Starship využívá baterie a motory od Tesly, kormidla na Super Heavy budou z oceli, Raptor bude silnější a levnější
Elon Musk veřejně představil aktualizovanou verzi lodi Starship a nosné rakety Super Heavy už před dvěma týdny, ale tím příval novinek a podrobností neskončil. Musk po prezentaci nabídl doplňující informace v rozhovoru s Everyday Astronautem a samozřejmě nás také nadále zásoboval zajímavostmi prostřednictvém svého Twitteru. A do toho se objevily novinky ohledně plánů pro floridský prototyp Starship, který čeká přesun a brzy snad i start z upravené rampy LC-39A.
Neoficiální představa Starship s nosičem Super Heavy po startu (Autor: @cburg / Twitter)
Začneme u Muskova rozhovora s Timem Doddem, autorem populárního YouTube kanálu Everyday Astronaut. Pokud umíte anglicky, určitě stojí za zhlédnutí celý, ale já alespoň vypíchnu nové informace a zajímavosti, které v něm zazněly. Stejně jako v hlavní prezentaci Musk během rozhovoru mluvil o své filozofii během vývoje. V průběhu let se prý naučil, jak celý proces zrychlit a je toho názoru, že pokud návrh něčeho trvá moc dlouho, jedná se o špatný návrh a je potřeba jej upravit. Jednou z častých chyb ve vývoji podle něj je tendence držet se zbytečně komplikovaného návrhu a neochota odstraňovat jeho součástky a související vývojové procesy. I chytří inženýři prý mnohdy ztrácí čas optimalizací součástky, která by správně ani neměla existovat.
Musk také potvrdil, že k rozhodnutí přejít v případě Starship (tehdy BFR) na nerezovou ocel místo uhlíkových kompozitů došlo loni v říjnu, tedy velmi krátce po oznámení aktualizované verze BFR v rámci představení projektu dearMoon. Důvodem změny podle Muska bylo právě to, že vývoj uhlíkových kompozitů trval moc dlouho.
Během rozhovoru Musk ukázal Doddovi video vnitřku nákladového prostoru prototypu Starship, který má objem přes 1000 metrů krychlových. Musk video později nasdílel také na Twitteru a dodal, že finální verze bude vypadat uhlazeněji.
Inside Starship cargo bay. Header tanks mounted in tip of nosecone to offset engine weight at rear. pic.twitter.com/EJSwqMCooA
— Elon Musk (@elonmusk) October 1, 2019
Ve špičce lodi můžete vidět menší nádrže. Ty obsahují palivo a okysličovadlo vyhrazené pro přistání a zároveň spolu s ocasními plochami pomáhají loď vyvážit (těžiště se při návratu bez nákladu jinak nachází moc vzadu). Elon Musk v rozhovoru prozradil, že budoucí verze těchto nádrží bude vypadat jinak. Vysvětlil, že jejich současná podoba není ideální, protože není efektivní nádrže vézt v podstatě jako náklad. Lepší by podle něj bylo nádrže plně integrovat do špičky. Jinými slovy, místo aby ve špičce byly umístěny dvě samostatné kovové nádoby, špička bude uzavřená a rozdělena přepážkou. Tím vzniknou dvě nádrže, přičemž stěny lodi budou zároveň sloužit jako stěny přístávacích nádrží. Tím se sníží celková hmotnost. Stejným způsobem jsou řešeny hlavní nádrže.
Musk během rozhovoru také mluvil o řiditelných stabilizačních plochách, které mají jiný tvar a velikost než u dřívějších verzích lodi Starship. Upřesnil, že jejich naklápění zajišťují baterie z vozů Tesla o celkové kapacitě 400 kWh (jedná se tedy o čtyři 100kWh baterie z Modelu S nebo X) v kombinaci s elektromotory z vozu Tesla Model 3. Baterie a motory prý pumpují hydraulickou kapalinu do zásobníku a poté píst pohybuje řídící plochou. Podle Muska to však není ideální řešení, a tak u Mark 3 (druhý texaský prototyp Starship) budou motory elektromechanicky přímo ovládat řídící plochu pomocí šnekového převodu.
