SpaceX stále plánuje poslat turisty kolem Měsíce, ale letos to nebude

Falcon Heavy s Crew Dragonem (Zdroj: SpaceX)

Elon Musk v únoru 2017 oznámil, že SpaceX na konci roku 2018 vyšle dva turisty v Crew Dragonu kolem Měsíce a zpět. Mise by trvala asi týden a Dragon by při ní byl vynesen Falconem Heavy (přečtěte si odpovědi na časté otázky). Přesně o rok později ale Elon Musk řekl, že SpaceX se rozhodlo upustit od snah kvalifikovat Falcon Heavy pro lety s lidskou posádkou, a tím pádem také zrušilo plánovaný oblet Měsíce. Jako důvod uvedl, že vývoj rakety BFR, která v budoucnu nahradí Falcony i Dragony, pokračuje dobře, a tak se chce SpaceX věnovat hlavně BFR. Zároveň ale dodal, že pokud se vývoj BFR protáhne, tak se vrátí k misi kolem Měsíce v Crew Dragonu.

Nyní se ale v článcích na webech CNET a The Observer objevilo následující prohlášení mluvčího SpaceX Jamese Gleesona v reakci na kritický článek Wall Street Journal o zpoždění mise kolem Měsíce:

SpaceX pořád plánuje let soukromých osob kolem Měsíce a zájem projevuje stále více zákazníků. Soukromé pilotované mise včetně obletu Měsíce představují příležitost pro návrat lidí do hlubokého vesmíru a výpravy do koutů Sluneční soustavy vzdálenějších než kdy dříve. To je samozřejmě významným milníkem na cestě za naším vytyčeným cílem rozšířit lidstvo na více planet.

Evidentně tedy došlo ke změně plánů a oblet Měsíce je stále ve hře. Nabízí se vysvětlení, že vývoj BFR bude trvat déle, než se čekalo, a tak se SpaceX vrací ke kvalifikaci Falconu Heavy pro lety s posádkou, přesně jak řekl Musk. Ale to se mně osobně moc nezdá, neboť ještě před 4 měsíci Musk tvrdil, že vývoj BFR pokračuje dobře. To potvrzuje také dění v losangelském přístavu, kde už teď SpaceX připravuje techniku a továrnu pro výrobu BFR.

Oficiální fotka skafandrů pro posádku Crew Dragonu

Je tedy možné, že SpaceX se nakonec rozhodlo usilovat o kvalifikaci Falconu Heavy pro lety z posádkou z nějakého jiného důvodu, který nesouvisí s rychlostí vývoje BFR. Třeba firma došla k závěru, že bude provozovat Falcon Heavy pravděpodobně ještě dlouho po premiéře BFR, a tak má kvalifikace smysl?

Firma neuvedla nový termín obletu Měsíce, ale osobně si myslím, že se jej nedozvíme, dokud neproběhne certifikace Crew Dragonu pro lety astronautů na ISS. Kdyby SpaceX mluvilo o letech pro turisty ještě předtím, než úspěšně vynese astronauty agentury NASA, která částečně zaplatila vývoj Crew Dragonu, nepůsobilo by to dobře. Certifikace této nové kosmické lodi je podmíněna úspěšným provedením dvou demonstračních misí. První z nich snad proběhne ještě letos, ale ta druhá, při které už v lodi poletí i posádka, nejspíše sklouzne do roku 2019. K letu s turisty tedy podle mě dojde nejdříve v druhé polovině roku 2019.

Nabízí se ale ještě jedna možnost. Jelikož totiž prohlášení přímo nezmiňuje Crew Dragon ani nový termín obletu Měsíce, je teoreticky možné, že SpaceX ve skutečnosti plánuje tyto soukromé mise provádět až s BFR, a tím pádem se ohledně plánů na kvalifikaci Falconu Heavy nic nezměnilo. Pro oblet Měsíce by to ale znamenalo značný odklad oproti původnímu termínu – na lety BFR s lidskou posádkou si totiž ještě pěkných pár let počkáme. Výhodou by ale bylo to, že s BFR bude možné na Měsíci i přistát, takže by nemuselo zůstat jen u obletu. 🙂

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

54 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Palo

Potrva este mnoho rokov kym bude BFR hotova a certifikovana na lety s ludskou posadkou. Dovtedy moze mat FH za sebou vynesene desiatky ludi okolo mesiaca. Co je prestiz, peniaze a investori.

