V kalendáři na stole se nám měsíc únor překlopil do své druhé půle a my se spolu opět podíváme na novinky týkající se satelitní konstelace Starlink. Náš přehled začneme tím, že si vysvětlíme důvody, proč SpaceX chce deorbitovat rovnou stovku družic najednou, a poté si řekneme pár technických zajímavostí o družicích Starlink V2-mini. Následně se podíváme na nejnovější nápad SpaceX, který zahrnuje použití přistávacích plošin jako námořních internetových bran. V závěru si pak ukážeme, jak budování sítě Starlink ovlivňuje ceny globálního satelitního internetu.

A náš dnešní přehled začneme poměrně překvapivou novinkou. SpaceX 12. února oznámilo, že plánuje provést deorbitaci rovnou 100 družic Starlink najednou. Společnost totiž nalezla konstrukční chybu, která by mohla v budoucnu způsobit selhání těchto družic. Družice jsou sice v současné době stále plně ovladatelné, ale SpaceX chce předejít možnému budoucímu problému. Do dnešních dnů SpaceX vyneslo na oběžnou dráhu celkem 5872 Starlinků včetně dvou prototypů, 391 z nich již deorbitovalo a ze zbývajících satelitů je 37 nefunkčních. Na oběžné dráze také stále zůstává 337 z celkem 420 družic vynesených v letech 2019–2020, tedy těch, které pochází z doby, kdy SpaceX ještě nezačalo implementovat do jejich konstrukce prvky pro snížení světelné odrazivosti.

Družice z mise Starlink 4-7 zanikají nad Portorikem po geomagnetické bouři (Zdroj: Eddie Irizarry)

A právě z těchto 337 družic první generace by mělo pocházet oněch 100 potenciálně vadných. Družice sestoupí do zemské atmosféry v průběhu následujícího půl roku, a to kontrolovaně, pomocí vlastního pohonu. Navíc tyto sestupující družice budou v případě jakéhokoliv nebezpečného přiblížení k jiným tělesům stále schopny autonomně provádět potřebné úhybné manévry. SpaceX samozřejmě také bude nadále sdílet s dalšími raketovými společnostmi i satelitními operátory několikrát denně co nejpřesnější informace o pozici vlastních družic. Domnívá se totiž, že je to v nejlepším zájmu udržitelnosti a bezpečnosti kosmického prostoru. Zároveň vyzývá ke stejnému kroku i další satelitní operátory. Uvádí také, že deorbitace tolika družic by neměla nijak ovlivnit zákaznické služby (ostatně, SpaceX dokáže nahradit ekvivalent této ztracené kapacity během jednoho či dvou startů).

With each launch of our second generation @Starlink satellites, we add ~2.2 Tbps of capacity to the constellation, allowing us to improve coverage and connect more people all around the world with high-speed internet from space pic.twitter.com/BEpMLJWx1L

— SpaceX (@SpaceX) February 10, 2024

Firma SpaceX se při té příležitosti také podělila i o několik zajímavostí, které se týkají družic Starlink V2-mini. SpaceX jich vyrobí 55 každý týden a dodává, že vlastní dostatečnou kapacitu, aby je byla schopna všechny vynést na oběžnou dráhu. V praxi to znamená, že musí každý měsíc uskutečnit deset startů s nálepkou Starlink, aby nebyla donucena tyto družice skladovat. Každá vynesená družice Starlink V2-mini také přidá konstelaci Starlink přenosovou kapacitu přibližně 100 Gb/s. Mimochodem, všechny družice, které SpaceX loni vyneslo na oběžnou dráhu, navýšily celkovou kapacitu sítě přibližně o 25–26 Tb/s.

