Starship SN4 jako první přečkala kryogenní tlakový test bez úhony, další na řadě je statický zážeh s Raptorem

V neděli ráno proběhla tlaková zkouška prototypu Starship SN4 s plynným dusíkem a o 24 hodin později následoval kryogenní test. Tato zkouška se v minulosti stala osudnou všem předchozím prototypům Starship, a tak byl důvod k nervozitě. Starship SN4 však nakonec kryogenní test přečkala v jednom kuse a stala se tak prvním prototypem, kterému se něco takového povedlo (pokud nepočítáme SN2, což byla jen malá testovací nádrž). Elon Musk následně prozradil, jak bude testování SN4 a dalších prototypů pokračovat, a zároveň vysvětlil, že vývoj Starship rozhodně není u konce a SpaceX nadále pracuje na různých úpravách konstrukce i výrobních procesů.

Přehled jednotlivých prototypů Starship (Autor: Alex Delderfield)

Prototyp SN4 je další v řadě prototypů kosmické lodi Starship, které SpaceX využívá k testování výrobních procesů a ověření konstrukčních rozhodnutí. Výroba SN4 zabrala necelý měsíc a prototyp byl 23. dubna přepraven z montážního areálu SpaceX v Boca Chica na nedalekou startovní rampu. O dva dny později bylo zahájeno testování, když v neděli ráno proběhla úspěšná tlaková zkouška, při které byl prototyp naplněn plynným dusíkem o pokojové teplotě.

V pondělí ráno následovala obávaná zkouška s kapalným dusíkem o kryogenní teplotě, při které z rozličných důvodů selhaly předchozí prototypy Mk1, SN1 a SN3. Tentokrát však test proběhl bez problémů, což Elon Musk pak s radostí potvrdil a rovnou pochválil inženýry SpaceX za dobře odvedenou práci. Musk dále upřesnil, že tlak v nádržích během kryogenní zkoušky dosáhl 4,9 barů. To je prý docela nízká hodnota, ale „pro let to stačí“. Na této informaci je zajímavé především to, že v minulosti se nádrže Starship testovaly až na 8,5 barů s tím, že nominální hodnota tlaku během letu měla být 6 barů.

A co se bude s SN4 dít dál? Statický zážeh by podle Elona Muska mohl proběhnout už tento týden. Bude však proveden jen s jedním Raptorem, protože tři motory dostane až prototyp SN5. Pokud stále platí plán testování z minulého týdne, statický zážeh by mohl proběhnout už ve čtvrtek ráno. Nejdříve je ale potřeba nainstalovat Raptor na SN4. Před statickým zážehem bude Starship vůbec poprvé natankována metanem a kyslíkem.

Pokud vše proběhne hladce, SN4 bude podle Muska připravená na první let „za pár týdnů“, ale získání povolení úřadů prý může trvat déle. Prototyp během tohoto krátkého skoku vyletí do výšky 150 metrů a opět přistane na nedalekou přistávací plošinu. Půjde tedy o test velmi podobný tomu, který loni v srpnu absolvoval Starhopper. Zajímavé je, že skok SN4 bude proveden jen s jedním motorem.

Elon Musk dále vysvětlil, že SN4 pořád ještě není optimální exemplář a vývoj Starship pokračuje. SpaceX upravuje návrh lodi a souběžně s tím také vyvíjí výrobní procesy, což je podle Muska o 1000 % obtížnější. Například část nádrže Starship, ke které jsou připojeny Raptory, aktuálně prochází dalším přepracováním. Současná konstrukce prý má v určitých místech až čtyři různé vrstvy oceli, což je potřeba upravit.

