Rozbouřené moře zničilo centrální stupeň Falconu Heavy po přistání
Minulý týden proběhla mise Arabsat 6A, u které se fanoušci radovali z toho, že všechny tři stupně Falconu Heavy úspěšně přistály. Centrální stupeň vzhledem ke své rychlosti prošel náročným návratem atmosférou, ale i přesto bezpečně dosedl na plovoucí plošinu Of Course I Still Love You (OCISLY). Bohužel než mohl být zajištěn k palubě, rozbouřené moře stupeň převrhlo. SpaceX incident potvrdilo magazínu The Verge:
Tým SpaceX kvůli rozbouřenému moři nebyl schopen zajistit centrální stupeň před cestou zpět do přístavu Port Canaveral. Zhoršující počasí způsobilo až 3metrové vlny, kvůli kterým stupeň začal sklouzávat, až nakonec nedokázal zůstat vzpřímený. Chtěli jsme stupeň přivézt zpět v jednom kuse, ale bezpečnost našeho týmu má vždy přednost.
Centrální stupeň těsně po přistání během mise Arabsat 6A (Zdroj: SpaceX)
Jednalo se o první centrální stupeň, který úspěšně přistál, jelikož vloni se přistání nezdařilo kvůli nedostatku samozápalné směsi v motorech Merlin. SpaceX by tedy jistě tento stupeň rádo důkladně analyzovalo, aby si ověřilo, že v pořádku přečkal náročné přistání a dodatečné síly, které na něj při letu vyvíjejí boční stupně. Bohužel prokletí centrálních stupňů pokračuje.
Počasí dělá SpaceX vrásky relativně pravidelně. Nejenže špatné počasí občas způsobí odklad startu, v minulosti kvůli němu SpaceX také muselo odvolat plánované pokusy o přistání během misí DSCOVR nebo Hispasat 30W-6. Zároveň to není poprvé, kdy špatné počasí málem připravilo SpaceX o stupeň po úspěšném přistání. Během mise Thaicom-8 v roce 2016 raketa přistála poněkud tvrději a stála v náklonu, což vedlo k nebezpečnému klouzání po palubě OCISLY, než mohl být stupeň pracovníky zajištěn.
Možná právě v reakci na tyto potíže SpaceX vyvinula speciálního robota zvaného OctaGrabber. Ten umožňuje raketu zajistit dálkově, aniž by posádka musela být přítomna na plošině, kde není při špatném počasí bezpečno, jelikož hrozí pohyb rakety po palubě. OctaGrabber je ale bohužel údajně kompatibilní zatím jen s Falconem 9, jelikož centrální stupeň je trochu jiný. Tentokrát ho tedy nebylo možné použít, i když se pravděpodobně nacházel na OCISLY a velice by se hodil. OctaGrabber by však měl být upraven, aby byl kompatibilní s Falconem Heavy, ještě před misí STP-2. Podle Elona Muska se to před Arabsatem nestihlo.
OctaGrabber během testování na palubě OCISLY v prosinci 2018 (Foto: Julia Bergeron)
Plošina OCISLY se vrátí do přístavu za pár dnů, tak bude zajímavé sledovat, jestli přiveze nějaké trosky, jako tomu občas bylo v minulosti po nezdařených přistáních.
AKTUALIZACE: Raketa nebyla zničena kompletně, Elon Musk na Twitteru uvedl, že motory se zdají v pořádku, ale je nejdříve potřeba provést inspekci.
AKTUALIZACE 2: Plošina OCISLY se 18. 4. vrátila do přístavu s centrálním stupněm, avšak jen s jeho spodní částí. Některé motory mají trochu ohnuté trysky, ale snad by mohlo být možné je použít znovu.