Prvních 21 družic Starlink ve variantě V2-mini před misí Starlink 6-1 (Foto: SpaceX)

SpaceX však nepřidává pouze další a další družice na oběžnou dráhu, snaží se zlepšit kvalitu svých služeb i na moři. Nově kupříkladu požádalo Federální komunikační úřad (FCC), aby firmě povolil zkušebně instalovat na autonomních robotických přistávacích plošinách (ASDS) jakousi námořní obdobu pevninských pozemních bran. Na zemi jsou tyto brány připojeny k pozemním optickým sítím a družice na oběžné dráze z nich získávají data, která následně vysílají zákazníkům. Pokud družice nemá v dohledu žádnou pozemní bránu, spojí se s branou prostřednictvím laserových pojítek přes jiné družice. Plošiny by samozřejmě i nadále sloužily ke svému primárnímu účelu (přistávání raket Falcon), nicméně v době pobytu na moři by na nich mohly být prováděny testy. Cílem je pochopitelně zjistit, zda by tyto námořní brány nemohly zajišťovat datový provoz na moři a zkvalitnit tak námořní připojení. Inu, SpaceX se zkrátka snaží zlepšit námořní připojení pro více 10 000 lodí, které využívají službu Starlink Maritime.

Stupeň B1061.4 na přistávací plošině A Shortfall of Gravitas po návratu z mise CRS-23 (Foto: Jenny Hautmann)

Nástup sítě Starlink však s sebou přinesl mnohem víc než jen dominanci tohoto projektu firmy SpaceX. Dle analýzy společnosti Euroconsult způsobil Starlink také pokles cen satelitních datových služeb o 77 % během posledních pěti let. Konkurenční firmy se díky tomuto trendu začaly více snažit o vertikální integraci, podobně jako je tomu u samotného SpaceX. Kupují poskytovatele internetového připojení, čímž se chtějí co nejvíce přiblížit svým zákazníkům a pochopitelně vydělat co nejvíce peněz.

Pokles měsíčních cen za 1 GB satelitních dat v obchodní sféře a pro domácnosti v letech 2020–2023 (Zdroj: Euroconsult)

Po předchozích důležitých zprávách jsme si na samotný závěr nechali drobnou zajímavost, kterou zveřejnilo samotné SpaceX, a týká se funkce, kterou v letošní teplé zimě u nás moc nevyužijeme. Jde totiž o vyhřívání samotné antény Starlink, která je díky tomu schopna rozpouštět sníh tempem až 4 cm za hodinu. Jen málokdo ale ví, že tato funkce nemusí být aktivní vždy, záleží totiž na nastavení, které vám vyhovuje nejvíc. Můžete si tuto funkci úplně vypnout a šetřit elektrickou energií, nastavit automatický režim, kdy systém sám bude detekovat sníh a provede ohřev antény, anebo si můžete zapnout preventivní ohřev, které zcela zabrání ulpívání sněhu na povrchu antény.

K tomuto tématu jsme přidali i jedno zajímavé časosběrné video, v němž uvidíte, jak anténa zvládá sněhovou bouři. Autor v komentáři dodává, že anténu bude muset v budoucnu umístit o něco výše, aby nepřimrzala k zemi, ale i tak fungovala během bouře bez přerušení. Preventivní vyhřívání bylo celou dobu zapnuté.

Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

• About
• Latest Posts

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, od roku 2018 redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je Falcon Heavy Demo.

Podpořte projekt ElonX

Latest posts by Jiří Hadač (see all)

• Připojení k internetu přes Starlink už využívá čtvrtina lodí, často v kombinaci s dalším poskytovatelem - 15. 7. 2024
• Nové zakázky SpaceX: Teleskop COSI, arabské družice Yahsat, kontroverzní evropská mise MTG-S1, a další - 13. 7. 2024
• Proč se NASA rozhodla deorbitovat stanici ISS? Nebylo by lepší dát ji do muzea nebo ji jen přesunout výš? - 6. 7. 2024

Nahlásit chybu / Navrhnout zlepšení

• Issue: *
  Chybná informace Nefunkční odkaz Překlep Návrh na zlepšení Tip na článek Ostatní
• Your Name: *
  
• Your Email: *
  

• Details: *
  

Odeslat hlášení