SpaceX chce koncem roku vyrábět jednu Starship týdně, rychlost vývoje je neuvěřitelná

Testovací nádrž Starship SN2 před tlakovou zkouškou s vodou v březnu 2020 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)

Pouhý týden po nezdařeném testu prototypu Starship SN1 už SpaceX provádí zkoušky nové testovací nádrže SN2, která má být opět o něco lepší. Už s ním dokonce byla provedena první tlakovací zkouška s vodou. Taková rychlost je v kosmickém průmyslu bezprecedentní a dobře ilustruje zcela odlišný přístup SpaceX k vývoji.

Eric Berger, redaktor magazínu Ars Technica, nedávno navštívil areál SpaceX v texaské Boca Chica, kde společnost 24 hodin denně vyvíjí a vyrábí komponenty pro kosmickou loď Starship. Berger dostal přístup do rozličných výrobních hal a také vyzpovídal Elona Muska. Vznikla tak úžasná reportáž o tom, že Musk neusiluje jen o vyrobení jednoho exempláře Starship, nýbrž chce navrhnout raketu, továrnu a výrobní procesy tak, aby bylo možné levně vyrábět stovky či tisíce lodí Starship a nosičů Super Heavy. Musk dále mluvil o problémech prototypů Mk1 a SN1, neduzích prvních Raptorů a plánovaných testovacích letech Starship. Doporučuji přečíst celou reportáž, ale pro neangličtináře jsem přeložil ty nejzajímavější úseky.

Přeložené úseky mohou být zkráceny či jinak redakčně upraveny.

Potřebujeme více pracovníků

Reportáž začíná popisem porady, kterou svolal Elon Musk v neděli 23. února v jednu hodinu ráno (!). Začátkem února totiž SpaceX v Boca Chica uspořádalo náborovou akci, během kterého najalo několik tuctů nových pracovníků. Muskovi ale stále přišlo, že práce v Boca Chica neodsýpá. Chtěl vědět, proč výroba Starship neprobíhá 24 hodin denně. Proč se neustále nesvařují ocelové plechy a nevytvářejí se z nich nádrže, z kterých by mohla být složena další raketa?

Inženýři a technici mu vysvětlili, že je potřeba více pracovníků, aby bylo možné přiřadit lidi k rozličným stanovištím, a ti se tak mohli specializovat na daný úkon. Musk odpověděl: „OK, není problém. Můžete najmout víc lidí, ale mějte na paměti, že za ně budete ručit. Nevoďte sem vašeho příbuzného, který má problém udržet si zaměstnání. Riskujete vlastní reputaci.“ Ke zvýšení počtu pracovníků mělo dojít okamžitě. Společnost ve výsledku během dvou dnů přidala 252 nových pracovníků, převážně místních. Začali pracovat už následující den. Před rokem tu přitom pracovalo jen asi 12 lidí.

Selhání prototypu SN1

Starship SN1 před testováním v únoru 2020 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)

Redaktor Eric Berger do Boca Chica dorazil den poté, co na rampě vybuchl prototyp Starship SN1, takže byl svědkem dění, které následovalo. SN1 nikdy neměl letět. Plán byl takový, že pokud prototyp přežije tlakovací test, bude na něj nainstalován motor Raptor a provede se statický zážeh. Pokud by vše proběhlo v pořádku, Musk by možná dal svolení k instalaci a testovacímu zážehu dalších dvou Raptorů, ale spíš asi ne. Inženýry sice mrzelo, že SN1 selhal, ale zároveň věděli, že SN2 bude brzy hotový.

K výbuchu SN1 došlo v pátek 28. února a v neděli Musk uspořádal poradu v nedaleké budově STARGATE, která patří University of Texas Rio Grande Valley. Před rokem zde SpaceX pronajímalo jen pár místností, zatímco dnes společnost obsadila v podstatě celou budovu. V konferenční místnosti pak Musk se svým týmem probíral nehodu SN1 a následně o tom Bergerovi vyprávěl:

Selhal takzvaný tahový puk, což je obrácený kužel, ke kterému jsou připojeny tři atmosférické Raptory. Je to hrozně hloupě navržené. Je to nejhloupější věc na celé raketě, protože to má vysokou hmotnost a je to drahé a nespolehlivé.

„Puk“ na testovací nádrži SN2 (Foto: Nomadd / NASA Spaceflight)

SN1 v podstatě selhal kvůli špatnému svaru. Muska to štvalo, protože o problémech téhle konkrétní části Starship slyšel ještě před pátečním testem. Vysvětlil:

Vzkázali jsme týmu, že puk byl špatně navržený, špatně vyrobený a špatně zkontrolovaný. Sešel jsem se s týmem kontroly kvality a zeptal se, jestli podle nich byl ten puk dobrý. Oni řekli, že ne a že o tom prý řekli jednomu z inženýrů, ale ten s tím nic neudělal. Tak jsem řekl, ať příště napíšou přímo mně. Teď už chápou, že když mi napíšou a já to riziko odsouhlasím, tak je to v pořádku. Ale pokud si myslí, že ten svar není dobrý, neřeknou mi o tom a pak jim to bouchne na rampě, tak to není v pořádku.

Málokdo si totiž uvědomuje, že Musk je ve SpaceX hlavní inženýr. Není to ale jen nějaký symbolický titul. Nedávno například prohlásil, že 90 % svého času ve SpaceX věnuje inženýrství (v Tesle jen 60 %). Téměř každé technické rozhodnutí ohledně raket se tak k němu dříve či později dostane. Obzvlášť ta obtížná rozhodnutí.

Výroba Starship jako na běžícím pásu

Elon Musk od prosince strávil v Boca Chica velkou část svého času, a to i během Vánoc, kdy dohlížel na výrobu komponentů pro SN1. Nechce tu ale vyrobit jen jednu Starship, usiluje o vytvoření výrobní linky, což je podle něj o 1000 % obtížnější. Musk si problémy s výrobou zažil v Tesle, která měla v letech 2017 a 2018 potíže s rozjetím masové výroby Modelu 3. Nyní Tesla vyrábí 10 000 kusů týdně. Něčeho podobného chce Musk dosáhnout v Boca Chica. Cílem je prý vyrábět jednu Starship týdně už koncem tohoto roku a časem dosáhnout kadence jedné vyrobené Starship každých 72 hodin.

Z toho důvodu SpaceX v Boca Chica v posledních měsících velmi rychle rozšiřuje své zázemí. Společnost postavila dva větrolamy, které slouží jako vertikální montážní haly pro spojování částí Starship. Jen během posledních šesti týdnů SpaceX v Boca Chica postavilo také dva stany o velikosti fotbalového hřiště a připravuje další. Stany jsou rozlehlé, ale pro potřeby SpaceX nejsou dost vysoké, a tak stojí na řadě tradičních lodních kontejnerů. Časem v nich chce firma vyřezat okna a z kontejnerů tak udělat kanceláře. Třetí stan bude stát dokonce na dvou řadách kontejnerů.

