních příprav, která zahrnovala oblékání skafandrů, odvoz posádky na rampu v elektromobilech Tesla Model X a také nástup do Crew Dragonu, který v té době už stál na rampě ve vertikální poloze. Zajímavostí je, že oblékání skafandrů probíhá v novém zařízení SpaceX u rampy LC-39A namísto vzdálenější budovy NASA, kde se před startem oblékají profesionální astronauti před cestou na ISS.

Start mise Inspiration4 se uskuteční z rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku 16. září 2021 v 02:02 SELČ. Startovní okno bude pětihodinové, takže přesný čas startu ještě může být posunut kvůli počasí nebo technickým problémům. Pro kosmický let bude využita loď Crew Dragon C207.2 „Resilience”, kterou v minulosti již použila posádka mise Crew-1. Půjde o dosud nejrychlejší znovupoužití Dragonu v historii SpaceX. Přistání po první misi a následný druhý start bude dělit pouze 137 dnů, čímž bude překonán předchozí rekord 227 dnů z nedávné nákladní mise CRS-23. Crew Dragon je vybaven záchrannými motory SuperDraco, které dokáží dostat posádku do bezpečí v případě selhání rakety na rampě nebo během letu. Díky tomu, že tato mise nebude mířit k Mezinárodní kosmické stanici, nebude potřeba, aby loď byla vybavena dokovacím mechanismem, a místo něj tedy bude pod odklápěcí aerodynamickou špičkou umístěna průhledná kupole z tří vrstev organického skla. Díky tomu budou mít všichni dokonalý a unikátní výhled po svém okolí. Kupoli jsme před pár dny věnovali samostatný článek.

Vývoz Falconu 9 na rampu LC-39A před misí Inspiration4 (Zdroj: @inspiration4x)

Na oběžnou dráhu bude kosmická loď vynesena Falconem 9 s prvním stupněm B1062.3, který již v minulosti letěl dvakrát do vesmíru s družicemi GPS. Díky tomu se tato mise zapíše do dějin kosmonautiky nejen tím, že na její palubě budou amatéři, ale zároveň půjde o první pilotovaný start SpaceX s již dvakrát použitým stupněm. Zajímavostí je, že SpaceX pro tuto misi původně plánovalo použít stupeň B1067.2, ale později došlo ke změně a tento stupeň byl přiřazen k misi Crew-3 s astronauty NASA a ESA.

Zajímavý bude i náklad, který se spolu s posádkou dostane na oběžnou dráhu. Asi nejhmotnější položkou v něm bude 30 kg chmele, ze kterého po návratu uvaří pivovar Samuel Adams pivo. Majitel pivovaru sám již přispěl na nemocniční fond částkou 100 000 dolarů. Na oběžnou dráhu se vydá i NFT verze dosud nevydaného vystoupení kapely Kings of Leon s písní Time in Disguise. Každý ze čtyř členů posádky bude mít při misi hodinky Pilot’s Watch Chronograph, které půjdou po přistání do aukce. Chris Sembroski si s sebou poveze ukulele, na které bude na oběžné dráze hrát. Na misi poletí i řada uměleckých děl, včetně jednoho, které už v minulosti zavítalo také na dno Mariánského příkopu. Podrobnější seznam nákladů je pak pro zájemce k dispozici na tomto odkazu.

Ilustrační znázornění cílové výšky mise Inspiration4 ve srovnání s orbitami ISS a Hubbleova teleskopu (Zdroj: SpaceX)

Po startu posádka zamíří na nízkou oběžnou dráhu s apogeem ve výšce 575 km a sklonem dráhy 51,6°. Tento plán původně vypadal jinak. Cílem byla oběžná dráha v nižší výšce, než kde obíhá Mezinárodní kosmická stanice ISS (cca 400 km). Na žádost Jareda Isaacmana ale byl tento plán přepracován. Přál si totiž, aby současná mise zamířila symbolicky o něco výš. Tomuto přání bylo nakonec vyhověno. Tím se zároveň posune hranice použitelnosti kosmické lodi Crew Dragon, což je přínosný test pro SpaceX, jelikož chystaná turistická mise Space Adventures má zamířit ještě mnohem výše. Vtipné pak je, že když byl Hayley Arceneaux nabídnut let do vesmíru na misi Inspiration4, nejdříve si myslela, že půjde o cestu na Měsíc. Tuto myšlenku jí ale velice rychle vyvrátil její bratr, který kosmonautiku na rozdíl od Hayley sleduje a věděl tedy, že lidé Měsíc navšívili naposledy před téměř 50 lety.

Posádka Inspiration4 pózuje před maketou raketoplánu v Hunstville v Alabamě (Zdroj: Inspiration4)

Posádka stráví na oběžné dráze přibližně 3 dny, přičemž maximální doba, kterou zde loď může pobývat, je přibližně týden. Ano, pokud je loď Crew Dragon zadokovaná u ISS, vydrží na oběžné dráze přes 100 dní, pokud však poletí jen volně v kosmickém prostoru, je tento čas výrazně kratší. Na oběžné dráze se posádka bude věnovat řadě biologických testů a zároveň budou monitorovány životní funkce všech členů pomocí biomedicínských pásů. Spát bude posádka v sedadlech. Ano, na ISS se již přes dvacet let provádí všemožné biomedicínské pokusy, ale stále je nutno brát do úvahy, že do dnešních dnů bylo na oběžné dráze méně než 600 lidí a každý výzkum pomůže všem, kteří budou létat do vesmíru v příštích desetiletích.