Spodní pohled na motorovou sekci Starship SN4 během kryogenního testování (Zdroj: Elon Musk / Dragon029)

V souvislosti s tím stojí za zmínku zajímavá historka, o kterou se Musk podělil při nedávném rozhovoru se středoškoláky, když popisoval, jaké věci běžně řeší v Boca Chica. Ve tři hodiny ráno prý stál ve stanu, kde probíhá svařování dílů pro Starship, a se svým týmem řešil problém mírného vypoulení obvodového svaru mezi dvěma ocelovými „barely“, které tvoří trup Starship. Problém byl v tom, že stroj při sváření otáčel barelem rychlostí čtvrt metru za minutu, ale byl schopný rychlosti 1,5 metru za minutu. To mělo za následek, že svářečka moc nahřívala kov, který pak měknul a trochu se hroutil vlastní vahou. Tým nechtěl zasahovat do nastavení stroje, protože by to nejspíš vedlo k výrobě několika zmetků, které by skončily ve šrotu. Musk jim vysvětlil, že si klidně můžou zaexperimentovat i za cenu pár nepovedených kusů. Ve výsledku by to mělo vést k rychlejším a pevnějším svarům.

Svařené barely z nerezové oceli pro Starship SN5 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)

Část těchto problémů by podle Elona Muska měl vyřešit také přechod na tvárnější typ oceli z řady 300 (možná jde o 304L, o které mluvil nedávno). V současnosti využívaná nerezová ocel 301 je totiž prý dobrá jako tenký plech, ale jako silnější plát už tolik ne. K tomuto přechodu by prý mělo dojít již brzy. Do konce roku pak chce SpaceX začít používat vlastní, interně vyvinutou slitinu. Dále má podle Muska dojít také k blíže neurčeným „geometrickým úpravám“. Na otázku, zda bude nový typ oceli vyráběn ve větších šířkách, aby bylo možné získat vyšší barely, Musk odpověděl, že šířka je omezena velikostí válcovací stolice, která oceli dodává tvrdost. V budoucnu ale prý má být vyrobena větší stolice.

Všechny tyto úpravy a vylepšení se postupně projeví u dalších vyráběných prototypů Starship. Například SN5 roste jako z vody a kromě již zmíněných tří Raptorů má jako první dostat také aerodynamickou špičku. SpaceX jich už vyrobilo několik a na další se aktuálně pracuje v blízkosti SN5. Elon Musk však vysvětlil, že špičky nejsou předem přiřazeny ke konkrétnímu prototypu Starship, takže ta nejnovější sice může být použita pro SN5, ale také může posloužit jen pro nácvik výrobních postupů. SN5 by také mohl být prvním prototypem, který dostane řídící a stabilizační plochy, aby mohl provádět delší lety do výšky několika kilometrů.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
78 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Michal Lenc

Ta fotka motorové sekce je hustá, vypadá to, jako kdyby Starship letěl warpem. 🙂

Jakub

Na to si musíme ještě pár let počkat.

Tomáš

Pre Elona – o pkl roka 😀

Mario

… aspoň v prvom prezentačnom videu povie, že o pol roka. 🙂

Ivo Janáček

1. “při které z rozličných důvodů vybuchly předchozí prototypy Mk1, SN1 a SN3” – pokud se nepletu, tak SN3 nevybuchl, ale zhroutil se.

2. Podle mě zatím stačí dosažený tlak u SN4, protože už potřebují zase letět, pokud let dopadne dobře, tak to asi dají znova na test a zkusí vyšší tlaky, aby zjistili, kolik vydrží.

3. “šířka je omezena velikostí lisu, který oceli dodává tvrdost” – může mi toto někdo vysvětlit, kdo tomu rozumí? Mě to nedává smysl. Děkuji.

hotovson

velikost lisu = delka valce = sirka plechu https://cs.wikipedia.org/wiki/Válcován%C3%AD_kovů

Martin B

No a pokud ty plechy budou schopni dělat 28,5 metrů široké, tak můžou začít Starship rovnou vyrábět na výšku a odpadne svařování válců

Jan Jančura

To je naprostý nesmysl. Válcovací tratě s takovou šířkou válců nelze postavit.

Samo

Nejde o to že postaviť válcovňu to by ešet bolo to jednoduchšie skôr aké hebedá by museli byť tie polotovary z ktorých by sa robili tie pásy a až ktoré by sa za sudena válcovali, celkovo manipulovanie s tým materálom by bola logistická katastrofa. Samovražda.