Baterie Tesla a přistávací nádrž prototypu Starship (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
Elon Musk se později na Twitteru vyjádřil také k tepelnému štítu Starship. Ten tvoří keramické destičky, které připomínají ty, které používaly raketoplány NASA. Nabízí se tedy otázka, čím se řešení SpaceX liší. Musk víceméně potvrdil, že jsou tenčí, lehčí, mají jednotný tvar a jejich kontrola a výměna je snazší. Zároveň vysvětlil, že není potřeba, aby každá destička měla vlastní čidlo, jelikož její stav a nutnost výměny je evidentní na základě částečného opotřebení v místech, kde se moc rozžhavila.
Další zajímavost z Muskova Twitteru se týkala roštových kormidel na nosné raketě Super Heavy. Ty budou větší a budou mít jiný tvar než kormidla na raketách Falcon, ale to nejsou jediné rozdíly. Kormidla na Super Heavy totiž nebudou z titanu, nýbrž ze svařované oceli.
Neoficiální představa přistávajícího Super Heavy s rozloženými roštovými kormidly (Autor: Sam Taylor)
A když už jsme u svařování, Musk na Twitteru vysvětlil, že při výrobě Starship firma nevyužívá metodu třecího sváření smíšením jako v případě raket Falcon. Ta je prý dost obtížná a pro ocel není potřeba, jelikož ta se dá dobře svářet mnoha různými způsoby. Důležitá je prý hlavně konzistence svarů a přesná výroba dílů.
Rozhovor Tima Dodda se také stočil k problematice raketových motorů. Dodd totiž připravuje podrobné video o motorech typu aerospike, a tak se Muska zeptal na jeho názor na tento nevšední druh motoru. Ve zkratce, Musk se jeho použití teoreticky nebrání, avšak musel by ho někdo přesvědčit, že je to lepší volba než Raptor, který v současnosti pohání Starship. Zároveň zabrousil do problematiky efektivity spalování. Musk zmínil, že u motoru jako je Merlin je obtížné dosáhnout 95% efektivity spalování kvůli tomu, že využívá rafinovaný petrolej. Oproti tomu je u Raptoru možné dostat se až na 99 % teoretické maximální efektivity spalování díky použitému palivu (metan) a spalovacímu cyklu (full-flow staged combustion).
SpaceX po Muskově prezentaci o Starship zveřejnilo speciální stránku s informacemi o této raketě. Ta kromě povedených obrázků obsahuje také přesné parametry Raptoru. Tento motor má 3,1 m na výšku s průměrem 1,3 m a tahem 2 MN (200 tun). Jedná se o atmosférickou verzi motoru, kterou známe ze Starhopperu nebo prototypu Starship, avšak ve vývoji je také vakuová varianta. Ta by měla mít průměr 2,8 metru a tah 220 tun.
Elon Musk se také znovu vyjádřil k ceně Raptoru. Letos v červnu říkal, že náklady na výrobu jednoho motoru jsou více než 2 miliony dolarů, ale že časem by mohly klesnout až na desetinu. Musk nyní prozradil, že snižování nákladů pokračuje dobře a v případě první verze Raptoru („V1.0“) klesnou „hluboko pod milion dolarů“ za kus. Cílem pak je dosáhnout hodnoty 250 tisíc dolarů u verze V2.0. To bude motor s tahem 250 tun, takže náklady by se mohly dostat pod 1000 dolarů za tunu tahu. Pro srovnání, jeden motor RS-25 pro raketu SLS má tah 186–227 tun a NASA za jeden zaplatí asi 60 milionů dolarů. Ve skutečnosti je to však mnohem více, protože NASA zaplatila přes miliardu dolarů jen za opětovné spuštění výrobních kapacit pro tento motor. Jedná se přitom jen o mírně modifikovaný motor dávno vyvinutý pro raketoplán. Ovšem, porovnáváme sice cenu jednoho motoru a interní náklady druhého, ale i tak je rozdíl propastný.