Areál SpaceX v Boca Chica s popisky budov (Zdroj: Eric Berger)

Musk chce, aby výroba nepřerušovaně plynula z jednoho stanoviště do dalšího. Starship se vyrábí z „barelů“, což jsou prstence vysoké 2 metry s průměrem 9 metrů. Vyrábějí se tak, že se rozvine plech z nerezové oceli typu 301, uřízne se a v daném místě se svaří. Výsledný barel má hmotnost 1600 kg a trup každé Starship tvoří 17 barelů. Na vrch pak patří ještě aerodynamická špička. SpaceX za posledních 11 měsíců vyrobilo 50 barelů, ale proces se zrychluje. Společnost nyní vyrábí dva barely denně a cílem je vyrábět čtyři denně.

Výroba ocelových prstenců v Boca Chica (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)

První stan je plný vrchlíků pro nádrže SN2 a SN3. Výroba jednoho takového „víka“ pro metanovou nebo kyslíkovou nádrž momentálně trvá asi týden (1–2 dny trvá příprava ocelových plechů, 4 dny trvá svařování a další 1–2 dny kontrola rentgenem a opravy). To je ale pro Muska moc pomalé, a tak vyzval tým k tomu, aby vymyslel rychlejší výrobní proces a zlepšil kvalitu svařování. Tým momentálně dokončuje speciální nástroj pro svařování vrchlíků, který by mohl být potenciálním řešením. Prototyp tohoto zařízení se nachází ve druhém stanu. Jiní inženýři zase vytvořili vlastní stroj na rentgenovaní svarů. Zařízení má zkrátit proces kontroly svarů z jednoho dne na pár hodin.

Komponenty pro Starship SN1 a SN2 v Boca Chica (Foto: Elon Musk)

Tohle všechno se děje neskutečně rychle. Zmíněné stroje před čtyřmi týdny existovaly jen v myslích inženýrů a stany, ve kterých stojí, byly vztyčeny teprve před třemi týdny.

Cílem SpaceX je vyrábět jednu Starship týdně už tento rok s cenou dosahující možná jen 5 milionů dolarů. To je bezprecedentní a sám Elon Musk souhlasí, že to je poněkud šílené.

Tradiční modely kosmického průmyslu nelze aplikovat na to, co tu děláme. Snažíme se vyrobit obří flotilu, abychom mohli kolonizovat Mars. Myslím, že potřebujeme zhruba 1000 lodí, přičemž každá z nich musí mít nosnost Saturnu V a být kompletně znovupoužitelná.

Výroba úplně prvního prototypu Starship (Mk1) zabrala 8 měsíců, ale výroba letošního prototypu SN1 už zabrala jen měsíc. Musk se vyjádřil k selhání prototypu Mk1:

U Mk1 byl problém v tom, že jsem neměl čas dohlížet na jeho výrobu, protože jsem měl ještě hodně starostí s Teslou. Teď už je na tom Tesla dobře, a tak můžu trávit hodně času v Boca Chica. Mk1 neselhal kvůli tomu, že praskl při nízkém tlaku, ale protože jsme selhali ve vytvoření výrobní linky.

Nyní se v Boca Chica začíná tato výrobní linka rýsovat. Komponenty lépe plynou mezi jednotlivými stanovišti a díky aktuálnímu přílivu nových pracovníků může SpaceX vyrábět jednu raketu za druhou.

Aby zaměstnanci nevyhořeli, Musk si vzal ponaučení z Tesly. V Boca Chica je 4směnný provoz. Zaměstnanci pracují vždy 12 hodin po dobu 3 dnů, pak mají 4 dny volno, poté zase 4 dny pracují a následují 3 dny volna. SpaceX jim zároveň každé 3–4 hodiny poskytuje teplé jídlo zdarma.

Testovací lety a Super Heavy

Společnost chce během jara provést kriticky důležitý testovací let, při kterém Starship vzletí do výšky 20 kilometrů a bezpečně se vrátí zpět na Zemi. Musk doufá, že do konce tohoto roku společnost stihne provést také první let na oběžnou dráhu. Mohl by proběhnout s prototypem SN5 nebo SN6, ale sám pořádně neví.

Pro orbitální let ale bude potřeba také masivní nosná raketa Super Heavy s až 37 motory Raptor, ta se však ještě nezačala vyrábět. Musk si však nedělá obavy:

Nádrže pro loď Starship už vyrábíme. Super Heavy je jen delší nádrž s více motory a bez tepelného štítu. Bude přistávat stejně jako Falcon 9. Vyroben bude za použití stejných vrchlíků a barelů jako kosmická loď. Jediným velkým rozdílem je nejspodnější část nádrže, která bude přenášet tah z motorů. Jelikož těch motorů bude třeba 31 nebo dokonce 37, tahle část nádrže bude unikátní, ale zbytek rakety je stejný jako loď Starship.

Neoficiální představa přistávajícího Super Heavy (Autor: Sam Taylor)

Nejobtížnější částí jakékoli rakety je motor. V případě Starship a Super Heavy to je metanový motor Raptor, k jehož vývoji se Musk také vyjádřil:

Teď vyrábíme Raptor číslo 23 nebo 24. Je lehčí, levnější a v téměř všech ohledech lepší než první verze Raptoru, která stála za prd a vybuchovala. Celkem nám vybuchlo asi šest nebo sedm Raptorů, už to ani nepočítám.

Pointa je v tom, že SpaceX se s každou další verzí Raptoru i Starship postupně zlepšuje. Musk k tomu řekl: „Vysoká výrobní kadence řeší spoustu neduhů. Rychlá výroba znamená vysokou míru úprav, takže každý další vyrobený kus představuje pokrok.“

Zdroj: Ars Technica




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
242 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ales

Sice se dalo cekat ze jim nejaky raptor bouchne. Myslim ze to je prvne co o tom nekdo ze SX mluvi.

Ted se tedy ptam nevite nekdo o videu kde bouchne raptor?

A dekuji za super clanek 🙂

Vladimír Todt

Na ja. Během ořistávání Shopperu jim taky Raptor kapánek bouchnul, takže spadnul z několika metrů na beton a zaryl se deformačními plechy do betonu až ho prorazil. Pak snaživec, který přelezl plot nafotil zespodu pěkně ohořelý spodek Shopperu. Měli relativně štěstí.
Zatím tam moc lidí nemají. EM plán je kolem 3000 lidí. Auta už teď ale nemají málem kde parkovat. :O

Rosetau

Nepište prosím nepravdy. Během přistávání Starhoperu neměl Raptor žádné problémy. Už to tady bylo několikrát rozebíráno. Nezřítil se z několika metru ale přistával nakřivo tak se jedna noha, ktera se dotkla země jako první zaryla do betonu a během přistání Raptor spálil většinu kabeláže pro senzory.

