ElonX

Starship
Minulá mise Příští mise

Mise Crew-3

Autor · Publikováno · Aktualizováno

Informace Streamy Články Fotky Videa Aktuálně

Základní informace

  • Datum startu: 31. 10. 2021 07:37 SEČ
  • Startovní okno: Bude upřesněno (Co je to startovní okno)
  • Primární náklad:  Kosmická loď Crew Dragon (nejspíš číslo C210.1) nesoucí astronauty k ISS v rámci programu Commercial Crew agentury NASA
  • Hmotnost nákladu: Crew Dragon má přibližně 12 tun
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý stupeň B1067.2)
  • Cíl: Stanice ISS na nízké oběžné dráze Země
  • Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Ano, na mořské plošině JRTI nebo ASOG

Milníky mise

Časy a data jsou v SEČ/SELČ.

  • Statický zážeh: Obvykle probíhá pár dní před startem (Co je to statický zážeh)
  • Start: 31. 10. 2021 07:37 (plán)
  • Dokování na ISS: Listopad 2021 (plán)
  • Otevření poklopu: Listopad 2021 (plán)
  • Odlet Crew Dragonu: Jaro 2021 (plán)
  • Přistání Crew Dragonu: Jaro 2021 (plán)

Podrobnosti a zajímavosti

  • Pátý pilotovaný start lodi Crew Dragon a šestý celkově.
  • Půjde o třetí misi kosmické lodi Crew Dragon, kdy pro její start bude použit již letěný stupeň. V tomto případě půjde o stupeň B1067.2, který v minulosti absolvoval misi CRS-22.
  • První stupeň Falconu 9 by měl přistávat na mořské plošině JRTI nebo ASOG, která bude umístěna v Atlantiku.
  • Posádku lodi tvoří velitel Raja Chari, pilot Thomas Marshburn, specialisté mise Matthias Maurer a Kayla Barron. Na ISS se stanou členy 66. dlouhodobé expedice.
  • Velitelem lodi je Raja Chari, plukovník amerického letectva, který poletí do vesmíru poprvé. Za dobu své služby v armádě nalétal více než 2500 hodin na strojích F-35, F-15, F-16 a F-18. V roce 2017 byl vybrán v rámci 22. výběru astronautů NASA a absolvoval dvouletou přípravu.
  • Pilotem při misi Crew-3 bude Thomas Marshburn, který byl ve vesmíru již dvakrát. Poprvé se tak stalo v roce 2009 na palubě raketoplánu Endeavour při misi STS-127. Při své druhé misi strávil na ISS na přelomu let 2012–2013 přibližně půl roku a byl zde členem 34. a 35. dlouhodobé expedice. Členem oddílu astronautů je od roku 2004. Po svém letu se stane 6. členem exkluzivního klubu astronatů, který se do vesmíru vypravil ve třech různých kosmických lodích.
  • Prvním specialistou mise bude německý astronaut ESA Matthias Maurer, pro kterého bude tento let premiérou. Zúčastnil se konkursu ESA v roce 2008. Výběrovým řízením úspěšně prošel, ale astronautem se stal až v roce 2015.
  • Druhým specialistou mise bude americká astronautka Kayla Barron, která rovněž poletí do vesmíru poprvé. Členem oddílu astronatů se stala ve stejném roce jako Raja Chari. Je příslušnicí amerického námořnictva, kde sloužila na ponorkách. Má hodnost majora.
  • Záložní posádku tvoří Kjell N. Lindgren, Robert Hines, Samantha Cristoforetti a Stephanie Wilson. Tito astronauté s výjimkou Stephanie Wilson tvoří zároveň neúplnou posádku mise Crew-4, která se do vesmíru vydá v dubnu 2022 na palubě lodi Crew Dragon.
  • Vývoj data startu: 12. srpna 2021 → 13. září 2021 → 23. října 2021 → 31. října 2021

Související články

Fotky

Videa

Animace průběhu mise Crew Dragonu:

Animace Crew Dragonu na oběžné dráze:

Makety a simulátory Crew Dragonu:

Představení Crew Dragonu v roce 2014:

Interiér Crew Dragonu:

Aktuální informace

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Počet zobrazení článku: 4 179



Štítky:

Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
18 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jiří

Když si NASA v rámci programu Commercial Crew objednala 6+6 ostrých misí, je to stále platné i s tím skluzem Boeingu? SpaceX už bude s touto misí v půlce a Boeingu zbývá ještě dost testování, takže by to vypadalo v ideálním případě nějak takto:
4. Crew-4; 5. Boeing-1; 6. Crew-5; 7. Boeing-2; 8. Crew-6 a pak by měl Boeing 4 mise po sobě (pokud to má garantované). Nebo se prostě budou dál střídat a Boeing tak bude mít smůlu a celkem jen 4 mise a SpaceX 8?

1
0
Odpovědět
Petr Melechin

Firmy mají smlouvy na 6 misí, ale to neznamená, že u 6 misí zůstane. Prostě u SpaceX se smlouva prodlouží o další mise dříve, ale jinak se budou podle mě normálně střídat.

6
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Muzes si na to odpovedet i pohledem na CRS. SpaceX se pridavali mise dvakrat, ATK (NG) jednou, takze SpaceX dojizdela kontrakt CRS1a NG uz jel podle CRS2. Za me proste to bude NASA chtit stridat.