První prototyp Starship je vyráběn v texaské Boca Chica a je označován Mk1. Na konci září byl pro účely Muskovy prezentace smontován do jednoho celku, avšak bylo to jen „naoko“, neboť následně byl opět rozpojen na dvě poloviny a jeho tři motory také byly odmontovány. Údajně se totiž nejednalo o Raptory, se kterými absolvuje svůj testovací let. Nicméně pokračují přípravy prototypu i rampy, z které bude snad už za pár týdnů startovat. Zároveň se v Boca Chica začaly vyrábět nové kruhové segmenty, které jsou o něco vyšší než ty na prvním prototypu a jsou tvořeny jen jedním kusem oceli. Podle toho, co Elon Musk řekl během prezentace, by tyto díly měly být určeny pro příští prototyp.
A jak vypadá plán testovacích letů Starship? Elon Musk na Twitteru upřesnil, že pokud chystaný let do výšky 20 kilometrů proběhne dobře, další start by už mířil rovnou na oběžnou dráhu. Dodal, že náklad první orbitální Starship budou nejspíš tvořit „satelity pro Starlink a nějaké další srandičky“. Dokáže SpaceX trumfnout Teslu Roadster, kterou do vesmíru vynesl první Falcon Heavy?
Starship Mk1 odstartuje z rampy v texaské Boca Chica, kterou SpaceX aktuálně připravuje, avšak práce pokračují také na Floridě, kde se v městečku Cocoa vyrábí druhý prototyp Starship. Ten měl být přepraven k rampě LC-39A už v září, avšak podle nejnovějších informací k přesunu dojde až v říjnu či listopadu.
Plán převozu prototypu Starship z Cocoa
Prototyp bude převezen v horizontální poloze pomocí stejného kolového přepravníku, který SpaceX nedávno použila v Texasu pro přesun Starhopperu z přistávací plošiny zpět ke startovní rampě, kde už nejspíš zůstane. Kvůli velkým rozměrům floridského prototypu aktuálně probíhá zvyšování či zakopávání elektrických a telefonních drátů, které by jinak překážely při plánovaném převozu po silnici. Starship bude poté přeložena na říční ponton a dopluje až k Vehicle Assembly Building v Kennedyho vesmírném středisku, kde bude po souši dopravena až do nedalekého startovního komplexu LC-39A.
Stavba rampy pro Starship v komplexu LC-39A (Foto: Julia Bergeron)
Z LC-39A pak někdy v budoucnu některý z floridských prototypů odstartuje, na což se už SpaceX připravuje také. Už před pár týdny totiž na rampě LC-39A začaly stavební práce potřebné pro vybudování sekundární rampy určené pro starty Starship. Vzniká tu i přistávací plošina. Podrobněji se o přípravách startovních ramp pro Starship v Texasu i na Floridě rozepsali v článku na webu NASA Spaceflight, jehož český překlad najdete u kolegů na Kosmonautix.cz.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Jo a díky za supr článek😀
Ta cena rs motorů je šílená i když pominu co nalili za prachy do linky. NASA je opravdu státni moloch. Tím ale nezpochybňují úspěchy které NASA dosáhla
Ten kontrakt 1.5mld usd za 6 motorů je slušný kšeftík 🙂
Je to odpovídající cena za v podstatě reverzní inženýrství masivního hydrolox motoru s uzavřeným cyklem (jeden z vrcholů raketového inženýrství).
Filosoficky to můžeme považovat za složitou a překonanou technologii (ovšem raptor ještě na oběžné dráze nebyl, neříkejme hop), ale když už se rozhodli jít touto cestou, nic jiného jim nezbývá. Zajímavé by mohlo být smlouvání o cenu při objednání většího kontraktu (desítky kusů na třeba 10 leté období aby výrobní linka měla jistotu odbytu a neměla prostoje)
Ten přístup k vývoji, jak prezentuje Musk se mi zdá podivný. Vede totiž k používání osvědčených řešení – to je názorně vidět při opuštění verze pláště z uhlíkových kompozitů, nebo transpiračního chlazení apod. a přechod k tradiční oceli na plášť a keramiky pro tepelný štít. Aby hmotnost konstrukce pláště rakety příliš nevzrostla, nepoužívá separátní nádrže na pohonné hmoty, ale funkci nádrže převezme plášť rakety, což je riskantní. Nevím jak se bude cítit budoucí posádka Starshipu, když bude zepředu i zezadu obklopena nádržemi. A u tepelné ochrany s keramiky už předpokládá výměnu keramických destiček, takže nebude Starship ihned opakovatelně použitelný.