Invc

a navíc …co pak s tím?

Vyleze mi plát 4,5*PI… tj. bratru 15m dlouhý a druhý rozměr je výška prstence. Cokoliv nad cca 3m je na delší vzdálenost nepřepravitelné.

Jan Jančura

To počítáte na půl obvodu, celý obvod je 9*Pi tj. cca 28 m

Invc

Nojo… asi se nemůžu divit, že mě nakonec z matfyzu vyhodili…

akuhtr

Opatrně se slovem “nelze”, protože se může najít blb co neví že to nelze a udělá to.

Jan Jančura

Ani blb něco takového nepostavil.

Invc

Ale jo… akorát s plátem 40širokým a 15 dlouhým tlustým pouze 4mm se dost blbě spolupracuje.

Nehledě na to, že válcovat ho můžeš potřebovat ve směru jedné osy, a zkružovat podle jiné osy.

Navíc dlouhé pevné válce mají své vlastní problémy (viz hřídele v JETElínu).

Jan Jančura

Pokud chtějí dosáhnout zpevnění materiálu válcováním za studena tak extrémně širokých plechů jak Martin B navrhuje, znamenalo by při požadované pevnosti a této šířce doslova gigantické válcovací tlaky na válce. Nedovedu si představit 20 válcovou stolici s tak dlouhými válci. Naprosté šílenství.

Martin B

Ale pánové. Já to myslel spíše jako vtip, ale jsem rád, že to podnítilo debatu 🙂
Ale nikdy bych před Muskem neříkal, že něco nejde aniž bych měl připravený solidní důkaz, že že to nejde. 🙂

Ivo Janáček

3. Viz J.R., podle mě to asi taky bude válcovací stolice resp. trať, ale pořád mi ještě trochu nedává smysl ta tvrdost.

Wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%A1lcov%C3%A1n%C3%AD_kov%C5%AF#V%C3%A1lcovac%C3%AD_tra%C5%A5
Válcovací trať je specializované technologické zařízení respektive rozsáhlé soustrojí. Jedná se vždy o rozsáhlou skupinu většího množství specializovaných strojních zařízení určených pro hromadnou výrobu dlouhých strojních či stavebních součástí válcováním za tepla. Základní součástí válcovacích tratí je vždy několik válcovacích stolic. (nebo jiných jim podobných specializovaných válcovacích strojů) doplněných o mnohá další dopravní a pomocná strojní zařízení. Velké válcovací tratě mohou dosahovat délky řádově i stovek metrů.

V dnešní době je původní technologie válcování za tepla částečně nahrazována modernější technologií kontinuálního lití (kontilití), která je ekonomicky výhodnější.

Invc

Cryoforming / cryo hardening

Ales

Na zkrouzeni plechu ti staci jen valce 😉 to co davas odkaz ty je metoda pro tvorbu bezesvych trubek. Tedy trubek se silnejsi stenou, tam se da pouzit zminene kontiliti. To jsou technologie pro starship nepouzitelne pokud chteji tl. steny 4 mm a prumeru X metru.

A jak uz nekdo rekl, tvrdost se zvysi tim ze to valcuji za studena.

Ivo Janáček

To kontilití a trubky jsou dál, já to tady dal kvůli té stolici, ten plech neuděláte na jedné válcovací stolici tím tuplem, když se to dělá za studena, tam to bude celá trať a půjde to přes x válců.

Ales

Praveze nepujde. To co jsi dal link, je technologie ktera se nepouziva na plecharinu. To co pouziva musk je neco jako toto: https://youtu.be/y8he9rHTJ2E

Mozna vic sofistikovane a neco co odpovida lepe jejich potrebam. Ale principialne jde o to stejne.

Ivo Janáček

Aha, takže každý o něčem jiném. Já se bavím o výrobě těch plechů a tohle je ohýbaní těch již hotových vyrobených plechů, takže něco úplně jiného.

