Krátké testovací lety Starship si nejspíš dají pauzu, SpaceX se místo nich věnuje přípravám na první orbitální start

SpaceX po úspěšném letu Starship SN15 nejspíš zaměřilo veškeré své úsilí k přípravám další fáze testování, kterou budou rovnou orbitální starty. Dalších krátkých zkušebních letů Starship se tedy nejspíš už nedočkáme a místo toho SpaceX připravuje raketu, loď a startovní rampu pro orbitální testy celé sestavy Starship a Super Heavy. Ty mají začít už během tohoto léta. V jakém stadiu jsou jednotlivé prvky a co všechno je ještě potřeba dokončit?

Prototyp Starship SN15 jako první provedl kompletně úspěšný testovací let do výšky 10 kilometrů. Od té doby uběhl měsíc a dlouho nebylo jasné, jaké další kroky SpaceX podnikne. Nějakou dobu to vypadalo, že SN15 poletí podruhé, ale k tomu nakonec nedojde. Z lodi byly vymontovány Raptory a tato Starship byla převezena z rampy zpět do montážního areálu, kde zřejmě zůstane vystavená jako historicky významný exponát. V nedaleké hale High Bay ale také stojí téměř dokončený prototyp Starship SN16. SpaceX údajně zvažovalo, že s ním provede zkušební let do výšky 20 kilometrů, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že k tomu opravdu dojde. Zároveň se ale SpaceX prozatím neuchýlilo k likvidaci tohoto prototypu.

Vystavená Starship SN15 po převozu z rampy po prvním letu (Foto: RGV Aerial Photography)

Proslýchá se ale, že příštím startem Starship bude až ten orbitální, a to se zatím nejpokročilejším exemplářem SN20. Není proto překvapivé, že výroba prototypů SN17 až SN19, které patřily do stejné generace jako SN15, nebyla vůbec dokončena a tyto exempláře budou přeskočeny. Dokonce i prototyp SN17, který byl v dost pokročilém stadiu výroby, už byl zlikvidován a skončil na šrotišti. Příští prototyp Starship, který odstartuje, tedy nejspíš bude až SN20. Ten je momentálně ve výrobě a po dokončení by měl být vybaven plnohodnotným tepelným štítem, celkem šesti Raptory (vůbec poprvé dostane tři vakuové Raptory) a také mechanismem pro odpojení od rakety Super Heavy.

Díl, který by mohl být určen pro Starship SN20 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Nosič Super Heavy pro chystaný orbitální test se Starship SN20 už je také ve výrobě. Vznikl však menší zmatek ohledně značení tohoto prototypu. První exemplář BN1 byl po dokončení zlikvidován, jelikož už byl zastaralý, a tak posloužil pouze pro ověření výrobních postupů. Následně byly ve Starbase spatřeny nové díly pro prototypy BN2, BN3 a také B2.1. Nějakou dobu nebylo jasné, k čemu budou přesně určeny, ale nakonec to vypadá, že plán je následovný. Díly pro BN2 a BN3 byly zkombinovány a je z nich momentálně vyráběn druhý plnohodnotný prototyp Super Heavy, který nejspíš absolvuje zmíněný první orbitální start. Problém je se značením – Elon Musk jej v tweetu označil jednoduše „Booster 2“, což někteří berou jako synonym BN2. Jiní ale nadále používají označení BN3 a já u nás na webu používám označení BN2/3, abych prototyp odlišil od jednotlivých komponentů pro BN2 a BN3, jelikož ne všechny z nich budou použity pro výsledný prototyp. Je v tom zmatek, ale zkrátka Booster 2, BN2, BN3, BN2/3 i BN2/BN3 lze brát jako synonyma.

Smontovaná sekce Super Heavy BN2/3 v hale High Bay (Foto: RGV Aerial Photography)

Výše jsem zmínil také prototyp B2.1. Ten byl prý nakonec přejmenován na BN2.1 a jedná se o zmenšenou zkušební nádrž Super Heavy, která je určena pro tlakové zkoušky. Pro podobné účely SpaceX v minulosti vyrobilo testovací nádrže Starship SN2, SN7, SN7. a SN7.2. Exemplář Super Heavy BN2.1 byl aktuálně dokončen a 3. června byl přepraven z montážního areálu na startovní rampu, kde nejspíš už v pondělí podstoupí tlakové zkoušky. Lze očekávat, že budou probíhat podobně jako v případě výše zmíněných zkušebních nádrží Starship. Nádrž tedy bude naplněna dusíkem a bude zkoumána odolnost konstrukce vůči potřebnému vnitřnímu tlaku. Přítomny budou opět také hydraulické písty, které budou během tlakové zkoušky vyvíjet nápor na konstrukci nádrže a simulovat tím tah chybějících motorů Raptor. Je tu však jeden velký rozdíl. Zkušební nádrže Starship byly testovány s maximálně třemi písty, zatímco stojan, na kterém je umístěna aktuální nádrž Super Heavy BN2.1, je vybaven několikanásobně více písty. Důvod je jasný, raketa Super Heavy bude obsahovat výrazně více motorů než loď Starship.