Tak on ten Musk zkouší všechno a není zabedněný – otevřená mysl novým nápadům je jeho obrovská deviza. Co platilo před 50-ti lety zdaleka neplatí dnes, zejména co se týče materiálů. Chová se extrémně racionálně a nebojí se změnit názor, byť sklidí od části veřejnosti nenávistnou kritiku (jako za tu změnu na nerez u BFR). Kašle na ego a nějaký status, jde mu čistě o výsledky.
Co se týče těch nádrží, tak všechny rakety mají nádrž zároveň jako nosný plášť. Akorát předpotopní A4/V2 měla vnitřní nádrže. I dnešní dopravní letadla mají palivo přímo mezi nosnými přepážkami křídla.
No u těch letadel tam jsou ale vaky v kterých to palivo je, není tedy přímo v konstrukci jako takové.
Neříkal bych tomu zrovna vaky, ale je tam separační gumová vrstva na stěnách, plus separační přepážky proti přelévání paliva. Ale pointa je taková, že trup jako nádrž je technologie stará půl století a netřeba se toho bát. Ostatně raketa je z 90% létající nádrž.
Proti používání osvědčených řešení, pokud jsou na místě, nemám nic. Jen podotýkám, že vede ke stagnaci. U hledání nových řešení je nutno počítat s delší dobou řešení, s většími náklady a případnými neúspěchy. To je obecná pravda a Musk ji zná, ale pak nechápu proč šel do uhlíkatých kompozitů a transpiračního chlazení a brzy od nich upustil.
Rakety nelze srovnávat s letadly – rakety jsou v podstatě létajícími nádržemi letícími nepoměrně vyššími rychlostmi při podstatně větším zatížení, takže riziko je obecně vyšší. Konečné slovo k tomu řeknou letecké a kosmické úřady.
Mám dojem, že nádrže pro návrat ve špičce Starshipu považuje v současnosti Musk za konečné řešení, pro prototypy vyhovuje řešení u Mk1 neboť zde zvýšená hmotnost tak nevadí – simuluje užitečné zatížení.
Já bych právě řekl, že od nich neopustil brzo. Když se jukneš například sem, tak zjistíš, že s tím plánem na použití uhlíku přišel minimálně už v roce 2016, možná i dřív. Takže prostě vývoj nějakou dobu trval, zbytečně se protahoval, tak cítil, že je čas na změnu.
A ten odkaz, šlo mi výhradně o slovo uhlíkové kompozity a letopočet vydání článku. Čili dva roky se s tím trápili. A on to říkal v tom rozhovoru s Timem Doddem, nejlepší součástka je žádná součástka a když to trvá dlouho, návrh změnit.
K posouzení, zda něco trvá dlouho, záleží na tom, jak jsem psal, kdo, co, za co a kdy potřebuje. Když se podíváte na převratné myšlenky, tak jejich zavedení do praxe trvalo většinou dlouho a a stále nemalé peníze. Pokud chci používat nové technologie jako uhlíkaté kompozity, transpirační chlazení apod. tak musím počítat, že to bude dlouho trvat (dva roky v tom případě nejsou dlouhá doba) a bude to něco stát, pokud chci něco hned, tak používám osvědčená řešení. Nemám nic proti obému, jen si to musí každý vývojář, investor apod. předem promyslet a adekvátně vybrat. To je meritum věci, o kterém zde píši.
Ale on použije to osvědčené. Na vývoj nemá čas. Nemůže si dovolit stavět raketu 20 let.
Musk říkal že nerez je ve výsledku lepší/lehčí než karbon. Proč by vyvíjel karbonovou BFR když byla horší, dražší a ještě jako bonus by to trvalo strašně dlouho?
Nerezová Starship je ve všech parametrech lepší než karbonová. To asi panu Jančurovi uniklo.
Pak ale karbonová ITS byla OD POČÁTKU slepá ulička, a slovem od počátku myslím už od návrhu. Protože i bez testů jim muselo být jasné že kompozity jsou choulostivý materiál jejichž ladění trvá roky a ve vesmíru jsou téměř nevyzkoušené.
Tedy přesný opak toho co tvrdíte. Ona je starship oproti ITS i poněkud menší a slabší. Takže by bylo lepší záležitost označit jako srážku SpaceX s realitou.
