Finální testy Crew Dragonu před první misí s astronauty
SpaceX letos na jaře prodělalo několik nezdarů v rámci finálních příprav kosmické lodi Crew Dragon na první lety s lidskou posádkou. Došlo totiž k selhání během testu padáků a zároveň vybuchl Crew Dragon z mise DM-1 během pozemní zkoušky motorů. SpaceX však od té doby upravilo návrh padáků i motorů lodi a testování je nyní v cílové rovince. Jaké změny SpaceX provedlo a co ještě zbývá otestovat, než se v Crew Dragonu proletí první dva astronauté na misi DM-2? Ve videu z prosince 2019 je krátce zmíněn také chystaný únikový test Crew Dragonu. Pokud vás zajímá blíže, podívejte se také na toto dříve přeložené video.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Petr Melechin
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Latest posts by Petr Melechin (see all)
- Elon Musk chce s Dragonem přistávat na lodích, které pro SpaceX chytají aerodynamické kryty - 20. 1. 2020
- Jak probíhá záchrana astronautů po nouzovém přistání do moře a další zajímavosti o únikovém testu - 18. 1. 2020
- Elonovinky #98: Rekordní kvartál Tesly a novinky o továrnách Gigafactory - 17. 1. 2020
Zdravim,
prosim o jake financni problemy slo, ktere jsou zmineny ve videu, jako duvodu zdrzeni startu Crew Dragon?
Diky za odpoved a skvely web.
Kupříkladu i toto byly důvody zdržení programu komerční dopravy posádek 🙂 najdi si v článku pasáž, která píše o Lori Garver.
O finanční problémy tedy evidentně nejde.
Měl jsem na mysli, že nejde o finanční problémy ze strany SpaceX. To přece pán z NASA vytýkal právě SpaceX. L. Garver to uvádí na pravou míru.
Asi by bylo lepší přeložit jako “problémy s financováním”, ale – ruku na srdce – o nich se už psalo mockrát, že 😉
Dobrý nápad. Překlad jsem upravil.
Diky za odpoved,
ja kdyz neco hledam, tak se v drtive vetsine ztratim. 🙂
Dobry den, zaujimalo by ma, ci dragon nejako vypusti nadrze s palivom pre unikovy system vo faze, ked uz nie je potrebny (t.j. podobne ako ked sa odhodi zachranna vezicka), alebo ci tieto plne nadrze ponesie az na ISS a nasledne naspat na zem?
Nádrže jsou společné pro motory Draco i SuperDraco a k vypouštění pokud vím nedochází.
Vdaka za odpoved, spolocne nadrze vsetko vysvetluju…
Během dokování u ISS už nejsou nádrže s palivem plné. Část paliva je spotřebovávána během manévrování na orbitě motory Draco.
Je potřeba mít na paměti, že nádrže musí palivo obsahovat nejen během přiblížení k ISS, ale i poté. Ke vzdálení od ISS jsou totiž také použity motory Draco. Následuje několik dalších manévrovacích zážehů a poté patnáctiminutový deorbitační zážeh. Takže vypuštění nádrží by nebyl moc dobrý nápad.
Poznámka k tématu: Lodě Sojuz taktéž dokují s nádržemi s hypergolickým palivem (N2O4 / UDMH).
Vaší poznámku o Sojuzu bych rozšířil na všechny lodě a satelity obecně (až na pár výjimek s iontovými motory), protože zatím to bez hydrazinu tak nějak neumíme.
Dragon modul má akú najnižšiu hranicu od ktorej dokáže pristať ? Ak raketa zlyhá 10 sekúnd po štarte padáky budú neúčinné, a nestihnú sa otvoriť.
Nula. (Klidně z rampy).
Dragon má motory, které ho vynesou do dostatečné výšky.
Přesně jak psali oba pánové přede mnou, jen je doplním čísly.
SpaceX jako zajímavost uvedlo, že 8 motorů SuperDraco je schopno za 7,5 sekundy odnést loď Crew Dragon do vzdálenosti 800 metrů, přičemž dosáhne maximální rychlosti 701 km/h.
A při pad abort testu v roce 2015 potom Dragon přistál do vln asi 99 sekund po startu.
Preco sa deorbitacny zazeh robi motormi drago a nie superdrago.
Superdraco jsou příliš příliš silné a nejsou tak palivově efektivní jako draco.
Pro deorbit z LEO není potřeba nijak velká změna rychlosti … ve skutečnosti, jde spíše o změnu parametrů dráhy, tak, aby ses potkal s atmosférou, a ta už dodělá zbytek.
Nechce se mi to úplně počítat – ale řádově postačí změna rychlosti o zhruba 100-200 m/s podle výšky oběžné dráhy, ze které se vracíš.
Co si tak matně pamatuji z dob raketoplánu, tak to snad bylo jen pouhých 250 – 300km/h (tedy něco kolem 70 – 85m/s) a to stačilo, aby šel dolů.
Tam záleží odkud se vracel. Jestli z nějaké nízké … od ISS nebo třeba od Hubblu.
Těch 60-70 m/s platí pro nízké dráhy – pod 200 km (hlavně perigeum). Pro ISS (cca 400-420 km kruhová) to bude kolem těch 160-180… od Hubblu (560) to bylo ještě více…
Jo, podle tohohle odkazu se v příručce pro Shuttly uvádí typická hodnota mezi 61-168 m/s v závislosti na výšce.
Ale jako ty jejich jednotky fps (feet per second) mě fakt dojímají :-D. 😀
Používají se dodnes v letectví a asi dlouho používat budou…
Co mi to jen připomíná:
Čtvrťák. Dva čtvrťáky = jeden půlpenny. Dva půlpenny = jeden penny. Tři penny = trojník. Dva
trojníky = šesták. Dva šestáky = jeden šilink neboli šilas (Britové používají název “bob”). Dva šilasy = florin. Jeden florin a jeden šesták = půlkoruna. Čtyři půlkoruny = desetišilasová bankovka. Dvě desetišilasové bankovky = jedna libra (nebo 240 penny). Jedna libra a jeden šilink = jedna guinea. Desetinné mzdové soustavě Britové vzdorovali velmi dlouho, protože ji považovali za příliš složitou….