Ales

Ivo, no jasne ale snad nemyslis ze si SX vyrabi samo plechy valcovanim za studena 🤔 proto jsem tu myslenku hned zavrhl.

Ivo Janáček

Ne, to si nemyslím a ani jsem si to nikdy nemyslel, jak jste na to vůbec přišel???

Samo

Ivo myslí válcovanie za studena ako proces výroby oceľových pásov. https://youtu.be/7pa9HqirEH4

Samo

Valcovanie za studena spôsobí to že sa naťahujú zrná materiálu austenitu a tá tvrdosť (najčastejšie full hard, 1/2 hard, 1/4 hard) znamená že sa dosahujú rôzne tvrdosti a smerovosť materiálu. Pri full hard sa válcuje až na 50% hrúbky pôvodného materiálu a zvýšenie pevnosti v ťahu a teda aj medze klzu. Za tepla valcovaný pás bude vo všetkých smeroch ako ho budeš namáhať rovnak pevný full hard bude maximálne pevný v ťahu po dĺžke ako bol válcovaný no na šírku bude mať iné vlastnosti. Je to úplne to isté ako keď máš zväzok vlákien, po dĺžke sú v ťahu pevné ale keď ich budeš ťahu kolmo na vlákna vyrdžia málo čo, pri oceli to samozrejme nie je tak markantné. No napríklad 1/4 hard má medzu klu 517 MPa no full hard až 965 MPa čo sa moc hodí pri tlakových nádobách ako Starship kde je hlavné namáhanie obručové a to je v ťahu. Dómy môžu byť 1/2 hard budú sa lepšie formovať pretože tvrdosť je stále hlavne označenie pre tvrdosť a keď máš lis z mäkšieho materiálu ako je to čo lisuješ alebo aspoň sa to tomu blíži boh vie čo to nie je pre rozumnú opakovateľnosť procesu.

Samo

Doplním ešte že preto je problém zváranie, materiál rekrštalizuje, na vodorovných zvaroch to problém nie je, tie moc namáhané niesú, no vertikálne trpia a preto sú zdvojené. Tak isto to bol problém pre prepážky válec sa rozpína a ťahá cez zvary ktoré sú slabšie a keď neboli kvalitné podpísala sa každá chyba na výsledku.

Jan Jančura

Zřejmě, je to tak, že finální válcovaní je za studena, což může zvyšovat “tvrdost” jak uvádí Musk.
Postavit novou válcovací trať je velmi nákladné, zda k tomu dojde dost pochybuji.

petr

Ano ta tvrdost je tam zavádějící. Válcováním za studena je primárně přesné tváření při němž dosáhnete optimální přesnost po celé délce. Tvářením za tepla zdaleka takovou přesnost nedosáhnete. Množství dislokací způsobených nečistotou bude při tváření za tepla také větší a tím i kvalita plechu bude nižší.Nejde tedy o tvrdost, ale o kvalitu. Při válcování za studena lze sice upravit i tvrdost povrchu jelikož při tomto tváření vzniká teplo a tak se zároveň někdy s mořením i kalí. Ovšem větší smysl to dává u trubek. Vzhledem k tomu, že se pás plechu jako v tomto případě se dál zpracovává dává smysl jako další úprava jen moření.

Jan Michálek

K tomu výbuchu při prvním letu. Nebaví se na twitteru o tom manévru jak plachtí a před přistáním se otočí a zapne motory a né úplně o prvním letu? “Are you confident enough that a landing starship can get the skydive maneuver right on the first try?”

Invc

Ano – to patřilo k tomu prvnímu letu s “obratem” – ne k prvním letům, které mají být čistě motorové.

Taky si nejsem jistý, jestli těch “pár týdnů na povolení” se týká těch čistě motorových skoků do 150 metrů, nebo až těch vyšších.

Ivo Janáček

Podle mě toho má teď až nad hlavu, bylo by dobré, kdyby se aspoň něčeho zbavil.

Invc

Na to je nejlepší zbavit se hlavy. Pak toho bude mít už jenom po krk… a to už se dá zvládnout.