Martin

Inak čítal som o tom ako hromadne SpaceX najíma ľudí na stavbu satelitnej konštalácie in-house a až pri tomto článku mi konečne docvaklo, ako veľmi to môže pre SpaceX byť! Mať vlastnú konštaláciu a zisk z poskytovania internetu je fajn 🙂 …ale mať in-house produkciu drvivej väčšiny komponentov potrebných pre stavbu lacných satelitov, vlastné know-how ktoré do toho vložia aby ich cenu stlačili na hranicu súčasných technických možností – v podstate tak vytvoria úplne nový biznis, kde oni budú medzi prvými, ktorí budú dodávať komponenty či hotové low-cost satelity!

Inak povedané: trh so satelitmi sa nestíha meniť dostatočne rýchlo pre potreby SpaceX. Ak ale ich dcérska firma/oddelenie otvorí svoje výrobné haly trhu, nové firmy nebudú musieť zápasiť so skostnateným výrobným trhom a SpaceX získa obrovský zdroj príjmov…. ani nehovoriac o tom, že výsledné produkty budú klientom tiež vynášať oni 😀

peter

no a kedy zacne tie satelity stavat a vynasat ich? na buduci rok ma spacex naplanovanych 18 startov, takze to nevypada, ze by uz v buducom roku mali zacat budovat tu svoju satelitnu konstelaciu a pritom by si mali pohnut, lebo do par rokov musia vyniest niekolko tisic tych satelitov

Kamil

Když Elon nabídne neomezený celosvětový internet za dolar měsíčně a připojí 5 miliard zařízení, má zajištěné financování Marsu navěky. Čili on nechce prodávat rakety ani satelity, ale službu

Martin

😀 Ja mám internet rýchly dosť 😉 netvrdím že to nebude nikto chcieť, ale 5 mld je trochu prehnané číslo myslím aspoň na 10 rokov… pritom už do 3 rokov môžu vyrábať lacné komponenty či satelity a skôr nám priniesť dobu, kedy bude cesta na orbitu dostupná hocikomu s troškou peňazí 🙂

peter

no a skus si spocitat kolko satelitov by musel vyniest 🙂
a neboj za dolar to nebude, ak bude chciet zarabat tak to budu desiatky dolarov

Miloš Hůla

Myslím, že velkým cílem Muska je zaříznout SLS, protože konec SLS by byl velkým zdrojem práce pro FH. Určitě chce drožkařit i na trase Země – Měsíc. Ne nadarmo GS mluvila o tom, že cesty na Měsíc se SpaceX také zúčastní. Jen je to potřeba udělat tak, aby se nepokazily dobré vzthay s nejlepším zákazníkem – NASA. Možná na téhle záležotosti zjistíme jak je EM trpělivý a jemný diplomat. A tohle je zase, dle mého, malý tah v té partii.

peter

FH nedokaze konkurovat SLS, to by potrebovala pridat dalsie 2 F9 a samozrejme aj nakladny adapter by potreboval zvacsit nosnost zo slabych 10t a to nehovorim o aerokrytoch, ktore su pre potreby DSG male

qmox

aj 2xFH stale vyjde lacnejsie ako SLS, ono si to uz vsimli aj republikani a tak sa moze stat ze nakoniec najvatsi effect FH bude to ze ju kongres a prezident dotlaci udelit dalsie zakazky na zasobovanie a vystavbu mesacnej stanice sukromnym firmam na baze ceny.
Konieckoncov uz to bolo preprierane ze tie cost+ kontrakty ktore nasa udeluje ULA nedavaju zmysel a nielen ze su predrazene ale zdrzuje sa tak dokoncenie projektov kedze dodavatel ma marzu na kazdej jednotke costov ktore vynalozi. Oproti milestone kontraktu ako ma spacex s nasa , je to na dodavatelovi aby bol na cas a za cenu na akej sa dohodlo lebo viac nedostane