Karbonová ITS jako projekt byla manažerské selhání (pokud to nebyla PR habaďůra). Její SKUTEČNÝ vývoj (až po start a přistání) by stál desítky, pokud ne stovky miliard dolarů a jak správně říkáte trval by třeba i 20 let. Tolik peněz a času nemá ani stát, natož soukromá firma.
Musk vzal data teplot při sestupu, plynové hořáky a postavili simulátor teplotního namáhání při sestupu. Však to zveřejnil jak zkouší ty dlaždice plynovými hořáky na Twittru. Stejným jednoduchým zařízením nejspíš vyzkoušel zmenšený model lodi BFR v konfiguraci dlaždice + karbon proti dlaždice + nerez….. a během pár měsíců měl jasno co je lepší.
Když člověk ví, jak Musk v Tesle předělával Meredes na elektrický pohon jako mulu, tak se moc nediví, že to má všechno prakticky otestované.
Přechod z karbonu na nerez neměl nic společného s testy, ze kterých když už tak mohly mít vliv tlakové zkoušky té velké karbonové nádrže.
Přechod na nerez bylo manažerské rozhodnutí diktované realitou. Na karbon prostě nebyly penízky a čas.
Zatím vypadá nerez slibně, ale klidně to ještě může celé skončit částečným přechodem na hliníkové/titanové slitiny případně zařazení ještě ušlechtilejších ocelí než je “běžný” nerez (na namáhané díly). Protože teprve teď se budou dělat skutečné zátěžové testy. Stometrovou raketu nejde doopravdy otestovat v laboratoři.
Ne tak docela. On používá nejraději osvědčené postupy jinak. Nejraději vezme jednu technologii nebo postup a aplikuje ho v úplně jiném kontextu. Je to tedy už v zásadě odzkoušená technologie nebo postup a přitom přinese výrazný pokrok, protože jí aplikuje jinak.
No a samozřejmě vždy hledí na čas rychlost a peníze. To chlazení byl zajímavý nápad, který se ale ukázal horší z hlediska hmotnosti než moderní keramické destičky nic víc. Pokud by to vycházelo lépe prostě by to zkusili aplikovat.
Podle vyjádření se zdá, že si představuje kontrolu destiček velice jednoduše. Nejspíš nafotí plášť a na první pohled poznají pokud je třeba něco vyměnit. Zřejmě čeká, že to nebude moc často. Nicméně také si myslím, že to je problematický proces. Pokud se to stane na Marsu musí někdo tu destičku nějak vyměnit, což může být problém pokud to bude nějaká automatická mise bez posádky. Upřímně pokud nepočítají s nějakým robůtkem, který proleze ve vesmíru plášť a vždy ho zkontroluje a opraví, tak se mi to nezdá moc praktické
Spíš bych řekl že počítají s neuronovou sítí která analizuje fotky a řekne že, je to třeba vyměnit. Prakticky by mohlo jít o další případ spolupráce s Teslou, konkrétně by si od nich mohly vzít FSD čipy, když ty už mají kvůli zpracování obrazu.
Destičky se budou opotřebovávat prakticky jen při přistání myslím. Kontrola ve vesmíru tedy nedává smysl, protože je obtížnější.
No to právě nevím. Pokud přistanou na Marsu, tak tu kontrolu musí před letem a přistáním na zemi udělat. Přímo na Marsu to není zrovna praktické.(gravitace žádné lešení atd Je asi jednoduší nejdřív vyletět znovu do stavu bez tíže.
Obávám se že ohledně destiček (pokud mají být pokud možno univerzální a zaměnitelné) bude nejlepší učitelkou praxe a tedy se dočkáme série různě závažných selhání (snad se vyhnou RUD) při přistání. Už od pasu (aniž bych byl inženýr) si tipnu že se ještě dost budou předělávat “křídla”. Při hypersonickém průletu budou rádi když o ty prvotní verze křídel nepřijdou.
Falcon 9 ladili skoro 10 let a i to je srovnání asi jako tříkolka proti školnímu autobusu.
Ano, Musk má navzdory svým někdy až šíleným prohlášením velmi pragmatický přístup. A je to dobře, protože i díky tomu se mu část těch šílených věcí nakonec povedla uskutečnit.