Ivo Janáček

Já bych to jako klidné období nehodnotil. Y má stejné problémy s kvalitou jako 3, Čína změnila systém dotací na BEV a dala strop na cenu. Ano, Tesla ji asi podleze, aby se tma dostala, ale bude ji to něco stát a je to na hraně. Navíc svět bude mít jiné starosti než řešit dotace na BEV, peníze půjdou jinam, ropa je za hubičku.

Martin B

Právě naopak. Model Y narozdíl od počáteční trojky je ve velmi dobrém stavu. Nějaké věci se najdou, ale jak to hodnotil Sandy Munro, tak tohle je běžné při nabíhání linky. Rozhodně už tam nejsou žádné systémové a designové problémy jako tomu bylo u trojky.

Ivo Janáček

No nevím, ale to si normální automobilky nedovolí, aby pustili ven zmetky, ty se prostě nechají sešrotovat, aby nekazily pověst. Otázka je, jestli je co pokazit.

Martin B

Právě naopak. Je to úplně běžné. Proto se auto vždycky při převzetí kontroluje s prodejcem. A pokud se nějaký problém najde, tak se hned hlásí a nechá se opravit.

Ivo Janáček

Aha, tak podle vás je běžné vyrábět zmetky a ty se pak snažit předat zákazníkovi aniž si toho všimne? A teď prosím o vysvětlení jak byste chtěl srovnat karoserii, která nesedí, to jako vezme prodejce na prodejně kladivo a začne do toho mlátit dokud to nesrovná??? Nechápu některé lidi, kteří budou neustále chválit něco, co většinou ani neznají a to jen proto, že tomu podlehli.

Silhan.J

Ivo musíš se smířit s tím že Tesla je prostě dokonalá. To že občas nesedí karoserie nebo se ti při jízdě kvůli aktualizaci vypne displej nestojí za řeč. Vždyť to auto stojí sotva 2 miliony snad by jsi za to nechtěl kvalitu.

Ivo Janáček

To je pravda, co by člověk za ty prachy chtěl…

Martin B

To jenom vy tady neustále plácáte něco o zmetcích. Realita je úplně jiná. Pokud je někde i pár milimetrů větší větší mezera na jedné straně dveří než na druhé straně, tak se to samozřejmě dá srovnat. Dělá se to běžně a zvládne to každý servis. Ten váš nesmysl o prodejci s kladivem ani nemá smysl komentovat.

Ivo Janáček

Ano, to nemá smysl řešit, to jsou drobnosti, které si opraví každý doma sám v garáži, nebude tím přece otravovat prodejce. Rozpálí to, svaří znova, hodí nový lak a bude to jak nové. Tedy ne jak nové, ale lepší než nové. 😀

https://www.youtube.com/watch?time_continue=465&v=Z0r-vC-RHkU&feature=emb_logo

Martin B

Soused koupil novou Oktávku a za poslední rok už je potřetí v servisu. Všechno opravené v rámci ráruky, ale pořád je v servisu. Loni mělo BMW hromadnou svolávačku kvůli častým vzplanutím. Takové problémy se prostě dějí dnes a denně u všech automobilek.

Zde si můžete prohlédnout svolávací akce automobilek.
https://svolavacky.cz/

Škoda, Mercedes, Jaguár, Subaru atd atd. Jenom v lednu bylo 30 svolávaček od 7 značek kvůli řízení a riziku požáru. Jenom vy máte neustále potřebu tvrdit, že problémy má speciálně Tesla. Proč si asi tak myslíte, že délka záruky je jeden z nejdůležitějších parametrů podle které lidi kupují.

Mě už opravdu unavují ty vaše neustálé přihlouplé narážky.

3,14ranha

Neexistuje dokonalé auto, ale třeba to řízení jak píšete byla svolávačka pro auta vyrobená od 22. června do 14. července 2019 (takže zřejmě ví naprosto přesně kde se stal problém, možná i konkrétního viníka). Nebo naopak airbagy předpokládám jsou problém nějaké externí firmy (airbagy si myslím nedělá doma ani Tesla – taky tam má nějakou takovou svolávačku), kdy závadu zjistíte až když několik aut ze série havaruje a odhalí se anomálie.