clanok o FH – newt gingrich – jeden zo znamejsich republikanov
https://twitter.com/newtgingrich/status/963825666331262978
http://www.gingrichproductions.com/2018/02/the-spacex-effect/

zhruba od 4minuty video
https://www.youtube.com/watch?v=dgur7indsQY

peter

nejde len o cenu, FH nedokaze konkurovat nosnostou
dnes FH nedokaze vyniest nic tazsie ako 10t kedze ma adapter z falcon9, ak vobec dokaze aj tolko, lebo ten test s par stokilovym autom nieje test, koho normalneho mohlo napadnut do rakety s nosnostou udajne 64t dat tak lahky naklad?

ako si predstavujes vystabu DSG pomocou FH, ked vsetko je dnes navrhnute na vystavbu pomocou podstatne silnejsej SLS? to maju teraz zrazu zacat odznovu aby to bolo site na FH?
ma spacex skusenosti s vyvojom vesmirnych tahacov a spajanim nakladu na obeznej drahe? lebo toto bude treba ak by chceli DSG stavat pomocou FH

a v neposlednom rade zabudni, ze republikani napojeni na velke zbrojarske firmy im zrusia kontrakty s nasa v prospech spacex

Ivo

Promiňte, ale nedá mi to nereagovat. Nejde teď o SLS, ale o vaše tvrzení, že zásadním problémem SpaceX je vlastně to, že nejsou schopni vyvinout adaptér pro větší náklad než je 10 tun. Je pravda, že pokud by to řešila NASA a spol., tak by to jistě problém byl, vývoj, výroba a testování by trvalo dohromady několik dlouhých let a cena by odpovídala ceně startu F9. Ovšem až si tento adaptér vyvine SpaceX (pokud ho již dávno nemá hotový), tak bude vše trvat několik týdnů a cena bude ve stovkách tisíc dolarů.

Druhé na co bych rád reagoval je spojování na orbitě, je pravda, že to nemají dotaženo až úplně do konce, ale defacto jim k tomu moc nechybí, protože i tak se musí na dálku přesně trefit do daného prostoru. Takže v tomto bych problém rovněž neviděl.

Jinak ale máte pravdu, megalomanský projekt SLS jede už dlouho, miliardy mizí jedna za druhou a za pár let se možná dočkáme prvního startu. Otázkou je, co bude dál, mám obavu, že SLS skončí velice brzy a to v době, kdy SpaceX a BO budou mít hotové certifikace svých nových nosičů a kongres prostě nedá 10-100x více peněz na jeden start šestičlenné posádky, když za stejné peníze by mohl letět celý kongres vč. zaměstnanců…

peter

nic take som netvrdil, ze je to najvacsi problem, ale je to jednoducho fakt, aj ked udajne to je stara informacia, ale ziadna nova o vacsom adaptery zverejnena nebola, takze zatial sa to ako fakt da brat

SLS neskonci, lebo by si na dlhe roky odpisali aj DSG, ktorej stavba je prisposobena moznostiam SLS
a nikto taku alebo vacsiu raketu zatial nema a nikto nieje s takou raketou ani len z daleka v tak pokrocilej faze ako nasa s sls
zeby BFR, alebo nejaka bezosova raketa bola skor ako SLS tak to je bez urazky absolutna utopia

a to si teraz vazne myslis, ze kongres vyhodi cely program SLS? to nieje len raketa, co orion? FH tu lod nieje schopny dostat na mesiac, kedze vazi 26t a FH ma mat udajne 16t na translunarnu drahu
no a spacex nema ziadnu lod schopnu cesty na mesiac

Jiří Hadač

Poznámka k té nosnosti adaptéru. Ono taky záleží, kam poletíš. Pokud chceš využít plnou nosnost na LEO, tak potřebuješ opravdu pořádný adaptér, aby těch 63t neupadlo. Už ale pokud budeš chtít k Měsíci, tak potřebuješ adaptér na cca 20 t (vycházím z analogie se Saturnem V, kde nosnost pro TLI klesá na cca 30%), pokud k Marsu, tak už jen potřebuješ zdvihnout nosnost současného o 40%.A to nemluvím o reusable verzi, kde pro GTO nepotřebuješ hnout prstem. Čili, těch 63t je ohromující čislo, ale na LEo nikdo nic tak těžkého vynést nepotřebuje. I moduly pro ISS vážili cca 20t (ruské) a nejtěžší americké měly 16 (nosníky pro solární panely).