Co se týče Super Heavy obecně, Elon Musk potvrdil, že raketa nakonec má kyslíkovou nádrž dole a metanovou nahoře. Jedná se tedy o stejné uspořádání jako u Starship, zatímco u prototypu BN1 byly nádrže opačně. Zajímavější je ale motorová sekce, která bude obsahovat desítky motorů Raptor, ke kterým bude potřeba přivádět palivo a kyslík. To dobře ilustruje tato „chobotnice“, kterou se podařilo vyfotit ve Starbase a nejspíš je určena pro prototyp BN2/3. Jedná se přitom pouze o palivové rozvody pro středovou část Raptorů na Super Heavy.

Palivové rozvody pro Super Heavy BN3 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Dlouho nebylo jasné, kolik motorů vlastně bude Super Heavy mít. Elon Musk v minulosti uvedl, že raketa bude mít až 28 Raptorů, ale při prvních testovacích letech jich bude méně, aby se snížily finanční ztráty v případě selhání rakety. Jedná se ale o dva roky staré informace a od té doby se toho hodně změnilo. Musk ale vše vyjasnil, když aktuálně oznámil, že první Super Heavy bude mít celkem 29 Raptorů a do konce roku se počet zvýší na 32. Jak by měla vypadat tato finální konfigurace, ukazuje neoficiální render níže, který posvětil sám Elon. Vnější kruh bude tvořen 20 motory R-Boost, což je zjednodušená varianta atmosférického Raptoru, která bude připevněna ke konstrukci rakety a nebude schopna regulace ani vektorizace tahu. Vnitřní kruh pak bude obsahovat 9 klasických atmosférických Raptorů, které můžete znát z dosavadních testů Starship, a úplně uprostřed budou další 3 tyto motory. Všech 12 středových motorů se podle Elona Muska bude naklánět společně. Zpětný zážeh, který po oddělení od lodi vrátí stupeň zpět nad pevninu, je díky tomu údajně efektivnější. U všech variant Raptoru by zároveň mělo brzy dojít k navýšení tahu a dlouhodobým cílem je celkový tah Super Heavy přes 7500 tun s poměrem tahu vůči hmotnosti na hodnotě kolem 1,5. To odpovídá dříve oznámené celkové hmotnosti Starship a Super Heavy, které mají mít při startu dohromady kolem 5000 tun.

Neoficiální představa Super Heavy s 32 Raptory (Autor: @ErcXspace)

Jak jsme informovali už dříve, SpaceX aktuálně výrazně zrychlilo výrobní kadenci motorů Raptor. Jedním z důvodů nejspíš je potřeba velkého počtu motorů pro raketu Super Heavy a skutečnost, že minimálně v případě první orbitální mise skončí Starship i Super Heavy v oceánu, což znamená ztrátu všech 35 Raptorů. Elon Musk aktuálně potvrdil zprávy o zrychlení produkce Raptorů. Momentálně se prý SpaceX blíží rychlosti jednoho dokončeného Raptoru za každých 48 hodin (to ale neznamená, že výroba jednoho motoru trvá 48 hodin!). Vyrobené motory je potřeba také patřičně otestovat, a tak SpaceX ve svém areálu v McGregoru aktuálně postavilo dvě nová vertikální testovací stanoviště. Tím se navýšila kapacita areálu natolik, že je možné provádět jeden testovací zážeh Raptoru každý den.

Elon Musk dále prozradil, že SpaceX usiluje o to, aby Super Heavy byla už během prvního orbitálního testu vybavena výkonnými manévrovacími tryskami spalujícími metan, namísto těch klasických, které využívají stlačený dusík. A nejspíš nejde o plané řeči, protože v květnu bylo v McGregoru zaznamenáno testování neznámých trysek, a tak je možné, že šlo právě o ty metanové. Tyto výkonnější trysky by měly umožnit například vyšší přesnost při přistání, což bude potřeba pro plánované zachytávání rakety Super Heavy mechanismem na věži na rampě. Avšak minimálně u prvního orbitálního testu je zřejmě v plánu přistání rakety do vody, takže vysoká přesnost nebude potřeba. Časem ale dojde také na testování zachytávacího mechanismu a Elon Musk aktuálně prohlásil, že pravděpodobně bude potřeba několik pokusů, než se raketu podaří úspěšně zachytit.

Neoficiální představa zachycení rakety Super Heavy během přistání (Autor: ErcXspace)

Přesná podoba mechanických ramen, která budou chytat přistávající Super Heavy, zatím není známa. Časem ale bude tento systém nainstalován na integrační věži, kterou SpaceX momentálně buduje u orbitální rampy ve Starbase. Věž je skládána z předem smontovaných segmentů a roste jako z vody. Celkem by mělo věž tvořit 7 nebo 8 takových segmentů, přičemž druhý a třetí byly nainstalovány během posledního květnového týdne. Souběžně se stavbou věže také pokračují přípravy dalších prvků orbitální rampy. Na betonové sloupy na rampě jsou momentálně montovány nástavce, které rampu navýší a vytvoří rovnou plochu pro umístění vypouštěcího stolu. Ten už je nějakou dobu v montážním areálu a aktuálně na něj byly nainstalovány čelisti pro uchycení stojící Super Heavy. SpaceX navíc pokračuje ve výrobě obřích nádrží pro skladování různých látek potřebných pro starty Starship.

Rampa ve Starbase je ale pouze prvním místem, odkud mají probíhat orbitální starty Starship. V plánu je totiž také výstavba druhé rampy hned vedle té stávající a navíc SpaceX připravuje plnohodnotný mořský kosmodrom. Firma loni výhodně odkoupila dvě starší ropné plošiny, přejmenovala je na Phobos a Deimos a nyní pracuje na jejich přestavbě. Deimos má být podle aktuálního tweetu Elona Muska připraven na start během příštího roku. Jak ale můžete vidět na aktuálních fotkách níže, přípravy plošiny Phobos jsou ale o dost dál, zatímco Deimos se zdá být v podstatě netknutý. Musk zároveň v únoru prohlašoval, že jedna z plošin možná bude schopná omezeného provozu ještě letos. Není tedy jasné, jestli Phobos má být připraven ještě letos a Deimos až příští rok, nebo si Elon popletl jména plošin a ve skutečnosti myslel nejnovější tweet tak, že první plošina bude připravená příští rok, ale omylem ji nazval Deimos, i když to nejspíš bude Phobos.

Všechny tyhle nejasnosti by Elon Musk mohl uvést na pravou míru v rámci dlouho očekávané prezentace s novinkami o Starship. Ta měla původně proběhnout už loni v říjnu, ale pak byla odložena na neurčito. Elon Musk však aktuálně naznačil, že bychom se jí mohli dočkat během letoška. Bližší informace bohužel neposkytl.

Každopádně abych dnešní článek nějak shrnul, je evidentní, že SpaceX momentálně prioritizuje přípravy infrastruktury a dalších prvků potřebných pro zahájení orbitálního testování Starship. První start má proběhnout během tohoto léta a do té doby se tedy nejspíš budeme muset obejít bez pravidelných testovacích letů Starship, na které jsme si zvykli v posledním půlroce. Věřím však, že orbitální start nám to čekání pak patřičně vynahradí. Nový fanouškovský filmeček ukazuje, jak přesně by měl první orbitální start Starship vypadat:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
58 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Acetylcholinský

Paráda, zhutněný. Dík!

gendi

Perfektní shrnutí a taky skvělé video na závěr. Už aby to bylo!!!

Kamil

Těším se jak děcko na vánoce
PS jaký je kurz na to, že StarShip dosáhne oběžné dráhy dřív než SLS?

Jiří Lacina

I já se velice těším na ten úžasný okamžik. Co se týče té sbírky desítky let starého šrotu – pochybuji , že by na to vůbec někdo příčetný byl ochoten vypsat kurz.

3,14ranha

Neříkejte hop, dokud. Napřed bude muset Superheavy+Starship létat a přistávat natolik spolehlivě a bezpečně aby do toho někdo pustil lidi.

Falcon 9 + Dragon čekal na “human rated” cca 10 let.

Naposledy upraveno před 9 dny uživatelem 3,14ranha
PetrV

Snad to nebude se SS trvat tak dlouho. Elán a finance Elon má.
Za 10 let chce být na marsu, dokonce mluví o 2026.

Jiří Hošek

V článku je vysvětleno, že Starship je loď a Super Heavy je raketa. Obdobně je Orion loď a SLS raketa. Možná jste se tedy chtěl zeptat, zda dosáhne oběžné dráhy dřív Starship nebo Orion. Nespecifikoval jste však, o jakou oběžnou dráhu má jít. Na oběžné dráze Země Orion již byl, na oběžné dráze Měsíce má Orion být nejdříve 26.11.2021.

Jiří Hošek

Spolu s mínusovým hodnocením mého komentáře by možná bylo vhodné napsat, kde vidíte jeho případnou faktickou nesprávnost.

Kamil

Pane Hošku, vím, že jste na slovo vzatý odborník a já jen fanoušek, tak v tom, co píšu, nemusíte hledat nic složitého. Takže má poznámka byla myšlena naprosto primitivně, jak to správně pochopili ostatní diskutující, jestli systém SuperHeavy/StarShip dosáhne oběžné dráhy dříve než tam “něco” (čili kosmickou loď Orion) dopraví raketa SLS.

Jiří Hošek

Díky za upřesnění. Nyní to dává smysl.

Adam Ř

Starship je nejen loď, ale i horní stupeň rakety (obyvkle to jsou dva kusy). Také je to ale označení celé dvoustupňová rakety.
SLS oběžné dráhy dosáhnout může (ne celá, ale její horní stupeň)

Jiří Hošek

Toho si jsem vědom, již jsem to v minulosti taky takto přesně vysvětloval a zvažoval jsem to i při formulaci odpovědi Kamilovi. Hlavním smyslem mého komentáře bylo poukázat na to, že dotaz byl významně formulačně nepřesný a pokusit se o přesnější formulaci.

Naposledy upraveno před 9 dny uživatelem Jiří Hošek
Adam Ř

Jenže on je formálně správně. Starship i SLS jsou vícestupňové rakety, které vynáší svůj horní stupeň (na kterém může být náklad) na oběžnou dráhu. StarShip (ve smyslu SN 20…, nikoliv celá raketa) neodpovídá pouhému orionu, ale soupravě Orionu+Horního stupně SLS.
Teda oběžné dráhy dosahe nejen Starship, ale i SLS (její horní stupeň)

Jiří Hošek

V původním komentáři se nepsalo o SLS reprezentované jejím horním stupněm. Proto jsem zareagoval. S Kamilem jsme si to už vysvětlili.

Adam Ř

Chcete mi tvrdit, že Falcon 9, Delta IV, Sojuz ani Saturn V nedosáhli oběžné dráhy?

Acetylcholinský

Já vám chci tvrdit, že byste se měl doučit mluvnici třetí třídy.

Adam Ř

Ups, to je hloupá chyba. Na druhou stranu, co když jsem Falcona personifikoval? 🤪. Ale jo, je to hrubka

Jiří Hošek

Jen ty z nich, které dosáhly oběžné dráhy, aniž by během letu na tuto dráhu odhazovaly nádrže, motory nebo jiný hlavní hardware.

Jiří Hošek

Upřesním to.
Jen ty z nich, které dosáhly oběžné dráhy, aniž by během letu na tuto dráhu odhazovaly celé své stupně s nádržemi, motory a dalším hlavním hardwarem.

Adam Ř

Ok, to je dost zvláštní pohled. Respektive nikdy jsem se s tím nesetkal. Jdu se ještě zeptat, ale myslím si, že Saturn V oběžné dráhy dosáhl.

Jiří Hošek

Antonín Vítek v případě Saturnu V používal formulace typu “Nosič pracoval bezchybně, takže za jedenáct minut dopravil kosmickou loď na oběžnou dráhu ve výši 190 až 193 km”.

Adam Ř

To je nebochybne správně. Stejně jako je správně “Raketa SLS dostala na oběžnou dráhu svůj horní stupeň a loď Orion”. Jen je otázka, zda se to dá zkrátit na “SLS dosáhla oběžné dráhy”. Až bude vhodná příležitost, zeptám se

Daniel

To fakt máte takovou potřebu slovíčkařit a nutně být nejchytřejší člověk v místnosti? Každý normální člověk určitě pochopí, jak to Kamil myslel. 🙂 Nebuďte prosím takový hnidopich

Jiří Hošek

Ne, nemám potřebu slovíčkařit. S porovnáváním Starship a SLS jsem se setkal asi popáté. Čtyřikrát jsem to ignoroval a až dnes jsem si řekl, že bych se už měl ozvat, protože u obou těchto systémů lze odlišit první stupeň od vynášeného užitečného zatížení.

3,14ranha

Jenže ta sázka by musela být o obletu Měsíce. Protože to je cílem hned první mise soupravy SLS+Orion (Orion poprvé včetně SM vyráběného v Evropě, jinak kabina už na oběžné dráze (Země) byla).

Naposledy upraveno před 9 dny uživatelem 3,14ranha
Ivo

Sázet se jestli někdo za mnohem delší čas a nesrovnatelně větší peníze zopakuje něco, co už tady bylo před víc jak padesáti lety? Proč?

To je jako se vsadit, jestli dřív přistane SLS nebo SHS.

3,14ranha

Zopakovat něco po 50 letech je z mnoha hledisek totéž jako udělat to poprvé. Technologie jsou novější, ale ne revolučně jiné (že by snad ten úkol byl řádově snadnější). Pořád chemické palivo a nikoli třeba teleport ze Startreku.

Reálně je to dnes s méně penězi a prostředky (Apollo zvládlo ročně sežrat 10% rozpočtu USA a podílelo se na něm na statisíce pracovníků !!!). Rozpočet, pravomoce, a lidské prostředky NASA tehdy a dnes nemůže srovnávat vážně ani ruský troll s mozkovou obrnou.

Bude to poprvé po dvou generacích – vnukové se celkem výmluvně řečeno vrátí tam, kde naposled letěli jejich dědové.

Jiří Lacina

Nikdy , doslova nikdy mne nepřestane fascinovat , jak se drtivá většina jedinců (především těch kteří zastávají vysoké posty) v případě , kdy jim dojdou argumenty ,uchýlí k demagogii – autoritativnímu uvádění nepravdivých údajů. S Vámi jsem vždy velice rád vedl diskusi – ale cítím se povinován uvést věci na pravou míru. Projekt Apollo jaksi nemohl sežrat(natož ročně) 10% rozpočtu USA , protože Apollo stálo do konce roku 1970 25,4 miliardy USD – zatímco součet rozpočtů od roku 1961 (kdy byl projekt Apollo vyhlášen dne 25 května) do roku 1970 činil1519 miliard USD. Jinými slovy průměrný roční výdej z rozpočtů USA na projekt Apollo od roku 1961 do roku 1970 činil 1,67%.

Jiří Lacina

A máte pravdu – nelze srovnávat dnešní NASA s NASA ze 60tých let . Když byl vyhlášen projekt Apollo bylo zapotřebí vyvinout nosič s více jak dvacetinásobnou nosností (oproti do té doby nejvýkonnějšímu nosiči) a to během šesti roků. Bylo třeba vyvinout zcela novou loď , přistávací modul atd. nové materiály, postupy, nové počítače , nové typy zkušebních zařízení a simulátorů atd .Nikdo neměl s něčím podobným zkušenosti – ani v jiných oborech lidské činnosti – a tak museli téměř vše vymyslet , vyvinout a zrealizovat sami. To vše za (v přepočtu) dnešních 152 miliard dolarů.(a díky takto nově vyvinutým věcem přinesly užitek i jiným oborům jenž je odhadován na zhruba desetinásobek výdajů na celý projekt Apollo).

Jiří Lacina

Oproti tomu dnešní NASA nedělá nic nového (v tom smyslu že realizuje obdobu něčeho , co již bylo realizováno) má k dispozici veškerou dokumentaci z obdobného projektu , záznamy všech možných slepých cest kudy není dobré se vydávat. Může si (např. materiály , počítače atd.atd.) nechat mnohé věci dodat z jiných oborů – takže oproti NASA ze 60 tých let – nemusí téměř nic nového vyvíjet (takže z těch desítek utracených miliard nelze nic využít v jiných oborech a přínos bude naprosto nulový)
A také oproti Apollu nekonstruuje přistávací modul a jeho startovací část .A navíc , ta první podoba SLS má pouze dvoutřetinovou nosnost oproti Saturnu V.

Jiří Lacina

Jistě , můžeme se přít o to, zda je či není dnešní NASA efektivní – zda jsou, či nejsou výdaje na stávající projekt využity efektivně. Já však vidím jisté indície které o tom mohou mnohé vypovědět . Uvedu jeden příklad za mnohé – na ISS mají osobní skříňky kosmonautů každá dvě zavírací západky – každá stojí 1500 dolarů. Když NASA požadovala po SpaceX aby použila v Dragonu ty samé , tak jeden ze zaměstnanců SpaceX (inspirován západkou na toaletách) vyvinul západku v hodnotě 30 dolarů , která nahradila ty dvě v úhrnné hodnotě 3000 dolarů. Takových příkladů (které mohu uvést ) jsou desítky. Mám vážnou obavu , že to naznačuje ten fakt , že dnešní NASA je nanejvýše neefektivní a že tudíž výdaje na SLS jsou mnohonásobně vyšší , než by mohly být , kdyby v NASA na vedoucích postech pracovali tak schopní jedinci, jako tomu bylo v 60tých letech.

Jiří Lacina

Jinými slovy – dnešní NASA je neschopná a neefektivní zkostnatělá organizace. Příčina je velice jednoduchá – průměrný věk dnešních zaměstnanců NASA je přes 50 let. Oproti tomu , průměrný věk v době přistání na Měsíci byl u NASA něco málo přes 30 let a průměrný věk u SpaceX je něco málo pod 30 let (a to říkám navzdory tomu, že mě osobně je 52 roků)
Jediná možnost jak u NASA navýšit efektivitu je celou jí zrušit a založit znovu.

PetrV

NASA je zkostnatělá, stejně jako tradiční dodavatelský řetězec, který má politické krytí v sosání příspěvků NASA.
SpaceX se tomuto trendu vymyká a postupně pošle tradiční molochy do kytek.

3,14ranha

Teď ale musím zase protestovat já, protože zejména klíčové motory Saturnu V byly vyvíjeny dávno před Apollem. Konkrétně F-1 byly vyvíjeny už od roku 1955 ! Poprvé letěly po 12 letech vývoje !

Stejně tak Saturn V měl o 6 let staršího menšího bratříčka Saturn I (nosnost 9 tun na LEO) a o 2 roky starší variantu Saturn IB (nosnost 15 tun na LEO).

Stejně tak program Gemini (1962-1966) byl defacto generální zkouška zejména kosmonautických dovedností a výkonů které byly zcela nezbytné pro složitější mise jako bylo právě Apollo (setkání těles na LEO, pojování těles, manévrování, výstup z lodi do prostoru atd.).

V roce 1966 – na vrcholu programu Apollo skutečně NASA dostala víc než 9% podíl na rozpočtu USA. Do programu Apollo bylo zapojeno na 500 000 pracovníků všech oborů, zejména prakticky všichni dostupní inženýři kteří nepracovali na vojenských projektech.

Program Apollo měl i nepsanou prioritu kterou nelze vyčíslit penězi – pro úspěch mise bylo možné ohýbat i zákony protože šlo o kosmické závody se SSSR a o prestiž celých USA

To je s dnešní situací naprosto nesrovnatelné !!!

Jiří Hadač

Maximální podíl rozpočtu NASA na federálních penězích byl 4,41%, šlo o rok 1966.Viz. tento graf.
Jinak s tím, že je to naprosto nesrovnatelné, s tím se nedá nesouhlasit. Ona politická podpora je někdy i víc, než peníze.

Naposledy upraveno před 8 dny uživatelem Jiří Hadač
3,14ranha

Děkuji ze opravu a dalším debatérům se omlouvám, tohle byla školácká “bota”.

Většinou si hrubě zaokrouhlená čísla pamatuji z hlavy (na nepraktické blbosti mám úžasnou paměť) a pak jen rychle proletím wiki pro kontrolu.

Měl jsem si tentokrát lépe přečíst popisky na grafu…

Jiří Lacina

A já se zase musím omluvit Vám – za naprosto nevhodnou reakci na chytrého člověka který se pouze spletl (což se samozřejmě stává každému). Jsme všichni na jedné lodi , všem nám jde o to ,aby se kosmonautika rozvíjela co nejrychleji.

Jiří

Delam totez, ve spouste pripadu se spoleham na naprosto stejny typ pameti, spousta nesmyslnych udaju, ktere si pamatuju :-D. Takze se casto seknu.

Jiří Lacina

Děkuji za informaci – graf – jen bych doplnil že tento graf udává finance pro NASA a že ve Vámi zmiňovaném roce 1966 bylo z těch 4,41% na program Apollo vyčleněno 60% tedy 2,65% ze státního rozpočtu.
A samozřejmě máte pravdu , že politická podpora byla tehdy s tou dnešní naprosto nesrovnatelná.

Jiří Lacina

Ano , v mnohém máte pravdu , nicméně nejvyšší výdaj ze státního rozpočtu na program Apollo byl v roce 1966 a to 2,65%.Saturn I (na rozdíl od Saturnu IB u nějž druhý stupeň tvořil u Saturnu V stupeň třetí) neměl se Saturnem V pranic společného. Měl odlišné motory v prvním i druhém stupni a dokonce i nádrže na palivo byly zcela odlišné konstrukce – tvořil je svazek nádrží předchozích raket (Redstone a Jupiter)
A samozřejmě máte pravdu především v tom , že program Apollo měl naprostou prioritu – což se s dneškem nedá srovnávat.

Jiří Lacina

To ovšem nemá nic společného s dnešní neschopností NASA . Její neschopnost inovací a šetrnosti plyne z té mnou výše uvedené zkostnatělosti ( a to se vyhýbám tématu protekčního zadávání zakázek , které vedou k únikům značného množství finančních prostředků). Nejde jenom o ten příliš vysoký průměrný věk nýbrž i o to , že spolu příliš dlouho pracují a když přijde někdo nový a chce něco změnit tak nemá šanci.

Jiří Hošek

Nejvyšší náklady na program Apollo byly vynaloženy v letech 1965 a 1966. Těch 25 miliard USD by se tedy nemělo násobit šesti, ale více než osmi. V přepočtu šlo o více než 200 miliard dnešních dolarů.
https://www.usinflationcalculator.com

Jiří Lacina

Ano bylo to přes 200 miliard (já jsem použil starší údaj).
Nicméně není možné srovnávat tuto sumu se sumou dosud vydanou na SLS (přes 20 miliard USD) aniž bychom očistili sumu vydanou na projekt Apollo o výdaje na vývoj , které byly v případě projektu Apollo naprosto enormní (z výše mnou uvedených důvodů) – zatímco v případě SLS jsou téměř nulové. Navíc v té sumě uváděné pro projekt Apollo jsou zahrnuty i výdaje na vyrobený hardware 15 raket Saturn V,16 velitelských a servisních modulů, 12 lunárních modulů tuším že 6 raket Saturn IB a mnohé další.
S SLS by se dala srovnávat suma 6,871 USD (tedy násobím desetkrát pak tedy zhruba 70 miliard) Ale jak říkám , zcela odlišný podíl zde tvořily náklady na vývoj , zároveň měl Saturn V o třetinu větší nosnost a v neposlední řadě výdaje na SLS ještě nejsou ani zdaleka ukončeny.
Co je však hlavní , v době projektu Apollo byl Saturn V téměř na hranicích tehdejších možností zatímco SLS je dnes ( z mého hlediska) děsivou ostudou. Důkazem toho kudy se měla NASA vydat budiž Super Heavy se Starship to je asi dnešní hranice možného .
Jistě nebyla k tomu politická vůle – ale právě tu má vedení NASA ovlivňovat a pokud toho nejsou schopni , pak nedělají dobře svoji práci.

PetrV

Navíc drožka Orion nikdy nepřistane na povrchu Měsíce oproti programu Apollo. Od toho bude SS moon. Komplet SLS+Orion se může srovnávat s FHeavy+ Crew Dragon a tam je to velká bída v ceně 1 kg.
Pokud se povede x přistání SS moon na Zemi, tak SLS s Orionem půjdou do muzea.
To je ale dlouhá cesta.

3,14ranha

Sázka nedává smysl. To první je v současnosti něco mezi technologickým demonstrátorem a prototypem.

To druhé bude oblet Měsíce a defacto generální zkouška a certifikace pro lety s posádkou do hlubokého vesmíru (včetně podpory života, protiradiační ochrany atd.).

PS: na LEO to už dnes zvládne i Severní Korea nebo Írán, to máte laťku hodně nízko…

Naposledy upraveno před 9 dny uživatelem 3,14ranha
Martin

Ja se nemuzu dockat az neco takoveho vubec uvidime aspon live doufam ze prenos bude lepsi nez to co bylo na SN15 ale ze by to stihly tento rok no to jsem zvedav.

Zargos

Nerozumím těm tendencím hejtit SLS. Nebude dokonalá,trvá věčnost a bude stát balík,ale díky pěti atestům na každý nýt to bude od počátku spolehlivý nosič. Jak pro posádku,tak sondy,které už nebudou muset roky hledat gravitační praky. A ty peníze,bez SLS by v kosmonautice beztak nezůstaly,nebo chceme místo toho víc tomahawků či nějakou tu genderovou studii hledající stéprvní pohlaví?

SHS je velmi pokroková,ale nebude to zdaleka bez rizik. Až tu budou oba nosiče zalétané,což u SHS rozhodně nebude behem těch testů,co se mají konat letos,sloužící pro ověření koncepce,pak teprve vystavujme účet SLS.

Ivo Janáček

Problém SLS je v tom, že je zastaralá, dlouho to trvá a navíc předražená. A ano, pokud bychom neměli SLS, tak jsme mohli mít něco jiného, rychleji, moderněji a levněji, ale máme NASA, tak to dopadlo tak nějak postaru klasicky, peníze se ulily kam měly, takže úkol byl splněn.

PetrV

Mám velký respekt z vodíku, lidi s ním neumí pracovat, nemají pro něj nádoby.
To je výhoda starship- metan.

3,14ranha

To je ovšem výhoda jen na LEO. Jinak třeba k Jupiteru SLS vystřelí několik tun užitečného nákladu.

zatímco Starship k Jupiteru nevystřelí nic, možná leda snad při dotankování na veeelmi eliptické dráze Země (= desítky tankovacích misí protože na takovou eliptickou dráhu donesou tankery jen zlomeček paliva).

Ciolkovského rovnice je potvora…

Invc

Tahle úvaha má pár mezer… které mají původ v tom, že není stupeň jako stupeň.

3,14ranha

Podstata příspěvku byla že sakra záleží na jak energetickou dráhu chcete letět. Protože na přímou trajektorii k Jupiteru už ztrácí dech dokonce i ten zahazovatelný hydrolox stupeň (což je ideální hardware z reálně využívaných).

“Raketoplán” Starship, poháněný metalox směsí je na takovou misi jednoduše zcela nevhodný. Ani budoucí možnost dotankovat palivo v hlubším vesmíru díky ISRU technologiím není u metanu nějak úžasná. Metan (narozdíl od vody-vodíku) je ve vesmíru celkem vzácný.

PetrV

Přesně tak, interplanetární trajektorie (např. gravitační prak) hodně pomáhají. Je nutnost je využívat.
Vodík se velmi špatně skladuje- uniká z nádob a způsobuje jejich křehnutí- vodíková křehkost- https://en.wikipedia.org/wiki/Hydrogen_embrittlement

Pro přelety na Měsíc, Mars dle mne si pomohou pohony od momentus.space. Vigoride, fervoride, argoride…

Invc

Podstata je jako obvykle, že ďábel je v detailu. Zvláště když už srovnáváme hrušky a jablka.

To na co jsem narážel je, že SS a SLS mají zcela jinou koncepci (nejen “návraty”…zrovna tady je nejvíce vidět jiné rozvržení stupňů spíše než různé palivo) a podle toho jsou stavěné. Když to nebudeš důsledně rozlišovat – pak ti samozřejmě vznikne prostor pro určité “extrémní” závěry – jako například ten, který jsi uvedl.

Ano – technicky SS bez tankování nedokáže poslat nic nikam (což sice není úplně přesné, ale to teď ponechme stranou … ). SS je ale přímo stavěna na tankování. S tankováním na LEO máš k dispozici dalších 6,5+ km/s dV z LEO (spíš více) … s plným nákladem k Jupiteru ti stačí cca 6,3. A výsledek – poslals k Jupiteru 100 tun nákladu (a loď). Pokud se budeme bavit o pár tunách … je 10t “pár”? V takovém případě by SS měla dostupné delta-v někde kolem 9 km/s… což už tě z LEO dostane pryč ze Sluneční soustavy (a to máš na cestě loď 100t a v ní 10t “nákladu”).

Nebo pokud chceš jen pár tun k Jupiteru bez tankování – můžeš vzít a naložit do nákladového prostoru “další stupeň” … třeba 5t sondu, k ní 10 tun transportní stupeň a zbytek do 100 tun vyplnit palivem … a máš 7 tun nákladu k Jupiteru… štastnou cestu (navíc ji můžeš pomoct tím, že ji vysadíš na o něco energetičtější dráze…)

A nebo můžeš oba ty přístupy zkombinovat … a budeš někde kolem 13 km/s dV z LEO… pro “pár” tunový náklad.

Takže … to cos napsal sice platí. Ovšem je tam celá řada dalších podmínek: SS musí být plně naložená… přestože to nepotřebuješ; nesmí tankovat, přestože je na to přímo navržená, nesmí použít “transportní” stupeň, přestože by si ho na LEO bez problémů mohla “donést” (a ještě pár dalších záležitostí).

TLDR: tato srovnání nejsou fér – a prakticky nikam nevedou. Jsou to jednoduše dvě velmi odlišné věci.

Vojta

Srovnávat Starship, SLS a Saturn V nemá smysl. Možná jedině SLS a Saturn V.

LZ.

Třeba penize na válku na Ukrajině se mohly všechny dát na vývoj metalického vodíku a SLS i SS by byly rázem obsolete.

Jan Tichavský

I kdyby měl každý nýtek 10 atestů/zkoušek/certifikátů od deseti nezávislých institucí, což nikdy mít nebude, tak to stejně nenahradí reálnou testovací misi. Protože jako celek se to bude chovat zcela jinak než technicky perfektní jednotlivé součástky. K tomu ještě přidejte software. Jeden by řekl že moduly s posádkou už lidstvo stavět umí, pořád to funguje na stejném principu, a stejně jsme viděli jak to Boeingu odsunulo ostrou misi o dobré dva roky dál. Tady se nehejtí SLS jako koncový produkt, ale ten strašný systém, který ji vytvořil. Hromady papírů, hromady teorie, perfekcionismus mít vše funkční na první zážeh, který u tak složitého prodktu nedává smysl. A připravit pořádný integrační test stejně trvá roky. A pak tomu věřit, že druhý let s posádkou už bude s minimálním rizikem.

Během té doby si někdo jako Musk nebo Beck postaví svojí zcela novou raketu a provedou během jednoho roku desítky testů. Nakonec jim to vyjde levněji a rychleji. Kdyby se něčemu takovému věnovali inženýři od SLS tak by pro lidstvo udělali daleko větší službu. Ale já to chápu, když se SLS rozjížděl, tak nikdo příčetný nečekal, že SpaceX nebo Rocket Lab budou schopny doáthnout svoje vize k realitě, takže nebyla motivace zkoušet něco nového.

Ivo Janáček

Tak hlavně dotyční z NASA a ULA jim říkali, že to nemají dělat, že to nepůjde, že raketa přece nemůže přistát, že se vše musí dlouze certifikovat, protože lejstro je více než desítky testů v praxi, ale ti inženýři ze SpaceX asi byli hluší a nebo se to k nim jen nedoneslo a tak to prostě udělali.