#FalconHeavy center core B1055 tipped over due to rough seas. Most of it still remains on board #OCISLY, but the top half is gone. pic.twitter.com/YaxzmpVpd1
— Stephen Marr (@spacecoast_stve) April 18, 2019
A shot of the fallen booster in daylight @spacex @SpaceXFleet @SpaceXUpdates pic.twitter.com/BbtnSsoDdP
— Kyle Montgomery (@fragmen52_) April 18, 2019
Dobrou zprávou však je, že SpaceX neočekává, že by ztráta centrálního stupně měla vliv na budoucí mise. Důvodem je to, že u příštího Falconu Heavy pro misi STP-2 se už dopředu počítalo s využitím nového centrálního stupně (boční stupně však budou ty samé, co letěly na misi Arabsat 6A). Ukazuje se, že to bylo dost prozíravé rozhodnutí. Mise STP-2 je momentálně plánována nejdříve na 22. června.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
Už je doma…
Můj názor je,že Elon Musk chce být originální a zbytečně některé věci komplikuje nebo jeho tým.Na zafixování raket. stupně bych uvázal všechny nohy ke kraji plošiny a pak umístil dva vytvarované vaky ve tvaru tříhranného zkoseného jehlanu protiběžně k nohám,naplnil vaky mořskou vodou a pak nohy provazem kolem nich zafixoval.Můj odhad objemu jednoho vaku 3 až 5 kubíků vody.
Jinak kolik váží hlavní raketový stupeň po skončené misi.
Cca neco pres 20 tun, narazil sem na udaje mezi 22-26 tunami.
A jak to uděláte v situaci, kdy nemůžete na plošinu vstoupit kvůli počasí a bezpečnosti těch lidí? Pokud tam můžou vstoupit, mají už své zažité, levné a funkční postupy. Pokud nelze vstoupit, mají octagrabbera, ten ovšem zatím není upraven pro centrální stupeň FH. Vymýšlíte tedy něco dávno vymyšlené co by navíc v aktuální “kauze” nebylo k ničemu.
Ty vole Jardamane, tys na to přišel. Elon Musk vyžaduje ve své soukromé firmě závislé na zisku originální řešení i za cenu lepšího řešení. To snad není pravda názory některých lidí. Pokud nevyužívá lepších řešení, tak je to maximálně proto, že jedou neskutečně agilní vývoj kdy nikdy jedna raketa není stejná jako nová.
Najlepsie by bolo keby sa dali tie stupne na tej plosine sklopit a upevnit.bolo by po probleme.
Vzhledem k nepředvídatelnosti vlnění by bylo třeba nějaké podložení, bednění, polstrování třeba, aby sebou ten sklopený položený stupeň nemohl házet.
Včera Notre-Dame, teď FH… Jedna pohroma za druhou. 😀
No nesrovnával bych požár na Notre-Dame s tímto, to je fakt někde jinde…
Díval jsem se, co se kde píše na netu o stabilitě Falconu 9 stojícího na nohách. Jak se tak dívám, zvládá odolávat docela silnému větru a taky tam pánové spekulují, jaké zvládne naklonění, než se převrhne.
Tipujem, že centrálny stupeň FH bude na tom so stabilitou horšie ako F9, najmä kvôli zosilnenej konštrukcii…
Dron s chňapákem, víko s úchytama na vršek Falkonu, lana, robot by to mohl zvládnout s obsluhou.
Nebo jiný způsob.
Stačí chtít.
Moc dronů, co vám zvedně tu stabilizační čepisi, co dávají v přístavu není. Ono to na fotkách vypadá malé, ale jestli je průměr 3,6 m tak kdyby to byl jen krůh z alobalu, tak nevím, jestli to nebude přes několik kil. A teď si vemte kolo, které máte nasadil, musí být z kovu a pevné aby urželo centrální stupeň. To jste tak na 1 tuně hned. Ukažde mi dron, co to zvládne.
Fajn, kdybych měl 4 ramena, co se zvednou (vztyčí) z plošiny, tak by tu čepici mohly zvednout a trefit se.
Jo, zesložiťuje to plošinu. Další zápas člověka s přírodou, živly.
Mimochodem ta čepice by byla hlavně na uchycení lan, stačilo by i “kolo” s přírubou.
A k čemu by to bylo? Potřebujete ukotvit nohy, vršek vás nezajímá.
Myslíte, že tlak shora by Falkona vztyčeného neudržel? Že tolik klouže, že se přes nějaké zatížení položí na bok?