Hrímfaxi

Rozumím dobře, že F9 i FH mají reálně nosnost “pouze” 10t? Tedy za předpokladu, že nemají k dispozici novější adaptér?

Jiří Hadač

Ano, přesně tak.

peter

ja netvrdim, ze to je nejaky velky problem, ale je minimalne zaujimave, ze ten adapter nevyvijali spolu s FH a podla niektorych elonovych tvrdeni s nim ani nejak do buducna nepocitaju.

lenze keby aj taky adapter vyrobili, k comu by to bolo? na to aby mohli vynasat moduly na DSG by museli vyvinut este nejaky tahac, ktory sa spoji na orbite s modulom a odtiahne ho k mesiacu
ak by chceli vyradit SLS z hry tak by museli este vyvinut obdobu orionu, ten FH nieje schopny vyniest k mesiacu a crew dragon nieje stavany na cesty k mesiacu

proste je to nerealne ako si niektori myslia, ze kongres teraz rozhodne zruseni celeho programu okolo SLS a postavi DSG s pomocou muska, resp. bezosa
nebolo by to ani lacnejsie a ani rychlejsie, defacto by zacinali od nuly, lebo by vsetko museli prisposobovat muskovej alebo bezosovej rakete

Jiří Hadač

Peter: tady nejde moc nesouhlasit. Určitě, Crew Dragon není stavěný v současné podobě na nic delšího, než na měsíční FRT, tj krátkodobé výlety mimo LEO, na kterou je upraven. A to zrušení SLS je taky nereálné. Jak bylo nedávno zmíněno, je sice možné, že nějaký náklad na FH posadí, ale to určitě nezařízne SLS, kterou čeká ještě hodně práce.
Jinak, pokud se nepletu, zatím nejsou vyjasněné kompletní plány modulů DSG, a pořád vybírají ten lepší, vhodnější atd, takže tam není nic definitivního, Dušan Majer a ostatní každých pár měsícu představují nové a upravené koncepty. Ono se taky nedá vyloučit, že v rámci plánování rozdělí nějaký modul na dvě části a pak už by se uvažovat dalo.
A v současné podobě opravdu lepší adaptér nepotřebují.

Hrímfaxi

Cílem Muska je zemřít na Marsu, ale ne při pokusu o přistání… 🙂

peter

takze musk bude prvy marsonaut alebo najprv posle nejakych odvazlivcov co to vyskusaju a on pojde az ked sa to ukaze ako bezpecne? 🙂

Jiří Hadač

Tomáš Přibyl to ve své přednášce o SpaceX cituje Elona, že chce letět tam, zpět a tam, a pak prý teprve umře. Ale nejsem si jist, jestli prohlašoval někde, že chce být první. Podstatné je tam být na stáří. 🙂 Teď si čtu článek, který cituje onen výrok o impactu, a nepíše nic o prvním místě.

peter

ak chce byt priekopnikom musi byt prvy
kolombusa pozna kazdy, ale kto vie kto mu to financoval a staval lod? takmer nikto
gagarina pozna kazdy, ale kolki uz poznaju koroljova?
armstronga pozna kazdy, ale kolki vedia o von braunovi?

takto to bude aj v pripade marsu, ten co tam bude prvy bude slavnejsie ako stavitel/majitel tie lode

