SpaceX zavádí nové značení pro vylepšenou Starship, první exemplář by měl letět už za pár měsíců

Elon Musk aktuálně navštívil areál SpaceX v jihotexaské Boca Chica, kde celou noc dohlížel na výrobu nových kupolovitých vík nádrží pro Starship. Ta jsou podle Muska nejobtížnější částí hlavní konstrukce lodi (tato část navíc selhala při listopadové tlakové zkoušce). Z videí, které nasdílel na Twitteru, vyplynulo, že SpaceX má už tři víka v různých stádiích výroby. Jedno další víko sem bylo nedávno převezeno z Floridy, avšak na videích není vidět, takže možná už není v plánu jej využít.

Jedno z nových vík už je hotové a dokonce bylo přivařeno k jednomu z ocelových prstenců, které budou tvořit trup příštího exempláře lodi Starship. Prstence jsou tenčí a lehčí než ty u prototypů Mk1 a Mk2 a jejich výroba je snazší, neboť jsou tvořeny jedním kusem oceli s jedním svarem. Elon Musk vysvětlil, že toto konkrétní víko nádrže je určeno pro příští exemplář Starship, který by prý mohl poprvé vzletět za 2 až 3 měsíce.

Nové víko nádrže pro Starship SN1 (Foto: Elon Musk)

Výroba vík nádrží je podle Elona Muska zcela odlišná od metod použitých u dřívějších prototypů. Vysvětlil, že SpaceX je nyní svařuje technologií TIP TIG místo „flux core“ a že kovové díly jsou lisovány (4000tunovým lisem v Michiganu) místo toho, aby byly tvarovány metodou „bump forming“. Tyto změny prý mají za následek přesnější a pevnější svary a snížení hmotnosti o 20 %. Úplně nejlepší výsledky by však prý nabídlo autogenní laserové svařování, ale pro to jsou prý potřeba přesnější díly a vybavení. Musk však doufá, že se laserové svařování podaří implementovat během roku 2020. Kromě vík nádrží byla nedávno v Boca Chica spatřena také nová špička. To by mohlo značit, že původní špička z prototypu Mk1 nakonec nebude použita na některé z budoucích Starship.

Nová špička pro Starship v Boca Chica (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)

SpaceX také zavedlo nové značení vyráběných exemplářů Starship. Ten, co se aktuálně vyrábí v Boca Chica, Musk označuje jako SN1. Měl by to prý být první exemplář vylepšené verze Starship, kterou Musk označil jako V1.0 a mělo by jít o verzi Starship navrženou pro orbitální lety. Předpokládá se, že SN1 (Serial Number 1) je vlastně jen nový název pro prototyp Mk3. Návrh Starship V1.0 však rozhodně není finální a Musk očekává, že další exempláře z této série se budou vzájemně trochu lišit. Podobně byl vyvíjen Falcon 9, který sice měl několik vývojových řad (např. v1.0 nebo v1.1), avšak každý vyrobený kus obsahoval oproti tomu předchozímu nějaká vylepšení, i když oba spadaly do stejné verze. Andy Lambert, viceprezident výroby ve SpaceX, dokonce o Falconu 9 před časem prohlásil: „Nikdy jsme nevyrobili dvě zcela totožné rakety.

Elon Musk také odpověděl na několik dotazů ohledně ovládání stabilizačních ploch lodi Starship, které umožní řízení lodi během návratu do atmosféry. Loď bude muset před přistáním provádět docela komplikované manévry připomínající skydiving, avšak Elon Musk před časem prohlásil, že to nebude „žádný problém“. Obtížnější prý je mimimalizování spotřeby paliva během přistání.

Musk také před pár měsíci v rozhovoru s Everyday Astronautem mluvil tom, že u prototypu Mk1 naklápění ploch zajišťovaly baterie z vozů Tesla v kombinaci s elektromotory z vozu Tesla Model 3. Motory pumpovaly hydraulickou kapalinu do zásobníku a poté píst pohyboval řídící plochou. Už tehdy však Musk zmínil, že u třetího prototypu Starship budou motory elektromechanicky přímo ovládat řídící plochu pomocí šnekového převodu. To podle aktuálních tweetů Elona Muska stále platí a navíc prozradil, že SN1 bude využívat několik elektromotorů Tesla Plaid. Toto řešení je prý celkově jednodušší, lehčí a odolnější vůči selhání (systémy jsou redundantní). Tesla testovala motory Plaid během podzimu v Modelu S na závodním okruhu Nürburgring. Jde o nejpokročilejší a nejvýkonnější motory, které automobilka doposud vyvinula. Jejich použití na Starship má svůj důvod – pro pohyb ocasní stabilizační plochou je totiž podle Muska potřeba výkon 1,5 MW.