Silhan.J

To že tady Svědci Muskovi odmítají připustit jakékoliv klopýtnutí na straně Spx ještě neznamená, že žádný problém nenastal. Přistáni odnesli všechny nohy a zůstaly pěkně zabořené v betonu. Raptor měl taky problémy. Jinak by asi požár neuflamboval kompozitní nádrže a veškerou kabeláž.

Vladimír Todt

1. Nebyla zabořena 1 noha – prohlédněte si fotky z té doby – nepravda? Přistání nebylo ideální, odhaduji to na již příliš velkou ztrátu tahu, když v prostoru kolem motoru byl požár a tedy bylo potřeba jeho činnost snížit/ukončit, ciz níže..
2. Vznik požáru byl vidět už při přistávání z více pohledů, kdy obláček plamene prošlehával spodem na sever a opálil tak plechy na noze na oné straně – nepravda?.
3. Změna barvy plamene už nasvědčovala problémům spolu s prošlehem těsně předtím – nepravda?. Sám EM poznamenal, že jim vybuchlo už několik motorů, tedy Raptor má stále mouchy – nepravda?.
4. Po přistání odlétla ze spodu od betonu odražená COPV, zbylé byly při demontáži zachyceny poškozené ohněm – tohle je nepravda? Pak jsou videa lidí z B. Chica toto zachytávající podvrh.
5. Asi jste neviděl fotografie (asi už jsou smazané) člověka, který jim přelezl plot do areálu (poté ho zatkla policie), kde je vidět pěkně ohořelý spodek Shopperu + zbylé součástky černé od kouře nebo ožehlé přímým plamenem nepravda? Ohněm poškozené věci pozná už malé dítě..
6. Raptor byl demontován po optickou ochranou plachtou, aby nebylo vidět co s ním bylo – toto bylo normálně na fórech diskutováno později jako fakt – zakrytí optickou clonou byla nepravda? Montáž zakrytí plachtou nevyžadovala, demontáž ji tudíž také nepotřebovala a žádný velký vítr nebyl. mtor byl ihned zabalen a odvezen – není foto jak Raptor vypadal po testu..

Rosetau:
Neignorujte prosím holá fakta. Asi nepracujete v technologické firmě, jinak takový optimismus neumím vysvětlit. Zde je na místě pragmatismus, nikoliv zaslepené fanouškovství, jde o hodně.
Proto např. nehody nevyšetřují lidé s danou věcí emočně spojení, ale nezávislí danou událostí nezasažení lidé. Zde je to podobné – pozorovat fakta, nic víc.
Vím jaké to je, když část lidí v technologii propadne fanouškovskému groupthingu, a pak je tomu jaksi jinak,
V praxi novinky a vylepšování v technologii zavádím. A nějaký ten milión to taky stojí. Tedy nejsem někdo od stolu, kdo jen kritizuje a nového neudělal v praxi nic.

Samuel

Toto je len pravda a fakty, som fanúšik SpaceX no toto sa ignorovať nedá. Faktom je že Hopper mal nejaký nešpecifikovaný problém s Raptorom. Samotná zmena farby spalín sa dá ešte vysvetliť prachom no že sa vypol skôr, opálil káble a tvrdým dopadom sa utrhla COPV je fakt. Toto nevidieť musí byť človek technicky slepý.

To nemení nič na tom že som osobne vo vývoji Starship optimistický, ako som mnohokrát spomínal vidíme len povrch. Z bežnej praxe viene že podobný vývoj je zdĺhavý, opatrný, drahý a pomalý preto chápem pesimizmus typu “nepoletí to ani za rok”. SpaceX je v tomto iná (aspoň tak súdim podľa toho čo vidíme), ukáže čas kto má pravdu teraz len sledujme a dúmajme prečo tak a prečo nie inak. Diskusie typu “hihi, poletí/nepoletí vtedy a vtedy” nemajú zmysel. Kritizovať vývoj Starship zmysel nemá (podľa mňa), ako som spomínal už niekde, vidíme len výsledky čo za nini stálo nevieme a tom sa dá len špekulovať. Je to rovnaké ako kritizovať dieťa za to že sa učí a konalo na základe svojho úsudku lebo nemá vzor. Ukážte mi že obdobný systém už niekto s takými paranetremi, rovnako vstupnými ako výstupnými parametrami, tvoril a vytvoril a teda vzor. SpaceX sa z existujúcich vzorov pre nádrže ako strela Atlas definitívne učí no je toho menej ako napríklad pri vývoji Falconu 9, AlLi rakety sú opakovane zvládaná te technológia, narozdiel od ocele. Nejaké info existuje no je ho málo a ULA SpaceX nikdy nepredá Know-How na Centaur. Použitie hrubšieho materiálu je dané najmä veľkosťou a pomerom hmotnosti k objemu.

Invc

To přistání starhopperu bych raději nechal…

Jedna věc je vidět příznaky a druhá správně odvodit příčiny.

Změna barvy spalin i to tvrdší přistání má přinejmenším ještě jiná vysvětlení, než je závada.

Samuel

Áno má a preto musíme zvažovať všetky, neupierať sa na jedno a ostatné ignorovať.

Tom

Musk si konečně plní sen. Má peníze i další prostředky na výrobu rakety schopné dosáhnout Marsu.

Greba

Bude zajímavé sledovat kam to vše povede. Zatím pochybnosti o tom, že toto je správný postup: pokus-omyl-zlepšení-pokus….
Kosmická loď, speciálně této velikosti, je velmi komplikované zařízení. Pokud to srovnáme s přístupem a časem pro vývoj a zkoušky Dragon 2, tak mě to prostě nesedí…

Vladimír Todt

Mají zatím výhodu, že přešli na nerez ocel. Kdyby to bylo z kompozitů, tak by kadence produkce prototypů byla nižší. U EM po zkušenostech co kam dotlačil je těžké říct, že to je k ničemu apod. Uvidí se. I kdyby jedna SS stála ne 5, ale 30 mil. USD (zhruba desetina ceny Airbusu A 380) a ve všem ostatním splnila deklarované, tak by to otřáslo celým odvětvím.
Ale Číňani se už také snaží. Pro CZ 6 mají už docela přesně okopírované přistávací nohy dle F9. 😀

Venca P.

Ano máte pravdu, nerez ocel se dá na rozdíl od kompozitů odvézt do šrotu:) Žádná raketa / kosmická loď, která má být spolehlivá nebo nespolehlivá, ale alespoň schopna vzlétnout, o rozměrech srovnatelných se starship nemůže stát 30 mil. USD. Viděl bych to tak o 2 řády více:)

Invc

Starhopper je rozměrově srovnatelný.. byl “alespoň schopen vzlétnout” a stál rozhodně méně než 3 000 000 000 USD…

Silhan.J

Jenže starhopper se dá těžko považovat za raketu. Tím ale neříkám že souhlasím s vencou

Venca P.