Jiří Hadač

S tim Armstrongem. Existuje krásná přednáška Milana Halouska o Armstrongovi, je poměrně nová. V jejím závěru je zmíněno následující. V 90 letech se dělal průzkum v americe, co jim říká Armstrong. Odpovědi: Většina lidí tvrdila, že se jedná o trumpetistu, méně už, že že je to cyklista a málokdo si vzpoměl, že existoval i astronaut toho jména. Mimochodem, kdokoliv další, kdo vystoupí kamkoliv jinam než na Měsíc, bude stejně druhý, protože první krok na půdě jiného tělesa než Země už byl udělán.
Pravdu máš určitě v tom, že světská sláva, polní tráva. Jinak říkáš musí být první, první už byl a bude v řadě věcí teď. Hodně mi nahráváš na smeč, dělal jsem profil jedné už odlétané mise, kde se přesně tyhle věci rozebíraly. Bude teprve publikovaný. 🙂 Tak bych to nerad vyzrazoval dopředu.
Jinak, nejsem Elon, těžko tyhle věci odhadnout, nevylučuji, že chce být první, ale fakt to nevím. A ikdyž si představím titulky, tak ty mohou znít – XY udělal první krok na Marsu, když předtím přistál na povrchu v lodi Muskově BFS. 🙂

vencour

V knížce se píše o tom, že Elon poletí na Mars až bude cesta na Mars vyšlapaná a zajištěná. Stabilní.

Hrímfaxi

On se bude těžko odpoutávat od všech těch firem které tu má. Možná až s nimi naplní základní cíle. Řídit je na dálku a ještě s dlouhými prodlevami ve spojení je jen sotva realizovatelné. Na druhou stranu něco bude muset dělat. Tenhle workoholik, který prohlásil, že dovolená může člověka zabít, by se mohl k smrti unudit 🙂 Už vidím jeho výcvik. Zatím co ostatní budou trénovat, on si bude vybírat dovolenou postupně po delších úsecích, aby si zvykl 😀
Pokud by letěl v první misi, vyřešilo by to delikátní otázku, kdo stane jako první na povrchu. Nikdo jiný na to nebude mít větší právo. Jinak to bude ten, kdo přispěje nejvíce penězi? Bude to Američan? Nebo poletí mezinárodní posádka a nějaká země dostane přednost? Třeba neutrální Švýcarsko? Nebo malinké Česko? Nebo ještě menší Slovensko? 😛

C[x]

Mozna si nekdo ve SpaceX uvedomil, ze turisti by mohli pokryt nedostatek zakazek na pristi rok a pridaji tedy druhy zdroj prijmu. Pokud se jim ozvalo i jen 10 zakazniku, tak uz asi stoji za to se tomu venovat.

Zdeněk

Tak ať jim to netrvá moc dlouho. Ideálně max. rok.

Ivo

Ano, mám obdobný názor, prostě SpaceX čekalo, že přibude zakázek na starty, ale i přes značný pokles ceny, se zatím boom nekoná, prostě tento průmysl jede 10x pomaleji než SpaceX. Proto to vcelku dává smysl. Navíc by tím vzalo vítr z plachet jiným firmám, které chtějí vozit lidi.

Jiří Hadač

Jedine, co bude asi muset SpaceX poresit je, ze ti lide budou asi muset podstoupit aspon minimalni vycvik. Ale na to si asi SpaceX nekoho najme a hadam, ze je poslou do Ruska, tusim, ze NASA tyto sluzby zajistuje jen pro sve lidi plus pro smluvni partnery (CSA, ESA, JAXA, Roskosmos). Vynechme nacvik vedeckych cinnosti, minimalne se ti lidi budou muset naucit zatnout svaly pro pripad abortu a par otacek v centrifuze jim taky neublizi.
PS: skafandry jsou na miru jako Sokoly? Nevi nekdo?

Martin

marí sa mi, že sú na mieru, ale nepamätám si odkiaľ O:) 😀

Jiří Hadač

Já vycházím z Deníku Samanthy, co je přeložený na kosmonautixu, mám z něho mimochodem udělaný ebook. Ta tam píše, že v rámci tréninku startu absolvovali ve Hvězdném městečku na centrifugách nejen kompletní nácvik startu a návratu, tím myslím kompletní simulaci přetížení v čase, ale kromě nominálního sestupu po správné řízené trajektorii absolvovali i nácvik balistického sestupu, a tam už ty géčka naskakují. A takovýto nácvik je podle mě určitě k věci.
Ještě mě napadá, že takové simulátory může mít armáda a velké letecké společnosti.