5
0
Odpovědět
PetrV

Prekvapuje mne spolehlivost CD. Byly nějaké poruchy lodě? Třeba že se zamlzovaly okna apod… 🙂
Těch systémů je spousta.

1
0
Odpovědět
Mr. G

Prvy Crew Dragon, ktory sa vratil z misie DM-1 pri naslednych testoch na zemi vybuchol. Pri misii DM-2 (alebo Crew1) bol problem s tesnostou kabiny pred startom, museli zatvarat “na druhy pokus”. Pri misii DM-2 po navrate boli namerane vypary paliva v okoli lode, dlho sa cakalo, kym bolo bezpecne aby posadka vystupila. Pri DM-2 mali problem s WC a ventilaciou (presne zavady si nepamatam), ale to sa vyriesilo este pocas letu k ISS. Viac si nespominam 🙂

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Mr. G
5
0
Odpovědět
tjov

Ten výbuch to byl průser, nicméně díky němu se objevil jev , který nikdo předtím nepozoroval a hlavně ani netušil že může nastat – takže přínos pro kosmonautiku :-).

Zbytek byly drobnosti, které řešili on the go a tím vylepšovali postupy, aby jim příště předešli.

Closing hatch issue : nečistota na těsnění , vyčistili těsnění a OK – 10 minut

Opening hatch issue : Oceán byl klidný a nespláchl zbytky z trysek , náprava spočívá v opláchnutí lodi – tuším že 25min zdržení, ale přeci jen to v live streamu bylo trochu “dramatické”. Ale pořád se bavíme o koncentraci nula prd PPM, vzhledem k tomu že si masky nasadili až po čase , aby to nevypadalo blbě v přenosu 🙂

Během letu byly taky nějaké issues, ale více méně to bylo o ladění trigger hodnot v systému , než chyba design lodi …

5
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Mimochodem, co to popisuješ říkal v jednom rozhovoru i Chris Hadfield, že tam neexistuje žádný jako definitivní návod na něco. On sám osobně prý vylepšoval postupy pro loď Sojuz. Prostě to není nikdy ve finálním stavu.

2
0
Odpovědět
tjov

Výhoda SpX je v :
1) ploché hierarchii a zodpovědnosti jedince za něco (né oddělení) a obrovském drajvu těch lidí

2) a nejvíce v tom, že můžou testovat a nebát se rozbíjet. Mají obrovskou kadenci testů/letů , prostě nemají vštěpováno, že “failure is not an option”.

4
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Jasně, pokud nejsi Gene Kranz a neřešíš Lovellovu posádku na cestě k Měsíci a zpět. 🙂

2
0
Odpovědět
tjov

Máš pravdu. Já to myslel při vývoji a testování , ne při letu s posádkou 😀

edit: stejně by mě zajímalo, jestli tam mají zadní vrátka a umí odpálit SuperDraco i při přistání kdyby selhaly padáky :-)… Soft na to určitě napsali když to bylo ještě ve vývoji jako neuzavřená kapitola

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem tjov
1
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Tady mám pocit, že jsem někde četl, že jsou po dosažení orbity deaktivovány, mohly by totiž napáchat pěkně zvěrstvo, kdyby se aktivovaly u ISS. Na Nauku a její excess by pak všichni vzpomínali jako na krásný sen.

6
0
Odpovědět
Ivo Janáček

Otázka je co si představit pod pojmem deaktivovány.

0
0
Odpovědět
Michal Andrej

Je zvláštne, že veliteľom je nováčik, a nie skúsený astronaut, ktorý v posádke je. Zrejme existuje pravidlo, že veliteľom musí byť vojak.

0
0
Odpovědět
PetrV

Vzhledem k tomu, že další misi bude řídit miliardář, pravda pilot, tak mne to neudivuje:
https://www.elonx.cz/mise-inspiration4/
Patrně je řízení snadné a hodně zvládají počítače.

0
-1
Odpovědět
Badman

Ono v automatické lodi toho moc nenavelíte. Funkce je to spíše formální.

0
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Vůbec si nemyslím, že jde o formální funkci. Naopak, pokud by k došlo k nějaké nečekané situaci, řešil by to velitel a pilot. POkud si dobře vzpomínám, tak v jednom dokumentu o Apollu 17, tak tam CErnan hovořil o tom, že měl v jednu chvíli pocit, že bude muset převzít řízení a dostat to na oběžnou dráhu osobně. Nacvičené to prý měl.

2
0
Odpovědět
Jiří Hadač

Ono to platí kupříkladu u Rusů od jednoho průšvihu s dokováním u Saljutu, že v posádce musí být alespoň jeden veterán. A když se na to podíváte z tohohle pohledu, dodržují to už řadu let Američané, poslední nováčkovský let byl Skylab 4. Od té doby měl v každé misi alespoň jeden člověk zkušenost s vesmírem.

2
0
Odpovědět
poil532

Pro Mr. G: To H. J. Wolowitz stavěl SFDWIOS i pro E. Muska? Tak on ho nakonec přeci jen zaměstnal. Hm. 🙂

0
0
Odpovědět
wpdiscuz   wpDiscuz