Když dáte raketový motor na parní mlátičku, tak to také poletí. Ale s raketou schopnou bezpečně vynášet náklad do vesmíru to nebude mít nic společného.

Venca P.

Nemáte pravdu. Pokud jde o současné nosiče a Dragony, které platí NASA, tak když šlo vážně do tuhého, naběhli do SpaceX technici NASA a problém vyřešily.

Invc

a to bylo kdy přesně?

(Kdy to ty tvrdé chlapy z NASA vyřešily?)

Venca P.

Po opakovaných průserech s výbuchy Falcon 1, tuším r. 2008.

Jiří Hadač

On Falcon 1 v roce 2008 vybuchl? Co já vím, jediné, co se podobalo výbuchu, byl požár motoru v roce 2006, při prvním startu. V roce 2008 bylo jediné, zbytkový tah motoru prvního stupně způsobil náraz do stupně druhého. Výbuch bych tomu fakt neříkal. A poprosím, pokud tvrdíš něco, nemáš na podporu nějaké odkazy, zdroje?

Invc

No ovšem, že mě to nenapadlo… po třech nehodách F1 … tam naskotačila NASA a opravila jim to.
Jen by mě zajímalo, proč potom, co jim to NASA opravila, žádný Falcon 1 pro NASA (ani jinou vládní agenturu) už nestartoval? To jim to tam zašli opravit z dobroty srdca, aby nezkrachovali?

(Ty dva úspěšné starty F1 byly – interní start s maketou, a druhý byl pro ATSB – což jsou Malaysijci )

B.Borůvka

NASA na Dragony poze přispívá,a to méně než firmě Boeing.Jen mi uniklo kdy šlo do tuhého,kdy tam ti tchnici z NASA naběhli a jakýé problémy vyřesily?To nemíním nijak sarkasticky jen bych to rád věděl

Kamil

Já chci na Boca Chica. Tam se rodí legenda, jako Peenemunde, Bajkonur nebo Canaveral. Můj vysokoškolský titul sice stačí maximálně na to, abych tam myl záchodky, ale chci být při tom. Jako ti chlapíci v TV, co po 60 letech vzpomínají, že byli na Bajkonuru, když letěl Gagarin, sice jen odhrabovali sníh, ale byli tam.

gendibal

Tak tohle je nejúžasnější příspěvek, jaký jsem četl.
A jinak taky moc děkuji za článek.

Ricardo

A co mají v USA a my tady v ČR nemáme? Tady nelze koupit nerez plechy? Neumíme svařovat? Jo vlastně odvaha začít něco dělat tady není, ikdyby to bylo jen kopírování Muska jako to dělá čína. Když němec v automobilovém průmyslu nebo premiér slovák čechům neřekne co mají dělat, tak oni sami neví co dělat a co si počít, fňuk fňuk. Chudáčci malinkatí nesamostatní a nesvéprávní. První republika byla jeden z největších vývozců zbrojní techniky s několika leteckými továrnami (což tenkrát byl ekvivalent kosmickému průmyslu) a kam jsme se to dostali teď…

Čína postavila v roce 2017 celých 6100 km dálnic, v přepočtu na počet obyvatel ČR by to bylo 47km. Číňan by D1 postavil fungl novou za 5 let, my ji rekonstruujeme 30 let a furt není hotovo. Za 30 let by číňani na našem místě postavili 1400km dálnic. Buď máte výsledky nebo výmluvy. Na koho se budete vymlouvat teď?

Martin B

D1 se rekonstruuje 30 let? Kde jste na to přišel?

PetrK

S přimhouřením oka lze říct, že jedna rekonstrukce plynule navazuje na druhou. Osobně si nepamatuji dobu, kdy by se na D1 něco nerekonstruovalo 🙂
Na druhou stranu jsem si nevšiml, že by to lidem u voleb nějak vadilo … 🙁

BBM

Taky je to za plného provozu. Jiná věc by byla zavřít D1 na 2 roky a opravit ji celou, ale to by byl teprve mazec 🙂

Ricardo

A kolik km se u nás postaví nových dálnic? 5 km? Čína na 10 milionů obyvatel staví těch 47 km každý rok, chlapci to je 10x víc než my. Vždyť je to ostuda že se čeká 30 let na dostavbu dálnice Hradec – Mohelnice aby se odlehčilo D1.

Každý kdo se pohybuje v normálním byznisu ví, že podepsaná smlouva se musí splnit, jak časově tak kvalitativně, ikdyby dodavatel měl na projektu prodělat nebo zkrachovat. Nezájem. Je zajímavé že u státních zakázek se běžně navyšuje cena za chodu (rozkrádají se miliardy) což u soukromých firem je naprosto nemyslitelné (což u státního nevadí, ovcím se buď zvednou daně nebo bude větší schodek rozpočtu což je odložení problému do budoucna).

Průměrná mzda v Pekingu je 81.000,-Kč měsíčně. Ještě si někdo myslí že nám těžce neujíždí vlak?
https://www.averagesalarysurvey.com/beijing-china

A to nejsem žádný obhájce komunistických bolševiků, ale pokud ČR je násobně horší než oni, tak je něco velmi špatně ve státě dánském. To že Musk musel utéct ze zkorumpované JAR do USA není náhoda a je to i důvod proč v ČR a JAR nikdy podobné progresivní firmy nevzniknou.

hotovson

proklikni si sam

https://www.rsd.cz/wps/portal/web/mapa-projektu

letos bude zprovozneno 58,1 km dalnic, pristi rok 42,6 km

vzhledem k delce pripravy stavby cca 13 let je to maly zazrak, kdyz v roce 2010 se naprosto vsechna priprava zcela zastavila

B.Boruvka

Jen bych podotknul ze prumerny najem za 1+1 v Pekingu je 50 000 Kc. a ceny za potraviny a vse otatni urcite nebudou nizzsi nez v evrope takze ujizdejiciho vlaku bych se nebal…

PetrK

Konkrétně Číňan v Polsku chtěl stavět dálnici oněch pět let a po pár měsících zdrhnul …

B.Borůvka

Pane Ricardo,myslím že byste měl mluvyt za sebe a na úplně jiném vebu

hansnasa

Super článek, který se čte jako scifi román.S takovou se možná dožiji dnů, kdy lidé budou cestovat napříč sluneční soustavou. A vidíte pánové od Boeingu,jde to.

Venca P.

Ano rodí se tam legenda… Legenda o tom jak jeden chlápek tahal za nos stovky naivních investorů a milióny technicky negramotných fanoušků:)))

Jan M.