Tohle beru jako chyby která by se neměly stávat, ale můžou se stát komukoli.

Problémy s karoserií Tesel a vůbec odladěním výroby jsou ale podle všeho poněkud trvalejšího rázu. Až to skoro vypadá že jim nefunguje výstupní kontrola (a posílají ven z továrny cokoli co má 4 kola). Bez urážka. Rád bych chtěl věřit že jsou to jen pomluvy, ale těch stížností je prostě příliš, dokonce i od fanoušků-majitelů.

Kolemjdoucí

“Aha, tak podle vás je běžné vyrábět zmetky a ty se pak snažit předat zákazníkovi aniž si toho všimne?”
Ano, děje se to. Dva roky zpět kupoval strýc VW, a při předávce si všiml, že zadní sklo je v jednom rohu odlepené. Servis to opravil.

kayle

Vážne sa skúste sa opýtať niekoho zo “zavedených” automobiliek, čo robil na linke/sklad, aké zaujímavosti zažili. Keď hrozí žeby sa linka mohla zastaviť, akékoľvek riešenie je dobré. Veď sa to potom vo VPC doladí.
Toto neberte ako obhajobu Tesly, netreba zakrývať, že tie autá nemajú žiadne problémy. Ja len že to netreba vykresľovať až tak čierno. Je to viac odtieňov šedej.

3,14ranha

Tesla může být možná stabilizovaná technologicky, ale nikoli finančně. Dluhy kam se podíváš, dvě rozestavěné gigafactory (tím pádem už určitě objednávají i výrobní mašiny do provozů) a pořádný zisk v nedohlednu. Spousta států ruší nebo omezuje podporu BEV. Zkrachovat se dá snadno i s daleko výkonnějšími firmami než je Tesla.

SpaceX je teď na suchu se zakázkami (jenom obsluha ISS ji neuživí). A jejich vlastní Starlink ještě nevydělává (a hned tak nebude).

Kapitál (cizí kapitál) je velmi plaché zvířátko a v době krize musí investor někdy zrušit i kvalitní pozice aby zaplatil jiné ztráty.

PS: na tweeteru existuje Elon-haterský profil kde škodolibě mapují pohyb Elonova soukromého tryskáče a za poslední měsíc strávil Elon na pevné zemi sotva pár hodin. Pořád někde pendluje. To na klidné časy nevypadá.

Martin B

Tesla je v dobré kondici i finančně. Dluhy sice má, ale ty nejsou nijak extrémně vysoké. Ford, GM i VW mají daleko vyšší dluhy a to i v poměru k tržbám. Krom toho polovina dluhů Tesly lze splatit v akciích místo hotovosti a na účtech mají docela solidní částku.

PS: To letadlo je SpaceX a dá se dost dobře předpokládat, že jej nepoužívá pouze Musk, ale i další zaměstnanci SpaceX a Tesly.

Martin B

Nejenom že je možné, že to letadlo používají i jiní lidé než Musk, ale ono je to i jisté, protože jsem se dočetl, že Tesla platí SpaceX za užívání toho letadla. A není jediný důvod aby jí platila za užívání Muskem. Takže jej využívají i další zaměstnanci Tesly a určitě i SpaceX.

akuhtr

Sice nepřímo související, ale ukázka toho že to letadlo je děvečka pro všechno, používaly ho mám pocit i na sbírání telemetrie ze stupně který přistával na vodní hladinu když tam nemohly dostat plošinu

bohyn

Proc by SX melo platit let EM do Tesly? To by asi nebyl danove uznatelny naklad. To ale samozrejme nevylucuje, ze to letadlo nepouziva nikdo jiny.

dan

Letadlo ve vzduchu pořád být může, ale Elon mám pocit je teď jen v Boca Chica kde dohlíži na Starshipy.