Crew Dragon Resilience na rampě LC-39A před misí Inspiration4 (Foto: SpaceX)

Vše však má svůj konec a i čas strávený na oběžné dráze se rychle nachýlí. Tak jako v případě misí NASA, i pro Inspiration4 jsou připraveny primární přistávací oblasti v Atlantském oceánu a další v Mexickém zálivu budou sloužit jako záložní. Všechny tyto oblasti se nacházejí u pobřeží Floridy, ale finální výběr místa přistání nejspíš proběhne až po startu podle toho, jaké bude v daných oblastech počasí. Po návratu atmosférou přistane Crew Dragon s posádkou do vody, odkud jej vyloví loď GO Navigator nebo GO Searcher (v závislosti na vybrané přistávací oblasti).

Loď GO Searcher s helipadem a jeřábem na vylovení Crew Dragonu (Foto: NASA)

Touto misí SpaceX započne novou kapitolu pilotovaných orbitálních letů, které nebudou placeny státními agenturami, ale soukromými společnostmi. Zároveň však firma nepřestane dopravovat také astronauty NASA, ESA, JAXA či Roskosmosu na stanici ISS. Samozřejmě že při nepravidelnosti, s jakou se budou tyto mise odehrávat, nejde počítat s nějakými výraznými finančními toky, přesto nepůjde o zanedbatelné finance. Jen příští rok SpaceX plánuje až pět pilotovaných misí Crew Dragonu, z toho tři jsou turistické.

Přípravy a start mise Inspiration4 budeme bedlivě sledovat a vždy nejaktuálnější informace najdete na našem profilu mise.

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
19 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jiří Lacina

Výborný článek plný zajímavých informací – děkuji.

Viktor

Taky diky

Kamil

Já se tak těším, jako bych tam měl letět s nimi

Milan

Taky se moc těším… moc jim fandím, hlavně Chrisovi. Takový zástupce nás obyčejných chlapů :-D. Nevíte jestli musel podstoupit nějaký intenzivnější tréning? Nebo prostě nahoru zvládne letět téměř každý?

EvzenJ

Zajimava debata s ucastniky: Inspiration4 | Q&A with Inspiration4 Crew
https://www.youtube.com/watch?v=Q-oQWbuPAvg

Naposledy upraveno před 10 dny uživatelem EvzenJ
Teslichard

Díky za článok !

Pavel

Po odpojení 2. stupně byl Dragon cca 200 km vysoko, jak se dostane na těch plánovaných 575 km?

Meh

Uplne stejne jak se delaji specialni efekty v jinych filmech o litani do vesmiru. Snad si nemyslite, ze Bruce poslali na asteroid a tocili to tam >:-)

Petr Melechin

Po vypuštění byl Dragon na eliptické orbitě cca 200 x 575 km, takže stačilo jen navýšit perigeum a orbitu zakulatit, čehož bylo dosaženo pomocí dvou větších zážehů motorů Draco na Dragonu.

Pavel

OK, zmátla mě ta grafika s kruhovými dráhami. Díky.

Invc

1) Výška není jediný parametr… o trochu vyšší rychlost – je o půl oběhu dále vyšší výška.

2) CD má vlastní motory (Draco 4×4) a zásobu paliva (cca 2,5 tuny pokud mě paměť neklame)

Pavel

Díky.

Ondra

Po zhlednuti update z letu me nejde do hlavy – proč se na palubě Dragonu i ISS používají manuální (a zrejme simplex) mikrofony na kabelu, které zavazí, a hlavně v mikrogravitaci zaměstnávají jednu ruku což je dost nepraktické?
Proč se nepoužije řekneme mikroport či hands free? I kdyby to nakonec byl simplex kanál tak by si to vyřešila jednoduchá “ústředna”, která by buď další (pozdější) hlasy eliminovala nebo naopak složila.
Vím ze je tam hluk, všechno šumí, vrčí apod., ale to jsou zrovna spektra, která jdou odfiltrovat nejlíp.

Nevíte někdo? Strejda Google neví… 😉

PetrV

Také mne to zaujalo. Patrně by pusobilo kosmické záření a likvidovalo by zařízení?

Ondra

To asi ne, je tam mraky mnohem citlivější elektroniky s patřičnou ochranou, vč. baterií. Teď me napadla hořlavost Li-Po, ale to by proste použili třeba Ni-Cd akumulátor.
A k tomu ještě to nutné klíčování na mikrofonu.. no zvláštní…

PetrV

Ta elektronika je specificky odstíněná, aby nedocházelo k poruchám, ke kterým stejně dochází. Zkus mít sluchátka s odstíněním, navíc by to podle mne prskalo, jak by částice narážely do antény. Není to jednoduché ve vesmíru.