Mohu se zeptat na vaše vzdělání, že tu tvrdíte, že Muskovi věří jen technicky negramotní lidé? 🙂

PetrK

Já se budu opakovat s citací “Já bych to nekrmil” …

Invc

Asi mám pravdu 😉

BBM

Ano, Muskovi věří tak strašně technicky negramotní lidé jako jsou absolventi MIT, pro které je nejpřitažlivější zaměstnavatel.

Venca P.

A to jste vzal prosím kde, že pro absolventy MIT je nejpřitažlivější zaměstnavatel? Pokud máte pravdu je vidět, že víra v mesiáše je v USA opravdu silná:))

Martin B

https://www.cnbc.com/2019/06/06/the-10-most-attractive-employers-for-engineering-students.html

Někde jsem to viděl i konkretně pro MIT, ale nechce se mi to hledat.

A nemusíte mít víru. Stačí vidět výsledky.

Venca P.

Jaké má spaceX výsledky? Vypustili několik raket s hermetizovanou plechovkou k ISS. Úspěšnost těch raket není nijak oslňující. Lépe to umí:
ESA: ATV
Japonci: HTV
Rusové: Progress, Sojuz
Northrop Grumman: Cygnus

Uvidíme, kdy bude SpaceX schopna bezpečně poslat lidi do vesmíru. Potom lze tvrdit, že přeběhla konkurenci. Ale úplně bych se nedivil tomu, kdyby jí Boing nakonec předběhl a nebo kdyby ještě další 3 roky museli vozit lidi na ISS Sojuzy.

Invc

Potom co i NASA sama v pátek označila, že Starliner OFT byl “high visibility close call”… se dá samozřejmě očekávat, že Starliner poletí s posádkou příští týden.

/sarcasm

Martin B

Jaké má SpaceX výsledky? Já doufám, že ta otázka nebyla myšlena vážně. A pokud ano, tak se zajeďte zeptat Rogozina.

gendibal

Jo, a všichni ti technici, konstruktéři a vývojáři u SpaceX jsou taky negramotní a nejspíš zrovna slezli se stromu, že to tomu jihoafrickému hochštaplerovi žerou, že?

Venca P.

A jak víte, že mu to zaměstnanci žerou? SpaceX dělá věci, které mají smysl a jsou realistické, tj. Dragon + Falcony. Nicméně vypustit do vesmíru raketu k ISS, která má na sobě plechovku s nákladem, kterou musí posádka ISS zachytit ručně robotickou paží, umí dnes leckdo (HTV, ATV, Cygnus, Dragon). Vypustit plechovku, která se spojí automaticky, umí dosud spolehlivě jenom Rusko (Progress, Sojuz). CD se spojil zatím jen jednou… Osobně jsem dost zvědav, jak to bude vypadat v letošním a příštím roce. Vybavení CD ve mě budí dost pochybností – ovládání pomocí dotykových panelů, prakticky žádná pořádná HW tlačítka, panely nejsou pořádně zabudované a není tam řešena jejich ochrana proti náhodnému dotyku či úderu. Fotky z kabiny na mě působí dojmem líbivé ale nefunkční filmové kulisy. Jak mají vyřešenou podporu života na CD? Co skafandry?
Pokud si pamatuji, tak některou starship měla pro SpaceX montovat firma přes vodojemy. Kolik lidí se spaceX se opravdu na starship podílí? To co si myslí zaměstnanci zjistíte leda tak, že byste jich pár vzal na pivo na důvěrný pokec:)))

Jan Tichavský

Firma na vodojemy pomohla vyrobit prototyp na vyzkoušení řidících systémů a Raptoru. To se jim podařilo a teď když mají ověřenou funkčnost tak se zabývají stavbou samotné lodi. Tedy tak aby byla lehká a levná. U prvního testu na váze a teplotní odolnosti nezáleželo protože poskočil jen pár desítek metrů.

Rosetau

To jsou kecy.

Jozef

Len pre upresnenie:
ATV sa spájalo automaticky
Čínania automaticky spájajú tiež…

B.Borůvka

On si to tahání za nos ale sám platí-To je ale hlupák že?

Jiří Hadač

Tvůj příspěvek mi připomněl jedno video. A ano, je fakt k věci. Je to to video, které připravil tým landeru Beresheet před startem své mise. Ten pocit, když vidíš, jak se rodí legendy.

Stračena

Ahoj, přesně stejnej pocit mám i já, dělat něco co má smysl, budu ti máchat hadru na utření prkénka na těch záchodcích 🙂

Josef

Elon Musk vždycky překvapí a překoná veškeré odhady. Loni jsem odhadoval, že by za rok mohla SpaceX zvládnout vyrábět jednu Starship za měsíc. A i to se mi zdálo hrozně rychlé tempo. No a oni mají v plánu stavět jednu Starship každý týden :).

Tady se ukazuje obrovská výhoda sériové výroby. Podobně už začínají uvažovat výrobci jaderných elektráren. Pokud začnou vyrábět stovky malých a hlavně stejných modulárních reaktorů, které se na místo provozu dovezou v kontejnerech a složí dohromady podobně jako kostičky lega, dají se srazit náklady klidně na 10 % unikátně projektovaných a na místě zdlouhavě stavěných monolitů.

MilAN

Tak ono není ani tak problém postavit linku na produkci 100 raket/ rok, ono nejdřív bude potřeba mít vůbec ten výrobek a potom bude potřeba mít zákazníka, který to potřebuje a hlavně zaplatí.
ale on to hlavně potřebuje E.M. pro vynesení Starlinků a pak se možná při dalším vývoji dočkáme, že – pokud by platily ty uváděné ceny – nevyplatí se to komplikovat se znovupoužitím, protože to to celé výrazně prodraží a hlavně neúnosně protáhne vývoj. A čas není !

PetrK

Když to nebude znovupoužitelné, tak se to z Marsu nedostane zpět …

MilAN

Za kolik roků to poletí na Mars a jak se to bude bez paliva vracet ? Pohádce o Marsu budu věřit za dost roků až se vyřeší dalších 95% ostatních důležitějších věcí, než vyrobit skruže na SS, Teď je ale potřeba tam rychle dostat Starlinky , jediný možná zdroj peněz

Martin B

Proč by se měly bez paliva vracet. Minimálně z počátku tam budou Starshipy zůstávat, než na Marsu vznikne nějaká infrastruktura pro výrobu metanu. Ta znovupoužitelnost je důležitá kvůli:
1) Drahým SuperHeavy s 30 motory
2) Nákladním lodím určeným pro vynášení nákladů na orbitu/ISS. Už jenom kvůli Starlinkům.
3) Tankerům pro čerpání paliva před odletem.
4) Starship stejně musí umět měkce přistát už jenom kvůli přistání na Marsu.