Ty nejisté nové technologie by logicky měla vyvíjet za státní peníze NASA, jenže té přikázali poslepovat ze zbytků raketoplánu SLS.
Však je také NASA vyvíjí ! Odtud například tepelná ochrana PICA. Ale něco jiného je namontovat prototypovou technologii na pilotovanou loď. To je neomluvitelný hazard, zvlášť pokud máte na výběr bezpečnější alternativu. Na testování technologií slouží cubesaty.
NASA vyvinula už v 70. letech celkem propracovaný systém vyspělosti technologií – způsobilosti pro reálný let. Technology readiness levels (TRLs).
Takže pokud máte na mysli nějakou KONKRÉTNÍ technologii, tak se podívejte na její TRL – jestli je to jenom nějaká nezávazná myšlenka ležící na laboratorním stole, nebo je to vyzkoušené v praxi třeba na cubesatu.
PICA-X není ověřený materiál? Už 9 let létá na Dragonu v1 a dosud úspěšně. A předchůdce, PICA, prošel letovým testem také.
Přečtěte si prosím ještě jednou na co reaguji. Každá technologie má nějaký stupeň způsobilosti od pouhé teorie v hlavě vynálezce po absolutní vrchol kosmonautiky – použití té technologie při pilotovaném letu.
Přeskakování jednotlivých fází testování a aplikování (cubesat, levná družice, drahá družice, pilotovaná loď) se silně nedoporučuje. Zvlášť když ta nová technologie není nezbytná pro splnění mise.
PICA jsem dal jako příklad že NASA samozřejmě vyvinula a vyvíjí technologie jak na běžícím pásu a někdo je přesto schopný tvrdit pravý opak. (zvlášť když uvážíme že pilotovaný program je jen pouhá část NASA).
A co se konkrétní aplikace týče, tak samotné dobré fungování PICA jako tepelné ochrany ještě neznamená že bude fungovat stejně dobře i inovativní uchycení na nerezový trup (pokud se bude lišit od starého způsobu uchycení).
Mě právě nebylo jasné na co reagujete, protože lidi na první let SS někdo necpe a než se v ní sveze posádka, tak bude mít za sebou slušnou porci letů se Starlinkem. Takže nepůjde o nic neodzkoušeného.
Nádrže jako takové vás skutečně v letadle ve vzduchu nedrží.
Ano, drží nás tam vztlak. Akorát ho do toho letadla zapomněli zabudovat 🙂
A já si myslel, kdovíjak nebudu ftipnej 🙂
Doporučil bych se podívat na překlad popisu ovládání stabilizačních ploch, zejména dvou posledních vět – cituji”Baterie a motory prý pumpují hydraulickou kapalinu do akumulátoru a poté píst pohybuje s ventilem. Podle Muska by však bylo lepší, aby motory přímo ovládaly pístový ventil pomocí šnekového převodu.”. Výraz “píst pohybuje ventilem” je podivný – jaký píst a jaký ventil? Podle mne by píst by měl natáčet stabilizační plochu, resp na by měla být natáčena přímo elektromotorem přes šnekový převod.
Tím chci pouze ujasnit poněkud nesrozumitelnou formulaci, neřeším, která verze ovládání je vhodnější.
Máš pravdu. Taky sem se nad tím při čtení v mobilu pozastavoval (protože sem ten rozhovor viděl už dříve).
A chyba je tahle:
V originálním videu je chyba v titulcích (a není tam jediná). Elon říká “flaps” (klapky – řídící plochy), a v titulcích je “valves”. A pokud to někdo překládal z titulků … tak z toho vyšel nesmysl. TA chyba v titulcích je tam několikrát (a je tam těch chyb více).
Co EM skutečně říká v téhle části rozhovoru:
I think we are going to probably with Mark 3 (v titulcích je špatně Mach 3) move to purely electro-mechanical actuators for the flaps (v titulcích je špatně – Valves).
Myslím, že asi u lodi Mk3 přejdeme na čistě elektromechanický pohon klapek (řídících ploch).
Currently, its electric motors powered – its like Tesla motors and batteries that essentialy pump hydraulic fluid into the accumulator and then the hydraulic piston moves the flap (v titulcích opět špatně valve).