Jiří Hadač

Vycházím z toho, že nehodi se stávají, a ten člověk musí být připraven na přetížení, a to nehovořím o pad či inflight abortu, to se jen rozezvučí siréna, máš max 1-2 sekundy se připravit, pak tě to zarazí natvrdo do sedačky a šups, letíš. I turisti na ISS podstupovali trénink, teď jsem to dohledával, u Gregory Olsena uvádí wiki, že absolvoval 900h tréninku a připravoval se rok a půl.
Pokud to vyznělo, že hovořím o profi astronautech, tak to se omlouvám, určitě jsem neměl na mysli kompletní trénink. Myslím si prostě, že na některé příhody, které je mohou potkat se prostě připravit musí.

Jiří Hadač

To máš pravdu, to by museli předat data ruské straně řadu citlivých informací a to se jim asi chtít nebude. A hlavně jim to asi zakazují americké zákony.

Ivo

Já v tomto spíše budu souhlasit s Petrem, myslím si, že trénink bude, ale rozhodně nebude trvat měsíce, ale spíš ty týdny. Podle mě bude spíše krátký, ale intenzívní. SpaceX se totiž bude snažit jednak ušetřit a jednak deklarovat to, že s nimi může letět skoro každý po krátkém tréninku. SpaceX umí ovládat Dragon kompletně na dálku, to samé asi bude u CD. K tomu tam budou asi dva profesionálové, jako v letadlech. Osobně si myslím, že trénink bude spočívat pouze v nacvičení nouzových situací a komunikace se zemí. Ty nouzové situace budou nejspíše instruktáž pro případ abortu a pak opuštění lodi na rampě. Další pak bude asi den na moři, simulace po přistání. Týden by měl být vcelku plně postačující.

Dan

Kdyby letěli v Sojuzu, tak do Ruska na výcvik poletí. Ale oni poletí v jiné lodi, ne ruské 🙂

Hrímfaxi

O tomhle se zmiňoval v Hydeparku Civilizace Ondřej Doule – vesmírný architekt, který spolupracuje s NASA a pro Federal Aviation Administration se podílí na sepsání pravidel létání do vesmíru pro komerční sektor. V rámci toho se účastnil testů na centrifuze kde absolvoval letové profily Virgin Galactic a úspěšně podstoupil přetížení 6,5G, zatímco při letu Sojuzu nebo raketoplánu posádka zažívá 3,5G. Podle jeho slov nemusíte mít speciální trénink pro let na LEO.

Přidávám odkaz, je to zajímavý rozhovor. To co jsem vypsal najdete po třicáté minutě.
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/218411058090210-ondrej-doule

Jiří Hadač

Wow, to s těmi pravidly pro civilní sektor je pro mě novinka, moc díky za to. Fakt zajímavé. Akorát sme my ostatní asi právě dospekulovali 😀
Poznámka k té informaci o sojuzu. Jen bych nezapomínal na balistický sestup, který se opravdu stává i v dnešní době. U sojuzu TMA-11 (2007) se udává na wiki 8G při balistickém sestupu. Tady na toto téma je výborné video ESA na téma návratu posádky z ISS s českými titulky kosmonautixu.

Hrímfaxi

Být sám sobě hnidopich, napíšu, že let na LEO není to samé co oblet Měsíce 🙂 Ale v tom už nebude marginální rozdíl.
Když jsme u těch spekulací, určitě budou mít požadavky na zdravotní stav a kondici.

A dovolím si dát ještě jeden odkaz na rozhovor. Tentokrát se Scottem Parazynskim. Byl na několika misích a krásně se to poslouchá. Letěl i s Johnem Glennem při jeho druhé misi v době, kdy mu bylo 77let …
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/215411058091114/

Jiří Hadač

No, úplně totéž to není, musíš ubrzdit úplně jinou rychlost a že by nejdřív brzdil na orbitě před sestupem, to asi úplně nebude.. Znázornění průběhu návratu lodi Apollo od Měsíce. Mimochodem, celá přednáška je skvělá, jen si musís zvyknout na projev přednášejícího.
Tak ty spekulace, které zmiňuješ, stoprocentně budou.
Co se týká rozhovorů, já radši Chrise Hadfielda 🙂 a ideálně s Adamem Savagem.