BBM

Ta cena $5M za Starship je neskutečná. SuperHeavy může stát klidně 10x tolik kvůli všem těm motorům, ale zase jich nebudou potřebovat tak moc. Tohle změní kosmonautiku tak jako Ford T změnil automobilismus.

Venca P.

Ano máte pravdu. Ta cena je opravdu neskutečná. Za ty peníze nekoupíte na celou starship ani všechny ty nerezové plechy:))

Invc

5 000 000 USD? bratru nějakých 100 000 000 Kč ?

To by byla pěkná hromádka plechu.

Venca P.

Starship má mít hmotnost 120 tun. Nevím v jakých cenách se v USD pohybuje cena nerez oceli ANSI 301, ze které má být údajně starship vyráběná. Pro výrobu něčeho takového, jako vesmírná raketa / loď nebudete kupovat ocel jen tak někde, ale od výrobce s příslušnými atesty. U nás se tyhle oceli pohybují u tenkých plechů bez atestu kolem 100Kč/kg ~ 4USD. Tedy řekněme, že pokud by to celé bylo jen z nerezu (není) pak materiál pořídíte snad do 500 tis. USD. Ale co výroba, všechny příslušné defektoskopické zkoušky atd.? Musíte rozpočítat náklady na vývoj …
Takže ano svitky plechů seženete možná za 10% oné ceny, ale funkční a bezpečnou loď slibovaných rozměrů za tyhle prachy nepostavíte ani náhodou. To je prostě pitomost….
Z jiného, ale trochu ze stejného soudku … proč stojí Tesla model 3 v USA 48tis USD, když plechy stojí tak 1tis USD…

BBM

Předpověď číslo 268 co všechno SpaceX nedokáže. Hned za přistávání a opakované používají Falconu 9.

Invc

nezamlouvej to… pár řádků výše si psal, že by za to nekoupili ani ty plechy…

hansnasa

Pomalu ale jistě chytám alergii na trola jménem Venca P. brrrr

Venca P.

Starship nebude nikdy fungovat. Vše co kolem tohoto projektu provádí SpaceX je špatně. Nemůže z toho vzniknout funkční raketa / kosmická loď ani za 50 let. Koncept je tak z 50. let tj. je dávno překonaný. Vývoj metodou pokus / omyl je na úrovni mateřské školky. Takhle se prostě vývoj v 21. století nedělá a má to své důvody. Je to jen nafouknutá bublina, která má udržet SpaceX ještě nějakou dobu při životě. Všem Muskovým firmám dochází finance a on si jen potřebuje udržet zájem investorů a médií. Dávám mu rok, maximálně dva:))

Rosetau

Takových jako vy už tu bylo a všichni nakonec plakali. A víte o tom, že se nemá lhát? SpaceX nemá s financemi problém obzvlášt se Starlinkem , kde má tolik investoru, že si muže vybírat. Co se týče Tesly tak ta má momentálně k dispozici největší kapitál od svého založení kolem 5 miliard USD a chystá se vydat akcie za dalších 2 miliard USD.

MilAN

A všichni, kteří věří nadpisu článku, by se tu měli zvěčnit .A za 9 měsíců si o tom můžeme zase povyprávět. 🙂

Martin B

Čemu na tom nechcete věřit? Musk nemá křišťálovou kouli. Ten nadpis článku prostě značí cíl jejich snažení. Když to nebude za 9 měsíců, tak to bude o rok později. Důležité je že se o to snaží.

Venca P.

Byl jste někdy u vývoje čehokoliv? Alespoň kapesní kalkulačky? Nebyl, jinak byste tohle nepsal. Pominu-li fakt, že koncepce starshipu je více jak padesát let překonaná, dosud nebyl postaven ani funkční vzorek, technologický prototyp, letový prototyp… “Vývoj” vypadá tak, že se svařuje jeden vodojem za druhým, který se následně vždy nechá vybuchnout a tvrdí se, že je to ona fantastická hi-tech kosmická raketa / loď. Možná to nakonec poletí i tím správným směrem a ne na všechny strany najednou, ale to by letěla i parní mlátička, když na ní dáte dostatečně silný raketový motor.
Chválit někoho za takovýto způsob vývoje je jako chválit idiota, který mlátí hlavou o betonovou zeď. Sice jí nikdy neprorazí, ale aspoň se snaží, že? :))

jregent

Vy jste byl u vyvoje ceho?

Venca P.

Spousty věcí. Ale co je tomuhle “nejblíž”, tak u vývoje prvního požárního robota ve střední Evropě:))

PetrK

V jaké roli ?

hotovson

nejspis zakladal cvicne pozary…

jregent

🙂

B.Boruvka

Spousty?-Staci jedna 😉

BBM

Tedy kromě toho že posledních 10 let pracuju jako vývojář pro zahraniční společnost, tak nikde 😀 A ten zbytek raději ani nebudu komentovat 🙂

gendibal

“Pominu-li fakt, že koncepce starshipu je více jak padesát let překonaná”
Můžu se zeptat na jméno té 50 let staré rakety/lodi typu Starship, která byla mezitím překonaná?

Venca P.

Takovéhle rakety byly vidět leda tak ve sci-fi románech. Koukněte na Pacnerovi kosmonautické knížky z minulého století nebo staré Letectví a kosmonautika. Řekl bych, že už v 60. letech inženýři a dobří filmaři věděli, že tudy cesta nevede. Koukněte na cestování do vesmíru jak to natočil Kubrick ve Vesmírné odysee.
NASA si to na raketoplánu důkladně vyzkoušela. Znovupoužitelnost stojí ohromné peníze a dokonce víc, než pro každý start vyrobit novou jednoúčelovou loď. Třeba někdo časem vymyslí znovupoužitelné návratové těleso geniálního tvaru a konstrukce, které nebude potřebovat tisíce hodin kontrol a oprav před dalším letem. Ale jsem si naprosto jist, že Elonova plechovka to vážně nebude.
Bavíme se zatím pouze o nerezové plechovce co se párkrát nafoukla a pokaždé praskla. Nejen, že se zatím nepokusila o návrat, ale ani nevzlétla jako raketa ….

Jan Tichavský

Hele ty chytráku, proč se vlastně všechny letadla nedělaj na jedno použití? Podle tvé logiky by to bylo daleko levnější a rychlejší na výrobu!

Jan Jančura

Asi proto, že letadlo není raketa.

Venca P.

Jojo je to zajímavý problém… Proč se jízdní kola nedělají na jedno použití a nebo auta? Proč se ale naopak na jedno použití dělá většina obalů třeba potravin? Proč se dosud v naprosté většině případů dělali rakety na jedno použití?
Jestli to nebude protože ekonomika (viz. ekonomický průser se znovupoužitelným raketoplánem)?

endemit

Ale vždyť Spcex tak funguje od svého vzniku a daří se jí.