Cahir

Jasné – takže automobilka, která prodá všechno, co vyrobí a má předobjednávky na více než rok dopředu na všechny svoje modely (i budoucí) a raketová společnost, která má objednávky startů také na více než rok dopředu a stále snižuje ceny mají obě namále.
Nemluvím o Starlink – zatím to není samostatná společnost s IPO a tak je to dost neprůhledné. Ale pokud (velké POKUD) nekecají v kvalitě interkontinentálního připojení, které jsou schopni do 2 let nabídnout, tak to není o tom, jestli tu někdo zkrachuje – ale kdo bude kupovat Apple/GM/Ford dohromady za 10 let 🙂

bohyn

o Apple se neni treba obavat. Ten ma na uctech ~$200 miliard cash. Misto nej bych bych dal na seznam spis GE nebo civilni leteckou divizi Boeingu, ta zazije dost spatny rok(y).

3,14ranha

KAŽDÝ, zatím nezkrachovaný, výrobce raket má objednávky na několik let dopředu. Protože všechny orbitální nosiče se vyrábí “na zakázku”. Podstatný je skutečný počet platících zakázek ročně/náklady na výrobní provozy.

Tady se ukazuje dilema znovupoužitelnosti na klesajícím trhu – teď je velmi málo požadavků na vynášku komerčních satelitů a SpaceX zvyklá na vysokou poptávku a sériovou výrobu (ta je větší konkurenční výhodou než znovupoužitelnost) by v příštích letech čelila hrozbě propouštění zaměstnanců ve výrobě. Samozřejmě část zaměstnanců použijete i na refurbishment letěných stupňů (jen nevíme kolik).

V extrémním případě (kdyby znovupoužitelnost byla 100%) by jeden vyrobený stupeň odlétal všechny mise za několik měsíců až let a SpaceX by musela buď platit zkušené pracovníky za dlouhé měsíce nicnedělání, nebo riskovat že až budou potřebovat vyrobit nový stupeň, tak už ty zkušené dělníky neseženou. A ještě víc to platí pro externí dodavatele součástek (kteří nebudou blokovat kapacity pro SpaceX zadarmo). Vynáška starlinku je tak zatím spíš hladová zeď pro výrobní řetězec SpaceX aby nemuseli propouštět zkušené pracovníky.

PetrK

Spíš je to tak, že každý výrobce raket začne vyrábět raketu až na základě objednávky. Nebo prostě zajištění odbytu. Mám pocit, že SpaceX už tuhle věc tolik neřeší, právě kvůli znovupoužitelnosti.
No a diverzifikace portfolia se netýká jen investic. CATERPILLAR dělá boty, mobily a jeden čas myslím i parfémy. U SpaceX je pochopitelné rozšíření portfolia směrem do vesmíru. Zvlášť když má obrovskou konkurenční výhodu v podobě vynesení velkého množství družic za ceny, které jsou nesrovnatelné s cenami, jaké bude mít konkurence.
Přestože se dá souhlasit s udržením výroby a zaměstnanců, tak je to horší se souhlasem pro celý výrobní řetězec (SX si většinu věcí vyrábí sama, dostává jen polotovary + pro SL používá již vyrobené rakety). Přirovnání k hladové zdi nekulhá, ta analogie nemá žádné nohy …

3,14ranha

Jen čistě technicky, tohle není moc platný argument, rozjezd výroby v číně sice stopnul koronavir, ale americké provozy a i distribuce vozů zákazníkům jely naplno až do asi 20.-25. března.

Zjednodušeně – celé USA samy sebe celý 1Q přesvědčovaly že koronavir neexistuje, případně že je to jen taková “chřipečka” (Elon byl po Trumpovi jeden z nejhlasitějších zlehčovačů).