V současnosti je to elektricky poháněné (pak si to rozmyslel a řekl to jinak) – je to v podstatě tak, že motory Tesla (a baterie) pumpují hydraulickou kapalinu do zásobníku, a pak hydraulický píst pohybuje klapkami.
But it would be simpler to just have the motors directly (“just do it”) kind of worm drive the flap (v titulcích opět blbě – valve).
Ale bylo by jednoduší, kdyby ty motory přímo přes něco jako šnekový převod ovládaly klapku.
Díky vám i ostatním za upozornění. Při překladu jsem vycházel z chybných anglických titulků, kde byl valve místo flap a nezkontroloval jsem si to ve videu. Už jsem to opravil.
Ve skutečnosti Raptor bude taky dražši taky museli rozjet vyrobu jak u RS-25 ale to se neni čemu divi že Raptor je levňejši vždyť jich musi vyrobit jak rohliku.
Vývoj, testy, optimalizace, …. nic z toho v konečné ceně Raproru není uvedené. Motor nás stojí 250k dolarů a tečka. Ano stojí, právě teď. Jsou to čísla na které se dobře dívá, avšak téměř nic neříkající. Kolik by asi stála RS25, kdyby se počítala jen cena komponent a lidské práce a místo 4 ks za dva roky se vyrábělo 7 týdně …
Jenže tak to není. Nevyrábí se jich tolik. Je jasné, že když vyrobíte pár stovek motorů tak se cena za vývoje lepe rozloží, než když vyrobíte 4ks. Ono nikde není řečeno, že v té ceně 250, která je tak jako tak odhad, už cena za vývoj stavbu linky atd není zahrnuta. Tak nějak je běžné, že se tyhle náklady vezmou a předem rozloží do ceny jednotlivých kusů třeba v příštích 5 letech. Jinak se totiž nedá dost dobře podnikat. A SX se snaží vydělávat a ne ukazovat hezká čísla. Ten motor si také možná někdo koupí.
Worm drive je podle obrazku ve Wikipedii snekovy prevod.
Tyhle veci se prakticky nedaji prekladat, pokud clovek nezna zaroven princip funkce a spravny nazev v cilovem jazyce. Kazdy jazyk si tam da jine zviratko.
Díky, u tohle jsem si nebyl jistý. Změnil jsem to na šnekový převod.
Ještě si opravte ten “pístový ventil”. Píst je aktuátor, ventil řídí hydrauliku, pístový ventil je u elektrického pohonu nesmysl.
Také vás poprosím o opravu toho “pístového ventilu”, to je opravdu v tomto kontextu nesmysl. Musk mluví o tom, že MK1 a MK2 používají motory Tesla pro pohon čerpadla, které čerpá kapalinu do zásobníku (accumulator) a potom přes ventil na píst (piston, cylinder, actuator) ovládající klapky SS. Pro další prototypy by rád přešel na plně elektrické řešení, kdy elektromotor přes “něco jako šnekovou převodovku” přímo ovládá klapku. Ta šnekovka není dogma, existují i jiné modernější typy. Elon tím chtěl naznačit princip, neznamená to, že tam nutně ten šnek bude. Takže motory nebudou ovládat ten “pístový ventil” , ale přímo aerodynamické plochy lodi.
>>Dokáže SpaceX trumfnout Teslu Roadster, kterou do vesmíru vynesl první Falcon Heavy?
Taková Tesla Semi, hmm, to by byla pěkná “srandička” 😀
Proc to omezovat? At tam rovnou nalozi razici stroj z boring company 😀
Nejste první, koho to napadlo 🙂
https://www.bugemos.com/?q=node/599
to by bylo k ničemu ..ten tam pošlou až poletí k měsíci. Nyní je efektivní vynést co nejvíce satelitů. Mohou si dovolit riskovat jejich ztrátu takže je to nejlepší řešení.
Kvůli propagaci tam poletí ten nový Tesla Pick-up, který bude za chvíli představený veřejnosti. A pošle jej rovnou na oběžnou dráhu Marsu 😀
Přistávat s tím asi nebudou, případná rychlá neplánovaná demontáž by asi nebyla nejlepší propagace. Na orbitě může kroužit 100 let.
Pěkný článek Petře, díky!