Hrímfaxi

Dobrá přednáška. Při prvním peaku pořádně stisknou zuby, pak už je to pod 6,5G. My tu ale uvažujeme o “normálních” lidech, první lety dost možná budou absolvovat lidé typu Steva Fossetta, kteří kromě dostatku financí mají také fyzickou a psychickou kondici na úrovni profesionála.

K tomu Apollu. Nedá mi to, tady je rozhovor s Radkinem Honzákem. V první části mluví o Armstrongovi jako o ukázkovém, hodném psychopatovi 🙂
https://youtu.be/r7TeFBj9lT0?t=343

vencour

Pořád to bude dost dobré P.R. mít svoje železo ve vesmíru. Jo, železo se musí kout, dokud je žhavé a zajímavé.

Jiří Hadač

Máš pravdu. No, mimochodem, někteří lidi netouží jen po svém železe ve vesmíru. Do vesmíru se posílá leccos. Mrkni se sám. Pořád nevím, co si o tom mám myslet.

samo

No ja neviem ale podľa mňa aj to prvé vyjadrenie malo podtón “nebudeme certifikovať Facon Heavy lebo budeme mať BFR rýchejšie než sme mysleli a ak objavia komplikácie vrátime sa späť k FH/CD” podľa ňmna ten oblet nikdy zrušený nebol len sa presunul na BFR, citácia z tej tlačovky kde to musk povedal: “What we decided internally is to focus our future efforts on BFR. Now we’ll see how the BFR development goes. If that ends up taking longer than expected, then we’ll return to the idea of sending a Crew Dragon on Falcon Heavy around the Moon. And potentially doing other things with crew on Falcon Heavy. But right now it looks like BFR development is moving quickly and it will not be necessary to qualify Falcon Heavy for crewed s paceflight. ” http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=87&t=2137&start=40

Palo

Ved o tom je tento clanok. Ze je mozne ze sa oblet mesiaca opat vrati na FH

Jiří

Jestli se jim vůbec ten vývoj Falconu Heavy zaplatí. Tímhle tempem, pokud to půjde s BFR dobře, si zaletí možná tak 10x a už bude v důchodu.

Ondřej Tučný

Myslím, že velká přidaná hodnota FH je poznání, jak se chová 27 motorů na jedné raketě. To se při vývoji BFR bude hodit — obzvlášť, když je Raptor ještě výkonnější. A nedivil bych se, kdyby návratnost investice do FH byla spočítaná pro daleko méně než 10 letů. Což jsou tak tři roky provozu. Možná čtyři. Akorát do plného nasazení BFR.

Hrímfaxi

Také počítali s tím, že FH bude snazší vyvinout… Snad budou mít co vozit. Kéž by se využil potenciál pro meziplanetární mise, protože těch je pomálu. Kolem Uranu a Neptunu proletěl pouze Voyager 2. Kolem Pluta zase New Horizons, která váží necelých 500kg, přitom FH dokáže poslat k Plutu 3500kg bez gravitačního praku. To je výzva 🙂

tatarata

Možná počítali, ale to na Jiřího poznámce nic nemění.

Martin

Presne na BFR som myslel pri čítaní toho vyjadrenia 🙂 mám pocit že to je tá správna odpoveď. Btw – tu je videjko popisujúce varianty letu k/na mesiac a i keď si už nepamätám presné čísla, hovorí sa tam zhruba to, že let na mesiac a späť s medzipristáním je možný len pri zložitejšej a zdĺhavej trajektórii… “jednoduchý” oblet s turistami na palube ale už vyzerá omnoho jednoduchšie a napadá ma, že je to aj pre turistov atraktívnejší letový profil vzhľadom na minimalizáciu prestojov 🙂