3,14ranha

Podařilo se jí radikálně vylepšit “sojuz” a naučit se přistávat (s pomocí počítačů a senzorů 21. století) s prvním stupněm.

Starship je něco TROOCHU jiného. Jako projekt Saturn V a raketoplánu dohromady ! A ještě to má být levné (konstruktéři a strojaři jistě znají poučku že ze tří věcí: rychle, levně, kvalitně si můžete vždy vybrat jen dvě a tu třetí šidíte !)

Invc

Ad “podařilo radikálně vylepšit sojuz” … ehm… a co bys čekal jiného? Rozmezí mezi “vyškrábu se z gravitační studny” a “už nemůžu raději se rychle vrátím + lithobraking” je pro Zemi a chemické motory velmi malé, a moc na výběr nemáš. Terror raketové směrnice, tě v podstatě nutí stavět “sojuzy” – teda pokud sojuzem nazýváš pár tlakových bandasek na palivo a okysličovadlo spojených ekvivalentem ropovodu Družba s raketovými motory. SSTO nebo ekvivalenty Skylonu – se nepoužívají ne proto, že bychom je nedokázali postavit, ale jednoduše proto, že vícestupňová raketa je blíže limitu chemických paliv než ta ostatní řešení.

A v tomto směru ani Starship nemůže být nic jiného…

Na něco radikálně odlišného od Sojuzu – by bylo zapotřebí vyměnit chemické motory za něco jiného… a nebo vysvětlit Zemi, že je moc tlustá a měla by tak 20% shodit…

3,14ranha

Já to myslel mnohem víc konkrétně!

Falcon 9 je kerolox, otevřený cyklus, více menších motorů (= výhoda sériové výroby). Teoreticky je to 60 let starý, dokonale spolehlivý systém, který lidstvo použilo určitě víc než tisíckrát.

Starship má být:
– z “tenké” nerezi (u prvního stupně se to nepoužilo 50 let !)
– uzavřený cyklus Methalox (nikdy nevyzkoušeno ve vesmíru)
– druhý stupeň je defacto raketoplán (lidstvo dostalo do vesmíru zatím jen tři a ten poslední je tajný vojenský trpaslík bez posádky)
– má umět tankovat na orbitě (pro Mars nutné v řádu stovek tun – zatímco ULA experimentuje s desítkami kg a rusové umí “dokonce” stovky kg na své části ISS).

Já fandím pokroku, ale pochybnosti a nedůvěra jsou zcela legitimní. Musk je velmi schopný, ale tento projekt je fakt hodně velké sousto.

Venca P.

Problém je v tom, že informaci o tom, že investoři se ke SpaceX hrnou jako diví, máte zase jen od SpaceX. SpaceX tvrdí, že má mraky investorů, ze kterých si může vybírat a nyní potřebuje jenom 250mil USD….
To, že se někdo chystá vydávat další akcie znamená, že mu nevychází hospodaření a potřebuje do podnikání nalít další kapitál. Někdy ho potřebuje pro rozjezd většího bussinesu, ale někdy jako v tomto případě, pro alespoň nějaké přežití….

Venca P.

Byl bych rád, kdybyste měl pravdu…
Obávám se, že Vy ani já do hospodaření žádné Muskovi společnosti nevidíme. Ovšem z řady drobných zpráv si lze udělat představu, že to zdaleka není tak růžové, jak to vykládá. Vše kolem Muska je postaveno na bombastičnosti. Pokud SpaceX přestane pouštět do světa fantastické zprávy, celá ta bublina splaskne…
Pokud by se SpaceX věnovala vývoji Dragonu, Falconu atd… mohl bych to považovat za seriózní projekt. To, že ani v tomto případě vývoj neprobíhal tak, jak by to člověk čekal v 21. století je ale také fakt. Možná stačí, aby crew dragon i s posádkou vybouchnul a SpaceX končí. SpaceX je dosud zcela existenčně závislá na NASA. Výkřikům od SpaceX, jaký je o jejich služby zájem od soukromých subjektů nevěřím. Dle mě jde jen o PR. Nad projektem starshipu kroutím hlavou. Nechápu co to má být. Jako PR dost dobré pro lidi, kteří o technice nic nevědí. Ale i kdyby ta loď už byla v použitelném stavu, tak kdo jí využije a k čemu? I kdyby tam nakonec bylo 100 křesel pro pasažéry, kolik se najde lidí co dají X mil. USD za lístek? Kolik bude stát start toho monstra jen na nízkou oběžnou dráhu? Kolik může stát seriózní vývoj takového monstra? I kdyby to bylo pouze 10% ceny vývoje raketoplánu, tak to SpaceX nemá šanci ufinancovat…

Jan Tichavský

Lidi už stojí v zástupech aby si mohli pořídit letenku do vesmíru. Mimochodem Yusaku Maezawa už si ji koupil a poletí se Starship kolem Měsíce. Sám výrazně podpořil nejen svůj let ale i vývoj a několik letenek má rezervováno pro vybrané umělce. Každý kdo má těch pár milionů a dobrodružnou náturu by si to chtěl zkusit. Stačí se podívat kolik lidí se snaží každý rok vylézt na nejvyšší hory světa a výstup je to vždy životu nebezpečný a levný na přípravu a vybavení taky rozhodně není. A stejně je tam plno že během sezony musí omezovat počet povolení k výstupu.

akuhtr

Myslím že investoři do výsledku hospodaření budou moci nahléfnou, přeci jen jsou akcionáři.

B.Boruvka

Pokud SpaceX dela vyvoj spatne proc tedy vyvinula uz 3 rakety,2 kosmicke lodi a na dalsi pracuje .Narozdil od Blue origin kteri zacali drive a maji mnohem vice penez a podle vseho jeste ani nedokoncily motor pro orbitalni raketu(ikdyz uz asi brzy bude) Myslim ze lide ve SpaceX dobre vi co delaji,at si gaucovi inzenyri umasteni od pizzy rikaji co chteji…

PetrK

Dana Tenzler ?