Vzhledem k tomu, že je 90% hmotnosti dole si troufám tvrdit, že neudržel. Navíc v těch vlnách ten vršek bude lítat řádově metry na různé strany, takže na něj stejně těžko nasadíte.
Nemá být přistání relativně v klidu?
No, beru to jako řešitelný problém a to mi stačí, abych o tom nemusel víc diskutovat.
Podobně jako u Starhopperu se ukazuje, že počasí není radno podceňovat. Sám jsem si říkal, že to bude náročné zvládnout těch 1000 km do přístavu. Možná by se do budoucna hodilo nějaké přivázání špičky stupně dronem k rohům plošiny.
Těžiště je dole, na co vám bude vázání špičky, když vám ujede spodek? Oni neměli možnost ani chytnou ten spodek natož něco dalšího.
bateriek maju plnu prdel, spodok mal byt magneticky a nozicky mali mat placky ako ma kacka 🙂
– Co je magneticke, to vazi 7.7 g/cm^3, jejich slitina hliniku s lithiem bude mit hadam tak 2.6 g/cm^3.
– Zelezo ma smysl sytit tak do 1.2-1.5T, sila elektromagnetu zavisi na magneticke indukci a plose. Takze by to fakt muselo mit nohy, jako kacka. Velka plocha = velka hmotnost.
– V plosine by muselo byt pole elektromagnetu – v zasade by jimi musela byt pokryta.
Muzete si cvicne spocitat velikost tech nohou a hodit sem vysledky, ale me to prijde, jako technicky nesmysl. Vetsi smysl by davalo ty nohy pribodovat pruchodem proudu a v pristavu je uriznout. Narozdil od vareni by k tomu nikdo nemusel a udelat na palube sachovnici z ocelovych elektrod by vyslo o jeden az dva rady levneji, nez elektromagnety.
Pri vypoctech sily elektromagnetu prosim vychazejte ze vzduchove mezery alespon 0.4mm, pokud se bavime o perfektne rovnem povrchu ASDS (coz by take neco stalo) a pak to jeste zkuste pro realistictejsi 1mm (plocha pokryta kousky soli z morske vody, prachem a sazemi ze spalin). Vzorce budou na wikipedii.
Pokud by nebyl fixovaný spodek, tak by to samozřejmě nemělo smysl, ale jako záloha octagrabberu by to stálo za zvážení. Jen si vemte, jakou plochu má ten 50 m vysoký válec a jaké síly se při větším větru do něj opírají.
Vem si kladívko, udělej si model a zkus si to. Asi brzy zjistíš, že je to k ničemu, protože ti ujede spodek.
Ok, převrátil se, nezůstal stát. Ale neutopil se a mají ho, je to tak? Takže i když není asi nepoškozený, tak aspoň něco z něj poznat jde? A když už, prošel nečekaným crash testem.
Skutečně si myslíte, že přežil třímetrové vlny? Já si to moc nemyslím. Podle mě šel rychle ke dnu.
Pardon omlouvám se, ale z článku jsem pochopil, že sklouzl do moře. Nikde jinde jsem zatím nenarazil na další detaily. Odkud tuto informaci máte?
Já to pochopil z názvu článku na SFN úplně stejně.
Falcon Heavy core booster lost in rough seas after drone ship landing. Podotýkám, že jestli něco vyšlo na FB či twitteru zjistím až po práci. Tady tam nemám přístup
Musk to řekl na Twitteru po vydání článku (už jsem to tam doplnil): https://twitter.com/elonmusk/status/1118017021612937216
Tak to jsem zvědavý co vlastně dovezou. Napadají mě různé scénáře, ale raději si počkám. 😉
Stupen snad prevrhnuti preckal vcelku …Asi pockali az se more uklidni a nafotili alespon ty nejzajimavejsi casti pripojovacich mechanismu pro analyzu? Pochybuji ze by zvladli neco vylovit/ odtahnout 🙁 kdyz si vzpomenu jak narocne bylo odtahnout stupen u pobrezi. Ale pro analyzu je to stale dost cenne i to nafoceni. Uvidime.