PetrK

1 týden ve čtvrtletí = 7%. Takže s přihlédnutím k náběhu pandemie se pokles výroby bude pohybovat, řekl bych, kolem 10 %. To není úplně málo.
Každopádně je nutné poznamenat, že výpadek ve výrobě z posledního týdne v prvním kvartále se projeví na tržbách až v tom následujícím. Pokud se ani neprodávalo, tak je to pochopitelně výpadek i v tržbách.
Pokles výroby v Číně nebude marginální. Sice továrna vyrábí méně než americké GF, ale není to úplně zanedbatelné. Nechce se mi to hledat, ale mám pocit, že je to 1500:6000 aut týdně. To je 25%. Výpadek z plánu bude (tipuji) 1/3, tj. cca 8%. A to také není málo.
Takže odhadem jsme dospěli k poklesu prodejů cca 18% oproti plánu. Přesto v černých číslech.

Samo

Je to možné teraz je nonstop v texas pravdepodobne, myslím že Texas zatvoril kvôli korone hranice.

Jack

Gratuluji SpaceX k úspěchu a Vám za skvělý článek.
Jenom nechápu proč přistoupili k snížení tlaku na 4,9 u kryogenní zkoušky Jaký to má smysl či význam??
Když letový tlak bude potřeba jak píšou 6 barů. Co když se pak zjistí, že tato konstrukce a řešení nebude dostatečné?
Nebo prostě chtějí momentálně se posunout dále k testování zážehu a vyzkoušení raptorů za letu celé SN4 atd…toto není obvyklá cesta Muska.

Petr Kašpar

Myslím, že právě tento tlak vědí že bude stačit k provedení onoho krátkého skoku. Proto zatím nedali vyšší, aby neriskovali zničení, neboť i týmy makající na řídícím softwaru a dlaších věcech spojených s letem pak už budou mít první data, na základě kterých půjde postupovat dopředu. A teprve následně se doověří i ten maximální tlak. Protože tým, co vyrábí jednotlivé kusy, má co dělat i teď, tak to může počkat..

Ivo Janáček

Podle mě potřebují získat letová data, aby se mohli posunout dále v jiných oblastech. Po letovém testu by se mohli vrátit a testovat na vyšší tlak a v případě RUD se nic moc nestane.

PetrK

Souhlas. Navíc ještě přihoďme PR – když to řachne při letu, tak to je v klidu. Kdyby to řachlo při testu na rampě, tak je to blbý, protože jsme se nepohnuli.

Samo

6 Bar bude rovnako treaba asi až na max Q pri náklade, na 150 m skok pre overenie avioniky a SW (ako tú písali ľudia) bez nákladu s pár desiatkami t paliva je hrotenie tlaku zbytočné ak nemajú vyladenú konštrukciu. Dáta potrebujú čo možno paralelne nie že teraz sa budú rok hrať s konštrukciou, potom rok so SW a avionikou a potom rok tepelný štít.

Robert

Z toho test tlaku 4.9 bar som celkom rozcarovany, preco sa netestovalo na vyssi tlak? reps. prve nadrze ktore tento tlak nevydrzali boli len testovacie a na tento tlak sa uz testovat nebude? Nechcem spekulovat ale da sa z toho odvodit ze by vydrzali aj predchadzajuce MK/SN nadrze keby sa testovalo iba na 4.9 bar?

Jirka

Nevime na kolik se testovali ostatni cryo zkousky. Vime jen, ze pri tankovani vodou sli na tlak okolo 8.

Ivo Janáček

Odpovědi viz výše.

AlbertSpeer

Duktilnější je legrační slovo. Česky říkáme tvárnější.

PetrK

JJ musel jsem koukat do slovníku.

AlbertSpeer

“… válcovací stolice, která oceli dodává tvrdost”
Omlouvám se za příkrá slova, ale tohle je úplná blbost. Co má válcování společného s tvrdostí?

Samo

Za studená vácovanie čuduj sa svete má …
tvrdosť Full hard 301 HB 382
https://www.azom.com/article.aspx?ArticleID=6807
tvrdosť 1/2 hard 301 HB 297
https://www.azom.com/article.aspx?ArticleID=6781
Takže máš sa skutočne za čo ospravedlňovať.

Rostislav Rosomák

Hmm… Díky. Uznávám svou nevědomost.