Igor Skrutek

Super informácie. 🙂

Majo

Naozaj skvelé informácie.A je zaujímavé,že vždy sa nájdu nejakí ”jednoduchší” hejteri.Tých nikdy nepochopím,no vždy sa nájdu.Elon Musk aspoň niečo robí a je to vidieť,narozdiel od ostatných.Nič nieje dokonalé.Len vy by ste chceli všetko za mesiac.NASA prečo tak nemaká a len kecá?Aha,áno,sú platení z daňových poplatníkov,teda nemôžu vyskakovať a len prežívať a už nikdy nebudú na úrovni apolla.Ostatné štáty sú pozadu alebo sú pomalý.Ten Musk za ten krátky čas čo tam je,aspoň niečo zmenil a maká ďalej.Je vidno,že vie čo chce,vie ako na to a ide si za tým.Je aj bussinisman,lebo bez prachov to nejde.Tie jeho dátumy sú samozrejme len jeho odhady,že by to tak chcel ale samozrejme sa to posúva.By som Vás chcel vidieť ako by ste to manažovali.SLS alebo New Glenn mal už tiež letieť.Vďaka aspoň za neho,že sa máme na čo pozerať.A vám čo sa nepáči choďte mu poradiť vy odborníci alebo si choďte čitať rozprávky ďalej…Sú to vaše prachy?Asi ťažko,si môže robiť ,čo chce.Nikto na vás není zvedavý a zaujímavý tiež nie ste.Ale škoda reči.Hlupáčikovia sa vždy nájdu.(nemôžem tu nadávať,lebo potom sú tí moderátori moc aktívny)

MilAN

Pane “kolego”, urážet druhé vám jde výborně. Snad jste alespoň sám se sebou spokojen, co jste už sám dokázal. I na vás platí vaše poslední věta,

Majo

Ja som so sebou veľmi spokojný,to sa nebojte a urážať áno ale právom,lebo asi ani vy nieste slepý alebo sprostý.Alebo aspoň väčšina ľudí tu.Ak si myslíte čosi iní,tak ste odborník ako môj pes….Dovi dopo….

Jiří Lacina

Majo v pohodě. Ať si psi štěkají karavana jde stále dál. Až budeme za 30 let oba na Marsu a s námi 100 000 dalších kolonizátorů, budou si dotyční vymýšlet že tam nejsme, že to je pouhý mediální podvrh. Na skutečnosti že tam budeme ale nic nezmění!

Radim Slovák

Ač by bych chtěl skoro i souhlasit (vnitřně bych si přál co nejrychlejší rozvoj), tak prostě nemůžu, jelikož NASA jako provozovatel a objednavatel všech těch misí Voyagerů, Huebbelů, Vikingů, marsovských vozítek, atd. atd….prostě vědecký přínos vzešlý z této agentury je přímo nedozírný a to o kolik se za vynaložené peníze dalo udělat víc je sice k diskuzi, ale jen teoretické, protože srovnání prostě neexistuje a ani dlouhou dobu existovat nebude.

Martin B

Nasa by měla dělat tu vědu a posunovat hranice techniky tam, kde se to soukromému sektoru nevyplatí, případně vytvářet pobídky pro soukromníky. Doufám, že do tohohle okamžiku jsme se už dostali.

Venca P.

Vašemu komentáři nerozumím. Proč by vládní agentura pro výzkum, měla za peníze daňových poplatníků, připravovat podmínky pro soukromý bussiness? Tak máme snad volný trh ne? Pokud je tam potenciál, tak se najede nějaký soukromý investor co do toho půjde i bez nějakých pobídek.

BBM

Například protože to pro ni bude násobně finančně výhodnější než podobné věci zajišťovat vlastními silami. Bez programu NASA pro komerční dopravu nákladu a posádky na ISS a s tím spojené investice by dneska neexistovala SpaceX a NASA by platila za dopravu od Rusů a ULA násobek dnešní ceny.

Venca P.

No možná to byla původní myšlenka stran NASA. Ovšem ukazuje se, že cena za dopravu astronautů Crew Dragonem nakonec nebude reálně o mnoho nižší než cena 80mil. USD za sedadlo co chtějí Rusové v Sojuzu. Ovšem je zde také strategické hledisko. Takže i když to bude nakonec 3x tolik, NASA to nakonec bude muset zaplatit. Pokud jde o dopravu nákladu, chtělo by to dát dohromady srovnání všech náklaďáků co jezdí na ISS: Progress, Cygnus, HTV, ATV, Dragon 1 a 2.

Invc

Máš pravdu… úspora 25M USD za sedadlo, nestojí za řeč…

Venca P.

Jak vypadá kontrakt mezi SpaceX a NASA dnes? A jak bude vypadat v následujících letech, tj. SpaceX a Boing si budou moci diktovat podmínky? Proč by lítali za 55mil. USD, když jim nic nebude bránit říct si o víc jak Rusové, třeba i 120 mil. USD?

Zatím k žádné skutečné úspoře nedošlo. Crew Dragon dosud neletěl na ISS. SpaceX nemá ani funkční skafandry. V čem tam ti astronauti budou? V tričku a trenýrkách? Sojuz je dooooost nepohodlný, starý, ale úžasně spolehlivý. CD má dost potenciálních problémů, třeba díky SuperDraco motorům nebo spíš kvůli methylhydrazinu. Stačí prudší dosednutí a z úspěšné mise se stane ohnivá koule spojená s kremací posádky.

Martin B

K reálné úspoře došlo minimálně za vynášení nákladů.
https://www.theverge.com/2017/11/10/16623752/nasa-commercial-cargo-crew-spacex-orbital-atk-boeing-orion
A je to hodně s podivem že nedošlo k úspoře za vynášení astronautů, když ještě nezačli létat. 🙂

Jo a skafandry už má SpaceX certifikované nějaký ten pátek.

akuhtr

Takže se má na všechny inovace vykašlat, když nenesou ovoce před svím uvedením do praxe?

Josef

Mám dotaz na autora Petra Melechina. V článku píšete, že stany stojí na kontejnerech. Na žádné fotce jsem ale toto nenašel. Našel jsem jen kontejnery, které jsou rozestavěny kolem areálu (stanů) a slouží jako větrolamy. Kvůli tomu, že v Boca Chica hrozně fouká. Na některých místech jsou i dva kontejnery na sobě. Tj. něco jako hradba z kontejnerů.

jregent

napr zde na Teslaraticomment image

Zdá se, že SpaceX téměř zcela upustil od konkrétního základu nového stanu, místo toho se rozhodl pro řady ocelových přepravních kontejnerů, které pravděpodobně přidají trochu výšky za cenu strukturální stability.

“SpaceX appears to have almost entirely foregone a concrete foundation for the new tent, instead opting for lines of steel shipping containers that likely add a bit of height at the cost of structural stability.”

Invc

concrete neni v tomto případě “konkrétní”, ale “betonový”

Josef

Díky!

Samuel

Od betónu ale totálne neupustili, pod kontajnermi je 15-20 cm hrubá betónová a riadne vystužená platňa.

Josef

Díky. Jde opravdu o hodně zajímavý a praktický nápad. Hlavně myšlenka vytvořit v kontejnerech kanceláře je naprosto geniální. Kanceláře (a nejspíš i šatny, jídelny..) přímo v centru dění. Bez nutnosti stavby nových budov.

petr

není, ale nějak originální- Podobné stany na kontejnerech dodává i jedna česká společnost v různých variantách a velikostech.