Skutečně si myslíte, že přežil třímetrové vlny? Já si to moc nemyslím.
Podle Muska to motory možná přežily. Z toho bych si tipl, že raketa se spíš převrátila na palubě, čímž se nenávratně poškodil trup/nádrže, ale část rakety zůstala na palubě a motory by mohly být ok. Raketa předtím několik hodin stála, takže se nejspíš stihl vypustit alespoň kyslík, tudíž převrhnutí možná nebylo výbušné.
No proste smola. Nie lenže prišli o peniaze ale aj o cenné dáta pri analýze stupňa. Aspoň majú skúsenosť a nabudúce sa lepšie pripravia.
Ja stále nechápem prečo s tým pristávajú na vode. Teda aby som bol presnejší na rozhojdanej plošine od vĺn. To nikde nablízku v okolí pristávania nieje žiadny malý ostrov? Alebo nevedia centrálny stupeň nasmerovať k boostrom na pevninu? Či je to technologicky zložité?
Ostrovy obvykle kolem nejsou (navíc stupně přistávají na různých místech v oceánu, takže by přistávací plošiny stejně bylo nutné vybudovat na mnoha různých ostrovech, i kdyby tam nějaké byly). Ale pak z toho ostrova by stejně tu raketu musela mořská plošina přepravit zpět na pevninu, odkud by mohla odstartovat, takže byste si vlastně skoro nepomohl.
A na pevnině bohužel nelze přistávat vždy, protože to vyžaduje hodně paliva navíc, které není u náročnějších misí k dispozici. Viz tento článek.
Navíc to byl první stupeň z 24, o který SpaceX takhle přišlo, takže to evidentně není zrovna častý problém. A v budoucnu i u Falconu Heavy už bude moct asistovat OctaGrabber, který téhle situaci zabrání.
U ostrovů, ne všechny argumenty zcela platí, alespoň myslím. Mohly by vybudovat plošinu na ostrově kde očekávají nejvíce možností tam přistát když by tam byl, přebytek paliva by nevadil takže stupně které nesly dost lehký náklad, ale moc těžký na přistání na pevninu by se neměli problém přizpůsobit, a zbytek chytat na námořní plošiny.
Plošina by stupeň nemusela převážet. Pokud by byl ostrov dost velký, mohly by tam vybudovat skladiště a jednou za čas až by tam bylo dost stupňů by tam mohly vyslat nákladní loď. Převážet to na plošině která je přizpůsobená na to to chytat nedává moc smysl, když už se to musí překládat.
Hlavní překážkou bude nedostatek ostrovů a typuji že i ekologická omezení a to že ekonomicky by to nedávalo moc smysl – vyžadovalo by to větší počet stupňů.
Takových ostrovů je hrubým odhadem nula. Je to tím, že ve směru letu nesmí být obydlená pevnina. No a ono tam jaksi není nic jiného než voda a proto se přistává na plošině.
To je pravděpodobně přesný odhad a je to v souladu s tím co jsem psal o nedostatku ostrovů, jen je nutno vzít v potaz že k přistání není nutný obydlený ostrov. ASDS má rozměry cca 91 x 52 metrů. Tedy ostrůvek o 1km^2 by mohl stačit i na to skladiště stupňů pokud by měl rozumný tvar a zároveň je dost malí na to abych si myslel že by na něm někdo žil. Pokud by skladiště bylo na té nákladní lodi pokud by ji tam nechali ukotvenou a na přistání by poodjely z bezpečnostních důvodů dál mohl by být ještě méně. Netvrdím že tam něco takového je, osobně nemyslím že by to bylo finančně rozumné (i z důvodu nákladnosti stavebních úprav), pouze uvažuji co je minimum co by potřebovaly a tedy o platnosti některých výše zmíněnych argumentů.
Data budou v pořádku zachycený telemetrií. O ty se bát netřeba.
Ona telemetrie je super, mají ji kompletní, to souhlas. Ale analýza materiálu a konstrukce rakety by byla samozřejmě ještě lepší.