Musk dále potvrdil, že je stále v plánu, aby tlakování nádrží u Starship SN1 zajišťoval přímo horký kyslík či metan v plynném skupenství, který bude odčerpáván z motorů Raptor. U Falconu 9 je tlakování komplikovanější, protože jej zajišťuje dodatečný heliový systém. SpaceX se ho nejspíš rádo zbaví, neboť přímo či nepřímo vedl k oběma katastrofickým nehodám této rakety. Absence heliového systému však neznamená, že Starship nebude obsahovat žádné tlakové nádoby COPV. Zážeh Raptoru prý vyžaduje velmi rychlé a přesné roztočení kyslíkových a palivových turbín, a tak jejich nastartování budou zajišťovat nádoby COPV. Podle Paula Woostera ze SpaceX by však tyto nádoby neměly obsahovat helium, nýbrž metan či kyslík, přičemž plněny můžou být přímo za letu, aby bylo možné Raptory zažehávat opakovaně. Mimochodem, Musk před Vánoci prozradil, že SpaceX vyrobilo už 17 motorů Raptor. Jejich návrh však neustále prochází změnami, a tak rychlost výroby není taková, jak Musk původně doufal.

Zatím jsme se bavili hlavně o Starship SN1, ale Elon Musk stihl prozradit pár novinek také o dalším exempláři, který se bude jmenovat SN2 (v podstatě jde o nový název pro Mk4). Ten už prý nebude vyráběn pod širým nebem, jak tomu bylo u dosavadních prototypů. Jedním z problémů v Boca Chica totiž byl silný vítr, který měl neblahý vliv na proces svařování. Tím se vysvětluje, proč pracovníci obklopují výrobní oblasti kontejnery a proč SpaceX v Boca Chica vybudovalo vysoký větrolam (a plánuje postavit druhý). SN2 tedy podle Muska bude vyráběn v „relativně“ uzavřeném a čistém prostředí. To prý stačí, neboť svařování nerezové oceli na rozdíl od hliníku nepotřebuje dokonalé podmínky. Výroba SN2 by prý měla začít už během ledna. Nebude to však na Floridě, nýbrž také v Boca Chica, která nyní bude podle Muska hlavním střediskem pro Starship, zatímco Florida se bude soustředit na Falcony a Dragony. Vypadá to tedy, že prozatím končí experiment s dvěma soupeřícími týmy, které by souběžně pracovaly na výrobě prototypů Starship. Aktivita na Floridě by se však měla časem opět rozjet, až bude vybudován nový areál SpaceX v Kennedyho vesmírném středisku.

Větrolam/hangár v Boca Chica (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)

Nyní se přesuňme trochu do budoucnosti, neboť Elon Musk se v listopadu rozpovídal o tom, jak by mohla vypadat ekonomika provozu Starship v době, kdy bude létat pravidelně. Musk odhaduje, že mezní náklady na start Starship se budou pohybovat kolem 2 milionů dolarů, přičemž nosnou raketu i loď má být časem možné použít znovu už pár hodin po přistání. To má umožnit obrovský nárůst počtu prováděných startů, obzvlášť pokud bude Starship provozována také pro přepravu po Zemi. Musk však uznává, že časté starty budou vytvářet hodně hluku, a tak nejspíš budou muset vzniknout kosmodromy umístěné zhruba 30 km od pobřeží. Dopravu pasažérů či nákladu na kosmodrom by pak mohl zajišťovat hyperloop.

Starship je prý navržena pro tři starty denně, což by představovalo až 1000 startů ročně jedné jediné rakety. Pokud tedy SpaceX vyrobí stejný počet Starship jako Falconů (zhruba 100 kusů) a každá z nich dokáže vynést 100 tun na oběžnou dráhu, představuje to podle Muska teoretickou maximální kapacitu 10 milionů tun nákladu každý rok. Momentálně je globální kapacita kolem 500 tun ročně, přičemž polovinu tvoří rakety Falcon.

Takováto čísla jsou podle Muska nezbytná, abychom vůbec mohli začít pomýšlet na soběstačné město na Marsu. Aby mohlo vzniknout, bude prý potřeba tisícovka vesmírných lodí, které v průběhu 20 let dopraví na Mars milion tun nákladu. Minimálně na začátku to však podle Muska rozhodně nebude procházka růžovým sadem:

Pokud přežijete cestu tam, život na Marsu bude mnohem nebezpečnější a obtížnější než na Zemi a bude potřeba několik desítek let tvrdé práce, aby [město] bylo soběstačné. Takhle zní nabídka. Máte zájem?




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
32 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře