Anomálie během statického zážehu Starship SN8 málem vedla k výbuchu
SpaceX plánovalo v listopadu provést pár finálních zkušebních zážehů Starship SN8, po kterých měl brzy následovat zkušební let do výšky 15 kilometrů. Společnost v posledních dnech provedla dva zážehy, ale během toho druhého došlo k anomálii, která málem způsobila výbuch Starship. Napjatě očekávaný let tedy nejspíš bude odložen.
Kosmická loď Starship SN8 (Foto: SpaceX)
Když jsme o Starship SN8 psali naposledy, očekávalo se, že SpaceX s tímto prototypem provede několik statických zážehů a poté měl rychle následovat testovací let do výšky 15 kilometrů. Testování se rozjelo 10. listopadu, kdy společnost natankovala Starship SN8 metanem a kyslíkem. Po zaznění varovné sirény se ale nic nestalo, jelikož pokus o statický zážeh byl z neznámého důvodu přerušen. Zážeh nakonec proběhl o den později.
Neoficiální schéma uspořádání nádrží ve Starship SN8 (Autor: Rafael Adamy)
Test se konal 11. listopadu v 01:07 SEČ a předpokládá se, že při něm byl zažehnut jen jeden ze tří motorů Raptor, který čerpal kyslík z malé nádrže v aerodynamické špičce, ale oficiálně to nebylo potvrzeno. Během zážehu se z rampy do okolí rozletěly jakési jiskry, které jsme u dřívějších testů neviděli. Doteď se spekuluje o jejich původu, ale nejspíš nepředstavovaly žádný problém, protože pracovníci SpaceX po testu se Starship nic nedělali a rovnou přešli na přípravy dalšího zážehu.
V pořadí již třetí statický zážeh Starship SN8 (druhý od instalace aerodynamické špičky) nakonec proběhl 13. listopadu v 02:14 SEČ, avšak došlo k němu k zatím nevysvětlené anomálii. Není jasné, kolik motorů bylo zažehnuto, ani co přesně bylo účelem testu, ale Elon Musk krátce poté na Twitteru uvedl, že po zážehu na lodi z neznámého důvodu přestaly fungovat pneumatické systémy. To znamená, že SpaceX přišlo o možnost ovládat ventily, které regulují tlak v nádržích. To vedlo k nebezpečné situaci, kdy v malé kyslíkové nádrži ve špičce lodi začal stoupat tlak spolu s tím, jak se v ní zahříval kapalný kyslík a tím se měnil na plynný. Podle Elona Muska tedy hrozilo, že nádrže bouchne jako láhev šampusu. Nakonec naštěstí došlo k protržení pojistné membrány, čímž se uvolnil tlak, aniž by došlo k dalšímu poškození lodi.
Pojistné membrány jsou navrženy tak, aby se při dosažení určité hodnoty tlaku protrhly a tím se mohl tlak uvolnit. Tyto membrány používá také tlakovací systém motorů SuperDraco na lodi Crew Dragon, kde nahradily méně spolehlivé pojistné ventily, jejichž selhání vedlo k výbuchu Crew Dragonu během testování v dubnu 2019.
Problém s pneumatickým systémem na Starship SN8 možná souvisel s tím, že krátce po provedení zážehu to vypadalo, jako by z jednoho Raptoru odkapával rozžhavený kov. Elon Musk spekuloval, že by to mohlo značit, že došlo k roztavení spalovací předkomory nebo palivového potrubí Raptoru. SpaceX bude muset celou anomálii nejdříve prošetřit, ale podle Muska bude na Starship SN8 nutné vyměnit minimálně jeden Raptor. SpaceX už vyrobilo přes 50 Raptorů a v Boca Chica byl nedávno spatřen motor se sériovým číslem 42. Podle Muska prý také bude potřeba udělat nějaké úpravy (není jasné, jestli na Starship nebo na Raptoru), aby už nedocházelo k problému, který nastal při posledním statickém zážehu. Není jasné, jak přesně to ovlivní další testování Starship SN8, ale lze očekávat, že to povede k odkladu plánovaného letu lodi do výšky 15 km.
Nový motor Raptor se sériovým číslem 42, který byl spatřen v Boca Chica v listopadu 2020 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
V Boca Chica mezitím pokračují přípravy dalších prototypů Starship a také první nosné rakety Super Heavy. Její předpřipravené segmenty byly aktuálně přesunuty do téměř hotové montážní haly „High bay“, takže nejspíš byl nebo brzy bude zahájen proces kompletace dílů do jednoho celku vysokého 72 metrů.
-
- Super Heavy BN1 během výroby (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Super Heavy BN1 během výroby (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Super Heavy BN1 během výroby (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
-
- Super Heavy BN1 během výroby (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
První orbitální start Starship se Super Heavy je plánován na příští rok. Nová neoficiální animace ukazuje, jak by mohl vypadat běžný start Starship s družicemi Starlink a následné přistání lodi i rakety Super Heavy. Podle Elona Muska se animace velmi blíží realitě, akorát prý chybí rameno pro přesun rakety na rampu a připojení lodi Starship.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-55 - 26. 4. 2024
- Mise Starlink 6-54 - 23. 4. 2024
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
Tak to je vtipné. Prakticky přesně to samé jenom s jiným slovosledem jsem teď napsal ke článku s aktuálními informacemi z testování 🙂
Zas jedno z pozitiv je, že nádrž ve špičce vydržela provozní tlak včetně nastavené tolerance.
Podla obr. vyzera ze jedna dlazdica po nezdarenom testu crackla/odpadla, coz je zaujimave.
Dalsia “trivialita” ktoru bude treba vypilovat, ked na nu pride rada.
Jak sa na nu divam, skor mi teda pride ze ju snad urvali ručne, podla toho poskodenia 😄
Prostě jedeme dal. Nikdo snad neočekával že postaví tuhle raketu na první dobrou 🤔😀
S tím přístupem, co dosud panuje, bude možná třeba nikoliv několik desítek, ale spíše několik stovek prototypů….
Tak ja nevim jsou u osmeho prototypu a podle mne jsou dost daleko, tohle jsou bezne porodni bolesti. Postupujou dle meho dostatecne opatrne a snazi se co nejvice testovat v kazdem kroku. Proto taky vetsina prototypu bouchne nebo je jinak znici. Proste po uspesnem primarnim testu kvuli kteremu prototyp staveli si s tim hraji tak dlouho dokud neprijdou na nejakej jinej podruznej problem ktery zpusobi fatalni selhani, takto odhaluji slaba mista drive nez je ty problemy kousnou do pozadi.
No vidíte. Já to zas vidím celé jako docela živelné, stavbu zařízení, budov, prototypových demonstrátorů atd. Opatrnost a pečlivost bych tam právě zrovna neviděl. Je to hledání cesty s velkým podílem metody pokus-omyl, proto mnoho výbuchů a roztavených motorů. Jistě, dá se říci že jsou daleko. To skutečně jsou, ale od cíle. Snažit se primitivně zbouchat v garáži nejsofistikovanější nejvýkonnější raketu pod sluncem je velká troufalost a řekl bych políček do tváře průmyslové tradici. Pokud to vyjde, bude to neuvěřitelný počin, jaký nemá obdoby. Pokud ne, nebude to nic divného. Ambice jsou zde tak vysoko, až se točí hlava…
Falcony s dragonem jsou ukazkou spravneho pouziti soucasneho stavu techniky. Nic zvlastniho, zadny policek. Naproti tomu Starship slibuje zazraky. Pokud by tomu odpovidalo nasazeni spickovych postupu, byl bych optimista. Takto to nechavam spis tomu zazraku, ktery se deje opravdu zridka. Ale uz jsem slysel, ze vira hory prenasi. Horolezec s neslychane odvaznym cilem dela fatalni chybu, pokud nerespektuje narocnost vystupu a snazi se zdolat vrchol s minimalni vybavou. Obdivuhodne, lec blahove.
Falcon 9 a Starship je asi takový rozdíl jako mezi Semjorkou a Space Shuttlem posazeným na špičku Saturnu V.
Dvě rakety se téměř nemohou víc lišit. Palivo, materiál pláště, spalovací cyklus, snaha o 100% záchranu hardwaru (= nutnost maximálního osekání suché hmotnosti) a v neposlední řadě velikost-hmotnost celé rakety (už jenom logistika metanu a kyslíku na kosmodromu bude megaprojekt sám o sobě).
Starship je velmi megalomanský projekt hned v několika oblastech a úctyhodný úspěch Falconu 9 má poctivě řečeno nulový význam (leda snad ten, že když se to dnes nepovede Elonovi, tak to znamená že takovou raketu nedokáže dnes postavit ani nikdo další).
Souhlas, jen doplnim, ze neco maj spolecne- spolecne-znovupouzitelne motory a kryogenicke palivo. A navic diky f9 je sx mistrem motoruckeho pristani
Zkusenosti z bezneho f 9 jsou vskutku nevyznamne, ale f9 heavy je srovnatelny-oboje se da pouzut jako super heavy lift launch vehicle.
Tak mistrem asi úplně zatím není….
A opravdu to má smysl? Opravdu došlo díky motorickému přistání 1. stupně ke snížení celkových nákladů, pokud se započte celková cena za vývoj tohoto řešení? Máte ta čísla?
SPX vydělává na F9 a z vydělaných peněz platí vývoj Starship. Ale vy máte zajisté teorii, která dokazuje pravý opak a vše je placeno tajným spiknutím v čele s Billem Gatesem.
Kde jste vzal to, že SPX vždy postupovalo netradičním způsobem? Vývoj Falconu 9 musel být proveden “tradičním” způsobem. Dohlížela na něj NASA. Copak ono to bylo co prototyp to výbuch? Nikoliv….
V oblasti kosmických dopravních prostředků neexistuje nic jako “správné” použití současného stavu techniky. Proč? Protože nemáte učebnici “Jak postavit kosmickou loď” nebo “10 častých chyb při stavbě kosmických lodí”. Horolezec má dost potřebné literatury a může si potřebné věci načíst. Co je “správné”, poznáte v současnosti jedině zpětně. Nyní jen můžete něčemu věřit nebo nevěřit, ale o správnosti nemůžete tvrdit zhola nic, ale pokud vám váš technický outlocit zabraňuje uvěřit, že Starship bude fungovat, tak to chápu.
To se mýlíte. Po 75 letech vývoje v této oblasti jsou vcelku podrobně zmapovány slepé uličky a na druhou stranu jsou dobře známé funkční koncepty… Dnes je k dispozici dostatek literatury a příslušné vládní agentury mají “tuny” experimentálních dat.
Starship prozatím nefunguje. Jestli bude fungovat na konci vývoje, a zda bude alespoň trochu podobná současnému stavu a vzhledu, také nikdo neví. Šance, že to celé fungovat nebude je bohužel dnes asi větší, než šance opačná.
Jednou možná nastane zlom pokud jde o cesty do vesmíru, ale obávám se, že nás to nyní s demonstrátorem Starship nečeká…
Jednak se nemýlím a jednak si protiřečíte.
Pokud se týká té učebnice, tak létáme jen okolo Země a kdysi jsme letěli párkrát na Měsíc. Není ani rozdíl mezi nákladní, hromadnou a individuální dopravou. Není zmapováno kudy létat, kde a jak přistávat. O efektivitě provozu víme jen velmi málo a navigace, ani v blízkém okolí, není možná bez superpočítačů a vědeckých výpočtů. Tomu neříkám hotovo. Jsme teprve na úrovni prvních lokomotiv s jednou mílí kolejí. To není na učebnici o automobilismu, to jen na tvrzení “jde to a co je to auto?”.
A protimluv máte v tom, že tvrdíte že podrobně víte o slepých uličkách, ale přitom říkáte, že Starship nebude fungovat. Tady bych čekal informaci _proč_ nebude fungovat, když jste tak chytrej a všechno víte z učebnice.
Prostě jste jen a priori ve svém pubertálním záklonu Procházko.
Mýlíte se a neprotiřečím si…
Již pár desítek let nelétáme jen okolo Země, ale po celé soustavě. Sond bylo k ostatním planetám vysláno již relativně dost. Je velmi dobře zmapováno kudy létat – to je prostě fyzika. Kde a jak přistávat se také tuší díky automatickým sondám. Navigace je velmi dobře možná i bez současných superpočítačů, první lety se počítali logaritmickým pravítkem…
Slepou uličkou se ukázal například raketoplán. Ohromný, úžasný stroj, ale zcela nesplnil základní oficiální zadání – snížení ceny letů do vesmíru, díky své znovupoužitelnosti. Takže tady jednoznačně víme, že ohromná znovupoužitelná věc prostě nevedla k úspěchu a to ani v době, kdy měla NASA prakticky neomezené prostředky na vývoj. Starship je v této době jen takový technologický demonstrátor (a to v lepším případě). Uvidíme jestli se kdy vůbec dostane úspěšně do vesmíru a zase zpět na zemi. Ten projekt je naprosto megalomanský. I pokud by byl vývoj nakonec úspěšný, lze se podle situace v kosmonautice domnívat, že pro něj stejně nebude odpovídající využití.
A nebyl u raketoplánu problém spíše v tom, že do vývoje “kecal” kdekdo a díky tomu ze z něj stal kočkopes jako švýcarský nožík?
Nevím, ale myslím, že v tom základu tohle problém nebyl. Podstatné bylo, že díky znovupoužitelnosti mělo dojít ke snížení nákladů na start. To se nestalo a naopak sedadlo vycházelo tuším přes 200mil USD, tj. pro USA nechat si vozit kosmonauty Sojuzem za méně než polovinu byla velice zajímavá úspora. Těch problémů co se muselo řešit bylo povícero, ale především kontrola motorů a opravy tepelného štítu zabrali výrazně více času a peněz, než se původně předpokládalo. S ohledem na fakt, že v kosmonautice jsou materiály používány až na jejich meze, jakýkoliv pokus o znovupoužitelnost přináší asi řádově větší náklady na návrh i výrobu a radikálně zvyšuje rizika….
Použití současného stavu techniky je obrat, kterým se rozumí využití současného stavu poznání věcí k vytvoření co nejlepšího výrobku. To neplatí jen v kosmonautice, ale ve všech oborech. Například state-of-the-art v přízích je nanovlákno. Chci-li vytvořit špičkovou roušku, nebudu ji dělat z bavlny, že. Chci-li vytvořit špičkový svár, sáhnu po robotickém laseru nebo elektronovému svazku a ne po elektrodě ve větru. To jsou známé věci.
Ano, tak jak se dnes Starship vyrábí to nebude fungovat, ponechme stranou vůbec teoretickou smysluplnost dané konstrukce. Nemyslím, že mě to říká můj outlocit, věřím, že je to můj strojařský instinkt.
Osobně bych tedy na potravinářskou nerez při svařování elektrony neplýtval, ale takový MIG/MAG v hale kde nefouká pomocí svářecího poloautomatu, by mohl být dostatečnou metodou:-)
Podle mě měl Elon Musk se svými produkty vždy největší starosti, když je chtěl začít vyrábět. Dost často to zavání oním kritizovaným bastlením. Falcon1, T roadster, T model3. Čím větší série, tím vetší průser. U kosmických lodí bych to osobně takto vůbec nezkoušel. Elon se naproti tomu rozhodl tuto první fázi vývoje Starship totálně odbastlit a má proto pochopitelné důvody. Smělé parametry finální lodi, použití těžkého materiálu pláště, neexistující zkušenosti z průmyslu, natož zkušenosti jeho týmu. Ten přístup je však až příliš přízemní, až příliš primitivní a já jen doufám, že se časem dopracuje k něčemu lepšímu. Není pravda, že na to, co dělá neexistují postupy, myslím ty obecné. Jako použití přípravků a robotů místo Franty se svářečkou a jeho kladiva. Pokud nemohu ohlídat kvalitu výroby, nemohu vyrábět kosmické lodi. Nějaká ta Tesla, to není problém, nadšencům to zatím nevadí, avšak kosmos neodpouští. Za kvalitu prototypů bych toho moc nedal, destruktivní zkoušky ukazovaly párání struktury nádrže po linii svaru, jak má rupnout tlaková nádrž ukázal test vodíkové nádrže pro SLS. S Elonem sdílím jeho sen o osídlení Marsu, nesdílím s ním jeho spěch.
Každý pracuje dle svého umu, znalostí a zkušeností. Buďto výsledky vidíte nebo nevidíte. Ale řekl bych, že hledáte něco, na čem SpaceX vůbec nepracuje. Například si nemyslím, že jejich ambicí je stavět nejsofistikovanější a nejvýkonější raketu. Dle mého názoru jsou jedinými kritérii, cena, minimální nutná velikost a realističnost celého projektu. Z realističnosti se odvíjí přednost ověřených a zvládnutých postupů před vývojem nových. Od ceny se odvíjí znovupoužitelnost. A minimální nutná velikost je daná účelem, a také minimální smysluplnou (cenově smysluplnou) velikostí návratových částí.
Největší, nejsofistikovanější a ještě za hubičku. Porušení rovnováhy trojúhelníku Cena – kvalita – výkon, je možné pouze použitím nové revoluční věci. Technologie, materiálu… jako třeba levný a zároveň pevný a lehký materiál pláště. Nic takového nemají, proto na celý projekt SS pohlížím s nedůvěrou. Raptor vypadá jako skvělý motor, to ale bohužel nebude stačit.
Jste úplně mimo. Postavit něco jako Falcon 1 umí dnes již spousta společností. Falcon 9 by SPX těžko kdy postavila bez přístupu k know-how NASA, který byl součástí prvního kontraktu….
To, že jsou dnes další je jen proto, že to zkrátka vypadá, že je na trhu prostor pro malé raketové nosiče. Něco takového vyvinout je sice pěkné, ale k ničemu, když následně nemáte zakázky. Uvidíme jak třeba takový Elektron dopadne…
Pokud jde o Falcon 9, tak skutečnost je taková, že ani Vy, ani já, nemáme dostatek informací, jak přesně vývoj proíhal a jaké diskuze se vedly mezi NASA a SPX. Ovšem to, že u projektů pro NASA není prostor pro netradiční = chaotická Muskova řešení je zřejmé z procesu certifikace F9, ale i certifikace CD….
Ve svých příspěvcích jsem zcela konzistentní skeptik. Poloha je tedy pořád ta samá. Způsob práce SPX na kontraktech pro NASA musel splňovat standardy NASA. To, že mohli být na hraně, je možné. Nelze to zřejmě vůbec srovnávat s přístupem k vývoji Starship, “co prototyp to výbuch”. Bridenstine je politik, takže jeho vyjádření mohou být nepřímá a politická…. Vyjádření “otevřelo nám to oči” lze chápat řadou způsobů, např. i tak, že “jsme si uvědomili jaká to byla pitomost celý vývoj kosmické lodi outsorcovat” :-)))
Nelze to zřejmě vůbec srovnávat s přístupem k vývoji Starship, “co prototyp to výbuch”.
Myslíte si, že lidi, kteří to tady čtou neví, že píšete nesmysly? Někde jinde by to asi prošlo, ale tady si to každý může snadno věřit.
Díky za přehled.
Podle mě se to testování blíží naprostému ideálu. Pokud by neselhalo nic, znamenalo by to, že je celý systém zbytečně předimenzován a tím by zbytečně utrpěla nosnost. Na druhou stranu jim ani všechno nebouchá a povedly se i lety, takže zlatý střed, přesně jak by mělo testování vypadat.
Normální je i selhání dlouho používané rakety v ostrém provozu, namátkou dnešní neúspěch Vegy nebo více než 20 selhání Procházkou vychvalovaných Soyuzů, případně selhání Delty 4 Heavy, kde by se dalo čekat, že se všechno ověří asi tak 100x, aby nebyla možnost žádné chyby, takže cokoli se stane při testování SS je naprosto v pořádku a neznamená vůbec nic, obzvlášť ne to, že je celý koncept úplně špatně nebo že se to neděje při testování čehokoli jiného, co není pod drobnohledem kamer 24/7 s každodenními komentovanými přenosy volně přístupnými pro všechny na YouTube.
Je fajn, že jste si dal práci s tím výčtem, ale říká Vám něco nadsázka?
Jak je možné, že NASA dala dohromady v 60. letech Saturn V s Apollem a lunárním modulem bez výbuchů?
Skutečně nechápu, jak dokážete neustále takhle bezostyčně lhát, překrucovat, vytrhávat ze souvislostí a celkově plevelit diskusi. Přestože jste byl opakovaně usvědčen ze lží i omylů, přestože jste se několikrát shodil tím, že jste neuměl spočítat jednoduchou rovnici nebo si ani pořádně nepřečetl příspěvek na který reagujete (o snadno dohledatelných faktech ani nemluvě), tak znovu a znovu přicházíte s dalšími výmysly.
Zrovna program Apollo měl těch problémů až až. Jedna posádka uhořela, jiná se sotva vrátila. Při testech byl zničen tréninkový model pro přistání na měsíci (a jen s obrovským štěstím to bylo bez ztráty života). Stejně tak bylo jen a jen štěstí, že nedošlo k výbuchu nosné rakety (šance na úspěšnou misi byla 1:1, jak opakovaně vypověděli ti, kteří se programu účastnili). K mnoha nehodám nedošlo opravdu jen shodou okolností, jiným se dalo předejít (konkrétně požáru u Apollo 1). Během celého programu Apollo nebyly dodržovány termíny, nebyl dodržen plánovaný počet testů…
Za nedodržování bezpečnosti to program schytával jak v tisku, tak i v Senátu a Kongresu.
To všechno je snadno dohledatelná a opakovaná historie.
Veškeré nehody Starship jsou proti tomu nicotné, nikdy nedošlo k ohrožení osob, nikdy nebyl žádný test zbytečně uspěchaný, naopak to, jakým způsobem testuje SpaceX, je vzorové. Se selháním se od začátku počítá, proto se koneckonců testy dělají a také se podle toho zabezpečuje vše v okolí. Podstatné také je, že selhání se (téměř) neopakují, je vidět, že se učí a patřičně postupy vylepšují a upravují. To, co je tak jiné, je míra informací. U jaké jiné firmy máte de facto online přenos vývoje a testování jejich nové techniky? Naopak testy naprostá většina firem záměrně tají a jen velmi opatrně pouštějí informace ven. Až zpětně a hlavně bez bombastických videí se občas veřejnost dozví, že docházelo k neúspěšným pokusům, někdy nebezpečným.
Musím říct, že v poslední době strašně nerad chodím do diskusí. Přestal jsem se zapojovat a už je přestávám i číst. Nebaví mne to. Dříve jsem v diskusích mohl najít další zajímavé detaily, zajímavou debatu (a opravdu nejde o to, že by to měla být debata “oveček”, ale kromě pár excesů nebyly debaty zaplevelené tak neuvěřitelným trollem, jako jste vy). Ano, občasné zajímavé detaily v diskusích zůstávají, ale jsou pohřbeny nánosem hlušiny, kterou sem hrnete ve velkém.
Strašně nerad jsem v diskusích na internetu osobní, nemá to valného smyslu, ale vaše neustálé trollování je už na mne moc.
Aby Vám nepraskla žilka, celou diskusi berete poněkud přehnaně emotivně:-)
K opravdovému výbuchu u Saturnu opravdu nedošlo. To, že uhořela posádka Apollo 1 při výcviku je smutné, ale u tak ambiciózního programu to lze považovat za zanedbatelné. Něco takového jako Saturn 5 znova nikdo nevyrobil a v následujících desetiletích asi nevyrobí… Tento program byl neobyčejně úspěšný. Řadu výpočtů prováděla NASA logaritmickým pravítkem nebo na analogových počítačích. S prostředky jaké máme dnes k dispozici, přes 75 let vývoje kosmonautiky, HW a SW, který je dnes o několik generací dál lze vyslovit tezi, že by tehdejší konstruktéři byli schopni poslat loď s posádkou i na Pluto:) S pomocí FEM lze dnes spolehlivě nasimulovat a vyřešit “prakticky cokoliv” bez výbuchů…
Saturn + Apollo bylo navrženo velice smysluplně a funkčně (jak bylo ověřeno). Byla to úplně jiná liga než svařovaná plechovka z potravinářské nerezy, která má koncept 50. let:)
Já bych “nerezy” psal spíš jako nerezi.
Tak jo, oba jsme mimo:)
https://www.pravopisne.cz/2011/09/jazykova-poradna/comment-page-2/
mužský neživotný, správně z nerezu
Ta čeština být super:)
To jste si nevšiml, jaký tu byl v diskuzích poslední dobou klid? A čirou náhodou se tu znovu objevil prakticky okamžitě po prvním menším problému u SN8, aby si mohl natěšeně zase kopnout do SpaceX a lhát tu o výbuchu každého prototypu, i když už k žádnému neplánovanému půl roku nedošlo a od té doby proběhlo nespočet úspěšných testů.
Jakékoli odpovědi na jeho příspěvky jsou jenom vodou na jeho mlýn.
Ano, je to zvláštní. Pod článkem o problémech SS se diskutuje o problémech SS. A stejní lidé mají +- stejné názory. Také jste si všimnul?
Fuel rich… oxygen rich… a tohle bylo jejich slavné engine rich spalování?
BTW úžasný Elonův slovní obrat “design out this problem”
Predpokladám oxyrich a zlý pomer čo prehrialo kov a na kyslík bohaté prostredie so zvyškovým kyslíkom po zážihu sa postaralo o exotermickú reakciu… Chyby sa dejú a presne o to budú ďalšie iterácie lepšie, SpaceX chybuje a ešte lepšie vie chyby opravovať a učiť sa z nich ako nedávno konštantoval aj administrátor NASA.
Těch chyb je ovšem na vývoj kosmické techniky trochu více než je průměr. Proto je tak vysoké skóre těch úspěšných oprav….
Absolútne nič sa nedá postaviť od nuly bez chýb, ak neexistujú špecifikácie a normy pre daný výrobok, stroj atď. ktoré boli stanovené na základe predchádzajúcich testov a reálneho nasadenia a teda odhalenia chýb. Konzervatívna konštrukcia znesie, no to čo robí SpaceX je naopak veľmi progresívne, ako sa teda dajú chyby zabezpečiť inak ako naddimenzovaním (to v kozmickej technike moc nejde) alebo proste ich odhalením neoptimálnymi testami a neoptimálnym hw ako to robí SpaceX? Prosím nehovor o rokoch know-how z bežnej konzervatívnej aerospace kde sú normy veľmi dobre vyladené a nastavené a aj napriek tomu to niekedy vyzerá akoby to robili prvý krát…
Když někdo 10 let simuluje každej šroubek a až pak začne stavět, je logický že bude mít méně chyb, než když někdo seká vývojové prototypy jako baťa cvičky. Počet chyb tedy nic nevypovídá.
No ony ani ty siumalece nejsou uzasny. Test je test… Ono udelat dobrou simulaci je um, SW/matematika musi byt presna, model musi byt dobry, musi mit presne podminky, odpovidajici mesh,…
Krasny priklad je z F1 kdy staj Marrusia udelala auto jen pomoci CFD bez vetrneho tunelu, dalsi rok uz pekne pouzivali tunel 🙂
Ja si stojim za tim, ze test je test, avsak je to nakladnejsi nez simulace, kor u neceho jako je raptor.
Tak teď vážně (přeskočím narážku na vtip Scotta Manleyho – který nazval typ spalování, když motor spaluje sám sebe “engine rich combustion”).
Ale ke tvé úvaze o “zlém pomeru”:
Musk spekuloval o spálení preburneru nebo propálení “fuel hot gas manifold”. Preburner je preburner :)… a manifold je část motoru (v podstatě vedení) mezi preburnerem (respektive preburnery) a hlavní spalovací komorou, která vede horký plyn z preburnerů do hlavní komory. Manifold je odlitek z inconelu – tady se Musk chlubil:
Palivový preburner vždy a za všech okolností jede jako extrémně fuel rich – a jeho překlopení do oxyrich je prakticky nemožné. Je to přímo princip fungování toho motoru. Uvědom si, že přes ten preburner teče *veškerý* metan, co jde do hlavní komory, ale jen minimální množství kyslíku – jen tolik, kolik je potřeba na provoz preburneru. Pokud bys to chtěl překlopit do oxyrich … tak bys tam musel poslat prakticky veškerý kyslík pro motor… a nebo prakticky zaříznout metan. Samozřejmě pokud bys zařízl metan – tak by ti pak ten motor sice možná “vyhořel”, ale nepovedl by se ti zážeh, protože by chyběl metan).
To samé jen opačně je kyslíkový preburner – který je vždy a za všech okolností extrémně oxygen rich… (opět – z principu fungování raptoru jako full flow staged combustion motoru) … tam prakticky horší poměr udělat nejde.
Tož to máme pokryty ty preburnery… a teď ten manifold:
Vzhledem k tomu, že mluvil o “fuel hot gas manifold” – manifold je část mezi preburnery a komorou (vede plyn z jednotlivých preburnerů do hlavní komory – samozřejmě odděleně). Protože mluvil o “fuel hot gas” – tak mluvil o části za *palivovým* preburnerem… tam už nic s poměrem udělat nemůžeš – tam už jde “hotovka” z preburneru (a obě strany se “mísí” až v komoře… ale ta je až za manifoldem). Za palivovým preburnerem – bys měl mít už jenom metan a produkty spalování metanu v preburneru (veškerý dostupný kyslík ti shořel v preburneru).
A ano chyby (pokud tohle vůbec nějaká chyba je) se stávají, stávaly a stávat budou … a popravdě i have no feelings one way or the other – můj post byl jen pokus o překlopení starší poznámky o “engine rich spalování” do vtipu … a poukazem na Muskovo vyjádření, které jsem považoval za velmi jazykově elegantní. Nic víc – nic míň.
Jsem napnutej, až se SS vznese, natož sestava se SH. Akorát mi z mého laického pohledu přijde startovací stůl nějaký malý, resp. že chybí deflektor. Taky u stolu pro SN8 bez deflektoru mi přijde, že i kratičký zkušební zážeh musí znamenat šílený nápor na spodek SN8.
Starship to musí vedieť znášať, pristáva na Zem ešte bližšie motormi k povrchu, obdobné to bude všade inde a dokonca nie len pristávanie na povrchu ale aj vzlet z neho. Deflektor je pre Starship hýčkanie a luxus čo by spôsobilo problém ktorý by trebalo tak či tak vyriešiť neskôr.
Burst disc se do cestiny preklada ohvykle jako pojistna membrana.
Díky, změním to. Nejdřív jsem tam měl průtržná membrána, ale to se mi nepozdávalo.
U našich čerpadel (Hammelmann) Tomu říkáme “Průrazná pojistka”
Já tomu tak u svého papiňáku říkám taky 🙂
edited: možná spíš průtržná.
“nepozdávalo” take neni zrovna cesky, mame pekne ceske nezamlouvalo ci kratsi nezdalo 🙂